Jak vysvětlit lidem přínosy zadržení vody ve městě? Nevysvětlujte, spočítejte jim to

Přínosy pro společnost se nemusí rovnat tomu, že na zeleném opatření vydělá investor. Trochu vyjednávání asi bude třeba.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Nadace Partnerství

Komunitní zahrada Žížala na Terase v Ústí nad Labem tak například za 25 let „vydělá“ 1,2 milionu korun v podobě celospolečenských přínosů. Přitom náklady na ní vyjdou za stejnou dobu na 913 tisíc korun. Společnosti tak její existence přinese čisté přínosy v hodnotě 254 000 Kč.

K těmto číslům došli ekonomové Jan Machač a Marek Hekrle z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kteří se oceňováním podobných záměrů zabývají.

Jak postupují? Nejdříve dají dohromady služby a přínosy, které komunitní zahrada přináší. Mezi ně patří produkce pěstované zeleniny a bylinek, ale třeba i regulace kvality ovzduší díky existenci zeleně. O tuto zeleň se navíc starají zadarmo místní obyvatelé sídliště, prostě proto, že jim to přináší radost. Na zahradě se zároveň pořádají kulturní akce pro veřejnost a místní školka sem chodí zahradničit v rámci výuky. Zelený pozemek také zadrží dešťovou vodu. A tou nejvyšší položkou v součtu přínosů komunitní zahrady v Ústí nad Labem je to, že kultivace prostředí má pozitivní vliv na cenu nemovitostí v okolí.

Komunitní zahrada Žížala Na Terase.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Facebook Žížala na Terase

Hodnota všech těchto přínosů se dá převést na cenu. U vypěstovaných rajčat nebo bylinek je to poměrně jednoduché, podobně u nárůstu ceny nemovitostí. U zadržené vody byla použitá hodnota úspor nákladů na čištění vody na čistírně odpadních vod, u regulace kvality ovzduší se počítalo s cenou alternativního čištění ovzduší nebo cenou emisních povolenek. Jinde stačí představit si cenu sečení pozemku a cenu programů pro školy, pokud by si škola objednala výuku u dodavatele.

Ačkoli to vypadá jednoduše, klíčem pro to, aby oceňování v praxi fungovalo, je přesnost ve stanovení všech finančních i nefinančních nákladů i přínosů.

Oceňování přírodních opatření dnes nejčastěji používají města v jednání s investory, které se snaží přesvědčit o tom, aby na supermarketu udělal zelenou střechu nebo vysadil v okolí více zeleně. Dobrá zpráva pro město je, že u tak energeticky náročných budov jako jsou supermarkety, se investorovi zelená střecha vyplatí, protože zajišťuje celoroční chlazení.

Přečtěte si také |

Park pod Plachtami. Jezírko, zachycující dešťovou vodu ze střech paneláků, přinese během 25 let užitek za půl miliardy korun

Při prezentaci výsledků ale pozor, abyste se nedopustili chyby. „Je třeba rozlišovat mezi přínosy celospolečenskými a těmi pro investora,“ upozorňuje Marek Hekrle. „Pokud ale město ví, že o přínosy konkrétního opatřená stojí, může se na zvýšených nákladech investora podílet,“ dodává Jan Macháč.

Oba ekonomové vypracovali již řadu podobných studií ekonomických přínosů, mezi nejznámější patří prezentace užitků, které přinese oceňovanými Park Pod Plachtami v brněnském Novém Lískovci. Metody ekonomického oceňování prezentovali na semináři v rámci druhého vydání knihy Voda ve městě.