Hluk z lodních motorů velrybám ubližuje, ukázal to výzkum jejich trusu
„Prokázali jsme, že velryby žijící v oblastech s vysokou hladinou hluku z lodní dopravy vykazují reakci na dlouhodobý stres,“ říká Rosalinda Rollandová, která studii zaměřenou na velryby černé vedla. Krátkodobé vystavení stresu není podle vědců škodlivé, naopak jedinci pomůže zmobilizovat síly například při útěku před predátorem. Dlouhodobé působení stresu ale organismu škodí, je méně odolný vůči nemocem a snižuje se jeho schopnost reprodukce.
„Věděli jsme, že se velryby v reakci na hluk v moři ‚přeladily‛ na jinou frekvenci. Naše práce ale ukazuje, že hluk v moři pro ně není jen nepříjemnost, ale že je i fyzicky ovlivňuje,“ dodává Rollandová z bostonského New England Aquria.
Rollandová před lety sledovala zdravotní stav velryb a schopnost jejich reprodukce. Až později ji napadlo porovnat její výsledky s údaji o míře hluku v moři.
Rollandová sbírala vzorky velrybího trusu i 11. září 2001, kdy teroristé zaútočili na newyorská Dvojčata. Ten den byla zastavena lodní doprava a hluk v moři na chvíli zcela utichl. Tehdy odebrané vzorky velrybího trusu vykazovaly velmi významný pokles stresových hormonů.
Rosalinda Rollandová svůj výzkum zaměřila na velrybu černou, která se řadí mezi velmi ohrožené druhy. Odhaduje se, že v současnosti žije asi 475 jedinců této velryby. Pro srovnání populace velryby jižní dosahuje počtu až deseti tisíc jedinců a míra obnovy populace dosahuje asi sedmi až osmi procent ročně Podle Rollandové může být právě hluk z lodní dopravy příčinou toho, proč se populace velryby černé obnovuje jen velmi pomalu, okolo jednoho procenta ročně.
Zajímavosti jejího výzkumu je způsob, jakým vědci hledali koule velrybího trusu. Některé našli prostě náhodou, ale také jim vydatně pomohli psi vycvičení na vyhledávání pachů. Podle Rollandové jsou schopni ucítit velrybí trus na vzdálenost jednoho kilometru.
reklama