Krkonoše jsou jedním z míst, kde začíná projekt na záchranu ohroženého motýla

LifeApollo2020 je součástí unijního programu LIFE+ a je koordinován správou polského Karkonoskeho Parku Narodoweho a dalšími partnerskými organizacemi z Polska a Česka, Rakouska a Slovenska.
"Jasoň červenooký je pro svou vzácnost a atraktivitu vnímán po celé Evropě jako ikona ochrany horské přírody. Podobně jako v ČR jasoň vymizel prakticky v celé Evropě, jeho početnost se snížila až o polovinu a nadále klesá, což navíc ještě může urychlit klimatická změna," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Na pokusu o návrat vzácného druhu motýla do Krkonoš spolupracují Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Hradec Králové, JARO Jaroměř, správy českého a polského Krkonošského národního parku i odborníci z České společnosti entomologické, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Slovenské státní ochrany přírody.
Projekt nemá pomoci jen jednomu konkrétnímu druhu, ale je zaměřený na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh. Podle zástupců projektu to znamená, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy. "Motýli představují důležitou skupinu opylovačů a jsou vynikajícím indikátorem stavu přírodního prostředí, protože většina z nich je velmi citlivá na změny prostředí, stejně jako právě jasoň," uvedla koordinátorka projektu za ČSOP Hradec Králové Tereza Macečková.
Na vybraných lokalitách bude podle předsedy ochranářské skupiny JARO Davida Čípa prvním krokem vhodné nastavení přírodních podmínek tak, aby vůbec mělo smysl se o návrat jasoně pokoušet. "Čekají nás vyřezávky náletových dřevin, obnova někdejších druhově bohatých stanovišť s využitím tradičních způsobů šetrného hospodaření člověka v krajině, včetně využívání vhodně nastavené pastvy," uvedl Číp.
Jasoň červenooký, latinsky Parnassius apollo, nese ve svém vědeckém názvu jméno boha Apollóna. Dříve se vyskytoval ostrůvkovitě na mnoha místech ČR, zejména na horách a v podhůří. "Jasoň je v Česku považován za funkčně vyhynulého, i když byl v 80. letech minulého století úspěšně repatriován do Štramberka, kde byli vysazeni motýli původem ze Slovenska. Populace se zde sice udržela dodnes, avšak i zde v poslední době povážlivě klesá," uvedl Zdeněk Fric z Entomologického ústavu Akademie věd ČR.
Nedávné studie dokazují, že hmyzu v posledních dekádách ubývá geometrickou řadou. "To má zásadní negativní dopad nejen na opylování rostlin, včetně zemědělských plodin a ovocných stromů, ale i na přežití celé řady druhů zvířat i samotného člověka," uvedl entomolog z rakouského Innsbrucku Karel Černý.
Podle vědců jasoň červenooký svým mizením z krajiny prorokuje, že příroda není v dobré kondici a je třeba jí pomoci.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Slavomil Vinkler
23.2.2022 17:42Petr
23.2.2022 18:36 Reaguje na Slavomil VinklerJe běžně známým faktem, že lidé ke svému zdraví potřebují tmu. Pokud bychom si celou noc svítili, náš organismus za celkem krátkou dobu začne mít závažné funkční poruchy. A tma není nic jiného, než snížení množství elektromagnetického záření o určité frekvenci. Co když hmyz je nějak podobně funkčně citlivý, jen na jiné, pro nás neviditelné frekvence? Třeba mu neustále "rozsvíceno" škodí podobně, jako nám.
Břetislav Machaček
23.2.2022 19:30 Reaguje na PetrVliv elektromagnetického záření na živé organismy je znám
už desítky let a u mikrovln je tomu taktéž. Otázkou je tak intenzita a vnímavost jednotlivých živých organismů. Pokud
by ale bylo lidstvo postaveno před rozhodnutí buď moderní
technologie a nebo hmyz, tak se obávám, že hmyz prohraje. Jak píši výše. Jsou v tom prachy a pohodlí lidí, kteří se
poučí, asi až už bude pozdě. Městským lidem hmyz nechybí,
protože si neuvědomí dopady, až tu nebude. No a ve městech
žije většina obyvatel a ti nebudou ochotni slevit ze všech těch 5G,6G atd. sítí. Naopak touží po dalších vymoženostech
a závislosti na sítích. Nikdo si neuvědomuje, že nejen hmyz,
ale i lidstvo bude tímto stále více zranitelné. Bez těchto sítí se zhroutí dnes už téměř vše za pár minut a bude týdny
trvat to zprovoznit. Jsme tlačeni k plné elektronizaci všech
úkonů a často zcela zbytečně a nesmyslně. Prý úspora lidí,
peněz, času a práce. Zamysleme se kolik měli na sebe lidi
času před 50.léty a kolik nyní. Kolik peněz do elektroniky
investujeme a jak často ji musíme kvůli inovacím měnit.
Jak malý čip je schopen z auta udělat nepojízdný vehikl.
Jak malá součástka udělá z PC, TV, chladničky atd. šrot.
Je to chyba, nebo záměr zabřednout do závislosti na těchto
technologiích a být špiclováni, ovládáni, okrádání atd.?
K čemu jsou nám lživé informace na sítích, které může
kdokoliv ovlivnit a zastavit chod bank, úřadů, obchodů
a nemocnic? Co až ovlivní i tlačítka jaderných raket?
Proti tomu bude vymření hmyzu pouhou banalitou, protože
může vymřít život na Zemi jako celek. Uvědomuje si to
ale pouze zlomek lidí, kteří hlavou zeď neprorazí a ti
druzí raději hledají zástupné důvody. On ten hmyz ubývá
už i v panenských krajinách bez průmyslu a zemědělství.
Bohužel i kdyby se zjistilo, že na vině je elektromag.
záření, tak pochybuji, že by se omezilo a už vůbec ne
zrušilo komplet. Takže si to musíme zažít a vypít kalich
jedu do dna.
Zbyněk Šeděnka
23.2.2022 20:15 Reaguje na Břetislav MachačekZbyněk Šeděnka
23.2.2022 19:05 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
23.2.2022 20:35 Reaguje na Slavomil Vinklersmějící se bestie
23.2.2022 20:52Zbyněk Šeděnka
23.2.2022 21:31 Reaguje na smějící se bestieA ještě jedna poznámka - původní populace jasoňů v Štramberku vyhynula někdy před druhou světovou válkou. Důsledkem byl asi lov dospělců.