Tání největšího ledového příkrovu světa by mohlo způsobit téměř půlmetrové zvýšení hladiny moří

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Connormah / Wikimedia Commons

Výzkumníci z Durhamské univerzity dospěli k závěru, že pokud globální emise skleníkových plynů zůstanou vysoké, tání východoantarktického ledového příkrovu by mohlo do roku 2100 způsobit téměř půlmetrové zvýšení hladiny moří. Analýza byla zveřejněna ve vědeckém časopise Nature.

Pokud však emise zůstanou vysoké i po tomto datu, mohl by příkrov, někdy zvaný i kontinentální ledovec, do roku 2300 přispět ke zvýšení hladiny světových moří o jeden až tři metry a do roku 2500 o dva až pět metrů, tvrdí autoři. Pokud by se však emise dramaticky snížily, ledovec by podle studie mohl zvýšit hladiny moří do roku 2100 jen asi o dva centimetry.

"Závěrem naší analýzy je, že osud východoantarktického ledového příkrovu zůstává do značné míry v našich rukou," uvedl hlavní autor Chris Stokes z katedry geografie Durhamské univerzity. Tento ledový příkrov je zdaleka největším na planetě.

"Omezení růstu globální teploty pod hranici dvou stupňů stanovenou pařížskou smlouvou by mělo znamenat, že se vyhneme nejhorším scénářům, nebo snad i tání východoantarktického ledového příkrovu zastavíme, a tím omezíme jeho vliv na globální zvyšování hladiny moří," dodal Stokes. Světoví lídři se na konferenci OSN o změně klimatu v Paříži v roce 2015 dohodli, že omezí globální oteplování výrazně pod dva stupně a budou usilovat o omezení nárůstu na 1,5 stupně.

Studie nicméně poznamenala, že nejhorší předpokládané scénáře jsou velmi nepravděpodobné.

Vědci našli důkazy, které naznačují, že před třemi miliony let, kdy byly teploty přibližně o dva až čtyři stupně vyšší než v současnosti, se část tohoto ledovce zhroutila a přispěla k několikametrovému zvýšení hladiny moře.

"Dokonce ještě před 400 000 lety, což z hlediska geologických časových měřítek není tak dávno, existují důkazy, že část příkrovu ustoupila o 700 km do vnitrozemí v reakci na globální oteplení o pouhý jeden až dva stupně," dodali autoři studie. "Příkrov není tak stabilní a chráněný, jak jsme si dříve mysleli," varovala spoluautorka studie z Australské národní univerzity v Canbeře Nerilie Abramová.