Izraelci pracují na recyklaci hlavního viníka klimatických změn
Sídlí v jihoizraelském Rehovotu a její generální ředitel David Banitt řekl, že za produkci velkého množství CO2 není třeba podniky jenom trestat. "Na velké znečišťovatele není nutné používat jen bič, ale také cukr a vysvětlit jim komerční využitelnost CO2," řekl agentuře AFP.
Jeho firma se stejně jako mnohé další snaží uplatnit v novém odvětví, které se zabývá zachycováním, ukládáním a využíváním uhlíku. "V letech 2008-2010 panovalo pro vyvinutí technologií na zachycení CO2 velké nadšení, s hospodářskou krizí ochladlo," řekla vědecká pracovnice Marie Rennerová, která působí na pařížské vysoké škole Université Paris-Dauphine. Na poklesu zájmu o tuto technologii se podílel také propad ceny takzvané uhlíkové daně - zatímco v roce 2008 se za tunu uhlíku počítalo 30 eur (810 korun), letos pouhých 8,5 eura. Také ukládání zachyceného CO2 pod zemí vyvolalo kritiku ochránců přírody, kteří úložiště považují za geologické bomby.
Vědci se nyní zaměřují nikoli jenom na ukládání CO2, ale i na přeměnu této zplodiny v novou energii. Ústavy v USA, Číně, Evropě a Izraeli soutěží mezi sebou v tom, komu se jako prvnímu podaří dovést tuto technologii k průmyslovému využití. V Izraeli jsou v pokročilém stadiu a v Rehovotu se dokončuje prototyp sluneční elektrárny, která by vyráběla syntetický plyn z CO2 zachyceného ze vzduchu.
Ústav je obklopen slunečními panely svádějícími zachycenou energii do jediného panelu, jakési ohromné lupy, která umožňuje zahřátí reaktoru na 1000 stupňů. "Tento žár prochází reaktorem a v něm se rozkládá plyn. Vkládáme do něj oxid uhličitý a vodu a vychází z něj syngas, směs oxidu uhelnatého a vodíku," řekl Uzi Aharoni, který řídí provoz v NCF. Takto získaný syntetický plyn lze využít jako pohonnou látku. Její výroba se obešla bez jakéhokoli fosilního paliva, stačil k tomu vzduch, slunce a osm let špičkového výzkumu.
Rennerová říká, že produkt izraelského ústavu je čistý, ale odbornice se obává, aby podniky existenci této nové technologie nevyužily k utlumení snahy snížit produkci škodlivin. "Musíme si klást otázku, zda využitelnost CO2 k výrobě paliva neuškodí snaze zachycovat a ukládat CO2, což je hlavní filozofie zpomalení klimatických změn," řekla Rennerová.
Reaktor, který vyvíjejí v NCF, by bylo možné instalovat na konci výrobního procesu některých průmyslových podniků, které produkují velké množství tepla a CO2, například v metalurgii nebo plynárenství. Část vlastních zplodin byl tak mohly tyto továrny přeměnit v palivo. V Izraeli se má začít s experimentálním provozem reaktoru příští rok a NCF počítá s uvedením na trh v roce 2018. Roční zisk se odhaduje na 22,5 miliardy eur (608 miliard korun).
reklama