Kandidátka na komisařku: Opatření proti změnám klimatu si nemůžeme dovolit neudělat
 |
|
|
Connie Hedegaardová na konferenci o změnách klimatu 2008 v Praze
|
|
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Kandidátka na komisařku dnes v rámci tříhodinového maratonu hovořila o roli ochrany klimatu v budoucí politice Evropské unie. Krom jiného se věnovala hodnocení prosincové konference v Kodani, na které se nepodařilo uzavřít právně závaznou smlouvu o ochraně klimatu. Stejně jako řada evropských poslanců chápe výsledek Kodaňské konference jako zklamání evropské politiky, na druhou stranu ale míní, že Evropa udělala spoustu práce. Například se podařilo dostat k jednacímu stolu velké rozvojové země jako je Brazílie, Indie a Čína, které přišly s vlastními návrhy na snižování emisí. Pozitivně hodnotí i shodu na cíli mezinárodního společenství nepřekročit růst teplot o 2 °C.
Problém konference byl podle Hedegaardová v dlouhé debatě o penězích. Pokud by prý Evropa přišla s konkrétními finančními návrhy včas, mohlo jednání s rozvojovými zeměmi být úspěšné. „Některé země se na poslední chvíli rozhodly, že dohodu nechtějí. To by se asi nestalo, kdyby existoval jasný finanční plán,“ prohlásila Connie Hedegaardová.
Podle Hedegaardové se musí Evropa poučit z posledních hodin jednání v Kodani. Tam, kde za USA a Čínu mluvil jeden reprezentant, Evropa místo jednoho zástupce jich měla několik. Podle ní se příliš mnoho času vyplýtvalo na dohodu mezi členskými státy, a když došlo na mezinárodní jednání, neměla Evropa jednotný a sebevědomý hlas.
Evropská politika bude hlavní úsilí směřovat k jednání v Mexiku, které bude na konci letošního roku. Jaký závazek tam bude Evropa prosazovat, však kandidátka nebyla schopná říct. Na tom se musí dohodnout politická reprezentantce Evropské unie, v prvním kole Evropský parlament bude jednat poslední den v lednu, ještě před oficiálním ustavením nové Evropské komise. Ta by měla začít fungovat od 1. února. „Jako komisařka se nebudu zavazovat k žádaným konkrétním číslům,“ řekla dnes Hedegaardové. Prohlásila ale, že realistický cíl je stále stejný, do roku 2020 snížit emise o 20 až 30 %. Podle zkušeností z Kodaně ale musí Evropa postupovat opatrně, aby také ostatní země přišly se závaznými cíli.
Podle členů výboru pro životní prostředí ale mají občané obavy, že budou muset ochranu klimatu zaplatit oni, a hlavně ti, na které dopadá finanční krize nejvíce. Podle Hedegaardové se nic takového nemusí stát, když bude EU investovat do „inteligentního ekonomického růstu.“ Ten by měl být postavený na moderních technologiích a obnovitelných zdrojích a částečně také na použití ekonomických nástrojích jako je uhlíková daň. Cílem má vedle ochrany klimatu být i vznik nových pracovních míst.
Hlavním nástrojem pro ochranu klimatu se v Evropě má stát energetika, zejména energetická účinnost, snižování energetické náročnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie. „Myslím, že v těchto oblastech máme dobré cíle a v následujících pěti letech bude nejdůležitější jejich provádění,“řekla dnes Hedegaardová. Evropě prý nesmí ujet vlak, protože jinak ji předstihne jak USA, tak Čína. „Abychom uspořili zdroje, musíme investovat peníze do budoucnosti, časem bude zdrojů málo a budou velmi drahé,“ prohlásila kandidátka. Investice se mají týkat i „chytřejších a úspornějších vozidel.“ Díky nim vzniknou nová pracovní místa a Evropa bude dovážet méně paliv. „Někdo může říct, že si to nemůžeme dovolit. Já říkám, že si nemůžeme dovolit to neudělat,“ řekla na půdě Evropského parlamentu Hedegaardová.
Ochrana klimatu by se měla stát součástí řady dalších rezortů, které spadají pod pravomoc ostatních komisařů, zejména zemědělství. „Vedle moderních postupů v zemědělství a odolných plodin je úplně v pořádku myslet také na ekologické zemědělství a biopotraviny,“ vysvětlila Hedegaardová. Jedním z nástrojů může být zahrnutí emisí z dopravy do obchodování s emisemi. Potraviny dovážené na velké vzdálenosti pak budou dražší. Naopak to sníží cenu lokálních výrobků, které jsou příznivější i ke klimatu.
Důležité téma je doprava. Řešit se bude nákladní automobilová doprava, požadavky na technické parametry motorů u osobních aut, ale také lodní a letecká doprava. Letadla i lodě by se měly stát součástí závazné mezinárodní úmluvy na omezování emisí. „Emise z dopravy rostou a vyrovnávají to, co snížíme v energetice a spotřebě domácností,“ ukazuje na hlavní problémy Hedegaardová. Podle ní se musí dopravní politika zaměřit na hledisko občanů, například se ptát, proč lidé nevyužívají železnici.
Hedegaardová zmínila, že v její zemi, v Dánsku, se rozhodli investovat právě do železnice. Vznikl tak plán investic do dopravní infrastruktury do roku 2023, podle kterého putují dvě třetiny peněz do vlaků a zlepšení tratí. Podle ní je potřeba přesvědčit občany, aby se sami zamysleli nad vlastní internalizací nákladů. „Například, když budou chtít někam jet autem, aby se zamysleli se nad tím, že vlastně stráví spoustu času v dopravních zácpách. Nebo, že kvůli autům stavíme spoustu silnic, které se v maximální kapacitě využívají jen dvě hodiny denně,“ vysvětluje Hedegaardová. Právě takové myšlení by podle ní mělo občany přesvědčit o podpoře inteligentních dopravních řešeních. Klíčová by měla být výměna zkušeností mezi jednotlivými členskými státy. „Musíme ale změnit své myšlení, příliš dlouho jsme si byly navzájem konkurenty, ale teď je čas začít spolupracovat,“ prohlásila.
Podle navržené komisařky pro klima zaostává Evropa v zavádění požadavku na výrobky a služby, takzvaném „ekodesignu“. Minimální požadavky například na spotřebu energií v elektrických přístrojích nefunguje tak rychle, jak by si Connie Hedegaardová představovala. Problém je i s prosazováním přijaté legislativy do jednotlivých národních zákonů. Na tento problém implementace evropských směrnic upozornil ve svém slyšení i kandidát na komisaře pro životní prostředí Janez Potočnik. „Ano, státy skutečně neplní své závazky, například jednotlivé politiky v oblasti klimatu,“ prohlásila Hedegaardová. Podle ní by řešením mohly být ekonomické nástroje - pokuty nebo například méně povolenek na vypouštění skleníkových plynů v rámci evropského obchodování s emisemi (ETS). Dánská politička by ráda, aby mezinárodní uhlíkový trh vznikl do roku 2015. Nejdříve by se měly spojit trhy Evropy a USA, a pak se postupně rozšířit na co největší počet států OECD.
„Konec fosilních paliv asi zřejmě nenastane za mého života a uhlí tady s námi bude ještě dlouho,“ říká Connie Hedegaardové, ale Evropa by podle ní měla začít postupně přestat fosilní paliva používat. Budoucí komisařka prosazuje spravedlivé rozdělení nákladů. Evropa prý dělá dost, aby kompenzovala stav v nových členských zemích, které jsou na uhlí více závislé. Například povolenkami zdarma v rámci ETS. Rozhodně by ale nemělo docházet k žádným dotacím na využívání fosilních paliv. „Neměli bychom je subvencovat celosvětově, což říká i dohoda zemí G8 z letošního léta. Pokud chceme být na fosilních palivech méně závislí, pak je logické je nepodporovat,“ vysvětlila. Opatrnost by měla panovat i u technologií, které se snaží udělat z uhlí čistý zdroj. Například zachycování a ukládání uhlíku do geologického podloží (CCS). Podle Hedegaardové tato technologie spotřebuje velké množství energie, takže „tři elektrárny vyrábí totéž množství energie, co dříve čtyři“.
Stejně tak by podpora neměla směřovat jádru. „To podle mě není udržitelný zdroj energie,“ řekla Hedegaardová. Nicméně energetika je záležitostí jednotlivých zemí a řada členů EU jaderné elektrárny využívá. Podotkla ale, že v Dánsku jadernou energetiku neprovozují od roku 1995. „Osobně se nechci distancovat od jádra, i když jsme ho v Dánsku odmítli. Jaderná energetika existuje a je potřeba zajistit její bezpečnost a řešit problémy s jejími odpady,“ vysvětlila svůj postoj. Podle ní by Evropa měla investovat do jiných zdrojů energie, především těch obnovitelných.
Na dotazy poslanců přiznala kandidátka na klimatickou komisařku, že sama hojně používá leteckou dopravu. Jinak se prý ale snaží, spotřebiče nakupuje šetrné podle označení energetická kategorie, před zimou si nechala zaizolovat dům a pořídila nová izolační okna. „Sledujeme značení na výrobcích, to není nic složitého, to mohou dělat všichni,“ prozradila osobní přístup kandidující komisařka.
Na dotaz, zda ve své funkci bude používat auto s řidičem, prohlásila, že otázky služebního vozu ještě neřešila. Jinak ale prý vždy dávala přednost „tomu nejlepšímu v kategorii energeticky účinné“. Zda to bude auto evropské, elektrické, hybridní či na biopaliva - to prý komisařka neví. Určitě to ale nebude auto dánské, protože tato země žádná auta nevyrábí.
Zda bude využívat kolo tak, jako když jezdila devítikilometrovou trasu mezi domovem a sídlem ministerstva životního prostředí, není kandidátka ještě rozhodnutá. „V Bruselu není příliš cyklostezek, v Kodani jsem mohla celou cestu jet po oddělené cestě,“ svěřila se svými obavami europoslancům.
reklama
