https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-nakrmit-rostouci-populaci-miliarda-lidi-trpi-hlady-jeste-vic-jich-ma-nadvahu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak nakrmit rostoucí populaci? Miliarda lidí trpí hlady, ještě víc jich má nadváhu

10.4.2012 01:05 | PRAHA (Ekolist.cz)
V roce 2000 se země světa dohodly na snížení počtu lidí trpících hladem o polovinu. Ve skutečnosti jich ale přibývá. Na snímku podvyživené a dehydratované dítě v nemocnici v somálském Mogadišu
V roce 2000 se země světa dohodly na snížení počtu lidí trpících hladem o polovinu. Ve skutečnosti jich ale přibývá. Na snímku podvyživené a dehydratované dítě v nemocnici v somálském Mogadišu
Foto | Stuart Price/UN Photo / Flickr
S rostoucím počtem lidí na Zemi roste i naléhavost otázky, jak je bude vlastně možné nakrmit. Podle odhadu OSN přibudou do roku 2050 asi 2 miliardy obyvatel, přitom už teď přibližně každý sedmý nemá dost potravy. Politici a odborníci proto hledají cesty, jak jídlo pro všechny zajistit - a zároveň nezničit životní prostředí.
 

Omezení podvýživy byl přitom jeden z úkolů, k nimž se naprostá většina zemí světa zavázala už v roce 2000 v tzv. Rozvojových cílech tisíciletí. Podle jednoho z nich měl být snížen na polovinu počet lidí, kteří trpí hlady. Tento cíl se možná podaří snížit například ve východní Asii, jsou však regiony, kde se to určitě nepodaří - třeba v subsaharské Africe. Ani celkově počet podvyživených lidí v posledních letech neklesá a nakonec jich pravděpodobně bude v roce 2015 dokonce víc než v roce 2000.

"V roce 2000 na světě trpělo hlady asi 700 milionů lidí," řekl nedávno serveru Euractiv Joachim Lammel z výzkumného centra firmy Yara, která se zabývá výrobou průmyslových hnojiv. Podle čísel Organizace OSN pro výživu (FAO) jich však v roce 2010 bylo už 925 milionů. "Vývoj se tak vlastně ubírá opačným směrem, než bylo záměrem Rozvojových cílů tisíciletí," zdůrazňuje Joachim Lammel.

Podle něho je znepokojující, že růst celosvětových výnosů z úrody, přesněji meziroční nárůst výnosů z úrody, je nižší, než je růst celosvětové populace. "V ideálním světě by růst zemědělské produktivity stoupal společně s růstem poptávky, ale to se neděje," říká Joachim Lammel. Zvyšující se nedostatek potravin pak dokládá čísly. "Dnes se pšenice obchoduje za víc než 200 euro za tunu, zatímco od 90. let až do roku 2007 byly průměrné ceny kolem 110, 120 euro." Podle Lammela se dostáváme do období potravní nejistoty.

Mapa zachycující podíl podvyživených lidí na celkové populaci v letech 2005 až 2007. Čím tmavší barva, tím vyšší podíl. Nejtmavší odstín viditelný v Africe představuje minimálně 35 % podvyživené populace v dané zemi. Nejsvětlejší odstín představuje maximálně 5% podíl podvyživených v dané zemi. (Kliknutím je možné mapu zvětšit.)
Mapa zachycující podíl podvyživených lidí na celkové populaci v letech 2005 až 2007. Čím tmavší barva, tím vyšší podíl. Nejtmavší odstín viditelný v Africe představuje minimálně 35 % podvyživené populace v dané zemi. Nejsvětlejší odstín představuje maximálně 5% podíl podvyživených v dané zemi. (Kliknutím je možné mapu zvětšit.)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

To samé ostatně potvrdila FAO ve své zprávě o stavu světa v roce 2011. Kolísání (volatility) cen potravin, k němuž dochází od růstu jejich ceny v roce 2007, podle ní bude pravděpodobně pokračovat i v dalších letech, možná se i zvyšovat. To bude mít podle FAO dopad zejména na chudé farmáře a chudé, zejména africké země, které jsou závislé na dovozu potravin.

Otázka zajištění dostatku potravy, v mezinárodních jednáních obecně nazývaná potravinová bezpečnost (food security), se tak stává jedním z hlavních témat diskusí o udržitelném rozvoji. Pozornost se jí věnuje jak na úrovni OSN, kde bude jedním z témat na obřím červnovém summitu v Riu de Janeiru, tak na úrovni Evropské unie, kde se právě vytváří nová podoba tzv. Společná zemědělské politiky. Ta by měla určit jakými pravidly se evropské zemědělské hospodaření bude řídit v letech 2014-2020.

Joachim Lammel z firmy Yara je přesvědčen, že by se na světě neměly rozšiřovat plochy, na nichž je zemědělství provozováno. A to jak kvůli ochraně proti klimatickým změnám, tak pro zachování přírodní rozmanitosti. Cestu proto vidí spíše v šíření technologií do zatím zemědělsky málo rozvinutých oblastí, které by pomohly zemědělcům zvýšit výnosy. (Firma Yara, jejíž je Joachim Lammel zaměstnanec, vydělává na prodeji průmyslových hnojiv - pozn. aut.)

Rozšiřovat území věnované zemědělství se nechystá ani Evropská komise. Ta do návrhu reformy Společné zemědělské politiky zapracovala i bod, podle něhož by od roku 2014 farmáři, kteří by dostávali evropské dotace, měli nechat 7 % své půdy stranou na ochranářské účely. Zástupci zemědělců ale protestují s tím, že nechávat stranou kultivovanou zemi v době, kdy se zvyšuje poptávka po potravinách, je nesmysl. "Pokud bychom měli zachovat potravinovou bezpečnost v Evropě a nebo ve světě obecně, tak bychom museli o stejné procento zvýšit výnosy," cituje Euractiv Pekku Pesonena s agrární organizace Copa-Cogeca. "To ale není v krátké době možné, a to zvlášť v době, kdy zvyšování produktivity v zemědělství není nakloněno ani politické klima v Evropě."

Sklizeň rýže ve Východním Timoru
Sklizeň rýže ve Východním Timoru
Foto | Martine Perret/UN Photo / Flickr

Mechanizace, živiny, pesticidy a zavlažovací technologie v minulých desítkách let dokázaly zajistit potravu pro poválečný růst obyvatel. Měly ale taky dost významné dopady na životní prostředí. Mnohé organizace proto doporučují soustředit se víc na udržitelné, organické, nebo ekologické zemědělství. To má ale zřetelně nižší výnosy než zemědělství konvenční, takže pokud by ho mělo nahradit, potřebovalo by zabrat větší množství půdy. Mnozí rovněž zdůrazňují, že potravin je na světě k dispozici dost, jenom se ne vždy dostanou k těm potřebným. Podle některých odhadů ostatně končí v koši až polovina vypěstovaných potravin.

Například ve zprávě Komise pro udržitelné zemědělství a klimatické změny z loňského roku je znovu upozorněno na to, že ceny potravin v posledních letech rostly a že s počet lidí trpících hladem zvyšuje. Zároveň je ve zprávě ale uvedeno, že počet lidí, kteří mají zdravotní problémy kvůli nadváze, je ještě vyšší, než oněch přibližně 900 milionů strádajících z podvýživy - asi 1,4 miliardy. Proto komise doporučuje nejen soustředit se na udržitelné zemědělství, které by bylo schopné přinášet výnosy i za zhoršujících se klimatických podmínek, ale zaměřit se výrazně i na politické řešení potravinové bezpečnosti.

Nejen tedy například změnit způsob dotování zemědělského hospodaření tak, aby nebyly podporovány činnosti poškozující přírodu nebo podporující plýtvání cennými přírodními zdroji (jak je například voda), nebo přenášet technologie a inovace do chudších zemí. Ale taky změnit, zefektivnit celé řetězce, kterými se potraviny k zákazníkům dostávají (tedy například snížit odpad a zlepšit péči o úrodu), propagovat šetrnější životní styl a rovněž připravit programy pro oblasti, které mohou být nedostatkem potravy zasaženy nejcitelněji.


reklama

jst
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist