https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kavky-se-pri-opousteni-hnizdist-rozhoduji-demokraticky-tvrdi-vedci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kavky se při opouštění hnízdišť rozhodují demokraticky, tvrdí vědci

18.6.2022 01:52 (ČTK)
Kavky se při hromadném opouštění hnízdišť rozhodují "demokratickým" způsobem. Tito pěvci z místa odlétnou až tehdy, když se na tom shodnou pomocí hlasitého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity, o které informoval server BBC News.
 

Tisíce kavek někdy v zimě náhle vzlétnou k ranní obloze a vytvoří vířící černý mrak. Podle vědců tomu ale předchází volání ptáků, kteří chtějí odletět. Když hluk dosáhne kritické úrovně, je to signál, že je hejno připraveno k odletu, a kavky odlétají.

Jde o vzácný pohled na to, jak se zvířata rozhodují ve skupině, vysvětlil Alex Thornton z Exeterské univerzity. Jeho studii publikoval odborný časopis Current Biology.

"Když se pták ozve, tak hlasuje nebo dává najevo, že chce odletět," řekl Thornton. Kolektivní rozhodnutí o odletu pak závisí na dvou věcech. Prvním je hlasitost hluku a druhým je crescendo neboli rychlost, s jakou se hladina hluku zvyšuje.

Jakmile ptáci dosáhnou konsenzu, tisíce krákajících kavek se v průměru během pěti sekund spustí ze stromu a vytvoří jednu ze známých zimních podívaných. Pěvci místo opustí dříve, když se hladina zvuku zvyšuje rychleji.

Autoři studie to zjistili pomocí nahrávacích zařízení, které připevnili na stromy, kde kavky v Cornwallu dvě zimy po sobě hřadovaly. Poté analyzovali zaznamenané zvuky a porovnávali je s časy, kdy ptáci stromy opouštěli. Aby ověřili svá zjištění, vědci poté nahrávky kavkám přehráli a zjistili, že na zvuky reagují a odlétají v průměru o šest minut dříve. Když místo toho přehráli zvuky větru, ptáci neodlétali, což naznačuje, že kavky reagovaly jen na svůj zpěv, nikoli na rušení hlukem.

Kavky chtějí opouštět stromy společně, protože je to chrání před predátory nebo je to užitečné pro "výměnu informací", domnívá se Thornton.

"Pokud odlétáte společně, můžete si všimnout, že jiný jedinec je obzvlášť dobře najedený, nebo z jeho zpěvu poznáte, že se najedl. Možná si uvědomíte, že je to pták, kterého stojí za to sledovat a hledat s ním vhodné místo pro potravu," vysvětluje profesor Thornton. Podobně se mohou chovat i jiní ptáci, ale vědci to zatím podle něj podrobně nezkoumali.

Zjištění pomohou podle Thorntona vědcům pochopit vliv lidských činností na populace zvířat. Lidé stále častěji ruší ptáky světelným a hlukovým znečištěním, které může narušovat jejich schopnost vzájemně komunikovat.

"Představte si velké hnízdo v blízkosti města nebo rušné silnice. Pokud se ptáci navzájem neslyší a nemohou se dohodnout na společném odletu, může to mít velký dopad na jejich populaci," řekl Thornton.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.6.2022 04:14
Velí zkušení, zbytek hejna se přizpůsobí. U nekoloniálních probíhá migrace na vlastní pěst. Těžká věda:-)
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist