Hnutí Duha představilo ekologické návrhy do plánu obnovy
Národní plán obnovy vzniká na základě mimořádného fondu Evropské unie. Ten má pomoci členským zemím překonat následky pandemie koronaviru. Česko může prostřednictvím plánu získat zhruba 180 miliard korun. Duha se však obává, že se zatím rodí nesourodý slepenec existujících programů. Aktivisté připomněli, že 30 procent unijní pomoci má jít na opatření týkající se ochrany klimatu. A právě na prezentovaných návrzích popsali směr, kterým by se podle nich bylo dobré vydat i s pomocí využití již zavedených programů podpory.
Expert na energetiku Karel Polanecký představil návrh na instalaci 300 000 nových solárních střech dotovaný téměř 57 miliardami korun. Podle hnutí by program zaměřený střešní fotovoltaické elektrárny do pěti kWp zajistil investice 113 miliard korun a vytvořil asi 20 000 pracovních míst napříč republikou - včetně znevýhodněných regionů. Podle ochránců přírody z Hnutí Duha by pomohl až milionu lidí ušetřit za elektřinu a přispěl k energetické proměně Česka. Podle Polaneckého by dotace pokryla 50 procent nákladů. Dodal, že lidé "prokázali schopnost" pracovat s programy Nová zelená úsporám i kotlíkovými dotacemi. Dobře nastavený program by tak podle jeho názoru mohl mít úspěch.
O krajinných opatřeních pro zmírnění následků intenzivního zemědělství a meliorací, která by měla zároveň pozitivní dopad na zaměstnanost, hovořil Jan Skalík. Je podle něj třeba výrazně investovat především do revitalizace toků, úpravy či odstranění nevhodných drenáží, obnovení mokřadů a zlepšení struktury krajiny.
Hnutí Duha navrhuje například revitalizaci 2000 kilometrů toků, tedy asi desetiny z celkového počtu výrazně upravených toků, za 20 miliard korun. Návratnost v úsporách za povodňové škody by podle nich přišla do 10 let a proces by přinesl 15 000 pracovních míst. Skalík doplnil, že by se tím snížily povodňové vlny i dopady sucha a podpořila biodiverzita.
Ekologická organizace také počítá s obnovou jedné třetiny rozlohy bývalých mokřadů mimo zemědělské plochy a vyčleněním zemědělské půdy o rozloze asi jednoho milionu hektarů pro zasakovací pásy vegetace, příkopy či tůně. To by podle organizace přineslo až 40 000 pracovních míst a stálo 60 miliard korun.
Jako další velké téma pak Skalík zmínil nutnost investic do obnovy krajinné struktury a ochrany proti vodní erozi. Ve střednědobém horizontu by dle ekologů mělo přibýt asi 400 000 kilometrů mezí, 17 500 hektarů remízků a 15 000 kilometrů liniové zeleně. Tak by se dosáhlo poloviny obnovy poloviny krajinných prvků z doby před rokem 1945. Tyto kroky přispívající k lepší biodiverzitě či struktuře půdy, podle ekologů není snadné vyčíslit, odhadli je však do 12 miliard korun.
Skalík upozornil, že i tady peníze mohou jít skrze existující cesty - například Operační program Životní prostředí či Společnou zemědělskou politiku. Dodal, že však bude třeba posílit příslušnou administrativu, podnítit některé legislativní změny a povzbudit debatu ohledně jednání pozemků, na kterých budou prováděny úpravy.
Dokument k restartu hospodářství, jehož součástí bude národní plán obnovy, má vláda projednat 12. října.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (29)
Lukáš Kašpárek
23.9.2020 07:14Vládě půjde zase jen o to, aby vytvořili dojem, že se peníze dali na něco pozitivního, ale ve skutečnosti této příležitosti využijí k tomu, aby dostali miliardy do těch správných rukou..... nejlépe do rukou Agrofertu...
Nedělám si iluze, že i v tomto případě dojde ke zneužití obrovských částek pro páchání zla převlečeného za dobro.... doufám jen, že těch zpronevěřených peněz bude jen zlomek z celkové částky, kterou ČR dostane k dispozici a že většina půjde na opravdu dobrou věc (například viz. návrh DUHY)...
Jakub Graňák
23.9.2020 08:19Miroslav Vinkler
23.9.2020 08:42 Reaguje na Jakub GraňákPetr Pithart
==============================================================
Od roku 1948 do konce osmdesátých let bylo v ČR rozoráno 270 000 ha luk a pastvin, 145 000 ha mezí (což odpovídá jejich úctyhodné délce nejméně 800 000 km), 120 000 km polních cest, 35 000 ha hájků, lesíku a remízků ve volné krajině a došlo k odstranění 30 000 km liniové zeleně.
úryvek ze skvělého článku "Zlo zvané meliorace" od Doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., dostupné zde:
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-7/zlo-zvane-meliorace.html
Jakub Graňák
23.9.2020 09:03 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
23.9.2020 09:25 Reaguje na Jakub GraňákNapsal knihy Velký pranostikon (1998, 2002), Základní druhy průzkumů pro krajinné inženýrství, využití a ochranu krajiny (2008 a 2012), Umění pojmenovat (2011) a spolu s V. Cílkem aj. Svobodou Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české (2003) a Hold slunci, dešti, půdě a pluhu (2014).
Karel Zvářal
23.9.2020 09:32 Reaguje na Miroslav VinklerJakub Graňák
23.9.2020 11:10 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
23.9.2020 12:23 Reaguje na Jakub GraňákKarel Zvářal
23.9.2020 09:09 Reaguje na Jakub Graňákpavel peregrin
23.9.2020 13:37 Reaguje na Jakub GraňákSvatá Prostoto
23.9.2020 10:54Já mám s Duhou jeden problém, a to je ta praktická stránka věci. Revitalizace toků ... za mne jasně ano. 20 giga náklady neumím posoudit, ale ok. Ta návratnost za 10 let ... to už je spíš přání otcem myšlenky, kdy by bylo nutno v prvé řadě doložit jaká byla výše povodňových škod na předmětných úsecích revitalizovaných toků v minulých letech (min. 10, spíše však více). Co mne ale dostává je těch 15 000 pracovních míst. On tu Skalík vidí nějaké tisíce lidí, co nemají do čeho píchnout současně čekají, až budou moci jít hákovat do našich luhů a hájů? Protože já moc ne. A ti co se podobným způsobem dnes živí (lesy, zemědělství, stavebnictví) moc často češtinu jako svůj mateřský jazyk tedy rozhodně nemají. Takže ...
Ale možná jsem jen nepochopil ten multikulturní potenciál záměru.
Miroslav Vinkler
23.9.2020 11:05 Reaguje na Svatá ProstotoSnad se někdo z Duhy vyjádří.
Svatá Prostoto
23.9.2020 11:28 Reaguje na Miroslav VinklerLukas Spitzer
23.9.2020 11:34 Reaguje na Miroslav VinklerLukas Spitzer
23.9.2020 11:40 Reaguje na Svatá ProstotoBtw. mez skoro nejde jen tak inženýrsky vyrobit. V mém okol to pá lidí zkoušelo a prostě staletí / desetiletí orání - tak meze vznikly - jedním zásahem nahradit nelze.
Čili, odečteme-li si potoky, meze, mokřady, a vůbec vše, kde je nutno zasáhnout do vlastnických práv či si je draze vykoupit dotacemi, tak zůstanou jen zateplovačky a soláry na střechu. Obojí lze udělat dobře i blbě. Třeba náš cihlový barák je nezateplitelný, protože vlhne už teď. A soláry an střechu zase aktivizují vyšší platby za jističe. U Hnutí Duha jsem vždy velmi velmi obezřetný, protože i perfetně znějící věci dokážou procesně strašlivě posrat a ve výsledku napáchat víc škody než užitku. To je jeich nějaké knowhow, které provází každou jejich aktivitu.
Milan G
23.9.2020 17:28 Reaguje na Svatá ProstotoNašel jsem jednu revitalizaci 1,2 km, říčka. Celkové náklady cca 2,2 miliony korun, což vůbec nekoresponduje s tou dardou od nátlakového spolku hnutí duha. Chápu, že hraje roli přístup, ztížené podmínky atd. , ale deset milionů korun jeden kilometr se mi zdá moc.
Jan Knap
23.9.2020 21:55 Reaguje na Milan GMilan G
25.9.2020 14:56 Reaguje na Jan KnapMichal Ukropec
23.9.2020 14:24Jan Šimůnek
23.9.2020 17:34"Expert na energetiku Karel Polanecký představil návrh na instalaci 300 000 nových solárních střech dotovaný téměř 57 miliardami korun."
Opravdu nehodlám dotovat další parazity, provozující fotovoltaiku. Buď jer to opravdu nejlevnější druh elektrické energie, jak tu s oblibou píše pan Hanzl, a pak to nepotřebuje žádné dotace, a nebo je to bez dotací životaneschopné, a pak je lépe to naprosto nemilosrdně zaříznout a dát pěníze na výstavbu jaderných zdrojů. A klidně i s těmi dalšími položkami, které rovněž skrývají nejrůznější úskalí a podrazy.
Takže zelené nevolit v jakékoli kombinaci s kýmkoli.
Miroslav Vinkler
23.9.2020 18:05 Reaguje na Jan ŠimůnekThe price includes all components of the electricity bill such as the cost of power, distribution and taxes.
Pokud bychom se dohodli s Rusy na dodávkách elektřiny za obdobnou cenu na dvacet let, mohli bychom postavit 4-5 JE pouze z úspory /platby v CZ by zůstaly zafixované na stávající CÚ / a rozdíl by dotoval výstavbu JE.
Pavel Hanzl
25.9.2020 22:24 Reaguje na Miroslav VinklerTo je přece úplně mišuge, zvláště v zemi, kde slunce dává 1kWp energie na 1m2.
Jaroslav Vozáb
23.9.2020 19:23Břetislav Machaček
23.9.2020 19:37jiná. Čerpání daných prostředků bude určitě časově omezeno a pouhé vyřízení
různých povolení stavebních úprav bude trvat strašně dlouho. Pokud budete obnovovat znovu původní meze, tak budiž, ale ani ony nebývaly ideálně řešeny a bývaly pouze dělením pozemků. Funkční nové meze pro dnešní
krajinu a zemědělské hospodaření by musely vést napříč pozemky a chci vidět, jak se podaří získat souhlasy drobných vlastníků. To samé bude u polních cest a těch zelených pásů či stromořadí. A co teprve remízky,
kdy se vlastníkovi změní pozemek z pole na remízek zařazený do ochranné zeleně s omezeným hospodařením. Mnohé by se muselo řešit výkupy a na to dotace asi nelze uplatnit a najít na to peníze z rozpočtu je iluzí. Pak
tu máme revitalizaci toků. Budiž drobné kapiláry je možné revitalizovat, pokud to taky nenarazí na vlastnické vztahy a na nynější komunikace v jejich okolí a stavby obytných a jiných budov.O těch solárech to bude podobné. Dotovat pořízení, zaručit výhodný výkup energie a zase je tu další zdražení energie. Myslím, že plácli jen tak do vody a sledují jak ty kruhy s průměrem ztrácejí na síle. Stačilo by navrhnout pár realizovatelných staveb či malých projektů, které jsou už nyní připraveny a schází pouze prostředky k jejich realizaci. Snít o velkých věcech je hezké, ale realizovat je už něco jiného. Každopádně bude důvod zase mluvit, že nebyli vyslyšeni a že vláda prostředky promrhala a nebo nevyčerpala. Já osobně to vidím jako pouhou vizi bez možnosti realizace v dohledné době. Mám tak
pochybnosti o odbornosti dané vize a beru ji jako to plácnutí do vody.
Jaroslav Čížek
24.9.2020 11:10 Reaguje na Břetislav Machačekstr. 2
Nové větrné a fotovoltaické elektrárny mohou už v roce 2030 vyrobit stejné množství elektřiny jakonový jaderný reaktor v Dukovanech, ale vdobě,kdy by začal reaktor fungovat(tedy nejdříve v roce 2040), už by mohly tyto nové zdroje vyrábět 2,5 tolik elektřiny. 1)
1)... Scénáře s vyšším nasazením OZE, s nimiž pracujeUhelná komise, uvádějí v roce 2030 výrobu z nových větrných a fotovoltaických elektráren 8,3 TWh a v roce2040 již 23,5 TWh.
Prezentace studie studie ČEPS "Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040" (zde se ta zmiňovaná čísla nachází) na zasedání PS1 UK 16.července, závěry na straně 11 a 12:
Všechny scénáře vyžadují velké objemy dovozu elektrické energie ze zahraničí. Po roce 2040 všechny hodnoty dovozu přesahují technicky možný dovoz přes PS, který činí z hlediska přenosové soustavy cca 20 TWh bez přetěžování vedení (ověřeno výpočtem modelu sítě). Vyšší dovozy jsou považovány za
nadlimitní.
Soustava ve scénáři BaU je provozovatelná až do roku 2040 s využitím technicky možného dovozu a respektováním předpokladů stávajících provozovatelů pro útlum uhelných elektráren.
Odstavování uhelných zdrojů před rokem 2040 vede i přes vysoké nadlimitní dovozy a dostavbu nového jaderného zdroje ke zhoršení parametru LOLE.
Výstavba nového jaderného zdroje a prodloužení provozu Dukovan na 60 let jsou klíčové předpoklady pro zabezpečenost výkonové bilance ČR.
Moje shrnutí připomínek, které jsem k tomu pro členy PS1 dělal:
Dle mého názoru ze závěrů materiálu ČEPSu vyplývá jediné. Pokud se v budoucnosti nechceme dostat do problémů s dodávkami elektřiny a ohrozit svojí energetickou (nejenom) bezpečnost, pak není možné připustit ani BaU scénář, protože i u něj platí, že hodnoty potenciálního potřebného dovozu přesahují možnosti PS. Progresivní scénář nelze nazvat jinak, než nezodpovědným a nebezpečným hazardem s naší budoucností.
Pane Macháčku a případně další, pokud máte zájem vidět tyto materiály na vlastní oči, zavolejte mi na 603 546 596 nebo pošlete mail s mobilním číslem na cizek.jaroslav@centrum.cz
Jan Šimůnek
27.9.2020 08:24 Reaguje na Jaroslav ČížekPavel Hanzl
25.9.2020 22:29 Reaguje na Břetislav MachačekAsi jste si nevšiml, ale ve vašem příspěvku stále potvrzujete totální neschopnost a už asi zacyklení naší státní správy. Tam je zakopaný ten čokl.
Břetislav Machaček
26.9.2020 09:31 Reaguje na Pavel Hanzlspráva a druhá věc jsou zákony schválené demokratickým
parlamentem. Státní správa se může pohybovat pouze v těch
zákony nastavených mantinelech a nemůže se chovat jako
osvícený diktátor. Pokud parlament schválí zákony chránící
soukromý majetek více než stavby v obecném zájmu, tak se
může státní správa stavět na hlavu a nedosáhne na povolení
zahájit stavbu. Taktéž nemůže obcházet předpisy EU, které
jsou nadzákonou normou našich zákonů. Ty tak musejí být v souladu s těmito předpisy jako jsou EIA a jiné podmínky k jakýmkoliv povolením. Pokud se domníváte, že si stát(vláda) může dělat rozhodnutí v rozporu s těmito zákony a předpisy,
tak může, ale narazí na moc soudní a to i soudy mezinárodní.
Suverénně se chovat může pouze v omezených mezích na které
se uvedené předpisy a zákony nevztahují. Ideově žijete
v demokracii a s představou státní moci jste zůstal v socialismu, kde rozhodnutí vlády bylo svaté a parlament
schvaloval zákony na zakázku strany a vlády. Vlády se
u nás střídají a každá má své priority. Chybí kontinuita
a dlouhodobá koncepce napříč politickým spektrem a to
není vina pouze nynější vlády, ale všech vlád předchozích.
Schvalují se kontroverzní zákony s převahou jednoho hlasu
a po změně hlasovacích poměrů se ruší. Galimatiáš v těch
zákonech a podzákonných normách už nestíhají ani soudci
a špičkoví advokáti. Trochu se zamyslete nad svými nápady,
zda jsou realizovatelné a za jakých podmínek, než něco
vypustíte na veřejnost. Ani vláda nemůže porušit zákony
a proto se vše vleče a nebo se vrací znovu na začátek.
I takové rozhodnutí o energetickém směřování potřebuje
širokou podporu stran a nebo ho může schválit závazné referendum, kterému se ale mnohé strany brání. Pokud by
bylo referendum zákonnou normou, tak ho lze vyhlásit na
téma energetika a lidé by rozhodli zda JE, OZE či nechat dotěžit uhlí do doby rozvoje obou či jednoho odvětví.
Bohužel EU už nastavila pravidla a podobné referendum
je předem odsouzené k nezdaru. Do velkých energetických
staveb žádná vláda bez většinového mandátu s výhledem na dobu dokončení výstavby nových zdrojů nepůjde, protože ta následující je schopna projekt "zaříznout" těsně před zprovozněním jako součást politického boje. Slíbí to voličům a tak to díky získanému mandátu nedokončí a je z obliga.
Tak se chove i vláda v Německu, která plní slib odstavit
nesmyslně jádro, ač ji bude v budoucnu chybět. Tak se
chovaly i vlády Rakouska či Polska, když nedokončily JE
a nyní to Polsko s vládou se silným mandátem chystá tu
výstavbu JE a Rakousko taktně mlčí, že v době nedostatku
proudu z hydroelektráren nakupuje jadernou elektřinu z
Dukovan a Temelína.
Taky nesouhlasím s mnoha počiny současné vlády, ale chápu její možnosti za dané situace. Pokud si myslíte, že to lze udělat jinak, tak to konkrétně popište a neuchylujte se pouze k omílání kritiky vlády. Já vidím chybu jinde, ale o té tu nemíním diskutovat, protože uznávám demokratické principy, které snad uznáváte i vy a které jsou ale bohužel brzdou rychlého rozvoje, který je možný pouze u stabilních
vlád a nebo v totalitě.