https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krome-narodnich-emisnich-bilanci-by-bylo-treba-i-mereni-sklenikovych-plynu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kromě národních emisních bilancí by bylo třeba i měření skleníkových plynů

11.12.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Letos se celoplanetární emise velmi pravděpodobně vyšplhají na 36,8 miliard tun oxidu uhličitého.
Letos se celoplanetární emise velmi pravděpodobně vyšplhají na 36,8 miliard tun oxidu uhličitého.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | University of Bristol
Jsou věci, které dobře umíme. Například počítat emise u zdroje anebo odhadovat celonárodní uhlíkové bilance. V čem se ale nutně musíme zlepšit, je celkové měření skleníkových plynů v atmosféře. Bez nich totiž nezjistíme, jestli se nám snaha o omezování znečištění ovzduší spíše daří či nikoliv. Píše o tom Conversation.
 

Kde začít? Možná v roce 1990, se kterým často porovnáváme nynější emise CO2 v zemské atmosféře. Letos se celoplanetární emise velmi pravděpodobně vyšplhají na 36,8 miliard tun oxidu uhličitého. Což je zase a znovu rekord, který milník z roku 1990 překonává o 62 %. Důvod k radosti to rozhodně není, ale k panice nejspíš také ne. Protože o konkrétním původu všech těchto emisí dosud nemáme úplně jasno. Jak to? „S respektem k tomu, jak rigorózně jednotlivé země přistupují k hlášení vlastních emisí, je třeba připustit, že stávající inventární systém má své mezery,“ říká Matt Rigby, který se na bristolské univerzitě specializuje na atmosférickou chemii. A upozorňuje na možná úskalí dosavadního postupu stanovení národních emisních bilancí.

Chyba zrozená z kompromisu průměru

V čem je zádrhel? Menší háček je třeba v tom, že inventarizace pracuje s jistou mírou přípustného kompromisu. Zjednodušováním, průměrováním, standardizací. Dejme tomu, že s pomocí citlivé techniky změříte, kolik skleníkových plynů, metanu, uniká z jedné krávy. Naměřené číslo roznásobíte množstvím chovaných krav v celé zemi. Podobně spočítáte emise z automobilů, komínů továren a elektráren. Jenže ne všechny krávy produkují metan shodnou měrou, podobně jako stejně nečmoudí všechna auta. V průměrech se tedy mohou schovávat i výrazné odchylky. Není to nejpřesnější, ale jde to. Vzniklý součet jednotlivých veličin tak bude do jisté míry odrážet emisní produkci toho kterého státu. A ten větší háček?

„Že na základě takto vypočítané celonárodní emisní bilance nevíme to, co by mnozí z nás považovali za dost zásadní informaci. Tedy kolik v atmosféře nad tou kterou zemí už skleníkových plynů bylo a momentálně je. Většinou totiž takové měření chybí,“ říká Rigby. „Způsob, jakým na národní úrovni monitorujeme skleníkové plyny, je tedy nutně pozměnit a doplnit. Přesněji, je třeba začít průběžně měřit a monitorovat i skleníkové plyny v atmosféře, protože jinak nemáme moc šancí dozvědět o tom, zda někde dosahujeme zlepšení.“

Najdou se příkladné výjimky. Například Velká Británie, Austrálie nebo Švýcarsko patří mezi země, kde si atmosféru hlídají a průběžně monitorují. Díky tomu se mohli například Britové (s vydatnou pomocí Rigbyho týmu) dobrat zajímavých zjištění.

Papírově máme méně, v atmosféře se nic nezměnilo

Třeba, že po léta v národních odhadech emisí skleníkových plynů o 100 % nadhodnocovali výskyt HFC-134a (tetrafluorderivátu etanu). Mělo se za to, že tohle chladicí médium z klimatizací automobilů uniká do atmosféry. Byla to přesně ta chyba kompromisu průměru. Nebo se potvrdilo, že celonárodní vyčíslení emisí oxidů dusíku dost přesně odpovídá tomu, co Británie prezentuje v klimatických zprávách na půdě OSN. Někdy ale takové měření skleníkových plynů v atmosféře přináší víc otázek, než odpovědí. Například u metanu. I když Britové „plní normy“ a dost výrazně od roku 1990 snížili zdroje emisí metanu, což se dá z jejich celonárodních zpráv vyčíst, v atmosféře nad ostrovy je metanu vlastně pořád stejně.

„Teď jde o to, co to vlastně znamená,“ říká Rigby. „Uniká nám metan ze špatně zajištěných skládek, nefunguje nějaká bioplynová stanice, jak má? Nebo byly tyhle emise kompenzovány nějakým jiným opatřením?“ Tým chemiků z projektu DARE-UK, jehož je Rigby součástí, je na základě laboratorních analýz schopen stanovit, jaký je pravděpodobný původ té které molekuly metanu. A tím i zacílit pozornost na konkrétní znečišťující sektor či region. Podstatné je, že díky celonárodní síti atmosféru monitorujících stanic má Británie mnohem lepší přehled o tom, jak moc její národní emisní bilance odpovídají pravdě a kde je prostor ke zlepšení.

Jinak nám ale jen prostá inventarizace zdrojů znečištění a vyčíslení národních emisí, za kterou následují regulace a omezení, moc neprozradí o tom, kterým směrem se vlastně od roku 1990 ubíráme.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.12.2019 09:02
A to je jenom špička ledovce. My vlastně dodnes neumíme předložit správný a platný model toků energií v biosféře, lépe řečeno ani jej nechápeme. Tušíme , kde jsou kontury "obvodových zdí" , ale co se děje v domě odhadujeme na základě zcela nedostatečných poznatků.

Jediné správné tvrzení je to, že bychom měli snížit negativní antropogenní vliv člověka na přírodu.
Mantra, že snížení emisí CO2 je jediným správným směrem pro zajištění trvale udržitelného rozvoje společnosti , je zcela nedostatečná a ve svých důsledcích (typicky - rozvoj elektromobility procesem řetězové reakce) navíc zjevně škodlivá.
Odpovědět
ig

11.12.2019 14:03
Možná něco nebylo vyřčeno nebo jen nechápu, ale jak se dá nad britskými ostrovy měřit koncentrace metanu a předpokládat při tom, že pochází z místních zdrojů, když se celá vzdušná masa maximálně do 24 hodin (a většinou podstatně dřív) vymění?
Odpovědět
VF

Vilém FAMM

11.12.2019 14:07
Jsme svědky, že nás čeká ekologický kolaps Země, pokud nevrátíme věci do správné rovnováhy. Koncentrace např. jen oxidu uhličitého, t.j. CO2, stoupá. Za 2,5 mil. let z 250 částic na milion na 410 částic nyní. Rozdíl je víc než značný. Nestačí tedy jen vytvářet tolik škodlivin, aby se nezvyšovaly, ale tolik, aby se naopak snižovaly. V případě CO2 z 410 částic na 250. Je vůbec reálné současnými způsoby toho dosáhnout a pak stav udržet? Neměli bychom spíše uvažovat o udržitelném počtu lidí v jednotlivých státech? Vždyť je víc než jasné, že více obyvatel též znamená více jakéhokoliv odpadu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.12.2019 15:05 Reaguje na Vilém FAMM
Měli, ale nikomu se do toho nechce. Podtrhly by se nohy další modle kapitalismu - podmínka trvalého ekonomického růstu jako garance rozvoje konzumní společnosti.
Odpovědět
ČM

Čech M.

11.12.2019 21:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kapitalismus bych do toho netahal, i v komunismu jsme měli vládní programy na podporu porodnosti( a úspěšné), to samé měl národní socialismus v Německu. Navíc, v rozvinutých kapitalistických zemích porodnost klesá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.12.2019 14:26 Reaguje na Vilém FAMM
Jenže v dřívějších dobách byly koncentrace CO2 ve vzduchu ještě vyšší a nic strašného se nestalo.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist