Jihomoravský kraj a Zlínský kraj trápí sucho nejvíce v republice, řekl Fiala
Roční srážkové úhrny i hladiny podzemních vod jsou v obou krajích pod normálem. "Máme připravené dotační nástroje, a to jak evropské, tak národní, které stimulují vznik kvalitních projektů. V Operačním programu Životní prostředí je na období 2021 až 2027 k dispozici téměř 26 miliard korun," sdělil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Program pokrývá zakládání a obnovu přírodě blízkých vodních prvků, posílení stability lesních porostů nebo protipovodňová opatření.
Žadatelé ve Zlínském a Jihomoravském kraji vnímají sucho jako prioritu a jsou podle Hladíka velmi aktivní. Z 212 projektů za víc než šest miliard korun, které žadatelé od spuštění programu loni v létě předložili, jsou schválené projekty za 1,5 miliardy korun. Jedním z nich je revitalizace Zámeckého rybníka v Lednici.
Dalším zdrojem je Národní program Životní prostředí. "Ze všech podpořených projektů v celém regionu jich se suchem, erozí a adaptačními opatřeními přímo souvisí 453 s podporou 1,6 miliardy v Jihomoravském kraji a 322 za 0,6 miliardy korun ve Zlínském kraji. Třeba v obci Nová Lhota vzniká podzemní retenční nádrž o objemu 30 kubíků pro akumulaci srážkové vody ze střechy budovy základní a mateřské školy. Dešťovou vodu budou místní využívat k závlaze keřů a travnatých porostů v okolí objektu základní a mateřské školy," dodal Hladík.
Podpora směřuje také z unijního programu LIFE, který hradí aktivity ke zlepšení životního prostředí a klimatu a cílí především na projekty na větším území. Týká se to třeba projektu LIFE SouthMoravia zaměřeného na oblast suchých trávníků a lesostepí na jižní Moravě. Má zlepšit stav a vyvinout komplexní systém udržitelné péče, který zahrnuje znovuzavedení tradičních zemědělských postupů, jako je například pastva a kosení, ale také přispět k turistické atraktivitě regionu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
sv
9.12.2023 10:17 Reaguje na karel krasenskysmějící se bestie
7.12.2023 12:05A hlavně rychle bez zbytečné byrokracie !
Pavel Hanzl
8.12.2023 07:52 Reaguje na smějící se bestiepavel peregrin
8.12.2023 10:18 Reaguje na Pavel HanzlMiroslav Vinkler
7.12.2023 12:20Což pochopitelně neudělal, protože neměl čas, musel shánět Nutelu pro rodinu až v Německu.
Pavel Hanzl
8.12.2023 07:49 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Řezáč
8.12.2023 09:39 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.12.2023 19:32 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJakub Graňák
9.12.2023 08:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.12.2023 09:04 Reaguje na Jakub Graňáksv
9.12.2023 10:27 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Řezáč
8.12.2023 09:42Pavel Hanzl
8.12.2023 19:34 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVladimir Mertan
8.12.2023 12:05V uplynulém týdnu (26.11 – 02.12.2023) v plné síle udeřila zima, a to jak množstvím sněhu, tak i teplotami vzduchu. Vesměs každý den se objevovaly srážky či sněžení. Nejvíce pak jich spadlo v pátek a sobotu. V jižních Čechách bylo zaznamenáno mezi 40-80 mm srážek za týden. Poté kolem 40 mm bylo také na severu Moravy. Naopak na jižní Moravě a závětrné straně Krušných hor jen okolo 20 mm za týden. K pondělnímu ránu (4.12.2023) leželo i ve středních polohách okolo 40 cm sněhu. V nižších polohách je to většinou okolo 10-15 cm. Nejvíce sněhu leží na Šumavě a v Jeseníkách a to až 70 cm. Denní teploty vzduchu se pohybovaly většinou mezi -3 až +1°C a ve středu byl první ledový den této zimní sezóny. Noční teploty byly do -5°C, jen ve středu klesaly i výrazněji pod tuto hranici. Větrné počasí bylo hlavně minulou neděli a tuto sobotu.
Jakub Graňák
8.12.2023 16:49 Reaguje na Vladimir MertanPavel Hanzl
9.12.2023 09:01 Reaguje na Vladimir MertanBřetislav Machaček
9.12.2023 14:12šetřeme fosilní paliva i pro budoucí generace, ale ne tak, že budeme nosit
doma dva svetry a klepat se zimou. Malým dětem a starším lidem je třeba
topit více, než mladým a zdravým lidem a tyto kraviny radila předsedkyně jedné ze stran pětikolky v jejímž čele stojí p. Fiala. Jako lídr ji měl
umravnit a nikoliv čekat až na reakce občanů. Je to bohužel velmi slabý
vůdce slepence, ve kterém si každý hřeje vlastní polívčičku a navenek
se předvádějí jednotní pouze v kritice vlády předchozí a ve vychvalování
té jejich. Historie teprve ukáže, zda byl boj proti změnám klimatu marný
a nebo úspěšný a kolik to lidstvo stálo. Potomci budou předky za to potom
hodnotit a i za chyby, kterých se dopustili. Pomlouvat předky, že v dobách
mokra půdu odvodňovali je krátkozraké, protože potomci nám mohou časem zase
vytýkat její zamokřování, kterého se v mokřejších dobách budou chtít zbavit.
V mém okolí se v 16. století budovaly obrovské rybníky vedle kterých jsou
dnešní tůňky jako kapka vody v bazénu. Ve století 19. je ale vysušili a
oseli pšenicí a cukrovkou. Zničili tak dílo předků stejně, jako nyní ti
likvidátoři drenáží a meliorací. Minimálně celé století ta zadržená voda
v bývalých rybnících lidem nechyběla, protože ji mnohdy napršelo více,
než bylo potřeba. Nyní by se hodila, ale obnovit je a nebo postavit nádrže
jiné? Proti tomu jsou paradoxně zase jiní ochranáři a schází ten feudál,
který se poddaných na nic neptal a nechal rybníky buď postavit a nebo zase
zrušit. Být kdysi někteří ochranáři, tak tu není ani jeden rybník na místě
"cenných" mokřadů v Jižních Čechách a jinde, nyní vyhlašovaných za rezervace a CHKO. Co když potomci jednou vyhlásí velké přehrady za CHKO a rezervace?
Víme, co bude mít pro ně větší prioritu, zda přehrada a nebo tekoucí řeka?
Základem je ale půda, které neustále ubývá organiky a to díky politice EU
a státu, která k tomu donutila zemědělce. V minulosti člověk půdě vracel
téměř to, co ji bral a dnes ji stále více bereme, než ji vracíme a to je
základní chyba, která ale podporou produkce energetických plodin naroste
do obludných rozměrů. No a v tom vidím největší vinu politiků. Schází mi
to, že to razantně nezastaví a že začnou podporovat návrat organiky do půdy.