https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/indicka-kalkata-ma-shodou-okolnosti-nejvetsi-korenovou-cistirnu-odpadnich-vod-na-svete
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Indická Kalkata má shodou okolností největší kořenovou čistírnu odpadních vod na světě

19.3.2018 12:23 | PRAHA (Ekolist.cz)
Mokřiny a bažiny tu byly od nepaměti a jejich přítomnosti se rozhodli před sto lety využít i koloniální správci.
Mokřiny a bažiny tu byly od nepaměti a jejich přítomnosti se rozhodli před sto lety využít i koloniální správci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ananda Mohan Kar
Kde hledat největší kořenovou čistírnu odpadních vod na světě? Poněkud nečekaně na předměstí indické Kalkaty. Zdejší mokřady jsou unikátní z celé řady důvodů: jsou současně čistírnou, protipovodňovou ochranou města, zásadním prvkem řetězce lokální produkce potravin a také světově ceněným mokřadem. Navzdory tomu, že vlastně ve čtyřicátých letech minulého století vznikla jejich čistící funkce vlastně náhodou. Píše o tom žurnál Better India.
 

Pohled na Východní kalkatský mokřad je rozhodně inspirativní. Nachází se vlastně nedaleko od centra a proto je, v kontrastu s přehuštěnou zástavbou metropole, mimořádný svou koncentrací zazeleněných a vodních ploch. Mokřiny a bažiny tu byly od nepaměti a jejich přítomnosti se rozhodli před sto lety využít i koloniální správci. Spolu s tím, jak ve městě budovali kanalizační systém, zařídili britští projektanti jeho přirozené „vyústění“ do mokřadu. Ne, ekologie tehdy opravdu nebyla v trendu. Poslední výrazné úpravy a opravy, především formou betonáže stavidel a přepouštěcích zařízení, se tu odehrály v roce 1940. A od té doby se už Kalkata vlastně nikdy nemusela starat o přečišťování své odpadní vody. Jak je to možné?

Ledviny celé Kalkaty

Tu otázku si kladou indičtí inženýři, hydrologové a hygienici bez ustání, ale sami uznávají, že mokřad prostě pořád funguje. Kanalizační systém Kalkaty byl budován pro tehdy silně nadnesenou kapacitu jednoho milionu obyvatel. Nyní má Kalkata obyvatel deset milionů. Město každý den vyprodukuje 750 milionů litrů odpadní vody. A přitom nemá v centrální zóně žádnou čistírnu odpadních vod. Mokřad zatím totiž přírodní cestou zastane veškerou práci. „Je nepřesným stereotypem myslet si, že mokřad je jen špinavá bahnitá bažina,“ vysvětluje vodohospodářský inženýr Dhrubajyoti Ghosh, který mokřad od roku 1981 navštěvuje každý den. „Je to překrásný a křehký ekosystém, ve kterém mají své místo ostrůvky souše i v sezóně zaplavovaná místa.“

Ghosh s nadsázkou říká, že pokud je kalkatský příměstský park Maidan (největší plocha zeleně v intravilánu) považován za plíce města, mokřad je bezpochyby jeho ledvinami. Odpadní voda je tu totiž rozváděna důmyslným systémem kanálů, přepouštěna z jednotlivých etáží kaskády a postupně rozváděna do jezírek, tůní a zátočin. A postupně se sedimentací, rozkladnou mikrobiální činností, slunečními paprsky i kořeny vodních rostlin mění z vody závadné na vodu relativně čistou. Ne, pitnou nikoliv. Ale podle slov hygieniků dostatečně čistou k tomu, aby na tuto přírodní předčišťovací síť mohla navazovat malá rybochovná zařízení. Dále za nimi pak další úseky jezírek a mokřin, kde se voda opět stává o něco čistější.

Potraviny pro pět milionů

Na mokřad pak navazují zavodněná pole farmářů, tzv. Bheries, kteří vodou bohatou na živiny zalévají svou úrodu. Jednotlivé úseky tohoto procesu po léta sami spravují zdejší obyvatelé: zemědělci i rybáři, kteří brzo pochopili, že splašky z města přináší do mokřadů malé bohatství. Je například zapotřebí zamezit s pomocí bambusových přehrad pohybu ryb „proti proudu“, do vody s nízkou koncentrací kyslíku. A jednou za čas je třeba vykopat sediment ze dna říčního ramene a po prosušení z něj udělat krmivo pro ryby. Nebo prosekat a přesadit porost tokozelky „vodního hyacintu“, rostliny s výraznou schopností adsorpce nitrátů.

„Město možná nemá čistírnu odpadních vod, ale také nemá problém se znečištěnou vodou,“ říká Ghosh. „A díky mokřadu získá ročně okolo 10.000 tun rybího masa. Vzniká zde také něco mezi 40-50 % produkce zeleniny pro celé město.“ To vše díky mokřadu, který navíc efektivně chrání jádro města před povodněmi. Příběh o desetimilionové metropoli, která nepotřebuje čistírnu odpadních vod, byl ovšem nebyl kompletní bez negativních tónů. S rozlohou 8000 hektarů „na dohled od centra“ totiž celé území nese výrazný ekonomický potenciál pro rozvoj zástavby. Developeři na zazemnění částí mokřadů tlačí od počátků devadesátých let.

Proto Ghosh vynaložil značnou energii do toho, aby bylo celé území v roce 2002 vyhlášeno mokřadem spadajícím pod Ramsarskou konvenci. Natrvalo ale vyhráno nemá. „Lidé ve městě zapomínají, k čemu jim je mokřad dobrý. A je na nás, abychom jim to stále připomínali.“

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist