Konec uhlí v roce 2038 je rezignace na řešení klimatické krize, tvrdí klimatické hnutí

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | Piqsels

Špatné rozhodnutí podtrhuje fakt, že uhelné elektrárny by měly ve velkém končit až po roce 2029, tedy až za devět let. Přitom mezi rozvinutými zeměmi patří Česká republika dlouhodobě k největším znečišťovatelům. Rozhodnutí Uhelné komise proto všechna čtyři hnutí rezolutně odmítají.

“Rozhodnutí Uhelné komise je fackou do tváře všem lidem, na které v České republice v posledních letech dopadá sucho, vlny veder či povodně. Stejně tak se uhelná komise otočila zády vůči lidem z globálního jihu, na které klimatická krize už nyní dopadá velmi tvrdě. Rozhodnutí neakceptujeme a budeme nadále dělat vše pro to, aby uhelné elektrárny jako jsou Počerady nebo Chvaletice brzy přestaly ničit vzduch i klima na planetě. Tohle není konec, ale nový začátek,” řekla členka hnutí Limity jsme my Marika Volfová.

“Uhelná komise nám dala přesně tu zradu, kterou nám slíbila - svým složením i chováním jejích předsedů. Rozhodnutí komise je selhání ministra Brabce, který neudělal dost pro to, aby komise rozhodla dříve a nechal tak volné ruce ministru Havlíčkovi v lobbování za zájmy fosilního průmyslu. Je to zrada mezinárodních úmluv o ochraně klimatu i veškerých ambicí, ke kterým se Česko zavázalo. Především je to ale zrada mladé generace, která volá po záchraně svojí budoucnost a jejíž hlas nebyl vyslyšen, řekl Petr Doubravský z hnutí Fridays For Future.

„Chceme konec uhlí v Česku nejpozději do roku 2030 a spravedlivou transformaci energetiky na obnovitelné zdroje. Řítíme se do nekontrolovatelné globální katastrofy a máme poslední šanci tomu zabránit, nemůžeme si dovolit ztrácet čas,” vysvětluje Adéla Hrdličková z Extinction Rebellion.