https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kdo-financuje-kaceni-destnych-pralesu-mozna-i-vy-a-vase-penize-v-bance
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kdo financuje kácení deštných pralesů? Možná i vy a vaše peníze v bance

7.10.2019 01:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Je příhodnější financovat ochranu pralesů anebo jejich likvidaci? Tuto otázku řada významných světových bankovních domů neřeší a svými investicemi raději podporují jak ochranářské záměry, tak i komerční těžbu. / Ilustrační foto
Je příhodnější financovat ochranu pralesů anebo jejich likvidaci? Tuto otázku řada významných světových bankovních domů neřeší a svými investicemi raději podporují jak ochranářské záměry, tak i komerční těžbu. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Je příhodnější financovat ochranu pralesů anebo jejich likvidaci? Tuto otázku řada významných světových bankovních domů neřeší a svými investicemi raději podporují jak ochranářské záměry, tak i komerční těžbu. Píše o tom The Ecologist.
 

Není to zase tak dávno, co jsme se mohli dočíst, že mezinárodní dárci uvolní z vlastních rezerv na 500 milionů dolarů k ochraně pralesů, včetně těch amazonských. Což je jistě milé. Jenže jak se ukazuje, v tu samou dobu budou proudit z velkých nadnárodních bank celé miliardy v dolarech do podpory projektů přesně opačného zaměření, tedy investic zacílených na odlesnění. Takové je zjištění environmentální neziskovky Global Witness, která se podívala na investiční portfolia těch nejvýznamnějších bankovních institucí.

Peníze na dobré účely

V některých případech banky sází „na všechny koně v dostihu“, respektive zprostředkovávají investicemi finanční tok pro projekty podpory a obnovy pralesů, zrovna jako na jejich těžbu. Například slavná Bank of America, neméně slavná Deutsche Bank, HSBC, Santander nebo britská Standard Chartered. Ty všechny v rozmezí let 2013-2019 poskytly dohromady desítky miliard investic společnostem, které se přímo nebo nepřímo podílí na odlesnění největších pralesních regionů světa.

Na financování deforestace se jistou měrou podílí největší investiční domy, včetně JP Morgan Chase, Goldman Sachs, Barclays a Morgan Stanley, které k tomu možná využívají i vaše penzijní fondy a důchodová spoření. Jak se píše na stránkách Global Witness: „Za šestileté období (2013-2019) přispělo přes 300 investičních společností k odlesnění sumou 44 miliard dolarů. A prakticky všechno to jsou bankovní domy, které důvěrně znáte z přehledů velké burzy na Wall Street či Canary Wharf.“ Jak to celé funguje?

Investicí ke zhodnocení

Sami bankéři v nažehlených kravatách pochopitelně neberou do ruky motorové pily. Jen zajišťují zhodnocení vámi poskytnutých finančních prostředků investicemi do aktivity klíčových klientů. Mezi nimi je i šest globálně největších agro-korporací. Tři z nich pak působí v oblasti Amazonie, dvě v povodí Konga, jedna na Nové Guineji. Peníze se tam „přetaví“ na nové harvestory, nákup pozemků, těžařskou a zemědělskou techniku. A vrací se pak zúročené zpět bankéřům a střadatelům, jako výnosy z prodeje palmového oleje, sóji, hovězího nebo přírodní gumy.

„Obavy o stav klimatu sdílí většina lidí, včetně klientů bankovních domů,“ říká Ed Davey z Global Witness. „Je tedy poněkud podivné, že banky se na jedné straně snaží troubit do světa něco o svých etických investicích a přitom jen zakrývají skutečnost, že současně pumpují peníze do společností pralesy kácející a vypalující. Je to průzračně čistá ukázka pokrytectví a environmentální sliby těchto bank nemají váhu ani toho papíru, na kterém jsou vytištěny.“

Sliby a systémové chyby

V čem je zádrhel? Například v tom, že proklamace bank o etických investicích (tedy o neposkytování peněz na řekněme pro přírodu škodlivé aktivity) nemají žádné kritické plnění. Není žádný postih za jejich nedodržení. A prakticky žádná banka si netroufne v zájmu svých klientů a rostoucích zisků odříct investiční spolupráci s partnerem, jakým je například zemědělský konglomerát JBS. Zrovna tenhle agro-kolos odlesňující brazilské a jihoasijské pralesy a produkující palmový olej a hovězí představuje balík 1,7 bilionů dolarů. Proto si Deutsche Bank drží jeho akcie za 11 milionů, půjčí mu 56,7 milionů nebo mu zprostředkuje zajištění financí na nákup půdy v Laosu. A přitom se před klienty zaštiťuje směrnicemi o udržitelnosti a podpoře životního prostředí.

„Lidé asi budou šokováni, že banky spravující jejich penzijní a důchodová spoření využívají tyto peníze k podporování destrukce pralesů,“ dodává Davey. „Protože takhle si asi zajištění své lepší budoucnosti nepředstavovali.“ Dá se s tím něco dělat? Snadné to nebude: je třeba vyvinout tlak na bankovní instituce, aby dodržovaly své závazky a proklamace, zesílily kontrolní mechanismy a zabránily dalším podobným systémovým selháním. Jinak budou i nadále ke kácení pralesů přispívat také naše peníze.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Katka Pazderů

7.10.2019 05:53
Dá se s tím dělat i něco napřímo. Investovat do nákupu stromů. Do vlastní fotovoltaiky na střeše. Do semen a něco si sami vypěstovat. Podpoříte tím vlastní soběstačnost.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.10.2019 09:47 Reaguje na Katka Pazderů
Už několik let přemýšlím o tom jestli je lepší bojovat proti světu bezohledných zisků a přitom se sám podítel na těchto zhovadilostech kupováním energií a zboží z těchto zdrojů nebo jestli je lepší jít cestou soběstačnosti. Docházím postupně k tomu, že soběstačnost je nejvyšší forma zodpovědného přístupu, a tak se touto cestou postupně vydávám i já. Je to způsob přemýšlení a konání, kterým se dá vyřešit ohromné možství problémů (svou osobou způsobovaných) tohoto díky člověku uhobého a zničeného světa.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

7.10.2019 07:25
Banky investují především tam, kde se točí velké prachy. To určitě není ochrana přrody, ale naopak její intenzivní exploatace moderním zemědělstvím. Také automobilový, letecký a zbrojní průmysl, stavebnictví, potravinářství apod.. Podpora ochrany přírody snad jen ve spojení s turistickým průmyslem, aby se to rentovalo.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.10.2019 09:54 Reaguje na Karel Zvářal
Je to přesně tak.. celý svět stojí (a teď už intenzivně padá) na chuti po neustálém zisku a obávám se, že po přičichnutí těch co na tomto vydělávají k těmto i když konečným zdrojům, se nic moc zmenit nemůže..
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

10.10.2019 19:05 Reaguje na Karel Zvářal
Hovoříte snad o pěší turistice okolo svého domu? Turistický průmysl je jedním z nejhorších škůdců pro ŽP. Stačí jen domyslet všechny souvislosti.
Odpovědět
sv

8.10.2019 21:19
Kácený deštných pralesů financují dotace do tzv. biopaliv, tedy nápad zelených vyIízanců placený z kapes daňových poplatníků.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist