Holandský fotograf Kadir Van Lohuizen nafotil, jak se ve světě nakládá s odpady
"Při práci na mém předchozím projektu, který se zabýval dopady klimatických změn a zejména vzestupem hladiny oceánů, ve mně vyvolalo velké obavy množství odpadu, které jsem viděl na malých ostrovech a plážích. Rozhodl jsem se jednat," vysvětluje Kadir van Lohuizen důvod, proč se zaměřil na problém s odpadem.
"V současnosti se naše chápání problému s odpadem omezuje na vložení odpadu do pytlů a odpadkových košů. Nikdy nepřemýšlíme o jeho další cestě a množství práce a úsilí věnovaného jeho likvidaci. Chtěl jsem sledovat, co se stane s naším odpadem, vystopovat, jak se s ním zachází, pokud se s ním vůbec nějak zachází," dodává Kadir van Lohuizen.
"Nemáme ve zvyku ptát se, co se stane s odpadem, který projde našima rukama. Téměř vše, co vyhodíme, se dá znovu použít nebo recyklovat, a pokud se podíváte na čistý objem produkovaného odpadu, zejména v západních společnostech, tak je hrozivý," vysvětluje Kadir van Lohuizen důvod, proč se podle něj lidé po celém světě tak málo zajímají o odpad. "V některých městech, která jsem navštívil, nezbývá na manipulaci s tímto odpadem už žádné místo," dodává van Lohuizen.
Ve městech, jako je New York, jsou skládky odpadu plné a odpad se musí exportovat. Tento problém mají podle Kadira van Lohuizena i v Jakartě, která již doslova nemá místo na zvládnutí odpadu, který vyprodukuje, a přesto se odpad nadále vozí na největší skládku odpadu na světě. Naproti tomu v Tokiu, největším městě světa, recyklují v podstatě všechno. "Z toho se můžeme přiučit," dodává Kadir van Lohuizen.
Podle van Lohuizena je fascinující a užitečné vidět, jak se situace liší mezi jednotlivými zeměmi a světadíly. Například New York podle van Lohuizena produkuje nejvíce odpadu ze všech míst na světě – dvakrát více než město na druhém místě v množství odpadu, Mexiko. Přesto se nijak nezabývá svou vlastní spotřebou. "Výsledkem je export odpadu ke zpracování jinam. Na druhou stranu Japonsko je mimořádně úspěšné v opětovném využívání svých velmi omezených surovinových zdrojů a v mnoha ohledech ukazuje příklad ostatním městům, jak správně zacházet s odpadem. Volba takových extrémů byla jediným způsobem, jak najít rovnováhu mezi identifikováním problému a pokusem představit jeho řešení tak, aby se lidé opravdu zamysleli nad odpadem," vysvětluje problém Kadir van Lohuizen.
Hlavní překážkou při cestě Kadira van Lohuizen byl podle něj přístup na místa, kde se s odpady nakládá. Často musel spolupracovat s firmami a přesvědčit je, aby mu poskytly přístup k odpadu a ukázaly, jak se zpracovává. Problém nastal zejména tehdy, když příslušná firma s odpadem nezacházela řádně. "Z tohoto hlediska byl problémový New York, protože zpracování odpadu je tam celé zprivatizováno a podílí se na něm mnoho různých organizací, od kterých potřebujete získat přístup. Naštěstí jsem měl v každém městě dobrého místního prostředníka, který mi s tím pomohl," říká Kadir van Lohuizen.
Další překážkou podle něj bylo najít ideální rovnováhu vizuálně. "Odpad je odpad a ve většině případů vypadá stejně bez ohledu na to, kde se nachází. Takže jak mám sdělit poselství mého projektu a současně zajistit, aby byly všechny snímky zajímavé a různorodé? Vyžadovalo to hodně rozmýšlení. Jsem přesvědčen, že se mi to podařilo díky různým osobnostem v každém městě a jeho lidem," dodává Kadir.
Kadirovi van Lohuizenovi nejvíce utkvěla v paměti vzpomínka z Lagosu. "Kromě skutečnosti, že se mi město líbilo, mě překvapilo, že skládka odpadu byla relativně dobře organizovaná. Bez komunit na skládce odpadu, které separují různé materiály, by se toto poněkud apokalyptické město už dávno utopilo ve svém vlastním odpadu. Myslím, že mnoho z nás čte o problémech s odpadem po celém světě, avšak až při pohledu na ty správné snímky získáte skutečnou představu o rozsahu problému," říká Kadir van Lohuizen.
Kadir van Lohuizen je učitel fotografování a spoluzakladatel fotografické agentury NOOR. Profesionálním fotografem na volné noze je od roku 1988. Fotografoval konflikty po celé Africe, nejvíce je však zřejmě známý díky svým projektům týkajícím se sedmi světových řek, těžby diamantů, Via PanAm o současné migraci v Americe a projektu „Where will we go“, který se zabýval důsledky zvedání hladiny moře na člověka. Kadir van Lohuizen pokračuje ve spolupráci s agenturou NOOR a v rizikových oblastech dokumentuje prostřednictvím svých fotografií globální problémy. Obdržel velký počet ocenění, včetně ceny World Press Photo, Visa d’Or za svou práci v Čadu a v roce 2004 obdržel prestižní cenu Dutch Dick Scherpenzeel Prize za nejlepší reportáž týkající se rozvojového světa. Dvakrát byl porotcem v soutěži World Press Photo Contest, je členem komise World Press Photo Advisory Board a vydal čtyři knihy fotografií. Kadir van Lohuizen je evropský ambasador značky Nikon.
reklama
Nikdo nezvrátí revoluci týkající se čisté energie v USA, uvedl v Amazonii Biden
Trumpův tým připravuje odchod od pařížské dohody o klimatu
Bílý dům oznámil investice za tři miliardy dolarů do ekologičtějších přístavů