https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/konska-sekacka-kosila-rozkvetlou-louku-u-zamku-v-pardubicich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Koňská sekačka kosila rozkvetlou louku u zámku v Pardubicích

22.6.2024 00:55 | PARDUBICE (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | George Chernilevsky / Wikimeda Commons
Rozkvetlou louku u pardubického zámku kosila tento týden koňská sekačka. Tradiční způsob sečení trávy je pomalejší, ale v případě podzámeckého biotopu má své výhody, řekla mistrová divize Agroservis Služeb města Pardubice Jitka Češková.
 
"Aby si květnatá louka zachovala druhovou pestrost, je potřeba ji sekat na vysoko, ne těsně u země, a nechat posečenou hmotu zaschnout, aby se vysypala semínka, pak seno teprve sebrat. Koňská sekačka je pro tuto práci optimální," řekla Češková.

Koně svými kopyty naruší půdu, semínka tak lépe zasemení. Koňská sekačka také tolik nedevastuje hmyz, který na louce žije. V biotopu u zámku je květnatá louka, seče se dvakrát ročně. V současné době tam je 70 druhů trav a bylin. Rostou tam kopretiny, kohoutky, jetel nebo krvavec.

"Květnatých luk už moc není," řekla Češková. Louku seče koňská sekačka podruhé, loni si seno odebral zájemce, letos patrně skončí jako základ kompostu, dodala.

Sehnat někoho s koňskou sekačkou a koňmi bylo poměrně obtížné, v regionu takových lidí moc není. "Staráme se i o městské lesy. Při stahování dřeva z lesů se používají i koně. My jsme se tam s panem Hradcem potkali, oslovil jsem ho, jestli by byl schopen to pro nás posekat. Loni jsme to vyzkoušeli na polovině plochy. Letos už jedeme celou plochu, je to asi jeden hektar," řekl výkonný ředitel SMP-Odpady Jiří Strouhal.

Sekačku vyráběla firma Knotek z Jičína, pochází z 50. let. Josef Hradec z Hřebčína mezi lesy z Dolního Jelení na Pardubicku ji kdysi získal od souseda. "Se sekačkou jsem jezdil jako kluk, umím to. Štelovat kosu, aby to sekalo, to se učím pořád. Kdejaký krtinec, kámen a už to neseká. Žabky musí být nabroušené, musí sedět na sobě, jak je milimetr někde mimo, může se to celé rozletět," řekl Hradec.

Na práci používá chovatel české noriky, chladnokrevné plemeno se u nás chová stovky let. "Jsou to příjemně temperamentní koně, aby práce s nimi odsýpala, nemůže to být až taková bluma," řekl Hradec. S koňmi nejčastěji stahuje dřevo z lesů. Když přišla zakázka z Pardubic, neváhal.

"Řekl jsem si, že jdeme do toho, ukážeme tradiční know-how, už se to jen tak nevidí," řekl chovatel. Louku s koňmi posekal zhruba za tři hodiny, moderní sekačka by to zvládla tak za hodinu, ale bez potřebných benefitů, které dokáže tradiční sečení trávy, dodal.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

22.6.2024 06:06
No, hlavně při tomto sekání luk, přežívá hmyz, včely, že.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.6.2024 06:58
Tak toto se musí hodnotit spíš jako sociální práce nebo dotovaná práce. Aby byla zaměstnanost pro lidi, kteří jinak nejdou normálně zaměstnat.
Sekání sekačkou s odhadem desetkrát nižší produktivitou než mají dnešní sekačky plus ještě k tomu sušení té trávy na seno, aby když je posečeno ve správnou dobu, se při sušení vysemení a rozšíří luční dvouděložné květiny.
Práce sice produkuje hodnotu, to seno, které se dá použít jako krmivo, ale aby vyprodukované seno zaplatilo odpovídajícím způsobem odpracované hodiny, musel by ho někdo koupit za mnohonásobně vyšší cenu než za jakou se prodává běžné seno z běžné produkční louky. Prostě ten člověk by si vydělal méně než když svého času Drábek z TOP coby ministr MPSV přinutil dlouhodobě nezaměstnané pod hrozbou odnětí dávek coby novodobí otroci pracovat pro města za odměnu jednu stravenku za den práce, v hodnotě tuším 60 nebo 66 Kč.
Neboli pokud někdo chce starou sekačkou s mnohonásobně nižší produktivitou provádět nějaké veřejné služby, tak dotovat, dotovat, dotovat...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.6.2024 07:51 Reaguje na Radim Polášek
No dyť to nepropagují pro produkci zemědělců. Je to městský park, atrakce, no a pro mladé svazáky i užitečná (co dá ekologické kosení práce = 2 koně dvá chlapi a 0,5m2/s).
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.6.2024 08:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

22.6.2024 19:25 Reaguje na Radim Polášek
Zle počítate. Zadanie je udržať verejné priestranstvo v podobe lúky. V konečnom dôsledku je jedno, že iná kosačka by to pokosila rýchlejšie, pretože je to malá plocha a úspora času je bezvýznamná. Navyše taká rýchla kosačka má veľkú nadobúdaciu hodnotu a teda náležite drahú amortizáciu.
Lištové kosačky všeobecne sú čoraz menej používané, čo je škoda. Tá lišta je s princípu menej energeticky náročná a kosí kvalitnejšie ako disková či bubnová kosa o mulčovači ani nehovorím.
Stačí sa pozrieť do Rakúska, tam sú schopní pokosiť kvalitnými jednoosými kosačkami naozaj ťažké terény na veľkých plochách.
https://www.youtube.com/watch?v=Qbt2-f4_j-w&ab_channel=Brielmaier
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.6.2024 19:53 Reaguje na Vladimir Mertan
Lištovky jsou dost běžné, protože jako jediné neničí trávu (kromě té koňské sekačky) a tak se produkují pro chovatele hospodářského zvířectva. Kteří potřebují nerozšmelcovanou zelenou trávu nebo v zimě seno na krmení. Pravda, proto, že se prodávají méně, jsou o stejném výkonu, tady myslím ty malé sekačky, výrazně dražší.
Jinak se taky používají přednostně na sekání vysoké trávy, protože tu zvládají mnohem lépe než bubnové nebo nožové. Kdo chce nebo potřebuje sekat trávu jenom dvakrát, čtyřikrát za rok, tak mnohem lépe se mu to dělá s lištovkou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.6.2024 09:08 Reaguje na Radim Polášek
Problém je pánové v údržbě. Nabrousit nože lištové
sekačky je umění a musí být opravdu ostré, aby trávu
uřízly a nežmoulaly. Naopak nože bubnovky nabrousí i
absolutní kopyto a i bez broušení konají svoji práci
díky obvodové rychlosti, kterou tu trávu pokosí. Je
možno takové nože lehce vyměnit i na louce, ale u
lištovky máte při ztupení o jakýkoliv kámen, či větev smůlu a je po sečení. Proto lidé lištovky
opouštějí jako na údržbu náročné stroje. Dole
popisuji vyrobení levné lištovky z plotostřihu
pro chovatele domácích zvířat, kterou jsem viděl
při práci a byl jsem v šoku z jejího výkonu
v poměru k pořizovací ceně (koupeno v akci)..
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.6.2024 11:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Proto se taky travnaté plochy na produkci trávy na krmení a na seno kdysi udržovaly bez kamenů a větví.
Dneska je to povědomí zdeformováno velkým používáním hlavně křovinořezů, kterými se vysekávají všechny plochy včetně těch velmi zanedbaných s kameny.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.6.2024 14:52 Reaguje na Radim Polášek
kdo chce provozovat lištovku,tnen nesmí bejt ani nešikovnej ani línej. jak bylo výše zmíněno, nabrousit nože bubnovky umí každej, kdo udrží flexu a výměna nožů trvá deset minut a nová sada nožů stojí stokorunu. údržba lištovky je úplně jinej level.
druhak nesmí bejt línej v předjaří chodit po louce s košíkem a vysbírat kamení, které s mrazem vylezlo. kde se vzaly všechny ty kamenné meze a kupy v kulturní krajině? generace po generaci sbíraly. některé agrární kupy jsou fakt pořádné - jsou na nich stovky tun. to bylo nějaké práce.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.6.2024 19:17 Reaguje na Radim Polášek
Dnes vám hodí šutr na louku kdejaký osel jen
tak z hlouposti a nebo zášti a větev tam
spadne z okolních stromů i den před kosením.
To není pouze o údržbě louky, ale o lidech
a samotné přírodě. Prostě je to neefektivní
stroj a proto ztrácí oblibu. Víte kosit např. 5 ha křoviňákem a nebo bubnovkou s pojezdem
a sedátkem, tak si vyberu bubnovku. Křoviňák
pak pouze na okraje, škarpy a než s ním kosit
zanedbané plochy, tak je raději upravím pro
sekání sekačkou. Mám blba souseda, který než by si plochu zahrady upravil pro sekání
sekačkou, tak to mlátí křoviňákem a vždy když
už všichni v okolí po sobotním kosení sedí
na zahradách a chtějí si užívat klidu. A co
tak některé plochy ponechat i bez toho sečení
až do jara a pak je pouze vyhrabat, či jako
předci v zimě bez sněhu vypálit a jednou
pro vždy uklidit tak, že to zvládne i ta
sekačka?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.6.2024 08:27
Kdysi jsem to sekání koňskou sekačkou viděl jako mladý jouda. Škoda že Pardubice jsou tak daleko. Jako starý jouda bych se klidně zašel podívat podruhé.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.6.2024 11:18 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Sekání trávy jsem neviděl, ale viděl jsem obracečku sena taženou koňmi. A vyorávání brambor čertem taženým koněm. V té době naše JZD na to ještě nemělo stroje a tak používali zřejmě techniku od sedláků, co vstoupili do družstva.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

22.6.2024 19:01
A mlátit obilí cepem.Na mlatě........
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

23.6.2024 11:27 Reaguje na Emil Bernardy
a co je na tom špatného ? představuji si nějaké vzdělávací permakulturní centrum, kde by si zájemci mohli v praxi vyzkoušet jak to pole poorar s koňma, zasít, pokosit, udělat panáky, vymlátit, semlít na mouku a posléze upéci svůj chleba. to by asi už pak lidi tolik nevyhazovali pečivo do popelnic.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.6.2024 11:15 Reaguje na radim buffalo tobias
To by tam musel chodit pravidelně aspoň půl roku.
Jinak nejnáročnější práci neuvádíte, příprava půdy na setí.
Hroudy po orání se nejdřív musí rozbít, potom bránami půdu uvláčet a vytahat z ní třeba stonky plevelu a kořeny pýru, půdu uhladit a teprve potom se dalo sít. A po setí ještě za koně zapřáhnout válec a půdu uválet. jeden hektar by klidně mohl trvat jeden den - osmihodinovou směnu.
Každopádně by to ale těm městským panelákovým zemědělským odborníkům nebylo na škodu, získat takovou zkušenost.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.6.2024 08:26
Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale budiž. Když už něco dotovat, tak třeba to.
Už jsem psal o upravené jednobubnové motorové sekačce s vysokým strništěm
kvůli nepořádku v trávnících jednoho podniku a je škoda, že se něco takového nevyrábí přímo. Ty nože na bubnu totiž neposekaly ani drobné živočichy a v položené posečené trávě nezahynul ani hmyz. Na rozdíl od
lištové sekačky je ale údržba snazší. Jinak znám kutila, který si tu
lištovku udělal z elektrického plotostřihu a byl jsem překvapen jak
levně lze pořídit lištovou sekačku na vysokou trávu. Výšku měl sice
neregulovatelnou, ale i to se dá technicky upravit.
Odpovědět
KN

Kristýna Novotná

19.7.2024 07:15
Podle mě je takové sekání skvělé. Hlavně v těch parcích. Klidně by to tak mohlo být všude, jenomže kdo se bude v dnešní době starat o koně a čekat, než se tráva poseká? My máme doma taky benzínovou sekačku, kterou manžel objednal z https://www.aztechnika.cz/zahradni-technika/sekacky/ . Jenomže na té naší malé zahradě by se kůň sotva otočil :-D .
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist