Koňská sekačka kosila rozkvetlou louku u zámku v Pardubicích
Koně svými kopyty naruší půdu, semínka tak lépe zasemení. Koňská sekačka také tolik nedevastuje hmyz, který na louce žije. V biotopu u zámku je květnatá louka, seče se dvakrát ročně. V současné době tam je 70 druhů trav a bylin. Rostou tam kopretiny, kohoutky, jetel nebo krvavec.
"Květnatých luk už moc není," řekla Češková. Louku seče koňská sekačka podruhé, loni si seno odebral zájemce, letos patrně skončí jako základ kompostu, dodala.
Sehnat někoho s koňskou sekačkou a koňmi bylo poměrně obtížné, v regionu takových lidí moc není. "Staráme se i o městské lesy. Při stahování dřeva z lesů se používají i koně. My jsme se tam s panem Hradcem potkali, oslovil jsem ho, jestli by byl schopen to pro nás posekat. Loni jsme to vyzkoušeli na polovině plochy. Letos už jedeme celou plochu, je to asi jeden hektar," řekl výkonný ředitel SMP-Odpady Jiří Strouhal.
Sekačku vyráběla firma Knotek z Jičína, pochází z 50. let. Josef Hradec z Hřebčína mezi lesy z Dolního Jelení na Pardubicku ji kdysi získal od souseda. "Se sekačkou jsem jezdil jako kluk, umím to. Štelovat kosu, aby to sekalo, to se učím pořád. Kdejaký krtinec, kámen a už to neseká. Žabky musí být nabroušené, musí sedět na sobě, jak je milimetr někde mimo, může se to celé rozletět," řekl Hradec.
Na práci používá chovatel české noriky, chladnokrevné plemeno se u nás chová stovky let. "Jsou to příjemně temperamentní koně, aby práce s nimi odsýpala, nemůže to být až taková bluma," řekl Hradec. S koňmi nejčastěji stahuje dřevo z lesů. Když přišla zakázka z Pardubic, neváhal.
"Řekl jsem si, že jdeme do toho, ukážeme tradiční know-how, už se to jen tak nevidí," řekl chovatel. Louku s koňmi posekal zhruba za tři hodiny, moderní sekačka by to zvládla tak za hodinu, ale bez potřebných benefitů, které dokáže tradiční sečení trávy, dodal.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
smějící se bestie
22.6.2024 06:06Radim Polášek
22.6.2024 06:58Sekání sekačkou s odhadem desetkrát nižší produktivitou než mají dnešní sekačky plus ještě k tomu sušení té trávy na seno, aby když je posečeno ve správnou dobu, se při sušení vysemení a rozšíří luční dvouděložné květiny.
Práce sice produkuje hodnotu, to seno, které se dá použít jako krmivo, ale aby vyprodukované seno zaplatilo odpovídajícím způsobem odpracované hodiny, musel by ho někdo koupit za mnohonásobně vyšší cenu než za jakou se prodává běžné seno z běžné produkční louky. Prostě ten člověk by si vydělal méně než když svého času Drábek z TOP coby ministr MPSV přinutil dlouhodobě nezaměstnané pod hrozbou odnětí dávek coby novodobí otroci pracovat pro města za odměnu jednu stravenku za den práce, v hodnotě tuším 60 nebo 66 Kč.
Neboli pokud někdo chce starou sekačkou s mnohonásobně nižší produktivitou provádět nějaké veřejné služby, tak dotovat, dotovat, dotovat...
Slavomil Vinkler
22.6.2024 07:51 Reaguje na Radim PolášekVladimir Mertan
22.6.2024 19:25 Reaguje na Radim PolášekLištové kosačky všeobecne sú čoraz menej používané, čo je škoda. Tá lišta je s princípu menej energeticky náročná a kosí kvalitnejšie ako disková či bubnová kosa o mulčovači ani nehovorím.
Stačí sa pozrieť do Rakúska, tam sú schopní pokosiť kvalitnými jednoosými kosačkami naozaj ťažké terény na veľkých plochách.
https://www.youtube.com/watch?v=Qbt2-f4_j-w&ab_channel=Brielmaier
Radim Polášek
23.6.2024 19:53 Reaguje na Vladimir MertanJinak se taky používají přednostně na sekání vysoké trávy, protože tu zvládají mnohem lépe než bubnové nebo nožové. Kdo chce nebo potřebuje sekat trávu jenom dvakrát, čtyřikrát za rok, tak mnohem lépe se mu to dělá s lištovkou.
Břetislav Machaček
24.6.2024 09:08 Reaguje na Radim Polášeksekačky je umění a musí být opravdu ostré, aby trávu
uřízly a nežmoulaly. Naopak nože bubnovky nabrousí i
absolutní kopyto a i bez broušení konají svoji práci
díky obvodové rychlosti, kterou tu trávu pokosí. Je
možno takové nože lehce vyměnit i na louce, ale u
lištovky máte při ztupení o jakýkoliv kámen, či větev smůlu a je po sečení. Proto lidé lištovky
opouštějí jako na údržbu náročné stroje. Dole
popisuji vyrobení levné lištovky z plotostřihu
pro chovatele domácích zvířat, kterou jsem viděl
při práci a byl jsem v šoku z jejího výkonu
v poměru k pořizovací ceně (koupeno v akci)..
Radim Polášek
24.6.2024 11:25 Reaguje na Břetislav MachačekDneska je to povědomí zdeformováno velkým používáním hlavně křovinořezů, kterými se vysekávají všechny plochy včetně těch velmi zanedbaných s kameny.
Lukas B.
24.6.2024 14:52 Reaguje na Radim Polášekdruhak nesmí bejt línej v předjaří chodit po louce s košíkem a vysbírat kamení, které s mrazem vylezlo. kde se vzaly všechny ty kamenné meze a kupy v kulturní krajině? generace po generaci sbíraly. některé agrární kupy jsou fakt pořádné - jsou na nich stovky tun. to bylo nějaké práce.
Břetislav Machaček
24.6.2024 19:17 Reaguje na Radim Polášektak z hlouposti a nebo zášti a větev tam
spadne z okolních stromů i den před kosením.
To není pouze o údržbě louky, ale o lidech
a samotné přírodě. Prostě je to neefektivní
stroj a proto ztrácí oblibu. Víte kosit např. 5 ha křoviňákem a nebo bubnovkou s pojezdem
a sedátkem, tak si vyberu bubnovku. Křoviňák
pak pouze na okraje, škarpy a než s ním kosit
zanedbané plochy, tak je raději upravím pro
sekání sekačkou. Mám blba souseda, který než by si plochu zahrady upravil pro sekání
sekačkou, tak to mlátí křoviňákem a vždy když
už všichni v okolí po sobotním kosení sedí
na zahradách a chtějí si užívat klidu. A co
tak některé plochy ponechat i bez toho sečení
až do jara a pak je pouze vyhrabat, či jako
předci v zimě bez sněhu vypálit a jednou
pro vždy uklidit tak, že to zvládne i ta
sekačka?
Zbyněk Šeděnka
22.6.2024 08:27Radim Polášek
24.6.2024 11:18 Reaguje na Zbyněk Šeděnkaradim buffalo tobias
23.6.2024 11:27 Reaguje na Emil BernardyRadim Polášek
24.6.2024 11:15 Reaguje na radim buffalo tobiasJinak nejnáročnější práci neuvádíte, příprava půdy na setí.
Hroudy po orání se nejdřív musí rozbít, potom bránami půdu uvláčet a vytahat z ní třeba stonky plevelu a kořeny pýru, půdu uhladit a teprve potom se dalo sít. A po setí ještě za koně zapřáhnout válec a půdu uválet. jeden hektar by klidně mohl trvat jeden den - osmihodinovou směnu.
Každopádně by to ale těm městským panelákovým zemědělským odborníkům nebylo na škodu, získat takovou zkušenost.
Břetislav Machaček
23.6.2024 08:26Už jsem psal o upravené jednobubnové motorové sekačce s vysokým strništěm
kvůli nepořádku v trávnících jednoho podniku a je škoda, že se něco takového nevyrábí přímo. Ty nože na bubnu totiž neposekaly ani drobné živočichy a v položené posečené trávě nezahynul ani hmyz. Na rozdíl od
lištové sekačky je ale údržba snazší. Jinak znám kutila, který si tu
lištovku udělal z elektrického plotostřihu a byl jsem překvapen jak
levně lze pořídit lištovou sekačku na vysokou trávu. Výšku měl sice
neregulovatelnou, ale i to se dá technicky upravit.