Guardian: Soud neodsoudil ženu za špatně vyhozené smetí
Ve zřejmě prvním případu svého druhu popřela obžalovaná jedenatřicetiletá Donna Challiceová šestinásobné porušení zákona o ochraně životního prostředí s tím, že zbytky jídla, cigaretové špačky a části jízdního kola odhodil do recyklační popelnice před jejím domem neznámý kolemjdoucí, nikoliv ona sama. Soud, který nebyl schopen prokázat chování obžalované žádným videozáznamem nebo svědectvím lidí ze sousedství, prohlásil po vynesení rozsudku, že nebylo možné zákon správně prosadit.
Policejní úředníci z Cullomptonu tvrdí, že soud případ neprokázal nade vší pochybnost. Paragraf 46 zákona o ochraně životního prostředí z roku 1990 dává soudu právo specifikovat, jaký odpad by měl být v jaké popelnici. Nedodržení této normy je protizákonné a může být potrestáno pokutou až do výše 1000 liber. Čtyři londýnské městské obvody společně zavedly odvoz separovaného sběru a také společně využívají tohoto zákona při problémech s obyvateli, kteří nádoby na odpad používají nesprávně. K podávání soudních žalob však dochází až v několika posledních letech. Je to důsledek státní politiky, která tlačí na větší objem recyklovaných materiálů a naopak na snížení objemu odpadu, který končí na skládkách.
Paní Challiceová opakovaně popřela, že by vyhazovala komunální odpad do „zelené popelnice“. Do té přitom patří pouze papír, plechovky a plastové lahve a tašky. Před soudními vyšetřovateli prohlásila, že ani její tři děti nevyhazovaly do popelnice nedovolené odpadky. Popeláři přitom v nádobách před jejím domem našli domácí odpadky, včetně shnilých banánových slupek, nedojedeného jogurtu, slupek od brambor, pytlíků od čaje a prachu z vysavače. Úředníci provedli šest namátkových kontrol a obsah popelnice byl pokaždé vyfotografován. Soudní náklady na celý proces budou stát mezi pěti až šesti tisíci liber, ale cena za nesprávně vyhazované smetí se podle úřadů vyšplhá na sto tisíc ročně.
Podle článku Jeevana Vasagara The Guardian 11. 07. 2006.
reklama
