https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kde-je-dira-v-cirkularni-ekonomice-treba-v-podivne-recyklaci-elektroniky-koncici-v-africe
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kde je díra v cirkulární ekonomice? Třeba v podivné recyklaci elektroniky, končící v Africe

16.12.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kolik elektronického odpadu z Evropy zůstane v Evropě? Odpověď by měla snadná, protože se všechny členské země EU v rámci Basilejské úmluvy zavázaly zdržet jeho vývozu. Zvlášť do zemí třetího světa. Investigativní práce Basilejské akční sítě (BAN, Basel Action Network) teď ale tvrdí něco jiného. / Ilustrační foto
Kolik elektronického odpadu z Evropy zůstane v Evropě? Odpověď by měla snadná, protože se všechny členské země EU v rámci Basilejské úmluvy zavázaly zdržet jeho vývozu. Zvlášť do zemí třetího světa. Investigativní práce Basilejské akční sítě (BAN, Basel Action Network) teď ale tvrdí něco jiného. / Ilustrační foto
Foto | inmediahk / Flickr
Kolik elektronického odpadu z Evropy zůstane v Evropě? Odpověď by měla snadná, protože se všechny členské země EU v rámci Basilejské úmluvy zavázaly zdržet jeho vývozu. Zvlášť do zemí třetího světa. Investigativní práce Basilejské akční sítě (BAN, Basel Action Network) teď ale tvrdí něco jiného. Píše o tom portál Euronews.com.
 

Řekněme, že se zbavujete výběhové LCD televize, tiskárny, monitoru nebo stolního počítače. Kam s ní? Nejspíš do svěrného dvora, odkud pak asi nejspíš zamíří k recyklaci. Ta by se podle platné legislativy měla v ideálním případě odehrát v zemi původu, v horším případě pak v některé sousední členské zemi EU.

Děje se to? Ověřit si to můžete podobně jako lidé z BAN, kteří „obětovali“ 314 malých sledovacích GPS, které zamontovali do staré elektroniky a odevzdali je spolu s odpadem k recyklaci. A pak jen sledovali, co s ní bude dál.

Elektronika na cestách

Hned do startu je třeba si říct, že na téhle jednoduše načrtnuté investigativní práci BAN by se dala najít spousta chyb: „testováno“ bylo jen 10 zemí EU, zastoupeno bylo jen naprosté minimum z možných sběrných středisek, distribuce GPS mezi sledované země byla nerovnoměrná, výsledek mohlo ovlivnit i to, zda se jednalo o tiskárnu, nebo počítač… ale i tak tu byly zajímavé výsledky.

Třeba to, že se 19 zásilek staré elektroniky (tedy 6 % vzorku) velmi záhy ze sběrného dvora ve své zemi odklonilo od očekávané trasy. Osm zamířilo do jiné země EU a hned 11 jich vyrazilo do světa.

Třeba LCD obrazovky z Velké Británie se podívaly do Nigérie, Tanzanie a Pákistánu. Do Nigérie a Ghany se podívaly počítače vyhozené v Itálii, původně německý monitor skončil v Thajsku, elektronika odevzdaná v Polsku se svezla na Ukrajinu. Stará tiskárna z Irska skončila v Hongkongu.

Nic proti výletům, ale přesně tohle by se dít nemělo. Tedy pokud platí Basilejská úmluva, dohoda omezující pohyb nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování. Všechny zmíněné země ji ale porušily. Zda vědomě? „To těžko říct, ale prakticky všechny tyto vývozy byly velmi pravděpodobně nelegální,“ konstatuje zpráva BAN.

Z procent jsou statisíce tun

Pak už je to jen otázka extrapolace získaných dat. Pokud 6 % zásilek elektronického odpadu končí tam, kde by nemělo, stačí se podívat na celkový souhrn elektronického odpadu vyprodukovaného ročně v EU a chvilku počítat. Výsledek? Zmíněných šest procent totiž odpovídá 352 474 tun elektronického odpadu. Což je pořádná hromada. Pokud byste ji naskladnili na přívěsy kamionů, bude z toho 400 kilometrů dlouhá kolona. Případně, k naložení téhle hromady na přepravní lodě byste potřebovali 17 466 kontejnerů. To jen pro ilustraci toho, o jak nepřehlédnutelnou věc se jedná. S tím, že někdo tady musel něco přehlížet dost dlouho.

Průměrná trasa, kterou odpad z Evropy do neplánovaného cíle urazil, činila 4127 kilometrů. S čímž se jistě pojí nějaké nemalé emise z lodní přepravy. Aby pak ve svém cíli, v zemích, které nemají dostatečné kapacity pro recyklaci takového odpadu, došlo k jejich spálení a rozebrání. To vše za uvolnění olova, rtuti, kadmia, dioxinu, PAU do místních vodních zdrojů, půdy a lidí.

„Takové pojetí recyklace je skutečně děsivé,“ říká Jim Puckett, ředitel BAN. K rozhořčení jej vedou ještě dva důvody. Předně, Evropská komise trvá na tom, že je v současnosti velmi přísná a tvrdě na dodržování zákazu vývozu dohlíží a je pro ni prioritou. Čemuž ale zjištěná skutečnost zrovna neodpovídá. A druhý? „V posledních měsících roste v EU tlak na zrušení (i tak selhávajícího) opatření o zákazu vývozu staré elektroniky k recyklaci.“ Jak by to v Asii a Africe asi vypadalo potom?


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

16.12.2019 09:30
Kolik ještě potřebují levičáci důkazů, že ekonomika řízená nařízeními, zákazy a příkazy nikdy nebude fungovat podle jejich přání? Pamatuju na devadesátá léta, zpracovatelé se doslova prali o to, aby získali elektroodpad, ze kterého těžili Au, Cu, Ag, Al, Fe. Jakmile to vlády obezdili hradbou zákonů o odpadech, ztratili zájem, protože se to kvůli administrativním nákladům a buzeraci přestalo vyplácet. A dalšími zákazy podle Basilejské úmluvy je k tomu kupodivu nedonutili :-) A jako v podobných případech se toho zmocnil organizovaný zločin, protože jakmile začne být hra moc složitá, lidi ji přestanou hrát a vrhnou se na to jiní, kteří si s pravidly hlavu nelámou.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.12.2019 10:12
Je zajímavé, že změnám klimatu se věnuje kdekdo. Politici vytloukají volební kapitál,mladí protestují v ulicích ,pisálci mají o čem psát a spousta vyžírků se živí z veřejných rozpočtů různými odbornými články.

Problematika odpadů a jejich globálních dopadů na ŽP se pak krčí v koutě jako Popelka.
Přitom se jedná nejméně o stejně závažný problém jako je klima.

Bohaté státy Severu pokrytecky vyvážejí nebezpečný odpad do kolonií (bývalých) a mají plnou hubu cirkulární ekonomiky.

Povšimněte si laskavě, že kolem každého ppm CO2 nahoru se pořádají mediální orgie.
Nikomu však nestojí za to , aby předložil korektní studii kolik odpadů z USA/EU mizí v Asii a Africe , jakého je složení, jaké má dopady na ŽP v místě apod.
Je to doslova kostlivec ve skříni, všichni o něm vědí, ale nikdo ho nechce vytáhnout.
Odpovědět
ig

16.12.2019 11:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je IMHO tím, že se s odpadem, na rozdíl od klimatu, něco reálně dělat dá. A rychle se ukáže, jestli "se" to udělalo dobře nebo špatně - jinak řečeno, tady se rychle projeví, kdo se opravdu stará a kdo jen žvaní. Proto si tím nikdo nechce pálit prsty, případně vymýšlí obecná pravidla (Basilejská úmluva), která sklidí potlesk a jakékoliv problémy se svedou na lokální pochybení :-)
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

16.12.2019 15:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zcela jistě máš pravdu, ale toto napsat v souvislosti s elektroodpadem se mi zdá jako trochu nepatřičné.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

16.12.2019 15:20
Netvrdím, že to takto neprobíhá, nicméně rychlý úsudek bez prověření nemusí být nutně správný. Ilustrační foto, také může být vypovídající, ale nekoresponduje s textem článku. No a také fakt, že se na sběrných dvorech objevují funkční přístroje (zejména, televizory a monitory) je také fakt. No a pokud se do těchto zemí vyvážejí tyto funkční přístroje, případně repasované, tak je to v duchu některých jedinců propagujících, respektive odsuzujících krátkou životnost vyráběného zboží.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.12.2019 21:32 Reaguje na Vladimír Hošek
Všichni víme jak se dnes spotřební věci za pomoci "kurvítek" dělají. Cílem je zvyšovat objem výroby a nikoli zájem na trvanlivosti výrobků.
Vyšší výroba skutečně vede ke snížení nákladů ale následnými dopady na ŽP se nikdo nezajímá = skládky
Odpovědět
RV

Richard Vacek

16.12.2019 18:23
A co se s tou vyřazenou elektronikou ve světě děje se neví? Rozebírá to tam levná pracovní síla na vše zpeněžitelné? Vznikají tam z toho hory elektroniky?
Odpovědět
ig

16.12.2019 18:55 Reaguje na Richard Vacek
https://www.youtube.com/watch?v=j9nasajve1o
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.12.2019 19:29
Problém vidím v tom, že v zemích třetího světa se rozebrání staré elektroniky na prvočinitele vůbec dí provést tak, aby to nebyla ekonomická sebevražda (kvůli ceně lidské práce - ale na druhé straně i nákladů na živobytí pracovní síly).
A už tu byla v diskusi zmínka o nesmyslné EUrolegislativě, která smysluplné práci s odpady také překáží.

A zcela jistě platí i to, že řada přístrojů v ekodvorech je buď zcela funkční nebo relativně snadno opravitelná, třeba i "kanibalizací" součástek. A pokud se taková elektronika objeví v zemích 3. světa a bude se tam i používat, tak to bude jen dobře.
Odpovědět
SB

Stanislav Brabec

17.12.2019 22:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Na prvočinitele se elektroniku nevyplatí rozebírat ani v Africe. Získané integrované obvody jsou často morálně zastaralé, a do nových konstrukcí se nepoužívají. Pasivní součástky SMD jsou zase po odpájení méně nespolehlivé, a jejich použití by zvýšilo poruchovost. Při ceně nové součástky kolem 0,001$ se to nevyplatí.

Zbývají některé specifické součástky a obvody, které často odcházejí, nebo je možné jimi rozšířit jiné zařízení, nebo jsou zajímavé pro bastlíře.

Demontáž přesně vybrané součástky pro opravu jiného kusu je ovšem něco jiného.

Pracovníci afrických dílen jsou kouzelníci improvizace, a vědí, které díly lze kombinovat, a ze šrotu sestaví funkční zařízení.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.12.2019 10:25 Reaguje na Stanislav Brabec
Jsem toho názoru, že jde o ta "funkční zařízení". Je třeba si uvědomit, že současné počítače jsou už několik desetiletí (minimálně od přelomu tisíciletí) "hyxperfunkční", tj. že jejich výkon o mnoho řádů převyšuje reálnou potřebu.
Já měl kancelářský program Klasik ještě na 486ce s DOSem a v podstatě poskytoval stejné služby jako nejnovější verze MS (nebo Libre) Office (protože tyhle programy mají stovky až tisíce funkcí, pro normálního uživatele zcela bezcenných, kterými jen zvyšují paměťové nároky a "kradou" systémový výkon.
A pokud potřebuji něco speciálního, použiji TeX (nebo některou jeho nádstavbu). A tenhle systém jsem provozoval už na počítači s procesorem 286 (a byl vytvořen pro počítače ještě slabší).
A protože jedu na Linuxu, tak už na té 486 jede prakticky jakékoli video ve fullscreenu (jsou-li k dispozici linuxové nebo obecně otevřené ovladače ke grafické kartě), zatímco na Windows se ještě na pentiu stejné videosoubory "škubají".

Tím jsem chtěl naznačit, že "nějaký bastl ze zastaralých součástek" může udělat překvapivě dobrou službu.
A to ještě neberu v potaz takové věci, jako je např. domovní server k WIFI, který může i coby vyřazená 286 či 386 bohatě stíhat kontrolu paketů na viry, což standardní WIFI neumí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.12.2019 13:58
Je otázkou, zde je elektroodpad reálně recyklovatelný. Jestli není vhodnější udělat z něj granulát a použít jej např. jako podsyp pod zámkovou dlažbu.

Každý výrobce elektroniky by měl zaručit, že je výrobek vyroben z inertních materiálů a takovýto způsob likvidace je možný.

Recyklace se možná začne vyplácet, až budou suroviny řádově dražší. A jsme zase u zdanění těžby surovin.
Odpovědět
SB

Stanislav Brabec

17.12.2019 22:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Elektroodpad je jednou z položek, jejichž recyklace je zisková. Ve starém počítači je až gram zlata. Ve starých obrazovkách jsou vzácné zeminy. V pájce je stříbro. V kontaktech relé je iridium. O jiných kovech nemluvě.

Problém je, že získávání těchto látek na koleně ve venkovské dílně je zdravotně i ekologicky problematické.

Otázka je, proč funkční elektroniku recyklovat, když ji levný africký opravář renovuje a prodá na místním trhu.
Odpovědět

vladimír šmídl

18.12.2019 19:11
Tlumivka s železným jádrem pro zářivku či výbojku (sodíkovou, rtuťovou, metalhalogenidovou) stojí od 300 do 7 000 korun a vykazuje životnost kolem padesáti let. Likvidace probíhá daleko dříve, někdy zrovna při výměně výbojek za LED diody (firma chce prodávat a o uplatnění tlumivek nechce slyšet, kšeft je kšeft a recyklace spočívá v dobře mířené ráně kladivem a vyvezení někam...
Inovace TV vysílání má také své otazníky. MPEG-4 byla komprese, dostupná již v době ,kdy se v ČR zavádělo vysílání DVB-T (MPEG-2). Lidé reagují běžně tím, že koupí nový televizor , nikoli jen nějaký set- top- box. Hezké je to, že se objevují vedle popelnic televizory se zdířkou ,,12V - 8A" , tedy, že napáječ žije nezávisle na televizoru.
Jednou to bude i u mobilních telefonů. Hadex prodává za stovku nabíječku pro AA, AAA, Li-ion 3.7V a Li-ion 7,4V v jednom.
Recyklace elektro vyžaduje jistou odbornost a místní průmysl.
Oklika přes Bangladéš něco stojí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist