https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/park-pod-plachtami.jezirko-zachycujici-destovou-vodu-ze-strech-panelaku-prinese-behem-25-let-uzitek-za-pul-miliardy-korun
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Park pod Plachtami. Jezírko, zachycující dešťovou vodu ze střech paneláků, přinese během 25 let užitek za půl miliardy korun

5.8.2020 03:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Při plánování se respektovaly dříve vychozené pěšiny - mostek přes rybník vznikl jako náhrada jedné z nich.
Při plánování se respektovaly dříve vychozené pěšiny - mostek přes rybník vznikl jako náhrada jedné z nich.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vojtěch Herout / Nadace Partnerství
Sídliště Nový Lískovec má v Brně jednu z největších hustot bytů na metr čtvereční plochy. V létě, za teplých a slunných dnů, se sídliště dokáže velmi rozehřát. Místní paneláky ale prošly v minulosti revitalizací a díky zateplení se dostaly v podstatě na nízkoenergetický standard. Sídliště Nový Lískovec je ale zajímavé ještě něčím jiným. Vznikl tu jeden z prvních projektů na využívání dešťové vody ze střech domů, který jednak přinesl do sídliště trochu přírody a jednak pomáhá chránit sousední městskou část před vyplavováním přívalovými dešti.
 

Hned za paneláky byl brownfield, opuštěné staveniště, místo, kde se měly stavět další paneláky, ale už na to nedošlo. „Lidé zde chtěli mít rekreační území, ideálně s vodní plochou. Ale tohle místo je bez jakéhokoliv přítoku. A tak vznikl nápad svést sem vodu ze střech paneláků,“ líčí vznik myšlenky Jana Drápalová, která v Lískovci starostuje již 18. rokem.

Jenže ještě než se podařilo věci rozhýbat a začít jezírko připravovat, prostor zvelebila příroda sama a lidé sem začali chodit na procházky a venčit psy. „Když jsme v roce 2009 přišli s plánem místo upravit a vybudovat tu vodní plochu, museli jsme lidi přesvědčit. Báli se komárů a nechtěli přijít o své oblíbené místo,“ říká starostka.

Během realizace Parku pod Plachtami patřil prostor jen bagrům a stavařům. Bylo potřeba vyhloubit jámu pro vodní plochu a přivést od domů svod dešťové vody. Velkou výhodou projektu bylo, že domy stojí na návrší, svést dešťovou vodu tedy bylo možné. Kvůli technickým problémům je svod ale jen ze dvou paneláků.

„Snažili jsme se, aby nový park vznikl citlivě. Při plánování jsme například respektovali už dříve vychozené pěšiny. Mostek přes rybník vznikl jako náhrada jedné zaniklé pěšiny,“ říká Drápalová.

Při povolování stavby se ukázalo, že dotáhnout realizaci do konce nebude úplně jednoduché úředně ani technicky. „Umístit nádrž na dešťovku není snadné, na místě byla spousta inženýrských sítí a kolektor. Obíháte všechna razítka a všude jste za blázny. Nikdo nám tehdy nevěřil, že náš retenční projekt bude fungovat,“ vzpomíná Jana Drápalová.

Starostka městské části Brno - Nový Lískovec Jana Drápalová v Parku pdo Plachtami.
Starostka městské části Brno - Nový Lískovec Jana Drápalová v Parku pdo Plachtami.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Brno - Nový Lískovec

Po dokončení parku pod Plachtami v roce 2013 trvalo rok, než se rybníček zaplnil vodou. A během dalšího roku se v něm objevil život. Břeh je osázený vodními rostlinami. „Na komáry si nikdo nestěžoval, protože všechny komáří larvy se staly potravou pro rybí osádku jezírka. Na místě se postupně vytvořila přírodní rovnováha mezi živočichy a rostlinami,“ uvádí starostka Nového Lískovce.

Na jaře je jezírko plné pulců, kteří jsou velkou atrakcí pro děti. Spousta druhů ryb, vážky, vodoměrky, vzácné plavíny i krásné lekníny na hladině, to vše láká lidi, aby se při cestě přes lávku zastavili a kochali se.

„Náš park pod Plachtami ukazuje, že příroda může být pestrá i na sídlišti,“ říká Jana Drápalová. „A pak je to také skvělý způsob, jak ochránit níže položené části města před následky přívalových dešťů. Většina zadržené vody se během roku odpaří v parku a ochlazuje tak okolí jezírka v parných letech.“

Jak se vyplatí nový park?

Mnohé užitky, které park s jezírkem společnosti přináší, lze vyjádřit i v penězích. Mezi tyto užitky (označované také jako ekosystémové služby) patří například regulace kvality ovzduší, ukládání uhlíku, nárůst hodnoty okolních nemovitostí, tvorba biotopů a podpora biodiverzity, rekreační funkce parku nebo retence srážkové vody a regulace odtoku.

Celkové investiční náklady na park s jezírkem byly 11 milionů v roce 2011 (z toho 6,1 milionů na vybudování samotného jezírka spolu se svedením vody z okolních střech), roční náklady na údržbu navíc oproti předchozímu stavu (sekání trávy se provádělo i před vznikem jezírka) jsou maximálně 200 tisíc korun ročně. Vydávají se na sbírání odpadků, jednou ročně na vyhrabání listí z mělkých částí jezírka a vyřezání náletových dřevin z hráze a otevřené části přítoku. Jednou za několik let je potřeba jezírko odbahnit. Jinak jezírko žádnou další údržbu nepotřebuje, příroda si vše zařídí sama, ryby i rostliny přezimují bez problémů.

„Když vyjádříme čistou současnou hodnotu všech společenských přínosů tohoto parku v horizontu 25 let, dostaneme se k částce 562 milionů korun. Investice to takového parku se společnosti vrátí do 3 let,“ konstatuje Jiří Louda z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který se zabývá oceňováním služeb, která příroda lidem poskytuje. Jinými slovy, po odečtení všech nákladů park společnosti přinese v příštích 25 letech užitky v minimální hodnotě přes půl miliardy korun.

Vedle těchto přínosů je pak ještě řada dalších, které se nedají snadno přepočítat na peníze. Například vliv parku a jezírka na snižování tepelného ostrova města, pozitivní vliv na zdraví obyvatel nebo snižování hluku. Jak však Jiří Louda dodává, nejedná se o přímé finanční toky do rozpočtu města nebo peněženek jeho obyvatel, ale o finanční vyjádření užitků, které společnosti park přináší.

Pro zjištění, zda se investice do nového parku společnosti vyplatí, využil vědecký tým Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem modifikovanou analýzu nákladů a užitků a časový horizont 25 let. Z hlediska nákladů se do této analýzy, mimo investičních a provozních nákladů, započítávají i tzv. náklady obětované příležitosti (možnost prodeje nebo pronájmu daného pozemku). Užitky byly hodnoceny s využitím konceptu ekosystémových služeb.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

5.8.2020 07:53
Kéž by se tímto inspirovalo více měst a obcí celkově...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.8.2020 14:30
Mělo by se s něčím takovým počítat při výstavbě bytových domů přímo ve stavebním zákoně. Ovšem to už by nový byt nebyl nikdo z potřebných schopen zaplatit. U stávajících sídlišt, by stát měl poskatnout peníze všude, kde by bylo jen trochu možné, něco takového zřídit (špíše, než mokřady kdesi, kam nikdo ani nepáchne).
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

6.8.2020 15:46 Reaguje na Jiří Daneš
Ano, s tím i souhlasím. Jen je otázka, jak často upravovat zákony ?? V době Hnutí Brontosaurus zde vládla jediná politická strana. Od vlády Václava Havla zde byly různé strany a hnutí nejen ANO, NEI a RSMS a SZ v té době měla jiné starosti a vůdce. V první řadě by měli profesoři na ČVUT vzdělávat projektanty a architekty jež toto budou respektovat a nabízet developerům. Obecní zastupitelstva u nových výstaveb satelitů soukromými osobami si toto dávat do požadavků projektů. Mokřady a rybniční soustavy 21.století je jiná kapitola která samozřejmně nemusí zajímat každého.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

6.8.2020 15:50 Reaguje na Krejcar Stanislav
Čechomoravané jsou různí. Jedni nejsou schopni si vypěstovat ani ředkvičku a spoléhají jen na regály obchodníků supermarketů. Ti druzí jsou naopak schopni nabízet potraviny -ze dvora. Podobně jako tomu bylo za Husáka v obcích na Mělnicku a jinde.
Odpovědět

Viktor Šedivý

7.8.2020 22:47 Reaguje na Jiří Daneš
Vaše úvaha je dost v nesouladu s vyzněním článku. Autor tvrdí, že jde o investici s extrémně rychlou návratností, dochází dokonce ke značnému zhodnocení nemovitosti. Pak by přece mělo být v zájmu kupujícího přidat těch pár korun k ceně bytu, pokud se to tak fantasticky rychle vrátí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.8.2020 16:51 Reaguje na Viktor Šedivý
Vy jste si asi nevšiml, že při výpočtu návratnotnosti a výše zhodnocecení investice byly vzaty v úvahu tzv. náklady obětované příležitosti (možnost prodeje nebo pronájmu daného pozemku). Užitky byly hodnoceny s využitím konceptu ekosystémových služeb, které jsou do značné míry spekulativní a případný kupující těžko v nich najde "fantastické rychlé vrácení" těch pár korun, které musel přidat k ceně bytu.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.8.2020 21:18 Reaguje na Jiří Daneš
Ať už jsou náklady jakéhokoli typu, znamenají navýšení ceny bytu, protože lokalita je zastavěna řidčeji.
Chápu, že majiteli bytu se nevrací investice v peněžní podobě ale v podobě kvalitnějšího bydlení - a to by měl být dotyčný schopen při zvažování nákupu vzít v úvahu. Byt, kde lze trávit příjemně čas v nedalekém okolí je dražší než byt, kde na jednu stranu koukáte do rušné ulice a na druhou stranu na betonový dvorek.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.8.2020 16:57 Reaguje na Viktor Šedivý
Také jste si nevšiml, že jsem psal o potřebných, o těch, co potřebují sami bydlet, ne o těch, co kupují byty, kvůli výdělku.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.8.2020 21:20 Reaguje na Jiří Daneš
A jaký je v tom rozdíl? Oba hodnotí poměr cena/kvalita a měli by mít pocit, že navýšení ceny bytu je přiměřené.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

10.8.2020 10:52 Reaguje na Viktor Šedivý
Takže jim to nařídíme?
Odpovědět

Viktor Šedivý

10.8.2020 11:49 Reaguje na Jiří Daneš
Co chcete nařizovat?
Někdo bude kupovat byt vyšší kvality, někdo bude hledat co nejlevnější bez ohledu na okolí. Na tom není nic k nařizování.
Odpovědět

Jirka Černý

6.8.2020 19:54
Nemyslím že by bylo naprosto nutné aby se to "vyplatilo" ale taková je doba, ono když se njaký zanedbaný kout s citem zvelebí vyplatí se to vždycky jen to prostě nejde vyjadřit v penězích. Na tom celém mně zaujalo zohlednění vyšlapaných cest což je logické a podle mně správný přístup, bohužel ne uplně běžný a snaha nalajnovat lidem kudy se má chodit aby to vypadalo dobře na rýsovacím prkně je dost běžná.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

7.8.2020 07:09 Reaguje na Jirka Černý
To máte pravdu, ale když vidím jaké cesty jsou si někteří lidé v ČR schopni zkracovat šlapáním téměř čehokoliv, tak bych hodně z nich nejraději vyliskal, protože to často postrádá základní logiku a hlavně je to krajně bezohledné... navíc si lidé vytvářejí pěšinky i přes pozemky, kde nemají co dělat jen proto, že je to o 1m kratší cesta.... každá mince má dvě strany....
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

7.8.2020 12:48
Mně se to líbí. A nebudu asi sám. Na druhé straně ale třeba v Praze ze strany IPRu existuje permanentní snaha o zahušťování města a tedy něco podobného je v rozporu s touto. Bylo by fajn, kdyby se i IPR probudil a prioritou se stalo zachování, nebo dokonce zlepšení, situace ve stávajících lokalitách ... a tedy pro stávající obyvatele ... místo snahy naprat na kde jaký volný kus místa novou zástavbu, protože je to (prý) z hlediska provozu města efektivnější.
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.8.2020 09:32 Reaguje na Svatá Prostoto
Standardní problém.
Buď chceme minimalizovat zabranou krajinu, redukovat dopravu atd. - pak nezbývá než zahustit výstavbu a na podobné parky moc místa nebude.

Nebo obytné čtvrti rozvolníme, necháme v nich dost zeleně i zdánlivě ladem ležící prostor - pak se nám ale město rozšíří a je nutné mj. podpořit dopravu, včetně té individuální.

Občas je zajímavé sledovat různé věrozvěsty zelených zítřků, jak se v této otázce pokoušejí předstírat, že lze mít oboje najednou.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.8.2020 14:03 Reaguje na Viktor Šedivý
V případě Prahy bych viděl jedno řešení, a to zaměřit se na rozvoj regionů, aby to v nich nevypadalo leckdy jak po odsunu, zatímco se všichni cpou když ne do Prahy (Brna), tak aspoň k nim.

Otázka je, zda se něčeho takového vůbec dožiju.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.8.2020 13:13 Reaguje na Viktor Šedivý
Lidí u nás nepřibývá tak není důvod se roztahovat po krajině.
Některé obce řeší tak, že nepovolují stavby mimo intravilán a pokud někdo chce stavět tak mu řeknou: kupte si starý dům v dědině (všude jsou na prodej), zbořte ho a postavte si nový.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.8.2020 17:07 Reaguje na Pavel Hanzl
To je správný přístup a by měl být také zákoniým, i když ne třeba zrovna v zákoně. Ovšem něco podobného dělali komunisté, když se snžili o zachování rázu vesnic a nepovolili leckde stavět třeba t.zv. šumperáky a stavby s rovnou střechou. Ti se také snažili, aby práce přišla za lidmi, nikoliv aby lidé museli jezdit za prací, což dělají někteří prozíraví podnikatelé ve výrobní sféře i dnes, ale jen velmi, velmi výjimečně.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.8.2020 18:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Lidí nepřibývá, ale mění se rozložení obyvatelstva. A na prodej a za rozumné ceny jsou ty staré domy primárně tam, odkud lidé mizí. Takže to nic neřeší. Nehledě na to, že podle stávajících předpisů ten váš postup není možný ... prostě by vám tam obdobný dům postavit znovu nedovolili.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.8.2020 18:20 Reaguje na Svatá Prostoto
Ten konec není myšlen absolutně, ale v řadě případů tomu tak je.
Odpovědět
BP

Bohdan Podlena

17.8.2020 11:37
Chtěl bych vidět metodiku výpočtu.
Odpovědět
BP

Bohdan Podlena

17.8.2020 11:41
Chtěl bych vidět metodiku výpočtu.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

17.8.2020 15:20
V tom případě nechápu, proč se dnes ještě staví na zemědělské i nezemědělské půdě. Z hlediska zemědělců je to zločin a tady se to vlastně potvrdilo. Pokud je úprava parku do budoucna finančně větším přínosem pro společnost, než místo zastavět dalšími stavbami, bylo by logické úplně zakázat výstavbu na půdě mimo intravilány obcí a ČR by za 25 let byla - bez velkých nákladů nejbohatším státem na světě - vážně, vzhledem k lokalitě si myslím, že za 25 let tam bude stát další sídliště.
Odpovědět
JC

Joseph Chlor

18.8.2020 15:01
Za tolik peněz (pár set milionů, ne 11 milionů) uteče vody z menší řeky např. do Polska, během povodní.....za několik dnů.
Přeji budovatelům (budovali za své ??) ať sem nedorazí ve větší míře komár z rodu Anopheles ("nepotřebný" :-)), přenášející malarii. To by totiž znamenalo vážný zásah do bilance společenských přínosů (možná že by je smazalo běhěm několika týdnů).
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist