https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/happening-upozornujici-na-obeti-odlesnovani-zahajil-letosni-tyden-pro-klima
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Happening upozorňující na oběti odlesňování zahájil letošní Týden pro klima

5.6.2023 19:19 (ČTK)
Happening nazvaný Requiem za oběti odlesňování zahájil dnes v Praze letošní Týden pro klima. Průvod zhruba dvaceti lidí se vydal v převlecích symbolizujících pařezy od kina Atlas k ministerstvu zemědělství, kde předal své požadavky. Cílem akce je upozornit na důležitost nové evropské legislativy proti odlesňování a apelovat na ministerstvo zemědělství, aby pravidla kvalitně, důsledně a rychle prosadilo v ČR. Týden pro Klima organizuje Klimatická koalice tento rok počtvrté, potrvá do neděle 11. června. Během týdne se uskuteční 70 akcí na dvaceti místech po celé republice.
 

Nový zákon, který v dubnu schválil Evropský parlament, zavádí pravidla pro obchod s vybranými produkty v Evropské unii. Firmy prodávající na unijním trhu hovězí maso, kakao, kávu, palmový olej, sóju, kaučuk či dřevo musejí prokázat, že jejich výrobky nepřispěly k odlesňování či degradaci lesa.

Podle organizátorů průvodu závisí účinnost této legislativy především na tom, která instituce a s jakými kapacitami bude nařízení uplatňovat. Zároveň vidí v přijatém zákoně nedostatky. Opomíjí podle nich nutnost chránit další ekosystémy ani neřeší roli finančních institucí ve financování odlesňovacích projektů. "V legislativě chybí ochrana jiných ekosystémů, než jsou lesy. Příkladem může být tropická savana Cerrado. Druhová rozmanitost tohoto biomu je druhá největší v Jižní Americe. Přitom ničení tohoto ekosystému nabralo na intenzitě právě poté, co byla tzv. jiná zalesněná území, zahrnující i Cerrado, z návrhu zákona vyřazena," řekl dnes novinářům Maroš Prčina z Ekumenické akademie.

Na tiskové konferenci zástupci Klimatické koalice představili požadavky, které mají vůči ministerstvu zemědělství i část doprovodného programu Týdne pro klima. Jde například o krátké klipy, ve kterých hlasy přírodním entitám propůjčili herci Simona Babčáková, Petr Čtvrtníček nebo Bořek Slezáček.

Pořadatelé upozornili i na výzvu s názvem Držme slovo. Jde o petiční kampaň požadující, aby Česko významnějším způsobem přispívalo do mezinárodních klimatických fondů. Nejznámější z nich je Zelený klimatický fond, kam vyspělé země, které mohou za historické emise skleníkových plynů, přispívají na pomoc rozvojovým zemím, uvedla Jitka Martínková z Klimatické koalice.

Akce v rámci Týdne pro klima pořádají kromě členských organizací Klimatické koalice také místní knihovny, školy, obce a města, aktivní lidé či skupiny. Zahrnuje přednášky, cyklojízdy, filmové projekce, společné sázení rostlin, výměnu květin či knih, workshopy, pikniky či komentované procházky.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

5.6.2023 19:43
Zajímavé. Rozumné? V Česku je nejvíce stromů za posledních 12 tisíc let.
Odpovědět
Pe

Petr

5.6.2023 21:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dokažte to a dejte sem tvrdá data. Je to jen váš výmysl bez jakékoliv soudnosti. On opravdu někdo uvěří tomu, že v neobydlené divočině bude míň stromů, než v urbanizované krajině s 10 miliony obyvatel, 50 procenty zemědělské půdy a jen 30 procenty lesů?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.6.2023 06:34 Reaguje na Petr
Vy nečetli a rozmrazili? Oh bystrý národ.
Extra vám jsem to již minimálně dvakrát odkazoval a vy nečtete. A nebudu ze sebe pořád dělat vašeho googlaře.
To, že krajina zarůstá a zalesňuje se od tereziánských reforem je vidět i na leteckých snímcích mapycz 1950/2022.
Nebo na obrazech malířů z 19. století. Třeba bájná hora Říp byla vždy holá a pak pracně zalesněná až 1880. Na počtu obyvatel tak moc nezáleží jako na využívání.
No ale třeba přečtete CUNI
Tabulka 1: Vývoj rozlohy lesa ve vybraných zemích střední Evropy v období 1825–45 až 2000 česko
1825–45 1897 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000
28,9 28,9 30,0 30,2 32,7 33,1 33,3 33,3 33,4
A to je nárůst z 28,9 na 33,5 v době když už tereziánské reformy fungovaly asi 140 let.

Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.6.2023 06:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
A to jsou plochy lesa vedené v katastru a nezahrnují plochy, které zarůstají náletem, tyto nikoli, ale letecké snímky je ukážou.
Odpovědět
Pe

Petr

6.6.2023 07:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Neodkazoval jste nic. A 12 tisíc let není 200 let.
Ale vy víte jaký nesmysl jste plácnul.
A pokračujete v tom. Doložte svoje tvrzení, že Říp byl vždy holý. Nebo že na počtu obyvatel nezáleží.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.6.2023 07:57 Reaguje na Petr
Řada zalesnění česka podle CUNI z 28% na 33,5% tj. nárůst lesa o 10% vám nestačí?.
Cílek uvádí https://norek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=255542 a to vám nestačí? Nárůst obyvatel česka od r. 1850 do roku 2023 vám nestačí?
Pak vám dokázat nic nelze. Jste tedy ortodoxní, fundamentalistický podnebíčkář s tvrdou vírou, se kterou žádné argumenty nehnou.
Odpovědět
Pe

Petr

6.6.2023 08:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
Snažíte se zamluvit svůj nesmysl o nejvíce stromech za 12 tisíc let.
Děláte tu ze sebe jen blázna.
Odpovědět
Pe

Petr

6.6.2023 07:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přidám jednu citaci, aby to bylo názornější:
Ještě kolem roku 1000 n. l. pokrýval les území našeho státu nejméně z 80 % (Lipský 2000)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.6.2023 08:00 Reaguje na Petr
Čarujete s daty, jak se vám to hodí. A 12 tisíc let př.n.l. tu bylo asi 8% lesa, no a?
Odpovědět
Pe

Petr

6.6.2023 08:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nečaruji s ničím, jen jsem vám na jednoduchém údaji ukázal jaký nesmysl jste napsal, to je vše.
Odpovědět
DA

DAG

6.6.2023 08:42 Reaguje na Petr
Jen 30%. Tak za prvé je to už skoro 37 a za druhé výměra lesů u nás soustavně roste minimálně přes 200 let. Zatím co před dvě stě lety to bylo vznikem lesnictví, které bylo nutné, protože lesy byly vykáceny. Tak po druhé světové válce to bylo zalesněním sudet a prudkých kopců. Kdy produkce zemědělství dovolila pro uživení národa zmenšit plochy polí a luk. Po revoluci zase nárůst způsobili majitelé, kteří zalesňovali louky a zemědělsky neobhospodařované kousky zemědělské půdy, kam se nedostanou velké stroje a příroda si to vzala zpět. Tyto porosty se do lesních pozemků započítaly při národní inventarizaci lesů. Kdy se hodnotil skutečný stav ne to co je napsané v katasrtu.
Lesnatost u nás je podle mě optimální a není ji třeba už zvyšovat.
pro zajímavost https://nil.uhul.cz/
Odpovědět
Pe

Petr

6.6.2023 09:46 Reaguje na DAG
Jak vidím, ani vy nerozlišujete 12 tisíc a dvě stě let.
No a pokud tedy budeme hodnotit skutečný stav lesa a ne co je v katastru, tak podle mě těžbou kůrovcových a uschlých lesů poklesla skutečná lesnatost pod 30 %. To, co se uvádí jako les, les už několik let není.
A lesnatost bude každý hodnotit jinak a po svém. Pro lesníka je malá, pro zemědělce zbytečně velká, pro obchodníka se dřevem nadbytečná, pro klimatologa nedostatečná, pro vodohospodáře poddimenzovaná, a tak dál.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.6.2023 17:37 Reaguje na DAG
Jen pro informaci: zalesnění sudet proběhlo nikoli, kvůli nárůstu zemědělské produkce, ale proto, že tam na těch polích neměl kdo dělat. Zemědělská produkce dosáhla předválečné úrovně až v druhé polovině šedesátých let.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist