Kdo financuje kácení deštných pralesů? Možná i vy a vaše peníze v bance

Je příhodnější financovat ochranu pralesů anebo jejich likvidaci? Tuto otázku řada významných světových bankovních domů neřeší a svými investicemi raději podporují jak ochranářské záměry, tak i komerční těžbu. / Ilustrační foto

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | pixundfertig / pixabay.com

Není to zase tak dávno, co jsme se mohli dočíst, že mezinárodní dárci uvolní z vlastních rezerv na 500 milionů dolarů k ochraně pralesů, včetně těch amazonských. Což je jistě milé. Jenže jak se ukazuje, v tu samou dobu budou proudit z velkých nadnárodních bank celé miliardy v dolarech do podpory projektů přesně opačného zaměření, tedy investic zacílených na odlesnění. Takové je zjištění environmentální neziskovky Global Witness, která se podívala na investiční portfolia těch nejvýznamnějších bankovních institucí.

Peníze na dobré účely

V některých případech banky sází „na všechny koně v dostihu“, respektive zprostředkovávají investicemi finanční tok pro projekty podpory a obnovy pralesů, zrovna jako na jejich těžbu. Například slavná Bank of America, neméně slavná Deutsche Bank, HSBC, Santander nebo britská Standard Chartered. Ty všechny v rozmezí let 2013-2019 poskytly dohromady desítky miliard investic společnostem, které se přímo nebo nepřímo podílí na odlesnění největších pralesních regionů světa.

Na financování deforestace se jistou měrou podílí největší investiční domy, včetně JP Morgan Chase, Goldman Sachs, Barclays a Morgan Stanley, které k tomu možná využívají i vaše penzijní fondy a důchodová spoření. Jak se píše na stránkách Global Witness: „Za šestileté období (2013-2019) přispělo přes 300 investičních společností k odlesnění sumou 44 miliard dolarů. A prakticky všechno to jsou bankovní domy, které důvěrně znáte z přehledů velké burzy na Wall Street či Canary Wharf.“ Jak to celé funguje?

Investicí ke zhodnocení

Sami bankéři v nažehlených kravatách pochopitelně neberou do ruky motorové pily. Jen zajišťují zhodnocení vámi poskytnutých finančních prostředků investicemi do aktivity klíčových klientů. Mezi nimi je i šest globálně největších agro-korporací. Tři z nich pak působí v oblasti Amazonie, dvě v povodí Konga, jedna na Nové Guineji. Peníze se tam „přetaví“ na nové harvestory, nákup pozemků, těžařskou a zemědělskou techniku. A vrací se pak zúročené zpět bankéřům a střadatelům, jako výnosy z prodeje palmového oleje, sóji, hovězího nebo přírodní gumy.

„Obavy o stav klimatu sdílí většina lidí, včetně klientů bankovních domů,“ říká Ed Davey z Global Witness. „Je tedy poněkud podivné, že banky se na jedné straně snaží troubit do světa něco o svých etických investicích a přitom jen zakrývají skutečnost, že současně pumpují peníze do společností pralesy kácející a vypalující. Je to průzračně čistá ukázka pokrytectví a environmentální sliby těchto bank nemají váhu ani toho papíru, na kterém jsou vytištěny.“

Sliby a systémové chyby

V čem je zádrhel? Například v tom, že proklamace bank o etických investicích (tedy o neposkytování peněz na řekněme pro přírodu škodlivé aktivity) nemají žádné kritické plnění. Není žádný postih za jejich nedodržení. A prakticky žádná banka si netroufne v zájmu svých klientů a rostoucích zisků odříct investiční spolupráci s partnerem, jakým je například zemědělský konglomerát JBS. Zrovna tenhle agro-kolos odlesňující brazilské a jihoasijské pralesy a produkující palmový olej a hovězí představuje balík 1,7 bilionů dolarů. Proto si Deutsche Bank drží jeho akcie za 11 milionů, půjčí mu 56,7 milionů nebo mu zprostředkuje zajištění financí na nákup půdy v Laosu. A přitom se před klienty zaštiťuje směrnicemi o udržitelnosti a podpoře životního prostředí.

„Lidé asi budou šokováni, že banky spravující jejich penzijní a důchodová spoření využívají tyto peníze k podporování destrukce pralesů,“ dodává Davey. „Protože takhle si asi zajištění své lepší budoucnosti nepředstavovali.“ Dá se s tím něco dělat? Snadné to nebude: je třeba vyvinout tlak na bankovní instituce, aby dodržovaly své závazky a proklamace, zesílily kontrolní mechanismy a zabránily dalším podobným systémovým selháním. Jinak budou i nadále ke kácení pralesů přispívat také naše peníze.