https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-havarii-mel-byt-uz-davno-aplikovan-zakon-o-ekologicke-ujme-tvrdi-pravnici-i-spolky.musime-pockat-az-skonci-vysetrovani
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Bečvu měl být už dávno aplikován zákon o ekologické újmě, tvrdí právníci. Musíme počkat, až skončí vyšetřování policie, tvrdí ČIŽP Aktualizováno

17.6.2021 16:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ryby z otrávené řeky Bečvy.
Ryby z otrávené řeky Bečvy.
Otrava řeky Bečvy je nejen havárie ekologická, ale možná také havárie státu. Ani po téměř devíti měsících není vyšetřování ukončené a viníka jedné z největších havárií na českých řekách neznáme. Podle právníka Michala Bernarda ale také vidíme selhání státu, který v plné míře nepoužívá nástroje, které mu legislativa ochrany životního prostředí dává. A jménem Arniky, Vsetínského fóra a Českého rybářského svazu udělal to, co měl podle jeho mínění udělat dávno český stát: aplikoval zákon ekologické újmě. Česká inspekce životního prostředí ale tvrdí, že nepochybila, protože nejdříve musí skončit šetření Policie ČR. Bez toho prý nejde určit, zda se na otravu Bečvy zákon o ekologické újmě vůbec vztahuje.
 

Na úvod trochu nudného kontextu. Zákon 167/2008 o předcházení ekologické újmě a o její nápravě je transpozicí unijní směrnice o odpovědnosti za životní prostředí, což je nástroj, který má vést k větší prevenci znečištění prostředí například tím, že důsledně prosazuje princip znečišťovatel platí a že na škody na životním prostředí hledí šířeji. Na příkladu Bečvy by tedy nehodnotil jen škodu na mrtvých rybách, ale škodu na říčním ekosystému jako takovém. Cílem nápravných opatření, které zákon může nařídit, má pak být obnovení, ozdravení nebo nahrazení poškozeného přírodní zdroje nebo jeho zhoršené funkce a poskytnutí přiměřené náhrady za ně.

Podle dostupného hodnocení naplňování směrnice se od konce dubna 2007 do konce dubna 2013 v Evropské unii směrnice uplatnila ve 1245 případech. Ani jednou to ale nebylo v Česku. Náš zákon o ekologické újmě se od svého vzniku nikdy v praxi neupoužil. Až do dnes, kdy jej aplikovaly spolky.

Právník Michal Bernard je přesvědčen, že tento fakt svědčí o selhání státu, v případě otrávené řeky Bečvy konkrétně České inspekce životního prostředí. Ta havárii na Bečvě šetřila podle vodního zákona, Bernard ale upozorňuje na to, že zákon 167/2008 Sb. coby transpozice unijní směrnice má vyšší sílu a měl být použit on. Kromě toho dává zákon o ekologické újmě státu i širší možnosti v tom, jaké všechny škody lze zohlednit. „Podle nás je povinností České inspekce životního prostředí zákon o ekologické újmě aplikovat. A protože se tak ani po devíti měsících nestalo, udělaly to spolky mým prostřednictvím dnes samy,“ říká Michal Bernard.

„Slibujeme si od toho, že se nakonec dozvíme, kdo byl viník,“ říká za Arniku Jindřich Petrlík s tím, že je důležité, aby havárie nešla k tíži státu a rybářů, ale aby se na odstranění následků podílel i viník. „A je také načase, aby se stát naučil tento zákon používat,“ dodává Petrlík.

Ekolist.cz se obrátil na Českou inspekci životního prostředí s dotazy ohledně nepoužití zákona o ekologické újmě a dnešního kroku spolků. "V současné době nesouhlasíme s právním názorem sdružení Arnika," odpovídá za Českou inspekci životního prostředí její mluvčí Jiří Ovečka. ČIŽP se podle jeho slov možností využití zákona o ekologické újmě v případě havárie na Bečvě zabývala ještě předtím, než zasedli odborníci z veřejnosti. "Dospěla přitom k jednoznačnému závěru, že do doby ukončení šetření Policie ČR, která má označit konkrétního viníka, nelze určit, zda se na tento případ vztahuje zákon o ekologické újmě či nikoli. Nicméně podáním sdružení Arnika se budeme zabývat," odpovídá Jiří Ovečka.

Na dotaz, na základě čeho konkrétně se ČIŽP domnívá, že zákon o ekologické újmě nelze aplikovat, nabízí inspekce následující odpověď. "Šetření tohoto případu není zatím ukončeno, není znám původce a není ani uzavřeno to, k jakým porušením jakých právních předpisů došlo," upřesňuje dále Ovečka. "Proto v současné chvíli nelze zcela jednoznačně označit (ale ani vyloučit) danou událost za ekologickou újmu ve smyslu zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ekologické újmě“), respektive zda se jedná o ekologickou újmu, na kterou se tento zákon vztahuje." A dodává, že v § 1 odst. 2 zákona o ekologické újmě je uvedeno, že tento zákon se vztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny:

a) provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo
b) provozní činností neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, za předpokladů stanovených v § 5 odst. 2.

"V současné chvíli ovšem není možné, mimo jiné bez zjištění příčiny havárie, jednoznačně konstatovat, zda se jednalo o provozní činnost uvedenou buď v příloze č. 1 nebo provozní činnost jinou, ovšem za předpokladu naplnění všech podmínek uvedených v § 5 odst. 2 zákona o ekologické újmě, mj. předpokladu, že existuje příčinná souvislost mezi provozní činností provozovatele, která je vykonávána v rozporu s právními předpisy, a vznikem nebo bezprostřední hrozbou ekologické újmy uvedené v písmenu," uzavírá Ovečka.

"Není pravda, že by zákon o ekologické újmě měl menší právní sílu. Vodní zákon coby složkový zákon je však flexibilnějším nástrojem pro postihování znečišťovatelů. To, že stát postupuje podle fungujících složkových zákonů, je odpověď na Váš dotaz, proč nebyl v ČR dosud zákon o ekologické újmě uplatněn," vysvětluje Petra Roubíčková, tisková mluvčí ministerstva životního prostředí.

Podle ní české složkové zákony poměrně detailně popisují různé situace a jejich řešení. "A dále jednoznačně stanoví, v jakých případech se při neplnění těchto zákonů jedná o přestupek a jaké z toho vyplývají povinnosti nebo sankce, včetně například povinnosti realizace nápravných opatření," dodá Roubíčková. To je podle ní podstatný rozdíl mezi ČR a dalšími členskými státy, kde se zákon o ekologické újmě uplatňuje běžně.

Jak dále vysvětluje, zákon o ekologické újmě míří především na preventivní a nápravná opatření, není tedy nástrojem pro ukládání a vymáhání pokuty za nedodržení povinností vyplývajících ze složkových zákonů, ale cílí především na prevenci a na vymáhání a ukládání nápravných opatření, případně na jejich financování.

"Aby mohlo být zahájeno řízení podle zákona o ekologické újmě, musí být známa alespoň rámcová měřitelná škoda na vodě či přírodě a musí existovat alespoň nepřímé důkazy o příčinné souvislosti mezi činností konkrétních provozovatelů a způsobeným znečištěním, tak to plyne i z evropské judikatury," říká dále Petra Roubíčková.

Jak dodává, v současné době stále probíhá šetření Policií ČR ohledně původce havárie a kvalifikace skutku. V tuto chvíli zároveň probíhá zpracování odborných studií, na základě kterých bude možné zhodnotit ekologický stav toku řeky Bečvy po havárii, a které by měly doporučit kroky, které bude případně potřeba učinit k obnově toku a vodního společenstva. Zpracování studií řídí Agentura ochrany přírody a krajiny. "Až poté bude možné zahájit případné řízení podle zákona o ekologické újmě. Řízení by zahajovala ČIŽP jako prvoinstanční orgán," dodává Roubíčková.

O tom, že by se zákon o ekologické újmě aplikoval, hovořil v minulosti ministr životního prostředí Richard Brabec. Například v komentáři z 28. 11. 2020 hovoří o tom, že jeho úřad tuto možnost zvažuje, ale zároveň dodává, že k aplikaci zákona je podmínkou znát viníka a příčinu katastrofy. To je ale podle právníka Michala Bernarda i podle stanoviska Komise pro životní prostředí Akademie věd či České společnosti pro právo životního prostředí nesmysl. Zákon o ekologické újmě je podle nich možné aplikovat i v případě, že viník znám není.

Stanovisko komise zmiňuje, že § 7 odstavec 6 hovoří o tom, že není-li provozovatel znám, zajistí provedení nezbytných nápravných opatření sám příslušný orgán (tj. Česká inspekce životního prostředí), a to bez zbytečného odkladu. V rozsáhlém rozboru České společnosti pro právo životního prostředí mimo jiné stojí, že jakmile se ČIŽP dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k ekologické újmě, má povinnost zahájit řízení o uložení nápravných opatření. Více viz celý rozbor České společnosti pro právo životního prostředí.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je zástupce šéfredaktorky serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

Václav Kain

17.6.2021 22:42
Viník je znám a je naprosto jasné,že to byla Deza.Samozřejmě je to Babišovo a tak se to musí hodit na někoho jiného.Když by to nevyšlo,tak je viník neznámý.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.6.2021 06:09 Reaguje na Václav Kain
Lidi s mozek vymytým antibabišem přirozeně viníka už dávno znají.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.6.2021 08:15 Reaguje na Radim Polášek
Koblihy vám zatemnili mozek... každý aspoň trochu soudný člověk ví co se stalo... faktů, které jasně ukazují na DEZU je mnoho, ale není ani jeden, který by vinu DEZY vyvracel....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.6.2021 08:16 Reaguje na Lukáš Kašpárek
*zatemnily
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.6.2021 06:21
No, kyanid jakožto látka velmi reaktivní se už z podstaty té věci rychle odbourává a z podstaty svého složení nezanechává žádná rezidua. Dokonce by se dalo říct, že nejedovaté metabolity kyanidu působí svým způsobem příznivě na rozvoj rostlinného života ve vodě, protože obsahují dusík v rostlinami snadno využitelné formě. Už za nějak tuším 14 dní po otravě, kdy Bečvu vymyla velká voda z srážek, nezůstaly zřejmě vůbec žádné stopy po otravě. Jediný následek jsou ty vytrávené generace ryb a některých dalších živočichů v korytě řeky. Jenomže množství ryb bylo už na podzim doplňováno přirozenou migrací jedinců z nezasažených částí vod, horních toků obou Bečev, přítoků a nakonec i migrací zespodu z úseků, kde se otrava neprojevila.
jediný vliv otravy, který dnes v korytě Bečvy je, je ten, že ty nové populace, které obsadily prostor uvolněný vytrávením Bečvy. mají procentuálně jiné věkové složení. Starých ryb a rybích predátorů je málo, zatímco už letos přirozeným výtěrem přibude nová generace ryb. Mnohem silnější než byly běžné generace ryb před vytrávením, protože je tady pro ně mnohem víc volného prostoru.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.6.2021 07:58 Reaguje na Radim Polášek
Aby se mohly ryby množit, potřebujete dospělé jedince obou pohlaví. Jenže spousta z nich byla právě tou otravou zabita. Celkem asi 40 tun. Pamatujete? takže ono to s tí překotným přirozeným výtěrem v letošním roce asi moc slavné nebude.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.6.2021 09:21 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Už v rámci migrace před zimou, kdy dospělé ryby obvykle migrují z menších toků a mělčích vod do klidnějších hloubek, přirozeně podle konkrétního druhu ryby, došlo k určitému znovuzarybnění vytráveného úseku Bečvy. Další migrace se děla teď na jaře v rámci hledání nových lovišť větších starších jedinců a nakonec je určitá migrace větších druhů ryb v rámci tření. Nemluvě o tom, že rybáři začali vysazovat nové ryby už na podzim.
Takže vytrávená část Bečvy je už dnes docela slušně zarybněna. Aspoň tolik, že u běžnějších druhů asi sotva někde při tření bude jedno pohlaví ryb chybět.
Přirozeně ta rybí populace není rovnocenná té, která tam byla před vytrávením, ale určitě tam už docela slušná rybí popualce je.
Musela by se vytrávit řeka v délce aspoň 100 - 200 kilometrů plus všechny její přítoky po celé této délce kromě těch úplně malinkých, aby za 3/4 roku v řece ještě nebyla slušná rybí populace rozšířená samovolně. 40 kilometrů dlouhý úsek řeky je v tom smyslu jen kousíček řeky.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.6.2021 08:12
ČIŽP (agentura pro zametání prasáren firem našeho premiéra) prostě využije všech možností, jak celou věc co nejvíce zdržet a blokovat.... po volbách by to měla být jedna z prvních institucí, která musí projít očistou od klientelismu a korupce, kterou tam to nestoudné hovado zavedlo....
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.6.2021 08:27 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Bylo by to skvělé, ale po volbách (ať dopadnou jakkoliv) bude na řešení tolik závažných problémů, že nějaká ČIŽP upadne do zapomnění a její obsádka volby v pohodě přežije.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

19.6.2021 11:13
Není nezbytně nutné k aplikaci zákona o ekologické újmě znát viníka a přesto ho lze účinně aplikovat! Mohou to použít i jako tzv. "reverzní inženýrství" nebo chcete-li "zpětnou analýzu" k rychlejšímu zásahu.

Já sám jsem provedl desítky hodnocení nejrůznějších technologií od autovrakovišť, přes chromovny, lakovny až po skládky odpadů. A není to špatné, když předem připravíte možné scénáře úniku a vyhodnotíte významnost reálného rizika možné ekologické újmy.

Jde o to, že kdyby měli pracovníci zasahujících jednotek integrovaného záchranného systému k dispozici seznam všech scénářů úniků (vč. doporučených následných opatření), mohli by okamžitě jednat. To samé by mohli využít policisté, kterým by stačilo eliminovat ty scénáře, které nemohou nastat. A nebylo by třeba čekat dlouhé týdny a měsíce na výrok znalce - neznalce.

Tady zaváhalo příslušné oddělení ČIŽP, které mělo bezodkladně jednat: vzít scénáře možných úniků všech dotčených subjektů a z nich vybrat ty, které připadají v úvahu. Ale ono je jednodušší plácat jednu výmluvu za druhou.

A to se nebavíme o tom, že byla k dispozici ještě jedna možnost:

institut plánu opatření pro případy havárie vypracovávaný podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č.254/2001 Sb. (vodní zákon), který schvaluje místně příslušný vodoprávní úřad a ke schválení mu ho musí předložit každý, kdo s níže uvedenými látkami nakládá nad určený limit množství. Jeho součástí je i Seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení, ten je uveden v příloze č.1 k tomuto zákonu a seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (mezi nimi jsou mimo jiné i kyanidy).

Proto vodní zákon určuje povinnost konat místně příslušnému vodoprávnímu úřadu (viz níže v textu) - ten tyto informace má (i když nevím, jestli se v neděli odpoledne fyzicky dostali do prostor úřadu, aby k nim měli také fyzicky přístup). Vodoprávní úřad má řídit další postup, včetně rozsahu nasazení a práce vzorkařů.

Když se podíváte do § 42 (Opatření k nápravě) vodního zákona, tak ten uvádí dva důležité odkazy:

"(1) K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií ... uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod nebo původci havárie (dále jen „původce závadného stavu"), povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu..."

"(4) Nelze-li opatření k nápravě uložit ... a hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí..."

Takže když nekonal dotčený vodoprávní úřad, měl podle vodního zákona dát podnět ČIŽP! Přesto MŽP tvrdí, že jejich postup byl podle zákona!!! To mi hlava nebere...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist