Hrdinková: ČR zatím nemůže podpořit závazek uhlíkové neutrality

Česko se zatím nemůže přihlásit k závazku takzvané uhlíkové neutrality EU k roku 2050, který bude zásadním tématem čtvrtečního summitu Evropské unie. Novinářům to na okraj včerejšího jednání v Bruselu, kde se vrcholná unijní schůzka připravovala, řekla česká státní tajemnice pro EU Milena Hrdinková. Mezi dalšími státy je ale podle ní vidět silná vůle vyjít vstříc požadavkům zemí, které stejně jako Česko mají problém s financováním přechodu k ekologicky odpovědnému hospodářství.

Pokud by se však závěry summitu vzdalovaly českým představám, není podle Hrdinkové vyloučeno, že je premiér Andrej Babiš nepodpoří. Plán na uhlíkovou neutralitu EU v polovině století Česko společně hlavně s Polskem zablokovalo už letos v červnu. Ze záměru tak tehdy zbyla jen poznámka pod čarou, že takový vývoj by si přála velká většina členských zemí.

Praha bude také chtít na summitu slyšet jasné potvrzení, že jaderná energie bude moci i v budoucnu být součástí českého energetického mixu. To by se mělo objevit i v závěrech schůzky, neboť bez jaderné energie Česko uhlíkové neutrality nedosáhne, řekla Hrdinková.

Unijní ministři odpovědní za evropské záležitosti včera mimo jiné debatovali nad diplomaty připraveným návrhem závěrů poslední letošní řádné schůzky prezidentů a premiérů evropského bloku. Značná část textu je věnována boji proti klimatickým změnám, který je prioritou pro nového šéfa Evropské rady Charlese Michela.

Návrh hovoří o tom, že státy v souladu s vědeckými poznatky o lidském vlivu na klimatické změny podporují dosažení uhlíkové neutrality do poloviny století. V jejím rámci by unijní země výrazně snížily emise CO2 a zbytek by kompenzovaly například výsadbou nových stromů. Návrh závěrů summitu označuje přechod k čistému hospodářství za příležitost k růstu, konstatuje však také, že věc si vyžádá náklady.

Vedle finanční podpory pro regiony závislé na fosilních energiích by skeptické členské státy, k nimž vedle Česka patří například Polsko, chtěly další ujištění, že jejich občanům kvůli novému závazku výrazně neklesne životní úroveň.

"Pokud máme najít nějakou rovnováhu mezi tím závazkem a tím, jak ho uskutečníme, tak budeme potřebovat ještě nějaká doplnění," řekla českým novinářům Hrdinková.

Lídři unijních zemí přijímají závěry schůzky jednohlasně a pokud by se Babiš postavil proti, skončil by summit bez závěrů, což se stává velmi výjimečně.

Kromě klimatu bude tématem vrcholné schůzky i víceletý rozpočet či strategické priority EU. Ministři dnes diskutovali o návrhu rozpočtu na období 2021 až 2027, který připravilo finské předsednictví. Ten počítá s celkovými výdaji na úrovni 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU.

"Podařilo se nám dosáhnout rovnováhy mezi jednotlivými oblastmi, moderní priority dostávají největší podíl, ale dbáme i na kohezi a zemědělství," prohlásila po jednání finská ministryně pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenová, podle níž je finský návrh dobrým základem pro vyjednávání lídrů na summitu.

Finskou představu však kvůli snížení celkového objemu rozpočtu proti původnímu návrhu komise kritizovala minulý týden její nová šéfka Ursula von der Leyenová. Velké výhrady dávají najevo i některé země. Zatímco skupina západoevropských států v čele s Německem chce další snížení výdajů až k jednomu procentu HND, země střední a jižní Evropy usilují o nárůst peněz pro strukturální fondy, které finský návrh proti původním představám komise dále snižuje.

Podle Hrdinkové jsou pro Česko unijní fondy soudržnosti klíčovou položkou rozpočtu, která zajišťuje sbližování jednotlivých unijních zemí. "Je to něco, za co budeme bojovat do poslední chvíle," naznačila Hrdinková očekávanou složitost rozpočtových vyjednávání, které bude patrně náplní i dalších summitů v příštím roce.

---

reklama

---