Havárie na Bečvě bude poprvé, kdy se v ČR použije zákon o ekologické újmě. Vyžádali si to rybáři a ochránci přírody

Foto | Ondřej Kašpar

Zákon 167/2008 o předcházení ekologické újmě je transpozicí unijní směrnice o odpovědnosti za životní prostředí, což je nástroj, který má vést k větší prevenci znečištění prostředí například tím, že důsledně prosazuje princip znečišťovatel platí a že na škody na životním prostředí hledí šířeji. Na příkladu Bečvy by tedy nehodnotil jen škodu na mrtvých rybách, ale škodu na říčním ekosystému jako takovém. Cílem nápravných opatření, které zákon může nařídit, má pak být obnovení, ozdravení nebo nahrazení poškozeného přírodní zdroje nebo jeho zhoršené funkce a poskytnutí přiměřené náhrady za ně.

Ekolist.cz se v červnu, kdy spolky podaly žádost, obrátil na Českou inspekci životního prostředí s dotazy ohledně nepoužití zákona o ekologické újmě a kroku spolků. "V současné době nesouhlasíme s právním názorem sdružení Arnika," odpovídal tehdy za Českou inspekci životního prostředí její mluvčí Jiří Ovečka. ČIŽP se podle jeho slov možností využití zákona o ekologické újmě v případě havárie na Bečvě zabývala ještě předtím, než zasedli odborníci z veřejnosti. "Dospěla přitom k jednoznačnému závěru, že do doby ukončení šetření Policie ČR, která má označit konkrétního viníka, nelze určit, zda se na tento případ vztahuje zákon o ekologické újmě či nikoli. Nicméně podáním sdružení Arnika se budeme zabývat," odpovídal v červnu Jiří Ovečka za ČIŽP.

Dnešní stanovisko popisuje mluvčí Ovečka takto: "Stěžejní skutečností, že bylo zahájeno řízení, bylo přijetí žádosti o uložení nápravných opatření dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Přijetím této žádosti od osob, které jsou oprávněné tuto žádost podat, bylo řízení automaticky ze zákona zahájeno. Inspekce v rámci řízení mimo jiné zahájila přípravu odborných podkladů k posouzení, zda se jednalo o ekologickou újmu dle předmětného zákona." Podle mluvčího se názor inspekce nezměnil.

Podle právního názoru Arniky platná právní úprava nebrání souběžnému vedení správního řízení o uložení nápravných opatření správními orgány a trestního řízení orgány činnými v trestním řízení, každé z těchto řízení má totiž jiný účel. "Náprava vzniklé ekologické újmy a prevence vzniku dalších havárií je stejně významná jako samotné hledání původce znečištění a jeho potrestání," stojí v tiskové zprávě Arniky. "Dosavadní nefunkčnost zákona o ekologické újmě spolu s absencí nástrojů pro finanční kompenzace škod na životním prostředí spoluvytváří v České republice právní prostředí, které neumožňuje účinné napravování a nahrazování ztrát na životním prostředí."

„Věříme, že inspekce fatální selhání odčiní a řízením přispěje k nápravě škod. Dohlédneme na to, zda řízení aktivně vede a probíhá paralelně s trestním vyšetřováním tak, jak ze zákona má,“ říká Kamil Repeš z Arniky.

Jak tvrdí Arnika, úkolem ČIŽP bylo zajistit nezbytná preventivní opatření a zahájit řízení se všemi podezřelými provozovateli, kteří podle integrovaného registru znečišťování a evidence o odpadních vodách vypouští do řeky Bečvy kyanidy. Náklady na opatření hradí ČIŽP ze státního rozpočtu, nakonec je však ponese usvědčený pachatel otravy.

„Výlov uhynulých ryb, odvoz do kafilerie a vysazení nových ryb do Bečvy dosud financoval Český rybářský svaz z vlastních zdrojů a prostředků, které zaslali dárci na transparentní účet Bečva 2020. Přislíbené dotace ze strany Ministerstva zemědělství jsou prozatím ve stavu vyřizování. Nečinnost ČIŽP se v tomto případě dá považovat za jasné porušení zákona o ekologické újmě,“ upozorňuje Stanislav Pernický z Českého rybářského svazu.

Řízení o uložení nápravných opatření zahájila ČIŽP dnem doručení žádosti spolků, tedy 17. června 2021.