Hydrolog: V horku bývá výpar extrémní, voda intenzivně mizí z nádrží a řek
21.7.2022 02:20 | PRAHA
(ČTK)
"Dopad počasí na vodní režim je o něco zpožděný a utlumený. Nicméně víme, z vyhodnocení let 2015 a 2018, kdy byly horké vlny dlouhodobé a také takto teplé, že při horkých dnech je výpar opravdu extrémní," řekl Daňhelka.
V půdě podle něj často moc vody pro efektivní výpar nezbývá, ale intenzivně mizí z rybníků, nádrží a koryt řek. "V těchto horkých dnech může dojít k tomu, že se opravdu vypaří řekněme půl centimetru vody z plochy," podotkl. Data z roku 2015 podle něj ukázala, že jen z nádrží vltavské kaskády se vypařil zhruba metr krychlový vody za vteřinu. "Což při malém průtoku, který tehdy byl, byla dost podstatná část," poznamenal.
Upozornil, že nynější průtoky na tocích nelze srovnávat se stavem v kritických letech. "Letos srážek přece jen nebylo zas až tak málo. Ale plošně se koncentrovaly na Jihočeský a Středočeský kraj. Takže tam je situace relativně dobrá, voda tam zatím nechybí," řekl Daňhelka.
Naopak v částech Moravy, kde pršelo méně, jsou podle hydrologa průtoky většinou do 30 procent červencového normálu. Nejintenzivnější sucho podle webu projektu Intersucho bylo minulý týden v západních Čechách a v těsné blízkosti hranic s Rakouskem na jižní Moravě. Během následujících dní podle webu možná kvůli horku vzroste tak, že výjimečné až extrémní sucho zavládne až na 40 procentech území Česka.
"Je třeba říct, že typicky vrchol dopadů na různých tocích je ještě spíše v pozdním létě. Někdy se to může protáhnout i do září," dodal.
U hodně suchých oblastí je problém, že když pak začne pršet, většina objemu vody zůstane v půdě, kde ji začnou hbitě využívat rostliny, a do toků se nedostane, uvedl. To by podle něj mohlo nastat na územích Moravy postižených suchem.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Soud prodloužil vazbu muži obviněnému za založení požáru v Českém Švýcarsku
Na požářišti v Českém Švýcarsku jsou až metr vysoké stromky
Gabrielina stezka a Edmundova soutěska zůstanou po ničivém požáru ještě zavřenéOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Karel Zvářal
21.7.2022 06:50Fyzik by dodal, že voda má tu nevýhodu, že se vypařuje, zatímco asfalt nikoliv. To je vědecky doloženo.
Odpovědět
ss
kk
karel krasensky
21.7.2022 09:02 Reaguje na Karel ZvářalAle je to chytrý chlap ten hydrolog,že přišel na to,že se voda v horku odpařuje.Zdravím at se vede
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
21.7.2022 07:37 Větší odpar ( na m2) je z dubového les než z vodní plochy... je to dáno odparnou plochou.. Luhy a nivy jsou v krajině nezastupitelné... ve vodotečích proudí cca 1/3 průtoků 2/3 jsou právě v nivách. Pokud opravdu chceme něco dělat tak je třeba revitalizovat právě nivy. Také je třeba obnovit malý vodní okruh. Pro pamětníky vlastivědy (asi pro 4 ročník) byl zde uveden názorný obrázek malého a velkého vodního okruhu.
Nejen teplota ale i rosný bod je důležitý. Vliv má na něj zemědělství pokud jsme se zaměřili na obilniny a řepku, které se sklízí přibližně současně a to nyní. Dojde v této době k prudkému nárůstu teplot na sklizených polích. Tím se oddálí od sebe teplota a rosný bod. (laicky nejsou nebo jsou jen velmi malé rosy).
Dříve se choval dobytek a část plochy byla oseta pícninou např. vojtěškou, která je v této době zelená a má hluboké kořeny ( cca 1m), také cukrová řepa je nádherný plošný zásobník vody, opět hluboké kořeny a co jedna řepa to 1l vody... Proč tz.šedou vodu (přečištěnou odpadní vodu) pouštíme od řeky a ne do závlah? Je to o retenci krajiny a technických prostředcích.
Pro názornost tak 4km2 lužního lesa má stejný odpar jako Chvaletická elektrárna ( jestli jsem se někde nesekl).
Odpovědět
Nejen teplota ale i rosný bod je důležitý. Vliv má na něj zemědělství pokud jsme se zaměřili na obilniny a řepku, které se sklízí přibližně současně a to nyní. Dojde v této době k prudkému nárůstu teplot na sklizených polích. Tím se oddálí od sebe teplota a rosný bod. (laicky nejsou nebo jsou jen velmi malé rosy).
Dříve se choval dobytek a část plochy byla oseta pícninou např. vojtěškou, která je v této době zelená a má hluboké kořeny ( cca 1m), také cukrová řepa je nádherný plošný zásobník vody, opět hluboké kořeny a co jedna řepa to 1l vody... Proč tz.šedou vodu (přečištěnou odpadní vodu) pouštíme od řeky a ne do závlah? Je to o retenci krajiny a technických prostředcích.
Pro názornost tak 4km2 lužního lesa má stejný odpar jako Chvaletická elektrárna ( jestli jsem se někde nesekl).
va
vaber
21.7.2022 08:51 Reaguje na Jaroslav Vozábje to jinak ,
když rostliny vodu mají odpaří ji ,když ji nemají odpaří mnohem, mnohem méně,
i rostliny umí s vodou hospodařit ,
lépe než člověk,
malý vodbní okruh je tak dobrý pro učebnice a když není velký ,žádný malý se nikdy nevytvoří,
i podmínky pro lokální bouřky přicházejí z oceánu,
Odpovědět
když rostliny vodu mají odpaří ji ,když ji nemají odpaří mnohem, mnohem méně,
i rostliny umí s vodou hospodařit ,
lépe než člověk,
malý vodbní okruh je tak dobrý pro učebnice a když není velký ,žádný malý se nikdy nevytvoří,
i podmínky pro lokální bouřky přicházejí z oceánu,
JV
Jaroslav Vozáb
21.7.2022 09:17 Reaguje na vaber V daném čase tam ty rostliny musí být... na strništi asi nejsou.., podívejte se kolik ploch bylo oseto vojtěškou a cukrovkou.... Posunete-li rosný bod a rosa není... Aby jste mohl pěstovat cukrovku potřebujete vyhnojené pole nejlépe hnojem ... tj živiny a retence vody.... Musíte mít krávy ve stáji, na pastvině a ne v parlamentu. Rosa ve vojtěšce se udrží pomalu do oběda (záleží na rose a kdy obědváte...)
Já bych ty učebnice z mého mladí nezatracoval. Např. Slabikář byl jeden dnes je jich asi 6 ... Dodnes si pamatuji: Máma mele maso... dnes nahrazeno Máma má mobil.. ( si jen tak kecá o zdravé výživě, kterou koupí v supermarketu). Pokud by učivo obecné školy pochopilo aspoň 50% obyvatel tak se promění ČR v technologický zázrak.
Správný osevní plán může snížit teplotu v krajině i o 2C. Co se týče srážek jejich úhrn se až tak nezměnil, ale rozložení v čase je odlišné.
Odpovědět
Já bych ty učebnice z mého mladí nezatracoval. Např. Slabikář byl jeden dnes je jich asi 6 ... Dodnes si pamatuji: Máma mele maso... dnes nahrazeno Máma má mobil.. ( si jen tak kecá o zdravé výživě, kterou koupí v supermarketu). Pokud by učivo obecné školy pochopilo aspoň 50% obyvatel tak se promění ČR v technologický zázrak.
Správný osevní plán může snížit teplotu v krajině i o 2C. Co se týče srážek jejich úhrn se až tak nezměnil, ale rozložení v čase je odlišné.
pp
pavel peregrin
21.7.2022 14:00 Reaguje na Jaroslav VozábSprávný osevní plán je dnes pro 80% podniků pouze zbožným přáním. A nikoliv jejich vinou.
Odpovědět
RV
PH
RV
Richard Vacek
21.7.2022 13:53 Reaguje na Pavel HanzlNo a u nás spadne voda, které se odpařila jinde. Teplé periody, kam snad směřujeme, se vyznačují právě vysokými srážkami.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.7.2022 14:03 Reaguje na Richard VacekJe třeba dodat, že bohužel většinou přívalovými, kde voda prudce bez užitku odteče. Ale to je fakt, se kterým se nedá v podstatě nic dělat. Tady žádná "protierozní" opatření nepomohou- viz vyrvané dlažební kostky apod.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.7.2022 18:51Tam kde voda není a neodpařuje se, tak je vedro ještě větší a tak buďme rádi za ty přehrady a rybníky, že odpařují vodu ze zadržené vody v naši krajině. Představte si naši krajinu před příchodem rybníkářů a stavitelů přehrad. Pár jezer na Šumavě, jinak nic a rychlý odtok vody po deštích
k sousedům. Ono ani ty rašeliniště a bažiny nebyly v kopcovité krajině
hojné a říční nivy mají většinou propustné štěrkopískové podloží. To se
sice při povodních zavodní, ale za sucha ta voda velmi rychle odteče.
Jsem z kraje, kde výška vody ve studních kopíruje hladiny místních řek
a propustnost je opravdu obdivuhodná. Při povodních se po kulminaci
voda sama ztrácí přes podloží do vodního toku a často tak rychle, že
vyplavené ryby z řeky nestačí z louží ani odplout zpět do řeky. Odpar
z vodní hladiny není vše, protože s průsaky do okolí se voda odpařuje
i z té okolní půdy přes rostliny a stromy. A to je dobře, protože bez
odparu by tu byla výheň jako třeba na silnici a nebo střeše baráku.
Od vodní hladiny v přírodě jsem se nikdy nespálil, ale od rozpálené
plechové střechy ano. Jinak se divím, co vše lze zkoumat vědátory,
když to ví kdejaký školák.
Odpovědět
k sousedům. Ono ani ty rašeliniště a bažiny nebyly v kopcovité krajině
hojné a říční nivy mají většinou propustné štěrkopískové podloží. To se
sice při povodních zavodní, ale za sucha ta voda velmi rychle odteče.
Jsem z kraje, kde výška vody ve studních kopíruje hladiny místních řek
a propustnost je opravdu obdivuhodná. Při povodních se po kulminaci
voda sama ztrácí přes podloží do vodního toku a často tak rychle, že
vyplavené ryby z řeky nestačí z louží ani odplout zpět do řeky. Odpar
z vodní hladiny není vše, protože s průsaky do okolí se voda odpařuje
i z té okolní půdy přes rostliny a stromy. A to je dobře, protože bez
odparu by tu byla výheň jako třeba na silnici a nebo střeše baráku.
Od vodní hladiny v přírodě jsem se nikdy nespálil, ale od rozpálené
plechové střechy ano. Jinak se divím, co vše lze zkoumat vědátory,
když to ví kdejaký školák.
Pe
Petr
21.7.2022 20:46 Reaguje na Břetislav MachačekPřed "příchodem" rybníkářů, což bylo někde v 15. století, bylo vše jinak. Lidí tu byly asi tři miliony a krajina byla úplně jiná, v podstatě celá zalesněná, což s sebou nese pro nás neskutečně velké množství vody zadržené v krajině a celá podmáčená území, a to nejen kolem vodotečí. Však z těch dob máme dodnes mnoho "vodnatých" připomínek. Pohádky se dodnes hemží vodníky, rusalkami, světýlky z blat a podobně, názvů obcí nějak spojených s vodou je mnoho a pomístných názvů inspirovaných vodou ještě víc. Žádné vodojemy v krajině nebyly potřeba a přesto v ní bylo vody našima očima víc než mnoho.
Pak navíc přišlo několik století dlouhé chladné a vlhké období, které to ještě umocnilo.
No a my jsme lesy vykáceli, krajinu meliorovali a před dešťovou vodou izolovali betonem, asfaltem a dlažbou, a spodní vodu z hlubin země usilovně vysáváme a obratem pouštíme do řek. A strašně se divíme, že najednou máme sucho a vedro.
Odpovědět
Pak navíc přišlo několik století dlouhé chladné a vlhké období, které to ještě umocnilo.
No a my jsme lesy vykáceli, krajinu meliorovali a před dešťovou vodou izolovali betonem, asfaltem a dlažbou, a spodní vodu z hlubin země usilovně vysáváme a obratem pouštíme do řek. A strašně se divíme, že najednou máme sucho a vedro.
Karel Zvářal
21.7.2022 21:17 Reaguje na PetrSběratel by se jen ušklíbal: jak může mít člověk vliv na klímu v ratejně, natož pod širákem?...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.7.2022 19:52Nic proti rybníkům, ale je opravdu několika nezávislými studiemi potvrzeno, že rybníky v suchu nenadlepšují průtok vodotečí (pokud se záměrně neupouští).
Pole a lesy, zejména listnaté lesy odpařují v horku méně vody než vodní plocha. Ale ani lužní lesy neudržují výrazně vodu a potřebují na jaře zaplavit. Tedy není to houba, ale odparka.
Odpovědět
Pole a lesy, zejména listnaté lesy odpařují v horku méně vody než vodní plocha. Ale ani lužní lesy neudržují výrazně vodu a potřebují na jaře zaplavit. Tedy není to houba, ale odparka.
Karel Zvářal
21.7.2022 20:15 Reaguje na Slavomil VinklerEj padá, padá rosenka... a z ní žije zejména vegetace v období beze srážek. Takže ten odpar není na "dvě věci", ale velmi důležitý zdroj "neviditelné" vláhy. A luh je chvíli houba, chvíli odparka. Není to sice potřebný déšť, ale pořád lepší než nic. Proto mají nádrže (včetně rybníků) v krajině význam, když už ta půda ztrácí na vodozádržnosti vlivem průmyslového zemědělství.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.7.2022 17:55 Reaguje na Slavomil VinklerNechtějte po lužním lese na silném štěrkopískovém podloží být
houbou. To jsou bláboly nedouků, kteří neví, že voda v lužním
lese kopíruje hladinu v řece. Je ji možno nadlepšovat umělým
dopouštěním přes kanály z řeky nad luhem a nebo z přehrad, ale
i tak přes propustné podloží zase odteče. Houbou může být pouze
organická hmota ve formě rašeliny a jiných tlejících rostlinných
zbytků, ta dnes chybí ve většině orné půdy a už i v lesích díky seštěpkování poslední větévky pro teplárny. Tu vodu nemá mimo
nádrží a jezů co zadržovat a tak jak rychle přiteče, tak zase
odteče, pokud ji nezadrží přehrady, rybníky a jezy na řekách.
V potocích bez podobných staveb už není voda a ani život. No
a v těch ostatních je alespoň voda, život nad hrází a později
obnoví život i v tom toku po jeho naplnění vodou. Jsou to nejen
rezervoáry vody, ale i života na toku, která by jinak vyschl
a přišel o všechno živé. Ten odpar, jak správně popisuje pan
Zvářal, se tak částečně vrací ve formě rosy díky zvýšené
vzdušné vlhkosti v okolí vodních ploch. Zkuste hledat rosu
na náměstí ve městě, ale u rybníka se jí můžete brouzdat
v trávě téměř každé ráno. Jinak mokřad bez organické hmoty
je pouze zaplavená jalová půda a není houbou, ale přehradou
zadržující vodu pouze v půdě. Než z něho bude "houba", tak
bude dříve zanesen jalovinou s přerodem na mokrou louku
a do budoucna možná zpět i na pole.
Odpovědět
houbou. To jsou bláboly nedouků, kteří neví, že voda v lužním
lese kopíruje hladinu v řece. Je ji možno nadlepšovat umělým
dopouštěním přes kanály z řeky nad luhem a nebo z přehrad, ale
i tak přes propustné podloží zase odteče. Houbou může být pouze
organická hmota ve formě rašeliny a jiných tlejících rostlinných
zbytků, ta dnes chybí ve většině orné půdy a už i v lesích díky seštěpkování poslední větévky pro teplárny. Tu vodu nemá mimo
nádrží a jezů co zadržovat a tak jak rychle přiteče, tak zase
odteče, pokud ji nezadrží přehrady, rybníky a jezy na řekách.
V potocích bez podobných staveb už není voda a ani život. No
a v těch ostatních je alespoň voda, život nad hrází a později
obnoví život i v tom toku po jeho naplnění vodou. Jsou to nejen
rezervoáry vody, ale i života na toku, která by jinak vyschl
a přišel o všechno živé. Ten odpar, jak správně popisuje pan
Zvářal, se tak částečně vrací ve formě rosy díky zvýšené
vzdušné vlhkosti v okolí vodních ploch. Zkuste hledat rosu
na náměstí ve městě, ale u rybníka se jí můžete brouzdat
v trávě téměř každé ráno. Jinak mokřad bez organické hmoty
je pouze zaplavená jalová půda a není houbou, ale přehradou
zadržující vodu pouze v půdě. Než z něho bude "houba", tak
bude dříve zanesen jalovinou s přerodem na mokrou louku
a do budoucna možná zpět i na pole.
