https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jihomoravsky-kraj-a-zlinsky-kraj-trapi-sucho-nejvice-v-republice-rekl-fiala
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jihomoravský kraj a Zlínský kraj trápí sucho nejvíce v republice, řekl Fiala

7.12.2023 11:10 | BUČOVICE (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | chengge / Pixabay
Vláda se na svém výjezdním zasedání v Bučovicích na Vyškovsku věnovala kromě jiného dotačním programům s důrazem na sucho. Jihomoravský a Zlínský kraj trápí sucho a vysoké teploty nejvíce v republice. Těmto regionů je třeba pomoci, aby tam fungovalo zemědělství a zachovaly se lesy, řekl po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).
 
"Dotační programy kladou důraz na boj se suchem a erozí a přináší adaptační opatření pro oba kraje. Mohu zmínit třeba Operační program Životní prostředí, kde je 212 projektů z Jihomoravského a Zlínského kraje s požadavkem na dotaci 6,1 miliardy korun," uvedl Fiala.

Roční srážkové úhrny i hladiny podzemních vod jsou v obou krajích pod normálem. "Máme připravené dotační nástroje, a to jak evropské, tak národní, které stimulují vznik kvalitních projektů. V Operačním programu Životní prostředí je na období 2021 až 2027 k dispozici téměř 26 miliard korun," sdělil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Program pokrývá zakládání a obnovu přírodě blízkých vodních prvků, posílení stability lesních porostů nebo protipovodňová opatření.

Žadatelé ve Zlínském a Jihomoravském kraji vnímají sucho jako prioritu a jsou podle Hladíka velmi aktivní. Z 212 projektů za víc než šest miliard korun, které žadatelé od spuštění programu loni v létě předložili, jsou schválené projekty za 1,5 miliardy korun. Jedním z nich je revitalizace Zámeckého rybníka v Lednici.

Dalším zdrojem je Národní program Životní prostředí. "Ze všech podpořených projektů v celém regionu jich se suchem, erozí a adaptačními opatřeními přímo souvisí 453 s podporou 1,6 miliardy v Jihomoravském kraji a 322 za 0,6 miliardy korun ve Zlínském kraji. Třeba v obci Nová Lhota vzniká podzemní retenční nádrž o objemu 30 kubíků pro akumulaci srážkové vody ze střechy budovy základní a mateřské školy. Dešťovou vodu budou místní využívat k závlaze keřů a travnatých porostů v okolí objektu základní a mateřské školy," dodal Hladík.

Podpora směřuje také z unijního programu LIFE, který hradí aktivity ke zlepšení životního prostředí a klimatu a cílí především na projekty na větším území. Týká se to třeba projektu LIFE SouthMoravia zaměřeného na oblast suchých trávníků a lesostepí na jižní Moravě. Má zlepšit stav a vyvinout komplexní systém udržitelné péče, který zahrnuje znovuzavedení tradičních zemědělských postupů, jako je například pastva a kosení, ale také přispět k turistické atraktivitě regionu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

7.12.2023 11:58
Nutella vypustil fráze a plky.
Odpovědět
sv

sv

9.12.2023 10:17 Reaguje na karel krasensky
Všichni vědí, že vypouštíš jen a pouze fráze a plky (tedy krom větrů) krásenský. Nemusíš to zdůrazňovat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.12.2023 12:05
Byly doby, kdy bylo vlhčeji, tak se meliorovalo, dnes to chce holt pokud možno všechnu dešťovou vodu do přírody, retenční nádrže, rybníky, mokřady,že.

A hlavně rychle bez zbytečné byrokracie !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.12.2023 07:52 Reaguje na smějící se bestie
Tohle mají dělat především majitelé pozemků, kteří na to berou někdy až neskutečné dotace. Tůňka na práci dvou dnů bagříka stojí běžně 5 miliónů, osázení kousku potoka vrbam, které by tam vyrostly tak, jako tak, asi 800 tisíc. Neskutečný.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.12.2023 10:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Majitelé pozemků většinou dotace neberou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.12.2023 19:21 Reaguje na pavel peregrin
tak kdo?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.12.2023 12:20
Fiala prostě musí rozumět všemu .Dávno měl pochopit , že stav naší krajiny obecně je doslova tragický a snažit se o vhodnou nápravu.
Což pochopitelně neudělal, protože neměl čas, musel shánět Nutelu pro rodinu až v Německu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.12.2023 07:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy se propadáte do stále hlubšího blbství, váš svět naopak je prostě depresivní místo...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.12.2023 09:39 Reaguje na Pavel Hanzl
a čemu se divíte...kolik z lidu v 19h u tv na značkách a čumění na černou kroniku masáž, jak je všechno blbě... vtipné na tom je, že i když na ten pořad zpráv koukají miliony, nic s tím neudělají...jen se prudí...tak proč?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.12.2023 19:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Je potřeba zhyenizovat vládu. Něco takového přece jelo za Nečasovy vlády jako vylhaná korupční hysterie, kdy se žádná korupce nenašla. Proto taky národ neprotestoval, když byl sražen policejním pučem a od té doby nastal ten náš sešup. Dnes se obávám podobného podrazu. Jenže jsme dnes v daleko horší situaci, i mezinárodní.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.12.2023 08:57 Reaguje na Pavel Hanzl
I v technicky vyspělém Německu tvoří zemědělci víc než dvojnásobek pracujících v poměru ke všem pracujícím, než je tomu u nás... nemluvě pak o zemích jako je Polsko. Odtud plyne jejich síla, prosadit si co potřebují...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2023 09:04 Reaguje na Jakub Graňák
U nás dělají jezevci asi 3% pracujících, v Německu teda 6%? To je fakt síla.
Odpovědět
sv

sv

9.12.2023 10:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak to by ti měl být sympatický, brouku vinklere, který všude byl a všechno viděl. Pro info, tato vláda, za pouhé dva roky připravila novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zaměřenou na mimoprodukční funkci půdy a vydala protierozní vyhlášku. Co udělala socanskoanonistická tragédie minulých sedm let krom toho, že šla na ruku burešovi v jeho dotačním vypumpovávání kapes daňových poplatníků a plundrování zemědělské půdy? Jsi na to schopen odpovědět? Nejsi.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.12.2023 09:42
bylo mi kdysi řečeno, že právě Jižní Morava je nejsevernějším místem Panonské pánve, tedy teplý vzduch se přimotá až tam...tak nějak zajímavé je, že místo lesů na jihovýchodní Moravě jsou spíše lesy vinic, tedy co vlastně chrání půdu před vysoušením a erozí?

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.12.2023 19:34 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Právě ty vinice. Dřív tam bývalo více polí.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.12.2023 12:05
https://www.intersucho.cz/cz/?from=2023-11-10&to=2023-12-08&current=2023-12-03
V uplynulém týdnu (26.11 – 02.12.2023) v plné síle udeřila zima, a to jak množstvím sněhu, tak i teplotami vzduchu. Vesměs každý den se objevovaly srážky či sněžení. Nejvíce pak jich spadlo v pátek a sobotu. V jižních Čechách bylo zaznamenáno mezi 40-80 mm srážek za týden. Poté kolem 40 mm bylo také na severu Moravy. Naopak na jižní Moravě a závětrné straně Krušných hor jen okolo 20 mm za týden. K pondělnímu ránu (4.12.2023) leželo i ve středních polohách okolo 40 cm sněhu. V nižších polohách je to většinou okolo 10-15 cm. Nejvíce sněhu leží na Šumavě a v Jeseníkách a to až 70 cm. Denní teploty vzduchu se pohybovaly většinou mezi -3 až +1°C a ve středu byl první ledový den této zimní sezóny. Noční teploty byly do -5°C, jen ve středu klesaly i výrazněji pod tuto hranici. Větrné počasí bylo hlavně minulou neděli a tuto sobotu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.12.2023 16:49 Reaguje na Vladimir Mertan
Hmm a za týden bude po zimě. Co jste tím chtěl říct? Že napadl sníh, takže se vůbec neotepluje? Radši mi vysvětlete výskyt kudlanky na severní moravě, netuším zda jste mi na to odpověděl minule páč jsem pár dní nebyl u počítače a hrabat v archivu se mi nechce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2023 09:01 Reaguje na Vladimir Mertan
Muhehehehheto je hezké, to vidím taky jen pohledem z okna, ale co chcete tím říci? Když jste v exekuci a dluhové pasti a najdete na chodníku dvacku, jste v pohodě a nemusíte nic řešit?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2023 14:12
Klima se na Zemi mění neustále, dokonce se posouvají kontinenty a tak se těží na Špicberkách černé uhlí vzniklé zuhelnatěním tropických plavuní a kapradin. Kdyby existovali v té době klimaalarmisté, tak se snad zblázní, že po těch tropech tam přichází trvalé zalednění. Na Sahaře jsou zbytky říčních koryt a ty řeky vyschly bez přičinění člověka. Budiž, když to lze, tak
šetřeme fosilní paliva i pro budoucí generace, ale ne tak, že budeme nosit
doma dva svetry a klepat se zimou. Malým dětem a starším lidem je třeba
topit více, než mladým a zdravým lidem a tyto kraviny radila předsedkyně jedné ze stran pětikolky v jejímž čele stojí p. Fiala. Jako lídr ji měl
umravnit a nikoliv čekat až na reakce občanů. Je to bohužel velmi slabý
vůdce slepence, ve kterém si každý hřeje vlastní polívčičku a navenek
se předvádějí jednotní pouze v kritice vlády předchozí a ve vychvalování
té jejich. Historie teprve ukáže, zda byl boj proti změnám klimatu marný
a nebo úspěšný a kolik to lidstvo stálo. Potomci budou předky za to potom
hodnotit a i za chyby, kterých se dopustili. Pomlouvat předky, že v dobách
mokra půdu odvodňovali je krátkozraké, protože potomci nám mohou časem zase
vytýkat její zamokřování, kterého se v mokřejších dobách budou chtít zbavit.
V mém okolí se v 16. století budovaly obrovské rybníky vedle kterých jsou
dnešní tůňky jako kapka vody v bazénu. Ve století 19. je ale vysušili a
oseli pšenicí a cukrovkou. Zničili tak dílo předků stejně, jako nyní ti
likvidátoři drenáží a meliorací. Minimálně celé století ta zadržená voda
v bývalých rybnících lidem nechyběla, protože ji mnohdy napršelo více,
než bylo potřeba. Nyní by se hodila, ale obnovit je a nebo postavit nádrže
jiné? Proti tomu jsou paradoxně zase jiní ochranáři a schází ten feudál,
který se poddaných na nic neptal a nechal rybníky buď postavit a nebo zase
zrušit. Být kdysi někteří ochranáři, tak tu není ani jeden rybník na místě
"cenných" mokřadů v Jižních Čechách a jinde, nyní vyhlašovaných za rezervace a CHKO. Co když potomci jednou vyhlásí velké přehrady za CHKO a rezervace?
Víme, co bude mít pro ně větší prioritu, zda přehrada a nebo tekoucí řeka?
Základem je ale půda, které neustále ubývá organiky a to díky politice EU
a státu, která k tomu donutila zemědělce. V minulosti člověk půdě vracel
téměř to, co ji bral a dnes ji stále více bereme, než ji vracíme a to je
základní chyba, která ale podporou produkce energetických plodin naroste
do obludných rozměrů. No a v tom vidím největší vinu politiků. Schází mi
to, že to razantně nezastaví a že začnou podporovat návrat organiky do půdy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist