https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kdyz-prijde-na-klimaticke-zmeny-vegetarianska-strava-nas-nevytrhne-tvrdi-skepticky-ekolog
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Když přijde na klimatické změny, vegetariánská strava nás nevytrhne, tvrdí Skeptický ekolog

5.8.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Průměrný novopečený vegetarián (žijící v industrializovaném západním světě) sníží proměnou své stravy vlastní produkované emise o 4,3 % (o cca 544 kg CO2). / Ilustrační foto
Průměrný novopečený vegetarián (žijící v industrializovaném západním světě) sníží proměnou své stravy vlastní produkované emise o 4,3 % (o cca 544 kg CO2). / Ilustrační foto
Foto | Jamal D. Sutter / U. S. Air Force
Na první pohled to vypadá krásně: přechod na vegetariánskou nebo veganskou stravu výživy je médii prezentován jako ideální způsob ke snížení globálních emisí. Odříct si maso je prý krokem, který dokáže snížit vaše osobní produkované emise o 40 %. Nebo také o 60 nebo 70 %, záleží jen, jak hodnověrný si vyberete zdroj informace. Odborníci, kteří tuší něco o tom, jak se vlastně emise počítají, ale jen nevěřícně kroutí hlavou. Jak to tedy je? O tom píše komentář skeptický ekolog Bjorn Lomborg v žurnálu USA Today.
 

Hned do startu je třeba si říct, že Lomborg vegetariánem sám je. Z důvodů etických, nikoliv klimatických. Což je pozice, která dodává jeho kritice bezmasého klimaaktivismu zvláštní rozměr.

A teď to hlavní. Ono často opakované „Snížení vaší uhlíkové stopy o polovinu tím, že se stanete vegetariánem“ je silně zavádějící informací. Protože se v případě vašeho doživotního přechodu na bezmasou stravu teoreticky sníží jen ty emise, které mají co do činění s potravou. Ne třeba vaším odíváním, přepravou do zaměstnání, spotřebou energií na vytápění bytu.

Vegetariánská nebo veganská dieta má sílu a moc snížit jen ty vaše emise, které souvisejí s jídlem. Předstírat, že bezmasá strava sníží vaši uhlíkovou stopu o polovinu, znamená ignorovat další velký kus koláče vaší osobní emisní bilance. Ve skutečnosti je pak výsledný efekt přechodu na bezmasou dietu ještě neparnější.

Šťastná procenta pro nešťastné

Průměrný novopečený vegetarián (žijící v industrializovaném západním světě) sníží proměnou své stravy vlastní produkované emise o 4,3 % (o cca 544 kg CO2). Lomborg se při tomto tvrzení opírá o studii environmentálních dopadů diety švédských vegetariánů, jejíž výstupy dodnes nebyly obsahem překonány. To není všechno. Jak se dá odtušit, změna stravovacích návyků měla ve většině případů pozitivní dopad na zdraví konzumentů i stav jejich financí.

Vzhledem k tomu, že uspořené finance ale použili na zkvalitnění své životní úrovně (nákupy, cestováním, zážitky), prohospodařili tak našetřené emise jinou cestou. Takže jejich reálný dopad na snížení osobních emisí činil jen něco kolem dvou %. A přesně o ty dvě (nebo optimistická čtyři) procenta tu jde.

Stejková dieta? Za tři dolary ročně

Je totiž otázkou, jestli je skutečně přiměřené zdaňovat produkci masa, nebo (jak Lomborg zmiňuje) některé extrémnější návrhy zaznívající z médií: „Chovat se k masožroutům jako vyvrhelům společnosti a do deseti či patnácti let je vyhnat z restaurací, podobně jako kuřáky.“

Ono mediální ostouzení těch, kteří se zdráhají na nemasitou stravu přejít, je totiž plné pokrytectví. Nejen proto, že vychází z mylného předpokladu, že vegetariánská nebo veganská dieta dokáže rapidně a okamžitě snížit vaši ekologickou stopu. Ale třeba proto, že nerovnoměrně přenáší odpovědnost na spotřebitele. Jak to? Pokud bychom emisní zatížení masité stravy průměrného jednotlivce vyčíslili stejně, jako daníme emisní produkci průmyslových gigantů, musel by do státní kasičky masožrout za rok nasypat něco kolem tří dolarů.

Právě tak málo totiž daníme průmysl, který je odpovědný za produkci oxidu uhličitého v řádu milionů tun. A možná právě proto média (placená dílem z kapes průmyslníků) tak srdnatě horují za to, že vegetariánská dieta je cestou k řešení klimatických změn a každý by se měl zříci konzumace masa. Protože když už nic jiného, odvádí to pozornost od uhlíkové bilance těch skutečných globálních znečišťovatelů.

Že těch, kteří jsou a budou doživotními vegetariány, přibývá? Ano, na světě je 1,25 miliardy lidí, kteří neokusili maso. Ne kvůli tomu, že by jim záleželo na životním prostředí více, než jiným. Ale proto, že jsou tak žalostně chudí a kdyby mohli, maso by si moc rádi dali.

Cílený přechod na vegetariánskou stravu pomůže vaše osobní emise snížit, ale z hlediska boje proti klimatickým změnám je to nerealistický a neefektivní přístup, uzavírá Lomborg.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

5.8.2019 10:26
Ještě bych doplnil jednu věc. Předem ale upozorňuji, že nejsem v této oblasti odborník, tak je to spíše k úvaze a promyšlení. Vegetariánská a zvláště veganská strava jsou značně náročné z hlediska zajištění potřebného přísunu pro tělo nezbytných látek. Zajištění potřebné pestrosti tak častěji zvyšuje nutnost získání potravin odjinud, což může naopak ekologickou stopu zvyšovat. Náročnost na životní prostor ještě zvyšuje to, že příznivci vegánství a vegetariánství jsou většinou i zastánci biopotravin a biostravy. Ta je většinou náročnější na práci i rozlohu nutné zemědělské půdy (na jednotku vyrobených potravin). Většinou je tak náročnější i z ekologického hlediska. Při besedě s organizátory Stávky za klima (https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-wagner-diskuze-s-organizatory-stavky-pro-klima ) jedna z nich vyslovila tézi, že řešením klimatických změn je přechod na vegetariánství a biopotraviny. Ovšem, že takové potraviny a jídelníček jsou dražší a nedostupné pro nízkopříjmové vrstvy obyvatelstva. Stát by tak měl zařídit cenovou dostupnost biopotravin a vegetariánské stravy. Problém je, že finanční náklady z velké části reprezentují cenu práce, dopravy a energií, které za danou komoditou stojí. To však znamená, že požadovaná bio a vegetariánská strava asi těžko bude mít nižší energetickou a ekologickou stopou.
Odpovědět
VK

Václav Kain

5.8.2019 11:28
Magoři a šílenci chtějí prosadit svou ať to stojí co to stojí.Maso je pro růst a celkový vývoj naprosto nepostradatelná potravina.Ať se tím bezmasým hnusem cpou sami nikdo jim v tom bránit nebude.Já si dám dobrou krkovičku vytaženou z komína a ten vegan si může dát řízek z květáku.Jen ať to žerou na husto alespoň se u nich dříve objeví Alzheimer.
Odpovědět
ig

5.8.2019 11:31
Však ono až se ukáže, že veganská strava nemá menší emise CO2 nebo je má dokonce větší, tak si vegetariáni zase vymyslí něco jiného. Co pamatuju, tak nejoblíbenější zábava vegetariánů bylo přesvědčování ostatních, aby ze spousty různých důvodů také stali vegetariány, tak čekám, že s tím nepřestanou :-) A poté co se jich část zradikalizovala na vegany jsou s tím ještě otravnější.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.8.2019 14:00
Problém je v tom, že ono je z hlediska skleníkového efektu nakonec celkem jedno, jestli je někdo vegan nebo ne. V rostlinách je uhlík, který rostliny ve formě CO2 vychytaly dříve z atmosféry. Ten uhlík se do lidí dostane přímo (vegani) nebo přes zvířata (masožravci). Vegani i masožravci ho nakonec z těla dostanou ve formě CO2 nebo metanu. Stejně jako dobytek. A metan se v atmosféře nakonec transformuje na CO2...
Ono celkem stačí udelat si bilance uhlíku...
Odpovědět
MH

Martin Hájek

5.8.2019 18:28 Reaguje na Ladislav Metelka
Jen bych k tomu doplnil, že důležitější než co člověk jí je, odkud to je. Například jahody z Maroka asi nebudou pro klima to pravé. Ale ani banány nebudou velká výhra. Pro klima je důležité jíst hlavně lokální domácí potraviny.
Odpovědět
ig

5.8.2019 18:48 Reaguje na Martin Hájek
Ani to se nedá rozhodnout paušálně. Jednou jsem tu výpočtem dokládal paradox, založený na tom, že velkoobjemová doprava přes půl zeměkoule spotřebuje po přepočtu na jednotku pozoruhodně málo paliva, takže může být "ekologičtější" si koupit australská jablka v Lídlu přes ulici než si pro ně jet osobním autem na farmářský trh :-) Ono je to vůbec tak, že když se vezme kalkulačka, vyjdou někdy zajímavé věci :-)
Odpovědět
LB

Lukas B.

5.8.2019 21:37 Reaguje na
znova a znova: eko=eko. mzdové náklady na pracovníka v zemědělství jsou CO2 nákladová položka jako každá jiná. převážení potravin po planetě sice citlivému člověku rve srdce, ale neškodí.
Odpovědět

Lenka Č.

6.8.2019 08:31 Reaguje na
Zrovna do supermarketu chodí málokdo pěšky, kdežto na místní trh chodí lidi na procházky. Ale to výše je asi jen ilustrativní příklad.

Četla jsem, že stravovací návyky se podílí na naší osobní uhlíkové stopě z 20 %, což si myslím, že odpovídat může. Je v tom ovšem započteno vše - od výroby potraviny, nákup, skladování až po likvidaci zbytků...

Je tedy jasné, že menší uhlíkovou stopu bude mít strýko na vsi, který v neděli zabije králíka na dvorku a přes týden se živí bramborama, než vegan, který si obden dopřává avokádo a vaří na kokosovém oleji. Ale vegan, který žije víceméně soběstačně a z lokálních zdrojů, bude mít menší uhlíkovou stopu než strýko...Ale to je všechno docela logické.

Ale jak je řečeno v článku, osobní uhlíková stopu tvoří mnoho činností. Mnoho veganů nakupuje bezobalově, tvrdí, jak se snaží šetřit prostředí a přitom létají na dovolenou po celém světě. Jejich uhlíková stopa bude určitě větší než u člověka, který jí střídmě a maso si občas dá.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

6.8.2019 10:37 Reaguje na Lenka Č.
Vážená paní Lenko Č, ovšem vegan, který by v našem podnebném pásmu dokázal celoročně zajistit víceméně soběstačně a z lokálních zdrojů zdravou stravu pro sebe a svou rodinu prostě neexistuje. Proto u nás v minulosti vegani nebyli.
Odpovědět

6.8.2019 12:08 Reaguje na Vladimír Wagner
Naopak, není to problém. Kromě koření, kávy a čaje nekupuji žádnou exotickou stravu a jím vegansky 14 let. Pokud se pohybujeme řekněme na úrovni Evropy, tak to není problém - všechny obiloviny i luštěniny lze vyprodukovat u nás (s výjimkou rýže, ale ta se dá buď vynechat nebo sehnat italská). Zelenina a ovoce dle sezóny, v zimě je to holt limitované, ale jablka, hrušky, sušené ovoce, brambory, kořenovka, některá listová (třeba čínské zelí) se dají koupit celý rok i české (max opět Evropa). Soběstačnost je věc jiná (záleží na tom, kam má sahat, ale třeba obilí na chleba si nepěstuje prakticky nikdo). Kvalitní oleje vyrábíme i v ČR, třeba za studena lisovaný bio řepkový (ano, to existuje: Agro-el.cz) je chutnější a více vydrží než olivový. A bydlím na malém městě (Sušice) a netrávím sháněním potravy moc času. Jo a díky stravě ani nepotřebuju lednici (asi deset let) - prostě se to kazí mnohem míň než maso a na rozdíl od "načatého" masa mi z případně prošlé vege stravy hrozí leda nadýmání a ne botulismus, salmonela apod. V Olomouci (ještě před rokem jsem tam žila) navíc to vše (kromě chlazených věcí, tedy sem tam kostky tofu vyrobeného na Slovesku slovenskou firmou Lunter a občas pomazánky) se to vše dá koupit na váhu a bezobalově. V Sušici je to složitější, ale obejdu se bez hypermarketů, které opravdu nemusím z mnoha důvodů. Co se týče zdraví: No, jezdím denně do práce skoro 40 km s převýšením asi 700 m, navíc pracuji v terénu. V pátek jsem byla dát krev a doktorka si pochvalovala krevní obraz. Myslím tedy, že to jde :)
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

7.8.2019 21:37 Reaguje na Vladimír Wagner
je to celkem jednoduché, mít pestrou vegetariánskou stravu v ČR. Potřebujete jen kus pole. A v zimě brambory a zelé, sem tam se sušenými jablky. kombinace semen luštěnin a obilovin a brambor (se slupkou) pak zajišťuje veškeré aminokyseliny. Ale nejde žít jen třeba na obilovinách, v té pestrosti je řešení.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.8.2019 09:14 Reaguje na Katka Pazderů
Jenže to pole potřebujete podstatně větší než kolik rozlohy polí statisticky připadá na jednoho obyvatele ČR. A pořád budete mít problém s vitamínem B12, železem a vápníkem (mimo jiné), které se z rostlinné stravy získávají prachbídně - člověk nemá bachor, kde to zvládne příslušná mikroflóra.
Odpovědět

Lenka Č.

8.8.2019 09:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Paní Pazderů ale nezmiňuje veganskou, ale vegetariánskou stravu - tedy s živočišnou složkou. U té je možné získat veškeré živiny - a to již od dětství, neboť mnoho dětí maso nejí: ne že by byly vegetariáni, prostě jim nechutná. Rozumní rodiče pak dokáží nahradit veškeré živiny (vajíčka, mléčné produkty). Znám dost takových dětí a normálně prospívají.
U veganské stravy je největším problémem B12, který se chtě nechtě musí dodávat jinak. Ale nejsem výživový odborník a na téma veganské stravy se do diskuse pouštět nebudu. Výše paní uvedla svou zkušenost a evidentně to jde bez jakýchkoli následků, naopak se zlepšením zdravotního stavu.
Myslím, že je na každém rozhodnout se, jak se chce stravovat: Popravdě, nezažila jsem, že by mi vegan vnucoval svou stravu, naopak: "masožravci" na vegany a vegetariány koukají spatra jako na magory. Pak by si měli položit otázku: Ubližuje mi nějak svým přístupem? Asi ne, pak platí: Žij a nech žít.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.8.2019 12:59 Reaguje na Lenka Č.
1. V momentě, kdy léčba nutričních deficitů, které si svou stravou vegani zaviní, je hrazena z vámi placené nemocenské, je to naprosto stejný problém jako kuřákova rakovina plic.
Čili minimálně nepřímo ubližuje.

2. Katka Pazderů nemluví o žádné živočišné stravě, chce kombinovat obilí s bramborami a dalšími rostlinami na získání příslušných aminokyselin - tady popisuje veganský přístup.
MMCH, naši vegani v tom dělají aktivně zmatek a podvodně se vydávají za vegetariány. Viz třeba "vegetariánské" kuchařky, které jsou v reálu veganské.

3. Jsou snahy zavést do školního či závodního stravování veganské prvky, což postihuje, pochopitelně, všechny normálně se stravující osoby. A ve starých zemích EU jsou tihle magoři ještě agresívnější.
Odpovědět

Lenka Č.

8.8.2019 14:39 Reaguje na Jan Šimůnek
1. Máte pravdu, ale takto bychom mohli hodnotit lidi, co si zlomí vlastní neopatrností nohu, ženu, která porodí dítě (a pak platíte na oba): a všichni si za to mohou sami. Tohle je věc veřejného zdravotnictví, kterou neovlivním. A mimochodem, vegani, které znám, jsou kupodivu zdraví jako řípy a suplementy si hradí ze svého.
2. Říká vegetariánská, proto to tak beru. I v případě vegetariánské stravy tvoří hlavní základ zelenina. Nebudu to překrucovat.
3. A jsme u toho, co jsem napsala výše. Nikdy mi žádný vegan nic nevnucoval a nenadával do magorů, u "masožravců" jste to teď přesně potvrdil. A že závodní jídelna nabídne jedno veganské jídlo? No a, vždyť si ho dávat nemusím.
A veganství ve školkách a školách nikdo nepodporuje (dokonce i vegani, co znám jsou proti).
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.8.2019 08:28 Reaguje na Lenka Č.
ad 1 Asi existuje hranice mezi neopatrností a sebepoškozováním. A někde tam je také hranice únosnosti hrazení péče z veřejných prostředků.

ad 2 Názvoslovný guláš dělají v češtině vegani.

ad 3 Pokud je ovšem celý veganský den, tak vás to ovlivní (ledaže byste šla jinam). A o veganství ve školkách a školách se veganstvím postižení rodiče dokonce soudí (ve starých zemích EU a podobných zdegenerovaných státech).
Odpovědět
ig

9.8.2019 12:33 Reaguje na Lenka Č.
Moje pozorování je opačné :-) Spousta lidí otevírá diskuse na téma "stravujte se vegansky", ale ještě jsem nezažil, že by někdo napsal článek "vegani, dejte si pořádný stejk" :-) Stejně tak nikdo nezavádí do školního či závodního stravování den bez zeleniny, ale řada lidí se snaží prosadit den bez masa (a občas se jim to i povede) :-)
Odpovědět

Lenka Č.

9.8.2019 12:46 Reaguje na
Aha, tak pokud jde o to, že je problém být jeden den bez masa, pak se asi skutečně není o čem bavit. Už za mého dětství byly ve školách "bezmasé pondělky" a nikdo újmu neutrpěl. Maso opravdu není nutné každý den - ani pro nevegetariány.
Příliš velká konzumace masa vede také ke zdravotním problémům, jen z opačných důvodů což je reakce na pana Šimůnka. Člověk není stavěný na to, aby měl maso každý den.
Ale pokud by měly být zavedeny nezeleninové dny a děti v jídelně dostaly k řízku jako přílohu steak, to bych se asi soudila i já.
To je fakt mimo logiku, ne?
Zkuste si najít výživovou pyramidu, tam opravdu netvoří maso základ zdravé a vyvážené stravy.
Odpovědět
ig

9.8.2019 13:07 Reaguje na Lenka Č.
Ovšemže není problém být den bez masa. Problém je v tom, že mi někdo po ideologické linii něco vnucuje. Případné kontroverze mezi vegetariány a ne-vegetariány jsou vlastně střety mezi ideologií a absencí ideologie *). Moje absence ideologie mi dovoluje si dát k snídani rohlík, k obědu špagety a k večeři salát, protože prostě zrovna nemám chuť na řízek a nemám s tím nejmenší problém, ba ani si nevšimnu, že jsem vlastně měl bezmasý den. Ideologicky orientovaný vegetarián by s opačným případem ovšem problém měl.

*) Asi také nejsem úplně prost ideologie, například jsem z ideových důvodů odmítl velrybí steak, když jsem měl možnost ho ochutnat. (Naproti tomu třeba psa jsem už jedl)
Odpovědět
ig

6.8.2019 10:52 Reaguje na Lenka Č.
Jak výše připomíná "lu", platí, že eko=eko. Nejekologičtěji se stravuje ten, kdo za jídlo zaplatí nejmíň peněz. Při tom je vcelku jedno, jestli konzumuje buřty za pět devadesát do kterých semelou prasata i s paznehty nebo si koupí levnou náhražku z brazilské soji. Cesta k minimalizaci uhlíkové stopy tak vede přes celkové zchudnutí populace :-) i když si nejsem jist, zda se na ni mnoho lidí bude chtít vydat.
Odpovědět
dm

david matoušek

6.8.2019 12:14 Reaguje na
Že někdo zaplatí za jídlo nejmíň peněz, ještě neznamená že je chudý. Je taky otázka co je v našich poměrech ta chudoba že.
Odpovědět
ig

6.8.2019 12:41 Reaguje na david matoušek
Myslel jsem to obráceně. Že jediný způsob jak zařídit, aby se všichni začali stravovat tak, aby minimalizovali uhlíkovou stopu je přes celkové zchudnutí všech. Aspoň soudě podle sebe - určitě bych uměl srazit svoje výdaje na jídlo na čtvrtinu, i na méně, ale po dobrém mě k tomu nikdo nepřiměje :-)
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

6.8.2019 10:56 Reaguje na Ladislav Metelka
To jsou dvě chyby, prvá v úsudku a druhá v předpokladu.
Prvá: jde o dynamickou rovnováhu na straně spotřeby (jídla), takže úsudek založený na argumentu "(oba) ho nakonec z těla dostanou ve formě CO2 n CH4" je logicky vadný.
Druhá: předpoklad "ono je to z hlediska skleníkového efektu nakonec celkem jedno" by měl být správně "ono je to z hlediska skleníkového efektu vyprodukovaného CO2 popř. CH4 nakonec celkem jedno". Tento předpoklad v korigované verzi explicite vyjadřuje, že na skleníkový efekt H2O autor nehledí. Což by mohlo v krajní situaci naznačovat hrubé nepochopení fyziologie rostlin.
Odpovědět
ig

6.8.2019 11:33 Reaguje na Daniel Fiala
Tím je míněno, že uvolňování vodní páry vlivem zemědělství (resp. přesněji rozdílem mezi "vegetariánským a "standardním" zemědělstvím) má významný vliv na klima?
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

7.8.2019 14:07 Reaguje na
Tím je míněno (k druhému), že pan Metelka v uvedeném předpokladu nebere v potaz celkovou změnu GHGs danou změnou apetitu/stravy, ale pouze její část, tj. změnu CO2+CH4. A tedy výslovně chybí H2O. A protože současná celosvětová bilance zemědělství, resp. jeho intenzifikace, připadá/roste z podstatné míry stále na zábor nové půdy=lesní půdy, tak změna v koloběhu H2O je značná. A prakticky to nezkoumáme, protože je to mimo fokus (CO2+CH4+NO...), není to sexy, trendy...
A propos: už někdo viděl/změřil v ledovcových jádrech Vostok a spol. historickou křivku obsahu H2O v atmosféře? Máme to všichni denně před očima, ale nevidíme to!
Odpovědět
ig

9.8.2019 12:29 Reaguje na Daniel Fiala
A jak se to dá z těch jader z ledovců zjistit?
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.8.2019 09:22
1. BIO je natolik nevýnosná odrůda zemědělství, že bychom museli zrušit pěstování biopaliv, a ještě bychom asi z rozlohy stávajících polí 10 milionů obyvatel neuživili.

2. Veganství může být pro některé politiky (zelení sem zcela jistě patří) zajímavé tím, že snižuje IQ strávníků. Do jisté míry u dospělých veganů, výrazně (a nevratně) u dětí. Prokázala to řada studií.
No, a protože IQ negativně koreluje s ochotou podléhat iracionálním bludům typu náboženství, a protože ekologie je soubor takovýchto bludů, tak je to vcelku jasné.

3. K uhlíkové stopě vegetariánů a veganů je třeba započítat výrobu potravinových doplňků, bez nichž by zesnuli na nedostatek některých nutrientů. Obávám se převelice, že s tímto započtením vyjde veganská strava šul-nul s biftekem.

4. Dalším problémem je, že vegani (a částečně i vegetariáni) hradí plnohodnotné bílkoviny především sojou (a výrobky z ní), a že je problém vypěstovat soju bez těžkých kovů.
Soja, která je u nás k dostání, vyhovuje spotřebnímu koši běžné populace (= pár porcí za rok), ne objemům a frekvenci, jak ji jedí vegetariáni a vegani (často i vícekrát denně v různých výrobcích)*. Z rizikových prvků se tradičně uvádí kadmium (dostává se do soje v souvislosti s nutností intenzívně hnojit), takže jsou vedle kuřáků (hnojí se i tabák) rizikovou skupinou pro příjem tohoto prvku.
Dokázali bychom vůbec vypěstovat soju s tak nízkým obsahem kadmia (a dalších rizikových prvků) pokud by měla plošně nahradit maso? IMHO ne.

5. Soja také obsahuje látky, které jsou karcinogenní pro potkany, přecházející (v některých úpravách) do finálního pokrmu.

* Některé státy mají pro kontaminanty v soji dvě sady limitů - pro soju, požívanou běžnou populací (měkčí), a pro soju, konzumovanou vegetariány / vegany (tvrdší). U nás se o zavedení takové dvojkolejné normy pro potraviny, často užívané vegetariány / vegany platonicky na odborných fórech diskutuje již skoro 30 let (od Velké Sametové).
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.8.2019 09:23 Reaguje na Jan Šimůnek
A možná ještě něco:
Metan se tvoří nejen v trávicím traktu býložravců, ale i u všežravců, pokud jsou na rostlinné stravě. A odhadoval bych, že se ho tam může tvořit i víc, protože jejich trávení není na čistě rostlinnou stravu přizpůsobeno.
Takže bych se ani nedivil, pokud by vegetariáni vypustili ze střev víc metanu, než ta kráva, kterou svou výživou nahrazují.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.8.2019 11:27 Reaguje na Jan Šimůnek
... a skončili jsme obloukem opět u slona: méně lidí, nižší stavy skotu, méně metanu. Za větší hrozbu však považuji metan z tajícího permafrostu.

https://plus.rozhlas.cz/odtavani-permafrostu-uvolnuje-metan-20x-silnejsi-sklenikovy-plyn-nez-co2-varuje-6597843
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist