Krizová novela vodního zákona upřesní postup řešení havárií na vodních tocích

Krizová novela vodního zákona zpřesní postup řešení ekologických havárií na vodních tocích. Nově by měl takové situace řídit Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) také plánuje zpřísnit pokuty pro ty, kteří havárii zapříčiní. Firmám by tak mohlo hrozit až 50 milionů korun, uvedl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle Hladíka reaguje krizová novela na chyby, které nastaly při postupu řešení havárie na řece Bečvě v září 2020. Novelu hodlá MŽP předložit vládě ke konci dubna, v platnost by měla vstoupit do konce letošního roku. Podle novely by měl původce či provozovatel ohlásit havárii HZS ČR, ten vyjede na místo a zároveň kontaktuje další příslušné instituce jako vodoprávní úřad (VPÚ), správce povodí, Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) a Policii ČR. Záchranné a likvidační práce budou řídit hasiči, a zároveň podniknou kroky k tomu, aby se závadné látky dál nešířily, například aplikují norné stěny. Řízení následně převezme VPÚ, vzorky havárií zasažených povrchových vod bude odebírat správce povodí.

"Rozdělení rolí - to znamená, který ten subjekt v rámci zneškodňování havárie je za co zodpovědný a s kým komunikuje - to je to stěžejní, aby ten zásah rychle a efektivně proběhl. Podstatná role bude Hasičského záchranného sboru, který má mechanismy, má cvičení, má technologii na to, aby u havárie mohl být jako první, aby mohl komunikovat, aby mohl velet celému zásahu na těch záchranných a likvidačních pracích, a aby eventuálně pokud vodoprávní orgán není k dispozici, tak aby ho mohl po tu dočasnou dobu zastoupit," řekl ČTK ředitel odboru ochrany vody MŽP Lukáš Záruba.

Novela by podle Hladíka měla zároveň zavést vyšší pokuty za vypuštění toxických látek do vodních toků. Firmám, které budou zároveň nově podléhat kontinuálnímu monitoringu, by tak hrozila sankce ve výši až 50 milionů korun. Pod průběžným dohledem bude podle Hladíka asi 100 až 200 firem, například chemických či papírenských provozů, které mají od krajů povolení vypouštět potenciálně nebezpečné látky jako těžké kovy či kyanidy. Horní hranici pokuty budou čelit v případě, že způsobí havárii navzdory tomu, že měly povinnost hlídat svou činnost kontinuálně, vysvětlil Záruba.

Právní či fyzické osoby podnikající, které nebudou podléhat monitoringu, by mohly za způsobení havárie dostat pokutu ve výši až 25 milionů korun proti současným pěti milionům korun. Peněžní trest ve výši až jeden milion korun navrhuje novela pro fyzické osoby nepodnikající, podle Záruby platí lidé v současnosti pokuty v maximální výši 500 000 korun.

Novela by podle Hladíka měla navíc zavést registr všech výpustí odpadních vod do vodních toků. V současné době se koná mapování výpustí a dalších objektů na řece Labi, a to konkrétně v úseku asi 34,6 kilometrů mezi Mělníkem a Brandýsem nad Labem. Pilotní projekt vedený Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka cílí podle ředitele Tomáše Fojtíka na to analyzovat realizaci takového mapování, které by na základě novely mělo být do budoucna provedeno na všech povrchových vodách v České republice.

Podle České inspekce životního prostředí způsobily ekologickou havárii na Bečvě kyanidy. Havárie postihla řeku v neděli 20. září 2020, a to v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Toxické látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy přibližně na 40 kilometrech toku.

Kauzou se od konce letošního ledna zabývá vsetínský okresní soud. V případu je obžalována společnost Energoaqua a její ředitel Oldřich Havelka z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Společnosti hrozí zákaz činnosti a peněžitý trest, Havelkovi až pětileté vězení. Havelka svou vinu popřel, on sám ani podnik podle něj nezpůsobili otravu řeky Bečvy, jak jim klade za vinu obžaloba.

---

reklama

---