Kraj Vysočina se dohodl s obcemi na memorandu k úložišti radioaktivního odpadu

Ilustrační foto

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | SÚRAO

"Budeme se domlouvat o tom, abychom tam (do koncepce) dostali trošku rozvolnění ve smyslu toho, že nemusí být jediným způsobem, jak naložit s radioaktivním odpadem, jeho nevratné uložení pod zem," řekla Hajnová.

K memorandu se vedle kraje připojí 18 obcí. Starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák očekává, že memorandum obce vzhledem k blížícím se komunálním volbám projednají nejpozději v červnu. Uzavření memoranda vnímá jako formální stvrzení, že kraj bude zájmy obcí hájit. Podoba spolupráce se řešila více než rok. Přístupné k jednání bylo podle Dvořáka až nové vedení kraje, které vzešlo z voleb v roce 2020.

Jako potřebné vnímá memorandum i starosta obce Oslavice Pavel Janoušek. "Pokud obce zůstanou samy, což doteď byly, protože kraj v tom nebyl vůbec zapojen, tak nemají vůbec žádné šance. Bylo nám deklarováno, jak se budou moci obce ke všemu vyjadřovat, přitom je to jenom formální věc, de facto nás k ničemu nepotřebují," řekl ČTK Janoušek.

Podle Hajnové nebyly dřív kraje v politice územního rozvoje, tedy celostátního nástroje územního plánování, v otázce hlubinného úložiště brány jako dotčené samosprávy. Změnila to až její připomínka o tom, aby kraje byly účastníci výběru místa pro úložiště. "Můžete vznést k politice územního rozvoje jakoukoli připomínku, ale pokud za vámi nestojí nějaký větší subjekt, tak je většinou vypořádána tak - 'ano, přečetli jsme si, nesouhlasíme, jdeme dál' - což se obcím v uplynulých letech stávalo pravidelně," řekla Hajnová.

Na Vysočině jsou dvě ze čtyř lokalit, které se budou v České republice kvůli úložišti prověřovat. Obce v memorandu jsou z lokalit Horka a Hrádek. K prověřování vhodnosti vybral stát ještě lokality Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Obce se stavbě dlouhodobě brání.