https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/holandsky-fotograf-kadir-van-lohuizen-nafotil-jak-se-ve-svete-naklada-s-odpady
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Holandský fotograf Kadir Van Lohuizen nafotil, jak se ve světě nakládá s odpady

20.7.2018 01:40 | PRAHA (Ekolist.cz)
Banter Gebang  je největší skládka odpadu na světě. Je však již plná a Jakarta se snaží najít pro ni novou lokalitu. Tisíce sběračů odpadků, žijící v blízkosti skládky, shromažďují při příjezdu odpadních vozidel vše, co se dá zrecyklovat.
Banter Gebang je největší skládka odpadu na světě. Je však již plná a Jakarta se snaží najít pro ni novou lokalitu. Tisíce sběračů odpadků, žijící v blízkosti skládky, shromažďují při příjezdu odpadních vozidel vše, co se dá zrecyklovat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kadir Van Lohuizen
Holandský fotograf Kadir van Lohuizen vycestoval do šesti velkých měst včetně Jakarty, Tokia a São Paula a zdokumentoval, jakým způsobem se v těchto městech nakládá s odpady. Informuje o tom společnost Nikon.
 

"Při práci na mém předchozím projektu, který se zabýval dopady klimatických změn a zejména vzestupem hladiny oceánů, ve mně vyvolalo velké obavy množství odpadu, které jsem viděl na malých ostrovech a plážích. Rozhodl jsem se jednat," vysvětluje Kadir van Lohuizen důvod, proč se zaměřil na problém s odpadem.

"V současnosti se naše chápání problému s odpadem omezuje na vložení odpadu do pytlů a odpadkových košů. Nikdy nepřemýšlíme o jeho další cestě a množství práce a úsilí věnovaného jeho likvidaci. Chtěl jsem sledovat, co se stane s naším odpadem, vystopovat, jak se s ním zachází, pokud se s ním vůbec nějak zachází," dodává Kadir van Lohuizen.

Makoko je oblast v Lagosu, ve které žije přibližně 85 000 obyvatel. Osada je v podstatě postavena v zálivu. Všechny domy stojí na pilotách a přístup k nim je možný pouze z lodí, které proplouvají úzkými kanály. Odpad často bývá skladován pod domy jako náhrada pevné půdy.
Makoko je oblast v Lagosu, ve které žije přibližně 85 000 obyvatel. Osada je v podstatě postavena v zálivu. Všechny domy stojí na pilotách a přístup k nim je možný pouze z lodí, které proplouvají úzkými kanály. Odpad často bývá skladován pod domy jako náhrada pevné půdy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kadir Van Lohuizen

"Nemáme ve zvyku ptát se, co se stane s odpadem, který projde našima rukama. Téměř vše, co vyhodíme, se dá znovu použít nebo recyklovat, a pokud se podíváte na čistý objem produkovaného odpadu, zejména v západních společnostech, tak je hrozivý," vysvětluje Kadir van Lohuizen důvod, proč se podle něj lidé po celém světě tak málo zajímají o odpad. "V některých městech, která jsem navštívil, nezbývá na manipulaci s tímto odpadem už žádné místo," dodává van Lohuizen.

Ve městech, jako je New York, jsou skládky odpadu plné a odpad se musí exportovat. Tento problém mají podle Kadira van Lohuizena i v Jakartě, která již doslova nemá místo na zvládnutí odpadu, který vyprodukuje, a přesto se odpad nadále vozí na největší skládku odpadu na světě. Naproti tomu v Tokiu, největším městě světa, recyklují v podstatě všechno. "Z toho se můžeme přiučit," dodává Kadir van Lohuizen.

Podle van Lohuizena je fascinující a užitečné vidět, jak se situace liší mezi jednotlivými zeměmi a světadíly. Například New York podle van Lohuizena produkuje nejvíce odpadu ze všech míst na světě – dvakrát více než město na druhém místě v množství odpadu, Mexiko. Přesto se nijak nezabývá svou vlastní spotřebou. "Výsledkem je export odpadu ke zpracování jinam. Na druhou stranu Japonsko je mimořádně úspěšné v opětovném využívání svých velmi omezených surovinových zdrojů a v mnoha ohledech ukazuje příklad ostatním městům, jak správně zacházet s odpadem. Volba takových extrémů byla jediným způsobem, jak najít rovnováhu mezi identifikováním problému a pokusem představit jeho řešení tak, aby se lidé opravdu zamysleli nad odpadem," vysvětluje problém Kadir van Lohuizen.

Zavážková jáma Ojata je velká přibližně 45 hektarů. Každým dnem i nocí zde pracuje přibližně 5 000 sběračů, kteří oddělují odpad přijíždějící kamiony z Lagosu. Materiál, který oddělí, je následně prodán za účelem recyklace.
Zavážková jáma Ojata je velká přibližně 45 hektarů. Každým dnem i nocí zde pracuje přibližně 5 000 sběračů, kteří oddělují odpad přijíždějící kamiony z Lagosu. Materiál, který oddělí, je následně prodán za účelem recyklace.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kadir Van Lohuizen

Hlavní překážkou při cestě Kadira van Lohuizen byl podle něj přístup na místa, kde se s odpady nakládá. Často musel spolupracovat s firmami a přesvědčit je, aby mu poskytly přístup k odpadu a ukázaly, jak se zpracovává. Problém nastal zejména tehdy, když příslušná firma s odpadem nezacházela řádně. "Z tohoto hlediska byl problémový New York, protože zpracování odpadu je tam celé zprivatizováno a podílí se na něm mnoho různých organizací, od kterých potřebujete získat přístup. Naštěstí jsem měl v každém městě dobrého místního prostředníka, který mi s tím pomohl," říká Kadir van Lohuizen.

Další překážkou podle něj bylo najít ideální rovnováhu vizuálně. "Odpad je odpad a ve většině případů vypadá stejně bez ohledu na to, kde se nachází. Takže jak mám sdělit poselství mého projektu a současně zajistit, aby byly všechny snímky zajímavé a různorodé? Vyžadovalo to hodně rozmýšlení. Jsem přesvědčen, že se mi to podařilo díky různým osobnostem v každém městě a jeho lidem," dodává Kadir.

Eugene Gadsen (58) je „plechovkář“ – člověk, který v ulicích sbírá plastové odpadky a plechovky. Tuto práci dělá již 30 let. Za každou plechovku nebo lahev dostane 5 centů. Vydělá si přibližně 20 dolarů za den.
Eugene Gadsen (58) je „plechovkář“ – člověk, který v ulicích sbírá plastové odpadky a plechovky. Tuto práci dělá již 30 let. Za každou plechovku nebo lahev dostane 5 centů. Vydělá si přibližně 20 dolarů za den.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kadir Van Lohuizen

Kadirovi van Lohuizenovi nejvíce utkvěla v paměti vzpomínka z Lagosu. "Kromě skutečnosti, že se mi město líbilo, mě překvapilo, že skládka odpadu byla relativně dobře organizovaná. Bez komunit na skládce odpadu, které separují různé materiály, by se toto poněkud apokalyptické město už dávno utopilo ve svém vlastním odpadu. Myslím, že mnoho z nás čte o problémech s odpadem po celém světě, avšak až při pohledu na ty správné snímky získáte skutečnou představu o rozsahu problému," říká Kadir van Lohuizen.

Loď, která sváží odpadky z Bronxu a části Queensu do recyklačního závodu v Brooklynu.
Loď, která sváží odpadky z Bronxu a části Queensu do recyklačního závodu v Brooklynu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kadir Van Lohuizen

Kadir van Lohuizen je učitel fotografování a spoluzakladatel fotografické agentury NOOR. Profesionálním fotografem na volné noze je od roku 1988. Fotografoval konflikty po celé Africe, nejvíce je však zřejmě známý díky svým projektům týkajícím se sedmi světových řek, těžby diamantů, Via PanAm o současné migraci v Americe a projektu „Where will we go“, který se zabýval důsledky zvedání hladiny moře na člověka. Kadir van Lohuizen pokračuje ve spolupráci s agenturou NOOR a v rizikových oblastech dokumentuje prostřednictvím svých fotografií globální problémy. Obdržel velký počet ocenění, včetně ceny World Press Photo, Visa d’Or za svou práci v Čadu a v roce 2004 obdržel prestižní cenu Dutch Dick Scherpenzeel Prize za nejlepší reportáž týkající se rozvojového světa. Dvakrát byl porotcem v soutěži World Press Photo Contest, je členem komise World Press Photo Advisory Board a vydal čtyři knihy fotografií. Kadir van Lohuizen je evropský ambasador značky Nikon.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist