https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kontejnerove-lode-budoucnosti-by-mohly-mit-kridla
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kontejnerové lodě budoucnosti by mohly mít křídla

13.6.2022 17:48 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | Lloyd Images / EurekAlert.org
Design typický pro hydrofoily, křídlové lodě a tzv. raketové čluny, by mohl do budoucnosti proměnit to, jakým způsobem přepravujeme objemné náklady přes oceán. Komplexní proměnu kapacitních nákladních lodí a trajektů nyní řeší inženýři Chalmersova technologické univerzity.
 

Zatímco na silnicích se vývoj ubírá směrem k čisté elektromobilitě, lodní přeprava nákladů (tvořící 3-4 % celkové uhlíkové bilance Evropské unie) se zatím nějakému provoznímu zlepšení vymyká. Teorii, tedy že by i nákladní lodě mohly dosáhnout nulových emisí prostřednictvím bateriových elektromotorů, brání stávající praxe, současná podoba lodí a fyzikální zákony. Hlavním omezujícím faktorem případné elektrifikace nákladní flotily je kapacita baterií, která nestačí k pohonu objemných plavidel na delší vzdálenosti.

Starý design, nová technologie

Tým Arashe Eslamdoosta, docenta v oboru aplikované hydrodynamiky, se už nějakou dobu zabývá myšlenkou na komplexní proměnu designu kontejnerových lodí a trajektů, jež by nedostatečnost stávajících typů baterií odrušila. Tím, že by jim dala křídla. Přesněji tedy hydrofoily, křídla trčící z kýlu plavidla, které při vyšší rychlosti vytváří vztlak a snižují tím odpor vody, který musí loď překonávat.

Technologie hydrofoilů není sama o sobě novinkou, obeznámeni jsme s ní od 60. let minulého století. A nebyla tehdy zásadním způsobem rozvíjena, protože i ona měla své limity. Spočívaly především v zapracování těžké oceli do křídel, s čímž se pojily vyšší pořizovací náklady a náročnější údržba. Dnes bychom ale křídla dokázali udělat lépe, levněji a lehčí. Například z uhlíkových vláken, které si dokáží udržet strukturní odolnost i při vysokém zatížení.

To, co navrhuje Eslamdoost a jeho kolegové, je proměna designu kontejnerových lodí a trajektů a jejich vybavení takovými křídly z uhlíkových vláken. Co by to znamenalo? Snížení spotřeby energie, potřebné pro pohyb takto vybavených lodí, až o 80 %.

Okřídlený nápad pro budoucnost

Jako u všech „nápadů pro budoucnost“ je třeba i tento model brát s rezervou, byť nesporné kvality jistě má. O čtyři pětiny nižší spotřeba paliv by mohla být asi tím nejvýraznějším zlepšením emisní bilance nákladní lodní přepravy, jaké se momentálně nabízí. A zrovna tak by tahle úprava designu přepsala stávající omezení, jež se pojí s loděmi na baterky. S křídly by rozhodně dokázaly dorazit dál.

Oproti 60. a 70. letům minulého století je tu ještě jeden podstatný rozdíl: tenkrát se s hydrofoily experimentovalo, aby lodě dosáhly výrazně vyšší rychlosti. Dnes je kladen důraz spíše na celkovou efektivitu provozu.

„To znamená nést co největší hmotnost při co nejnižší rychlosti a s co nejmenším odporem,“ říká Eslamdoost. Přínosem jeho týmu je, že ve spolupráci se švédským technologickým centrem SSPA navrhli unikátní měřicí techniku, modelový systém, vyhodnocující jak se plavidla vybavená hydrofoily chovají při vyšším zatížení, rychlosti, manévrování. Případně, kam vzhledem k dispozicím lodi a zamýšlené funkci ony křídla umístit.

Inženýři Chalmersova technologické univerzity zatím ještě nedávají křídla lodím, ale jen myšlence, že by lodě mohly křídla mít. Jejich modelově-měřící technologie by mohla znamenat zásadní změnu v tom, jak přistupujeme ke konstrukci lodí. A přibližuje budoucnost, kdy by moře a oceány mohly brázdit lodě na baterky.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (75)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

13.6.2022 06:22
Mě by zajímalo, kde na moři loď dobije baterky, pokud jí v průběhu plavby dojde energie?
Odpovědět
Pe

Petr

13.6.2022 09:22 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Na stejném místě, jako když jí dojde palivo - tedy nikde. Palivo na cestu a plánování tankování je základ cestování.
Nebo vám někdy dojde benzín v liduprázdné krajině?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2022 10:12 Reaguje na Petr
Jenže přečerpat na moři pár kubíků paliva je přece jenom méně komplikované než vyměnit baterky, nebo je dobít. A co se týče liduprázdné krajiny, tak se pohybuji už jenom po Česku a to rozhodně liduprázdné není.
Odpovědět
Pe

Petr

13.6.2022 10:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V případě nákladní lodi nejde rozhodně o pár kubíků. Navíc nákladní loď když se zastaví, bez remorkérů se nerozjede. Natankovat na moři je tedy stejně nemožné, jako tam nabít baterie. Ale pokud vás i jen napadlo měnit v lodi baterie, tak je to nejspíš marné vysvětlovat.
Ta krajina byla jen příklad, jestli jezdíte bez plánování a pohledu na palivoměr. Ale vy možná ano.
Odpovědět
ig

13.6.2022 11:44 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Přečerpat na moři palivo je velmi komplikované a zvládají to vlastně jenom vojáci a to ještě ne všichni. Viz třeba https://www.youtube.com/watch?v=NZOFY1z2biI&ab_channel=MilitaryArchive
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 10:15 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Na moři svítí a fučí.
Pokud by taková loď jela jen přes den na soláry a v noci stála a dobíjela baterie z větřáků, třeba by to vyšlo.
Spočítat, vyrobit prototyp, honit po moři a měřit všechny parametry. Do roboty holoto líná!!
Odpovědět
Pe

Petr

13.6.2022 10:54 Reaguje na Pavel Hanzl
V noci stála? Nákladní loď večer zaparkuje, kapitán zatáhne ruční brzdu, a ráno se zase rozjede? Tak si to představujete?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 12:13 Reaguje na Petr
Pokud máte všude soláry a větřáky, pořád vám jde nějaká energie a to přímo do motorů. Navíc se nabíjí akumulátory, které nemusí vůbec být nějaké gigantické. A pokud nefučí a nesvítí, jedete na baterie jen nějakou udržovačku a počkáte do rána.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.6.2022 15:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Koukám, že ještě chvíli budete rozvíjet tyhle svoje nápady a skončíme někde u Santa Marii :-))). S lucerničkama v ráhnoví:-DDD.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2022 16:54 Reaguje na Svatá Prostoto
To neřešte. Hanzl neví, co jsou to dodávky "in time" V dnešním světě se nevedou velké skladové zásoby, ale komponenty se navážejí přesně v okamžiku, kdy jsou zapotřebí,nicmně podle Hanzla v Thajsku ušijou saka a pak budou měsíc čekat, až jim z Portugalska dovezou knoflíky, protože zrovna v tomhle období nefoukal vítr.
Odpovědět
Pe

Petr

13.6.2022 18:15 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To není dobrý příklad, lodí z Portugalska do Thajska to klidně ten měsíc trvat může.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2022 19:07 Reaguje na Petr
Je to dobrý příklad. Díky spalovacím motorům ta doprava trvá třeba ten měsíc, jenže dovoz komponent mohou načasovat doslova na den, zatímco při spolehnutí na vítr to může trvat dva měsíce, tři měsíce,..... A za tu dobu se může poptávka změnit kvůli změnám v módě a výrobce díky ekologické dopravě prodělá majlant.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 19:42 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pro knoflíkáře to určené není.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2022 19:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak si tam dosaďte třeba komponenty do aut, elektroniky nebo do čehokoliv jiného. A pokud řeknete, že ani pro ně to není určeno, pak popíráte smysl lodní dopravy, včetně dopravy osobní. I ta musí být "in time". Nebo si myslíte, že by cestovky získaly zákazníky na okružní plavbu třeba po Středozemním moři, kde počátek by byl někdy mezi 15.3. - 15.5.2022 a připlutí v termínu 10.4. - 10.6.2022?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 21:01 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Dopravuje se obrovské množství výrobků, které se nekazí a nemusí být "in time".
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.6.2022 06:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak mi je jmenujte. Zatím mě napadá vše, co se musí dopravit in time". Ať to jsou jakékoliv součástky do čehokoliv, stavební součásti, potřeby pro textilní průmysl, dokonce i písek na stavby musí být dopraven "in time". A samozřejmě doprava osob, pokud to nejsou nelegální migranti, ale u nich je zase délka dopravy limitována množstvím zásob na lodi. Takže ani oni se nemohou courat po moři o měsíc déle, protože by pomřeli hlady.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.6.2022 08:23 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Všechny tyhle komodity (kromě lidí) můžou strávit na cestě klidně o měsíc déle, když se s tím počítá.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.6.2022 12:04 Reaguje na Pavel Hanzl
A víte, kolik stojí provoz lodi včetně zaplacení posádky? Kdy zaplatí tyhle náklady? Navíc, s délkou plavby roste i riziko ztroskotání. Takže je i dražší pojištění. Kdo tohle zaplatí?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.6.2022 12:54 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Několikrát jsem byl svědkem hovoru, jak je výhodné být kamioňákem. Jednak kvůli platu a podívání se "do světa", ale také bonusu, který spadá do kategorie šedá ekonomika. Stačí jen ukázka, kolik zachytí na jednom větším letišti nelegálních zásilek. V tom globálním kontejnerovém hokeji se "ztratí" tolik věcí (viz. banány minulý týden), že i když zadrží většinu, stále se převozcům tento biznis rentuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.6.2022 13:04 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Posádka tam nemusí být žádná, ovšem se ušetří bambilión za mazut nebo na co to dnes jezdí.
Odpovědět
Ze

Zellosh

13.6.2022 23:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže velké plus Hanzle za to,jak jste pobavil.Tvl toto už fakt ne...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 10:19
Dělaly se pokusy s obyčejnou kontejnerovou lodí hnanou čistě soláry. Pohybuje se samozřejmě kolem rovníku, jako většina.
Jelo by to dost pomalu, ta plocha je malá. Pokud by táhla přívěs olepený soláry, výrazně by se to zlepšilo. Ale dost zboží nespěchá.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.6.2022 15:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Loď s přívěsem? Uprostřed oceánu? A už jste o tom hovořil se svým ošetřujícím lékařem:-)))?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.6.2022 12:38 Reaguje na Svatá Prostoto
Když můžete tahat po asfaltu dvoukolák, tak proč by to nešlo po moři?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.6.2022 13:06 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Vlny. Ale technické řešení zas takový problém není.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

13.6.2022 11:09
Když jsem viděl obchodní kontejnerovou loď svařenou z plechů, které nemá ani OT Pandur a válce motorů, že tam může tancovat chlap s partnerkou, pokud nemají oba pivní mozoly tak i s partnerem, abych byl vyvážený.
To hodně vody uteče než postaví loď jako jachtičku na obr. z uhlíkových vláken co nic neváží, ale stejně zbývá ten náklad nákladní loď bez nakladu je jako secí stroj co neseje... Vztlaková síla je rovna hmotnosti lodi.... jen aby to zase nebylo perpetum "debile".
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

13.6.2022 11:09
Když jsem viděl obchodní kontejnerovou loď svařenou z plechů, které nemá ani OT Pandur a válce motorů, že tam může tancovat chlap s partnerkou, pokud nemají oba pivní mozoly tak i s partnerem, abych byl vyvážený.
To hodně vody uteče než postaví loď jako jachtičku na obr. z uhlíkových vláken co nic neváží, ale stejně zbývá ten náklad nákladní loď bez nakladu je jako secí stroj co neseje... Vztlaková síla je rovna hmotnosti lodi.... jen aby to zase nebylo perpetum "debile".
Odpovědět
ig

13.6.2022 11:58
To je zase tahání za fusekli kvůli grantům a dotacím. Uhlíkový křídla... U velkých lodí je problém se strukturální pevností. Když se nějaký tanker nadzvedne na dvou (několika) bodech, tak se přelomí. Ten musí být po celé délce nadnášený vztlakem, řeší se jen složka pevnosti v případě nadnášení několika vlnami současně a i tak se to částečně dělá tím, že se lodi umožní určitý průhyb.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2022 12:12 Reaguje na
Potvrzuji. Američané dokonce vyvinuli protilodní bombu, která vybuchne pod lodí, ta exploze ji nadzvedne a ve vzduchu se zlomí. Takže nějaké nadzvedávání lodi s výtlakem desítek tisíc tun na nějaká křídla je pitomost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 12:16 Reaguje na
Musela by být ta křídla po celé ploše ponoru, to by problém nebyl, ale asi to nevyjde energeticky, zdvihnout takového mastodonta...
Odpovědět
ig

13.6.2022 12:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Ta křídla po celé délce by musela mít sofistikovaný systém řízení vztlaku, pak by to snad šlo. Energeticky výhodnější (než výtlačná plavba) to začíná být až od určité rychlosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 13:05 Reaguje na
Mě to připadá v tomhle objemu jako nerealizovatelné, ale třeba to někdo vymyslí.
To reálnější mi připadá pomalu plující loď hnaná jen soláry a větřáky.
Odpovědět
Pe

Petr

13.6.2022 13:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Větrná elektrárna nevyrobí tolik energie, kolik by bylo potřeba pro plutí proti větru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 14:07 Reaguje na Petr
Tím si nejsem jist. Drift systému s vrtulemi může být menší, než energie jimi vyrobená. Ve vodě to tak funguje už staletí. Kolesové lodě s řetězem na dně. A účinnost kolesa je dost mizerná...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2022 14:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten vrtulový systém by samozřejmě tlačil loď zpátky a stejně tak i lodní trup by fungoval jako plachta a brzdil by pohyb lodi proti větru. Podle mě by ty vrtule nevyrobily tolik energie, aby tohle přetlačily a ještě dokázaly hýbat těžkou lodí. K tomu si ještě připočtěte ztráty energie při tření v soukolích. Zkuste se zeptat nějakého fyzika, který by Vám to aspoň orientačně spočítal, ale za mě ten systém nebude fungovat.
Odpovědět
ig

13.6.2022 15:03 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Může, video z experimentu se dá najít na youtube. A aby to bylo ještě divnější, teoreticky může plout i přímo po větru rychleji než vítr (tj. zdánlivý vítr bude vát přímo proti ní). Vysvětlení též na youtube, ale protože experiment s lodí je zpřejmě prakticky neproveditelný, ukazují to tam s pozemním vozítkem.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2022 15:48 Reaguje na
Po větru to beru, ale proti větru brzdí trup lodi a i ty vrtule vytváří odpor. Kromě toho trup lodu pod hladinou taky brzdí.
Odpovědět
ig

13.6.2022 16:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Brzdí, ale v principu to jde. O efektivitě nebo rychlosti nepravím vůbec nic :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 16:20 Reaguje na
To divné není, větší rychlost než vítr vám generuje taky elektřinu.
Ale tam by už asi vadil odpor vody, v protivětru nikolv.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 16:18 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Žádné soukolí tam není, jen větrník a elektromotor. Ale bez seriózního výpočtu nemá cenu nad tím mudrovat.
Navíc by byla celá loď pokryta fv panely.
Tanker s palubou 150x50 metrů by v píkách dal 1.5 MWp, což je na dost dobrý zátah.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2022 16:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Koukám, že jste dost jednoduchý. Kromě toho větrníku a elektromotoru tam musí být jednak zařízení na akumulaci energie a jednak nějaké převodové ústrojí. Jinak by se stalo, že loď by se pohybovala dost nevyrovnaně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 19:47 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Akumulátor se těžko může považovat za soukolí a převodovku nemají ani elektroauta, natož lodě.
Dokonce ani diferenciál, rejdové čepy a polonápravy lodě většinou ani nepotřebují.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2022 19:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Je že nerovnoměrný příkon vzniklý nerovnoměrnou výrobou energie bude nutné nějak kompenzovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 21:04 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nebude, proč? Navíc tam budou baterie. Motor si vezme přesně, co potřebuje a zbytek půjde do baterie, nebo naopak z ní do motoru. Vždyť takových systémů funguje něurékom!!!
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.6.2022 13:26 Reaguje na
Oceán není Mácháč
Odpovědět
kk

karel krasensky

13.6.2022 12:26
Jestli lodě budou nebo nebudou mít křídla nepodstatné,okrajové.Vývoj by se měl soustředit na traktory aby při zemědělských pracích neutlačovaly pudu.V minulosti zde už něco podobného bylo když pokojně orající sovětský traktor palbou napadly dva tanky.Traktor palbu opětoval tanky zničil a pokojně odletěl.Tímto směrem by s měl vývoj ubírat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 12:33 Reaguje na karel krasensky

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
kk

karel krasensky

13.6.2022 13:39
Važení diskutující vubec se nezabývejte takovými hloupostmi a marginalitami.Budete mít uplně jiné starosti.Když ještě žila baba Vanga v Bulharsku tak jsem za ní lítal a měli jsme dlouholetý intimní vztah.To co mi řekla co se blíží a nastane vám radějí nenapíšu.Bude pro vás lepší zustat v blažené nevědomosti a řešit křídelka u lodiček.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2022 14:45
Když už se bavíme o tom elektrrickém pohonu:
https://www.autoforum.cz/predstaveni/elektromobily-dostavaji-ranu-za-ranou-ta-nejdrtivejsi-nejspise-prijde-za-par-let/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=762901&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

13.6.2022 15:04
Pro nákladní loď jedině výtlačný režim a nějaká nová a převratná "surface" technologie proti uchycování mořského života na trup lodi, který má následně větší odpor. Pak třeba lze doplnit netradičními plachtami atd... viz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Flettner%C5%AFv_rotor
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2022 15:50 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Fajn a co za bezvětří?
Odpovědět
ig

13.6.2022 16:15 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Za bezvětří nebo slabého větru průšvih, protože loď neudrží ani kormidelmí rychlost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 16:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Dobrý tah zajistí soláry. A v noci pojede jen minimální rychlostí z baterií.
Námořní trasy stejně využívají mořské proudy i převládající větry, takže by i bezvětří v noci nemělo být tragické. Celkově asi dva dny v roce.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2022 16:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdyby to bylo tak jednoduché, už by to někdo provozoval.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

13.6.2022 18:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jasně každá loď musí mít i konvenční spalovací motor.
I malé plachetnice musí při plavbě v přístavu mít spuštěn motor... pro bezpečné manévrování.
Na toto bych asi nevlezl...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Windjammer
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 19:50 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Plachetnice musí mít motor, ale tohle motor má, to plachetka skutečně není.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 19:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Je tam klíčový problém jako u všech elektrohejblat na solár. Malá hustota energie, pro jakoukoliv loď, která má nějak solidně plout, prostě paluba nestačí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.6.2022 18:58
Nemá smysl řešit pohon velkých lodí, ale jejich potřebnost. Zkuste se zamyslet, co vše se přepravuje a zda je to nutné. Zamysleli jste se
ekologové o kolik narostou zplodiny tankerů na ropu a plyn při sankcích
na plyn a ropu z Ruska? Kolik uhlí sem popluje loděmi z Austrálie a to
jsou prosím jednoúčelové lodě plující zpět prázdné. Naplní se balastní
vodní zátěží a ta se znečištěná a s invazními druhy vypustí zase ven.
Čekal bych protesty ekologů a ono je tu ticho po pěšině. Že by příspěvek
na činnost od dopravců a těžařů? Než páně Hanzlovy nesmysly o lodích s
větrníky a soláry, tak raději lodě s jaderným pohonem jaký mají vojenská plavidla a ledoborce. To by ale musely změnit názor na jádro některé země
a pouštět takové lodě do svých přístavů. Takže vraťte se ze snění a sami
se zamyslete čím vším přispíváte k nárůstu dopravy. Jedni tak propagují
nárůst dopravy solárů a větrníků z Číny, jiní "bojují" s Ruskem a navyšují
dopravu ropy, plynu a uhlí po moři a další dokonce dříví pro elektrárny z
pralesů. Všichni si hrají na ekology a spravedlivé mezi národy, ale sami
ty lumpárny podporují. On ten Rus na sankcích nakonec vydělal více, než
bez nich a vydělali i jiní, pouze příroda zase prohrává boj s hloupostí
mas ovládaných všehoschopnými politiky a kšeftmany. Navíc budou nyní plout
i ty tankery, které čekalo sešrotování a riziko ekologických havárií se
stářím lodí a četností přepravy narůstá. Jde tu ale o prima kšefty a to
je to, o co jde vždycky. Takže ekologové všech zemí spojte se k dalšímu
ničení přírody.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.6.2022 19:12 Reaguje na Břetislav Machaček
A jinak zdravíčko slouží? :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.6.2022 19:52 Reaguje na Petr Eliáš
Neslouží, ale mozek na rozdíl od kritiků ano.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.6.2022 20:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Mozek evidentně také dodělává - že by nastupující demence? Jinak se ty bláboly mimo téma článku nedaji asi vysvětlit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.6.2022 22:04 Reaguje na Petr Eliáš
Vlastní příspěvek k tématu nula, ale reakce na muletu zaručená.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

14.6.2022 05:17 Reaguje na Karel Zvářal
Sorry Kájo, ale jsem alergický na debilitu místních diskutérů. :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.6.2022 10:28 Reaguje na Petr Eliáš
No, nevím, jestli debilové vymysleli a používají pojem, že jsme montovnou E., tj. ekonomikou bez přidané hodnoty. Jinými slovy: argumenty pánů Machačka a Šeděnky jsou racionální, té zbytečné dopravy je dnes tolik, že ta živí početnou skupinu... jak to říci slušně. Z ekologického pohledu katastrofa, nad "ekonomikou" také silně pochybuji.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2022 20:04 Reaguje na Břetislav Machaček
To není jenom o uhlí. Výroba spousty produktů je založena na dopravě. Loni šel v televizi pořad, kde uváděli jako příklad nějakou blůzu, která se vyrobila někde v Ázii. Něco se ušilo v jedné zemi, pak putovala do jiné země, kde se přišila podšívka, v další zemi se došily knoflíky, které ale přicestovaly z další země, pak se z jiné země dovezl materiál na opasek, přezka přijela zase odjinud. Když to nakonec spočítali, tak všechny komponenty blůzy, která se nakonec prodala v Evropě, nacestovaly na lodích 48.000 kilometrů To je o dost více než je obvod Zeměkoule.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2022 21:07 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To je naprosto mišuge systém. Pokud by se doprava pořádně zdražila, dělalo by se to všechno v jedné fabrice.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

14.6.2022 09:36 Reaguje na Pavel Hanzl
To byste si teda pomohl, dělat vše v jedné fabrice. Ona totiž existuje tzv. dělba práce a specializace. A to i na globální úrovni. :-)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.6.2022 12:21 Reaguje na Petr Eliáš
Pšššt. neříkat nic Hanzlovi o specializaci, aby neměl neklidné spaní.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.6.2022 13:09 Reaguje na Petr Eliáš
Dobře. Tak ve více fabrikách. Ale skutečně není nutno každý krám 3x přetáhnout přes celou zeměkouli.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.6.2022 09:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To je právě to, co popisuji, že se je třeba v rámci Evropy
zamyslet, zda jsou ty dovozy kdejakých kravin potřebné.
Levné šunty, které po dvou vypráních končí ve smetí nahradí
lidé šunty stejnými, protože skutečná kvalita se neobjednává
kvůli její ceně. Cena na pultu je ale pouhým zlomkem ceny
na vstupu do EU a nadhodnota živí překupníky. Něco málo o
tom vím z jednoho z bývalých zaměstnání, když jsem odbavoval
rifle za 35 Kč a zimní bundy za 80 Kč. V obchodě pak byly
za 500 a bundy za 1200 a to byl ještě ten vývar "morální"! Takže proč nedovážet, když to tak vynáší a proč vyrábět a mít za to pár korun? U některého zboží byla doprava grátis,
protože například železné ingoty v podpalubí byly zátěží
pro lehký náklad na palubě, který dopravu ingotů zaplatil.
Ano i to jsou "výhody" globalizace a deformace skutečných
nákladů na výrobu a dopravu. Pokud nezabrzdíme konzum, tak nemá smysl vymýšlet fantasmagorie typu solární lodě. Zatím ale jdeme ideologicky a ekonomicky přesně opačným směrem.
Ty drahé dovezené energie prodraží místní produkci a dovoz levných šuntů roste. Ono totiž lidé, kteří budou mít nyní
hlouběji do kapsy, tak se poohlédnou po levném dovozu a
nikoliv po draze vyrobeném tuzemském zboží. Zájem levně vyrábět? Znáte to heslo jedné z národností, že je lepší
špatný obchod, než dobrá práce? To se stalo ve "vyspělém"
světě mantrou a tvořivá práce je popelkou proti kšeftům
a různým kancelářským zaměstnáním. Hodnota práce je tak
totálně zdeformována a proto se jinde vyrábí levně, neboť
neživí tolik příživníků. Stačí se pouze podívat o kolik
narostl počet všemožných kanceláří a úřadů. Ty všechny musí
někdo živit, aby nám tady mohli v pracovní době psát ty
své rozumy. Ono by chtělo udělat sociologický průzkum, kdo
diskutuje na všech těchto fórech. Mimo důchodců to budou
asi "vytížení" ouřadové a nikoliv lidé od pásu v montovně,
kteří si k PC od pásu neodskočí a doma jsou rádi, že si po
práci odpočinou. Můj kritik asi v kanclu moc času nemá a nebo nemá IQ sesmolit něco kloudného mimo nějakého štěku.
I takoví v těch kanclech sedí a hloubají nad nesmrtelností
brouka, protože jim to společnost umožňuje. Jak dlouho?
No až k úplnému krachu nevýkonné ekonomiky držené pouze
dovezenou spotřebou, či produkovanou hrstkou pracujících.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

14.6.2022 09:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Kritik se směje nedouckým štěkům ekonomického analfabeta. A o mou práci nemusíte mít strach - já už na daních odvedl daleko víc, než vy jste za 30 let vysosal ze sociálního systému. :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.6.2022 08:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Člověče nešťasná, vy máte zase výlev srágor. Zásadně a VŽDYCKY jenom kritika a hyenismus, NIKDY ani známka něčeho pozitivního.
A kde máme vůbec pna Vinlkera? To je to samé, jen méně ukecané.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.6.2022 21:05
Diskusí s blbem se stává člověk blbem sám, protože ztrácí zbytečně čas.
A když už blb nemá čím argumentovat, tak se snaží s diskutéra udělat blba
a nepřítele společnosti. Kdo se poznal, tak asi zareaguje, ale já nemíním
dál s blby diskutovat, neboť psi štěkají, ale karavana kráčí dál.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.6.2022 13:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak napište další traktát a ne jen na 40 řádků, ale radši na 100, 200, nebo radši 400.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.6.2022 19:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Snažím se blbům polopaticky a v souvislostech oponovat
o čem píšou třicet krátkých a nic neříkajících štěků.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist