Jak předcházet škodám zvěří a na zvěři? Odborníci připravili pro myslivce a zemědělce metodiku

Myslivci a zemědělci se potýkají stále častěji s problémy spojenými se škodami na zvěři a škodami způsobené zvěří na zemědělských plodinách. Škody způsobené zemědělcům každoročně přesahují desítky milionů korun. Pod žacími stroji ročně zahyne okolo 50 tisíc malých srnčat. Řešením je důkladná prevence snižování škod, která je podmíněna vzájemnou spoluprací mezi myslivci a zemědělci. Právě jim může posloužit metodická příručka, kterou společně zpracovali odborníci z Výzkumného ústavu zemědělské techniky, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Mendelovy univerzity v Brně.

„Zavedení těchto metod a postupů při zemědělském hospodaření a výkonu práva myslivosti by mělo přinést jednak ekonomický efekt v podobě výrazného snížení škod na zemědělských plodinách, trvalých porostech a zvěři, ale i prohloubit etický rámec v oblasti trvale udržitelného hospodaření v kulturní krajině,“ uvádějí autoři v čele s Antonínem Machálkem, vedoucím kolektivu a koordinátorem projektu.

I když škody na zvěři při zemědělských pracích zdaleka nedosahují množství sražené zvěře na silnicích, jsou vnímány myslivci, zemědělci, ochránci přírody i laickou veřejností daleko citlivěji. Jedná se o čerstvě narozená mláďata (do 20 dnů věku), která mají silně zafixovaný pud sebezáchovy před predátory spočívající v přikrčení se k zemi a dlouhodobé nehybnosti. Nejvíce na to doplácí srnčata, která jsou kladena právě v období prvních senosečí a sklizní pícnin.

Vedle toho se meziročně velmi rychle zvyšují škody, které zvěř působí na polních plodinách. Příčinou je to, že řada druhů zvěře je přemnožená a ekosystém je na mnoha místech narušen. Základem prevence škod zvěří na polních plodinách je proto racionální hospodaření se zvěří v celé oblasti, včetně lesních pozemků.

Podle výsledků šetření v honitbách, kterého se zúčastnilo 61 respondentů z řad uživatelů honiteb, stále patří mezi nejvýznamnější druh zvěře způsobující škody na polních plodinách a trvalých travních porostech prase divoké (92 %), v některých oblastech se na škodách významně podílí také daněk skvrnitý (11 %; Pardubicko, Mělnicko, Jičínsko, Plzeňsko, Zlínsko aj.) a zvěř siky japonského převážně v oblasti západních Čech (10 %).

Jak se dá škodám zvěří bránit?

Velmi přínosné opatření je zakládání, následná péče a údržba zelené infrastruktury, která svojí polyfunkčností řeší současně několik negativních environmentálních vlivů spojených s intenzivním zemědělským hospodařením. Jedná se především o budování biokoridorů, biocenter, zakládání stromořadí, skupin stromů, extenzivních krajinotvorných sadů, mokřadů a tůní.

Tyto krajinotvorné prvky, které jsou součástí dílů půdních bloků mimo funkcí protierozních, protipovodňových a jinak adaptující krajinu na klimatickou změnu jsou významné z pohledu dietetické nabídky pro volně žijící zvěř.

Pomoci může i zakládání ekologicky zaměřených kompenzačních ploch – biopásů, odváděcích či jiných zvěřních políček. Jedná se o opatření, která jsou z pohledu postupů zakládání a následné péče velmi snadná. Ministerstvo zemědělství biopásy jako jedno z opatření Programu rozvoje venkova dlouhodobě prezentuje a lze na něj čerpat finanční podporu.

Podle odborníků pomáhá také vytváření mezipásů ve vysokých plodinách a pásové obhospodařování pozemků nebo výběr odrůd plodin méně náchylných ke škodám zvěří. Případně je možné vysetím atraktivní odrůdy z rizikových plodin zvěř odlákat pomocí tzv. odváděcích políček. Účinným opatřením je pěstování osinatých odrůd pšenic nebo pěstování ječmene místo pšenice u okrajů lesa.

Proti škodám způsobených prasetem divokým je možné použít odchytová zařízení.

Jak bránit škodám na zvěři?

Postupným vytvářením vhodných kompenzačních ploch (odváděcí políčka, remízky, biopásy, protierozní pásy atd.), vhodných pro soustředění zvěře při kladení mláďat. Pro odváděcí políčka byla vyvinuta vhodná jetelotravní směs a současně též postup, který umožní vytvořit funkční ekologicky zaměřenou kompenzační plochu, vhodnou pro prevenci škod zvěří, ale především prevenci škod působených na zvěři.

Hodně prospěšná je vzájemná spolupráce mezi zemědělci a myslivci. Podle autorů metodiky je potřeba zlepšit komunikaci mezi zemědělci, myslivci a ochránci přírody, s čímž by měla pomoci aplikace Senoseč České zemědělské univerzity.

Odborníci na myslivost ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti vyvinuli plašič nové generace. „Jedná se o robustní zařízení, které je vybaveno senzorem stmívání a rozednívání a možností nastavení různých zvuků, a to jak technických, tak zvukových projevů zvěře, druhově specifických i nespecifických. Anketové šetření u uživatelů, kteří zařízení instalovali, po první návštěvě lokality divokými prasaty dokladuje účinnost 80 až 100 %,“ uvádějí František Havránek a Jan Cukor.

Posloužit může i termovizní vyhledávač VMT-VÚZT, který je koncipován pro prohledávání porostů s využitím termovize. Termokamera měří teploty jednotlivých pixelů zorného pole a vytváří obraz (termograf) buď v barevné, nebo černobílé škále. Obsluha pak může i podle tvaru posoudit, zda se jedná o srnče nebo jiné teplejší místo. Nejúčinnější vyhledávání je před východem slunce.

Vyhledávání srnčat pomocí dronů s termovizí je jednoznačné nejrychlejší a nejspolehlivější metodou vyhledávání srnčat, hnízdících ptáků a dalších živočichů. Nejúčinnější vyhledávání je před východem slunce.

---

reklama

---