Jeden svět: Rodinná dieta vyškrtla ropu
Chcete-li v obchodě zakoupit cokoli bez plastu, nacházíte se ve složité situaci, ukazuje dokument Rodinná dieta. Na snímku supermarket v Belgii.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
Ilustrační foto: Blink/Wikimedia Commons |
„Nemůžu si čistit zuby, protože můj kartáček je z plastu," říká smutně nejmladší syn v dokumentu svému otci Johnu Websterovi. Ten vše zaznamenává na kameru a režíruje zároveň. Celé roky žila rodina "obyčejným" životem, říká na počátku filmu John. Děti rozváželi do škol kvůli nemalé vzdálenosti autem, stejně tak jezdili na nákupy. O víkendech vždy zamířili motorovým člunem na chalupu a jednou do roka plánovali leteckou dovolenou.
Touha minimalizovat svou ekologickou stopu se v mysli režiséra zrodila poté, co začal vnímat problémy spojené s globálním oteplováním a vyčerpatelností přírodních zdrojů. „Jak to ale, že ačkoli jako člověk vím, co bych měl dělat, udělám většinou pravý opak?,“ ptá se režisér. „Ohledně emisí skleníkových plynů je optimální zatížení 3 tuny na člověka za rok. Ve Finsku je to bohužel 13 tun, ve Francii a Švédsku 16 tun a v USA dokonce 20 tun,“ vysvětluje John Webster. Jeho rodina prý za rok přispěje 20 tunami emisí skleníkových plynů.
Vyměnit automobil za autobus při cestách do práce a do školy, nebo letadlo za vlak při výletech do zahraničí se nezdá být pořád tak neřešitelný problém jako nakoupit v obchodě základní potraviny bez toho, aby byli balené v plastu, zjistil John s manželkou. Rodina celkem úspěšně nachází alternativy k základní drogérii, kterou nemůže zakoupit, protože jsou všechny obaly z plastu. Zvlášť s malými dětmi je to ale proces nadmíru vyčerpávající, stejně jako několikahodinové pádlování na veslici k chalupě na místo jízdou motorovým člunem. V panelovém bytě vymění ústřední topení za elektrickou "zelenou" energii z obnovitelných zdrojů. Na chalupě, kde si doposud topili a svítili generátorem, rozžehli svíčky a zatopili taktéž elektricky a později přes solární panel. Asi po 9 měsících z důvodů ušetření velkého množství času John opět kupuje auto, ale tentokrát dieselové a zanedlouho začne jezdit dokonce na rostlinný olej. Nejbližší čerpací stanice je ovšem vzdálená 300 km.
V průběhu celého roku dokument zachycuje velké i malé rodinné krize, kdy matka ztrácí sílu a chuť pravidla dodržovat a otec John naopak váhá, zda jsou dostatečně přísní. Z původního pevného rozhodnutí přejít na ekologicky přijatelný způsob života postupně rodina slevuje ke kompromisům a jednodušším řešením. „Lze se chovat ekologicky, a nezničit přitom rodinné štěstí? Podstoupili byste sami takový experiment?,“ to jsou otázky, které dokument pokládá.
„Jakožto vyspělá civilizace se dle mého nacházíme v přechodné fázi, kdy nám moderní civilizace svou infrastrukturou nenabízí možnost chovat se s nízkou uhlíkovou stopu tak, aby to bylo celosvětově udržitelné,“ uvedl Martin Bursík na debatě po promítání filmu. Přesto i jako jednotlivci můžeme prý svým chováním probíhající změny ovlivnit. Když si například nastavíme na zimu termostat o jeden stupeň méně, ušetříme podle Bursíka v průměru 10 % tepla na svém účtu. Dodává, že Obamova administrativa bude například vytvářet software pro projektanty, veřejně přístupný na internetu, který jim pomůže ve výstavbě pasivních budov a ideálních zateplení.
„Přijde nám normální, že se v našem autě kontroluje teplota motoru několikrát za vteřinu, ale předpotopní termostat si doma nastavíme jednou za zimu, případně nastavíme ohřev na denní a noční režim. Přibližně 70 % energie v domácnostech se spotřebuje na vytápění a ohřev teplé vody,“ vysvětluje Bursík. Podle něj se začínají nabízet moderní technologie, které nám s šetřením pomohou. Bursík uvádí například způsoby regulace, kontroly, termokamery, software, který bude například na IPhone posílat informace o tom, jak v našem bytě probíhá spotřeba.
Film Rodinná dieta můžete shlédnout dnes ve 22:00 v kině Lucerna nebo ve čtvrtek 18. 3. ve 21:30 v kině Evald.
reklama
Online diskuse
budoucnost vs. přítomnost - 17. 3. 2010 - veronika jelínkovámusím říct, že už při pročítání letošního programu Jednoho světa (nepřekvapí, že značně zezelenal :) ) jsem se pobavila při anotaci tohoto dokumentu: nebýt schopen si vyčistit zuby jenom proto, že k tomu postrádá plastový kartáček ;), může být opravdu jenom společensky mentálně degradovaný běžný "spotřebitel 21. století". ono to jinak, než PLASTOVÝM KARTÁČKEM :) - to skoro vypadá, jako kdyby čištění zubů vzniklo až s objevem prvního plastu :D, který ani na tom stávajícím - "moderním" kartáčku - je naprosto nenahraditelný :D ale to je samozřejmě jenom takový žertík v titulcích a popiskách - plastové obaly na potravinách a běžně kupovaných - velmi těžko nahraditelných (opravdu nemluvím o drogerii :D) - produktech, to je opravdu závažný problém. není však neřešitelný a neznamená to, že nejsou alternativy a nevznikají jiné. k takovýmto dokumentům by bylo alespoň jako doprovodný program vysílat krátkou noticku o současném stavu a užívání bioplastů a o dalších technologicích, které nejsou rozšířeny často nejenom kvůli ceně, ale také kvůli neznalosti jejich užívání. samozřejmě, v hlavním plánu tu hovoříme o budoucnosti, nikoli o přítomnosti. i tento časový zkrat potom koneckonců je právě tím, který umožňuje natočit tento rádoby - z určitého úhlu pohledu - "veselý" dokument - je to jako kdybyste točili o lovci a sběrači, který se snaží ulovit mamuta ve středověké evropě. svět se zkrátka mění. to, jaké budou obaly na výrobcích, které kupujeme, kde a jak je budeme kupovat a co budeme v těchto obalech kupovat, to určujeme právě my. no a někdo holt musí být první - a to bývá leckdy potom obtížnější, ale i směšné a vtipné. ze všech ostatních směšných možností je to ale ta pro nás všechny rozhodně nejperspektivnější. vpodstatě přesně tak, jak říká bursík. a na to opravdu nemusíme ani mít doma termostaty - o jejichž - jak by se skoro zdálo ;) velice důležité ;) předpotopnosti mohou alespoň potom někteří diskutovat :D |