https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krkonose-jsou-jednim-z-mist-kde-zacina-projekt-na-zachranu-ohrozeneho-motyla
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Krkonoše jsou jedním z míst, kde začíná projekt na záchranu ohroženého motýla

23.2.2022 16:43 (ČTK)
Projekt nemá pomoci jen jednomu konkrétnímu druhu, ale je zaměřený na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh.
Projekt nemá pomoci jen jednomu konkrétnímu druhu, ale je zaměřený na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh.
Ve třech oblastech střední Evropy začíná mezinárodní projekt LifeApollo2020 na ochranu jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy, jasoně červenookého. Projekt je naplánovaný na 6,5 roku a bude se týkat Krkonoš, Bílých Karpat a také rakouských Alp. Pro zachování středoevropského genofondu tohoto motýla bude zásadní pokus o založení a stabilizaci nových pojistných populací, informovali ČTK zástupci české části projektu.
 

LifeApollo2020 je součástí unijního programu LIFE+ a je koordinován správou polského Karkonoskeho Parku Narodoweho a dalšími partnerskými organizacemi z Polska a Česka, Rakouska a Slovenska.

"Jasoň červenooký je pro svou vzácnost a atraktivitu vnímán po celé Evropě jako ikona ochrany horské přírody. Podobně jako v ČR jasoň vymizel prakticky v celé Evropě, jeho početnost se snížila až o polovinu a nadále klesá, což navíc ještě může urychlit klimatická změna," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Na pokusu o návrat vzácného druhu motýla do Krkonoš spolupracují Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Hradec Králové, JARO Jaroměř, správy českého a polského Krkonošského národního parku i odborníci z České společnosti entomologické, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Slovenské státní ochrany přírody.

Projekt nemá pomoci jen jednomu konkrétnímu druhu, ale je zaměřený na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh. Podle zástupců projektu to znamená, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy. "Motýli představují důležitou skupinu opylovačů a jsou vynikajícím indikátorem stavu přírodního prostředí, protože většina z nich je velmi citlivá na změny prostředí, stejně jako právě jasoň," uvedla koordinátorka projektu za ČSOP Hradec Králové Tereza Macečková.

Na vybraných lokalitách bude podle předsedy ochranářské skupiny JARO Davida Čípa prvním krokem vhodné nastavení přírodních podmínek tak, aby vůbec mělo smysl se o návrat jasoně pokoušet. "Čekají nás vyřezávky náletových dřevin, obnova někdejších druhově bohatých stanovišť s využitím tradičních způsobů šetrného hospodaření člověka v krajině, včetně využívání vhodně nastavené pastvy," uvedl Číp.

Jasoň červenooký, latinsky Parnassius apollo, nese ve svém vědeckém názvu jméno boha Apollóna. Dříve se vyskytoval ostrůvkovitě na mnoha místech ČR, zejména na horách a v podhůří. "Jasoň je v Česku považován za funkčně vyhynulého, i když byl v 80. letech minulého století úspěšně repatriován do Štramberka, kde byli vysazeni motýli původem ze Slovenska. Populace se zde sice udržela dodnes, avšak i zde v poslední době povážlivě klesá," uvedl Zdeněk Fric z Entomologického ústavu Akademie věd ČR.

Nedávné studie dokazují, že hmyzu v posledních dekádách ubývá geometrickou řadou. "To má zásadní negativní dopad nejen na opylování rostlin, včetně zemědělských plodin a ovocných stromů, ale i na přežití celé řady druhů zvířat i samotného člověka," uvedl entomolog z rakouského Innsbrucku Karel Černý.

Podle vědců jasoň červenooký svým mizením z krajiny prorokuje, že příroda není v dobré kondici a je třeba jí pomoci.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

23.2.2022 17:42
Když ono se přesně neví proč mizí. Kolektivizace tj. odstranění mezí, velké lány atd. to až zas tak statisticky významné není. Meze se rozoraly hned v 50 letech. A nejprve polní zvěře spíše přibylo. Kdežto úbytek zajíců, koroptví, bažantů, hmyzu je viditelný spíše až od 80 let.
Odpovědět
Pe

Petr

23.2.2022 18:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Při hledání příčin úbytku hmyzu můžeme zkusit i časovou shodu, tedy co se naopak začalo masivně šířit těsně před znatelným úbytkem hmyzu. Jedna z možností je třeba elektromagnetické záření, konkrétně masivní rozsvícení prostředí technologií GSM, tedy mobilními telefony a jejich vysílači, a následně wi-fi a dalšími bezdrátovými sítěmi. Časová shoda dokonalá.
Je běžně známým faktem, že lidé ke svému zdraví potřebují tmu. Pokud bychom si celou noc svítili, náš organismus za celkem krátkou dobu začne mít závažné funkční poruchy. A tma není nic jiného, než snížení množství elektromagnetického záření o určité frekvenci. Co když hmyz je nějak podobně funkčně citlivý, jen na jiné, pro nás neviditelné frekvence? Třeba mu neustále "rozsvíceno" škodí podobně, jako nám.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.2.2022 19:30 Reaguje na Petr
Není vůle to zkoumat, protože se v tom točí velké prachy.
Vliv elektromagnetického záření na živé organismy je znám
už desítky let a u mikrovln je tomu taktéž. Otázkou je tak intenzita a vnímavost jednotlivých živých organismů. Pokud
by ale bylo lidstvo postaveno před rozhodnutí buď moderní
technologie a nebo hmyz, tak se obávám, že hmyz prohraje. Jak píši výše. Jsou v tom prachy a pohodlí lidí, kteří se
poučí, asi až už bude pozdě. Městským lidem hmyz nechybí,
protože si neuvědomí dopady, až tu nebude. No a ve městech
žije většina obyvatel a ti nebudou ochotni slevit ze všech těch 5G,6G atd. sítí. Naopak touží po dalších vymoženostech
a závislosti na sítích. Nikdo si neuvědomuje, že nejen hmyz,
ale i lidstvo bude tímto stále více zranitelné. Bez těchto sítí se zhroutí dnes už téměř vše za pár minut a bude týdny
trvat to zprovoznit. Jsme tlačeni k plné elektronizaci všech
úkonů a často zcela zbytečně a nesmyslně. Prý úspora lidí,
peněz, času a práce. Zamysleme se kolik měli na sebe lidi
času před 50.léty a kolik nyní. Kolik peněz do elektroniky
investujeme a jak často ji musíme kvůli inovacím měnit.
Jak malý čip je schopen z auta udělat nepojízdný vehikl.
Jak malá součástka udělá z PC, TV, chladničky atd. šrot.
Je to chyba, nebo záměr zabřednout do závislosti na těchto
technologiích a být špiclováni, ovládáni, okrádání atd.?
K čemu jsou nám lživé informace na sítích, které může
kdokoliv ovlivnit a zastavit chod bank, úřadů, obchodů
a nemocnic? Co až ovlivní i tlačítka jaderných raket?
Proti tomu bude vymření hmyzu pouhou banalitou, protože
může vymřít život na Zemi jako celek. Uvědomuje si to
ale pouze zlomek lidí, kteří hlavou zeď neprorazí a ti
druzí raději hledají zástupné důvody. On ten hmyz ubývá
už i v panenských krajinách bez průmyslu a zemědělství.
Bohužel i kdyby se zjistilo, že na vině je elektromag.
záření, tak pochybuji, že by se omezilo a už vůbec ne
zrušilo komplet. Takže si to musíme zažít a vypít kalich
jedu do dna.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.2.2022 20:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Je to byznys. Proč by Vám měla chladnička vydržet třeba dvacet let, když dva měsíce po záruce zhavaruje takovým způsobem že je neopravitelná a Vy si musíte koupit novou. Proto existují takzvaná kurvítka. Není to nic složitého. Součástka, která nesnáší vyšší teploty, se umístí třeba vedle trafa a výsledek se dostaví. Proto se říká, že zaplaťpánbůh někdo vynalezl spínací špendlík před více než sto lety. Kdyby byl vynalezen dneska, měl by dva procesory a velkoplošný display.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

23.2.2022 21:17 Reaguje na Břetislav Machaček
velmi dobře shrnuto
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.2.2022 19:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Celkem se ví. Housenky žijí na rozchodnících a dospělci se živí na kvetoucích rostlinách. Takže lány řepky a kukuřice pro ně asi nebudou ta nejvhodnější lokalita.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.2.2022 20:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
V padesátých letech se toho zas tak moc nerozoralo. Ty velkolány vznikaly právě až v polovině let sedmdesátých. Spojeno s chemizací, je vymalováno. Jinak souhlasím i s panem Petrem. Rozvoj současných technologií a jejich dopad na přírodu. Tady bude ten zakopaný pes kterého ovšem nikdo nebude chtít zatím vykopat. Misto toho se vymýšlejí zástupné teorie, změny hospodaření, návrat divočiny.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.2.2022 20:52
Jak jsou obhospodařována ta místa, kde se ten motýlek objevil ?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.2.2022 21:31 Reaguje na smějící se bestie
On se neobjevil. Pracuje se na jeho návratu, tj umělém vysazení. Vzorem může být soukromé arboretum pana Petra Pavlíka v Štramberku, kam místní ochranáři malou populaci jasoňů vysadili. Byla s tím spojena spousta papírování a nakonec získali snad ze Slovenska několik housenek, které odchovávali v housenících. Bohužel jim ty snahy kazili nenechavci, kteří byli zvědaví, co v těch housenících vlastně je. Nakonec se podařilo vypustit asi desítku motýlů. Jinak sám jsem měl tu čest asi před desíti roky jednoho jasoně v arboretu vidět. Je to nádherný motýl, který zejména zblízka vypadá naprosto úžasně.
A ještě jedna poznámka - původní populace jasoňů v Štramberku vyhynula někdy před druhou světovou válkou. Důsledkem byl asi lov dospělců.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.2.2022 06:33 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jak byla obhospodařována místa, kde se vyskytoval ?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.2.2022 07:56 Reaguje na smějící se bestie
Pokud myslíte Štramberk, tak tam je v bývalém lomu botanická zahrada, která se zaměřuje na pěstování tuzemských rostlin. Okolo jsou menší louky.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

23.2.2022 21:40
V podstate sa vie, prečo sa Jasoň červenooký vytráca zo svojich stanovíšť. Horšie je, že tieto vedomosti sa veľmi ťažko prakticky realizujú. V podstate je to relikt doby ľadovej a ustúpil do úplne extrémnych stanovíšť pripomínajúcich podmienky doby ľadovej, holé skaly, skalné sute porastené len rozchodníkmi s minimom trávy. Imága zase vyžadujú pestré lúky, na ktorých majú dostatok nektáru. Vhodné stanovištia sú umelo vytvorené človekom, kameňolomy alebo skalnatý terén udržiavaný aspoň čiastočne pastvou oviec a kôz, lúky pre imága je potrebné udržiavať kosením alebo pastvou s dobytkom. Ak tieto stanovištia zmiznú, tak sa stratí aj motýľ. Ak je lokalita málopočetná, dochádza k príbuzenskému kríženiu a motýle nie sú dosť životaschopné, majú rôzne defekty krídiel alebo nie sú dosť plodné. Potrebujeme dostať na lokality jasona zvieratá a tie sa tam musia pásť aj keď sa to finančne neoplatí. Projekty sa nedajú skoro nikdy postaviť na dlhodobú údržbu lokalít a preto jason, ale aj modráčiky a ďalšie motýle miznú z našej krajiny.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.2.2022 22:06 Reaguje na Vladimir Mertan
Právě proto je lokalita ve Štramberku ideální, protože je to bývalý kamenolom. Pan Pavlík tam vysázel spoustu nejrůznějších rozchodníků a populaci se ze začátku dobře dařilo. Zřejmě ale zaúřadovala příbuzenská plemenitba, že je motýl na ústupu.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

23.2.2022 22:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Aj kameňolom postupne podlieha sukcesii a bez ľudských zásahov jeho optimálne podmienky trvajú iba krátko. Pokiaľ som bol informovaný je to aj problém Štramberku. Príbuzenská plemenitba tam môže byť problém tiež. Neviem v akom stave sú potenciálne lúky na pastvu imág, často nie je dostatok vhodných kvetov kde by sa motýle nakŕmili.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist