https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krnap-rozvoj-krkonosskych-obci-ohrozuje-cenne-kvetnate-lucni-porosty
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

KRNAP: Rozvoj krkonošských obcí ohrožuje cenné květnaté luční porosty

1.3.2024 01:42 (ČTK)
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP
Rozvoj krkonošských obcí ohrožuje cenné květnaté louky. Za posledních 20 let jde o 506 projektů, které zabraly dohromady přes 66 hektarů lučních porostů, informovala Správa Krkonošského národního parku (KRNAP). Postupné ubývání luk řeší schválená metodika, která podle správců KRNAP výstavbu na zelené louce paušálně nezakazuje, ale každé z krkonošských obcí stanovuje maximální celkovou zastavenou rozlohu luk. Ta je tím větší, čím více luk se na jejím území nachází.
 

"Stavební rozvoj v Krkonoších má své limity, a to nejen v samotném národním parku, ale i v jeho bezprostředními okolí, zvaném ochranné pásmo. Jedním z nich je zábor květnatých lučních porostů na území jednotlivých krkonošských obcí. Zdánlivě malicherný problém má, jak se postupně načítá, dalekosáhlé důsledky," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Podle něj velká část takových záborů způsobí sama o sobě nevratnou ztrátu luk nepřevyšující 0,1 hektaru, která je takto jednotlivě zanedbatelná. "Dohromady jde však za posledních 20 let už o 66,5 hektaru, tedy o plochu nejméně 95 fotbalových hřišť," uvedl Drahný. Správa KRNAP eviduje úbytek lučních společenstev v tabulce, která je dostupná na webu a ze které lze zjistit, jak na tom krkonošské obce či města jsou.

Koncepce limitů celkového úbytku lučních stanovišť v evropsky významné lokalitě Krkonoše stanovuje, jaká rozloha lučních stanovišť evropského významu může být ukrojena na území každé krkonošské obce. Výstavbu na zelené louce schválená metodika nezakazuje, obcím stanovuje maximální celkovou zastavenou rozlohu luk. "Zároveň je přísnější pro unikátní smilkové louky s vysokohorskými druhy rostlin než pro běžnější louky, které najdeme i mimo Krkonoše. Je také benevolentnější k zástavbě druhově ochuzených luk než květnatých, pestrých porostů," sdělil Drahný.

Podle Správy KRNAP záleží na dané obci, jakým způsobem tyto plochy při územním plánování využije. "Jako správci území národního parku nechceme, a vzhledem k tomu, že chráníme biotopy, významné pro celou Evropu, ani nesmíme, dopustit, aby nám květnaté louky po kouscích úplně proklouzly mezi prsty," uvedl botanik Správy KRNAP Stanislav Březina.

Omezení zástavby květnatých luk v Krkonoších se zavádělo od roku 2004, kdy se z Krkonoš stala evropsky významná lokalita jako součást celoevropské sítě chráněných území Natura 2000 a z květnatých luk její předměty ochrany. Od roku 2011 platí jasně schválená metodika výpočtu záborů a jednoznačně nastavené limity.

V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky. Správa KRNAP ve spolupráci s krkonošskými hospodáři se o květnaté louky stará, protože bez péče by louky zarostly. Pravidelná péče o krkonošské louky naplno začala v roce 2012 projektem Life Corcontica, nyní pokračuje dalšími projekty. Krkonošské květnaté louky patří mezi přírodní poklady, kvůli kterým mimo jiné byl v Krkonoších před 60 lety založen KRNAP.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

1.3.2024 07:01
Rozvoj cenných Krkonošských květnatých lučních porostů ohrožuje Homo sapiens. BY VZHLEDEM K TOMU BYLO TREFNĚJŠÍ.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.3.2024 08:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Především však těch, co jsou honorace !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.3.2024 08:58
A pak že je vyhlášení území NP zárukou jeho ochrany! Tůdle!!! Pro rovné
a rovnější to neplatí a platit nebude ani v budoucím NP Křivokládsko!
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.3.2024 09:24
on Krnap má jeden zásadní problém, a to, že intravilán Harrachova, Rokytnice, Vítkovic, Benecka Špindlu, Maršova a Pece není v Krnapu, ale v jeho ochranném pásmu (tj. Krnap je vykousnutý nebo je v něm dokonce díra, nemuvě o dlouhá desetiletí nedořešené úřednické ostudě průniku krnapu a chko jizerské hory). samozřejmě je na to možno hledět z obou stran, buď jako "krnap je zoufalec v obležení", nebo "krnap si netříští síly marným bojem v intravilánech" (což, jak lze argumentovat apartmánhausy třeba na horních mísečkách, asi nestačí a na netříštění sil je potřeba krnap ještě pořádně zmenšit).
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.3.2024 10:30 Reaguje na Lukas B.
mě to připadá jako Krnapský SOS.
Apartmánová výstavba v horských oblastech je brutální a naprosto zničující.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.3.2024 10:50 Reaguje na Lukas B.
podle místních v Harrachově je ta hranice celem jasná mezi J.H a Krkonošema. Je to na říčce Milnici, která protéká Harrachovem.
Pokud KRNAP nepodrží státní správa, tak se děje šílenství, které se děje. Už je to tak zoufalé, že by se do toho měl vložit stát, protože KRNAP je ve dvou krajích.
Asociace krajů na to dlabe.
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.3.2024 11:58 Reaguje na Jaroslav Řezáč
hranice mezi jizerkama a krkonošema je moje oblíbené téma na hospodské tlachy:). je jich totiž několik. jednak je to orografická hranice podél potoků pramenících u sedel dělících hory (tesařovský potok, repektive jeho levostranný bezejmenný přítok, kus jizery, kus mumlavy a milnice). druhá hranice je geologická, mezi jizerskými žulami a mnohem staršími horninami krkonošskými (kromě nejvyšších partií Krkonoš), která je třeba na Farmberce, Planýrce nebo Nové Janově cestě poznat přímo v terénu, kdy se na pár metrech úplně promění spodní patro lesa. a pak je to hranice úřední, tj. hranice Krnapu a CHKO Jizerské hory, která obě předešlé hranice víceméně téměř kopíruje, s podivuhodným přesahem jizerek do Kapradnické hornatiny a až do Zlaté Olešnice a Pasek, a navíc je tam tam úřednicky nedořešený přesah NP a CHKO od Buďárky po Havírnu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.3.2024 12:01 Reaguje na Lukas B.
ostatně soudím, že blogický by byl jen jeden Krkonošsko-Jizerský národní park s více regionálními pracovišti
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

1.3.2024 12:09 Reaguje na Lukas B.
Vsak taky tohle - jeden krkonossko jizersky park
navrhovali tehdejsi prirodovedci jiz skoro pred stolety. Mej jsem doma knihu (nekdo si ji pujcil)
Priroda v Krkonosich z roku 1947 a muj pocit byl, ze hlavne z tehle knihy se po dalsich 70 let opisovalo. Libila se mi napr. kapitola o geologii kde byl m.j. presny popis, kam se vypravit s kladivkem za nerosty do Obriho dolu, Kotelnich jam nebo teda samozrejme (s ryzovacim nacicim) na Jizerku :)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist