https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kuvajt-se-dusi-horkem-ale-energie-se-tam-vyrabi-postaru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kuvajt se dusí horkem, ale energie se tam vyrábí postaru

28.3.2022 02:35 (ČTK)
V zemi se dále elektřina vyrábí spalováním nafty, takže na hlavu se Kuvajt řadí k největším znečišťovatelům světa.
V zemi se dále elektřina vyrábí spalováním nafty, takže na hlavu se Kuvajt řadí k největším znečišťovatelům světa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V palčivém horku loni v Kuvajtu padali z oblohy mrtví ptáci, mořští koníci se "vařili" v zálivu, pobřežní skály byly obalené mrtvými škeblemi, jejichž lastury byly rozevřené, jako kdyby je někdo hodil do páry. Teploty se šplhaly k 53,2 stupně Celsia a Kuvajt se stal jedním z nejžhavějších míst planety. A přesto se tam nedaří prosadit projekty, které mohou pomoci omezit oteplování a snížit náklady na energie, píše agentura AP.
 

Extrémní počasí ohrožuje život na celém světě, ale vlny horka, v nichž se dusí Kuvajt, se každým rokem násobí a lidé mají pocit, že je to k nepřežití. Vědci předpovídají, že koncem století bude pobyt venku v Kuvajtu životu nebezpečný. Nedávná studie uvádí, že s klimatickou změnou souvisí 67 procent úmrtí, v nichž hrálo roli horko.

Kuvajt však zůstává jedním z největších producentů a vývozců ropy a je největším znečišťovatelem na jednoho obyvatele. Před loňskou klimatickou konferencí v Glasgow kuvajtský premiér nabídl pouze, že země do roku 2035 emise sníží o 7,4 procenta. "Čelíme vážné hrozbě, ten závazek je tak nicotný, že nedává smysl," řekla konzultantka v otázce životního prostředí Sámía Duajdžová.

Ve snaze dokázat ochotu podílet se na boji s klimatickou změnou Saúdská Arábie plánuje futuristická města bez automobilů. Dubaj chce zakázat plasty a sázet parky.

V Kuvajtu, kde žije 4,3 milionu lidí, věci mimořádně váznou. Částečně kvůli populistickému parlamentu, zčásti proto, že do úřadů, jež rozhodují o emisích, proudí většina příjmů z těžby ropy. "Vláda má peníze, informace a lidi na to, aby věci změnila. Jenomže ji otázky životního prostředí nezajímají," řekl poslanec Hamad Matár.

V zemi se dále elektřina vyrábí spalováním nafty, takže na hlavu se Kuvajt řadí k největším znečišťovatelům světa. Zatímco na silnicích měkne asfalt, Kuvajťané se uchylují do klimatizovaných nákupních center. Energie z obnovitelných zdrojů tvoří pouhé procento celkové spotřeby, což je daleko od 15procentního závazku, který chce Kuvajt splnit do roku 2030.

Hodinu cesty od špinavého předměstí Džahrá se z písečného mraku vynořují větrné turbíny a solární panely. Jenomže deset let potom, co vláda vyčlenila v západní poušti pozemky, zde převládají prázdné plochy.

Energetický park Šakája vzbudil velká očekávání. V oblasti Perského zálivu to měla být první elektrárna, která měla kombinovat sluneční a větrnou energii a Kuvajt se mohl dostat mezi nejlepší. První rok vznikla nadprodukce - vyrobilo se o 20 procent více energie, než se předpokládalo. Optimismus se ale brzo vypařil. Vláda se z projektu stáhla, aby nalákala investice soukromníků, a poté se vynořily složité právní problémy kolem prodeje elektřiny jediném kuvajtskému energetickému poskytovateli.

Místo toho, aby se pokračovalo ve slibném projektu kombinace zdrojů, zaměřili se investoři v parku na solární termickou technologii, tedy na tu nejnákladnější. Následovaly roky zpožďování a rušení kontraktů, dnes je osud celého projektu nejistý. "Nikdo nezasáhl...Prostě si řekli 'Tak zůstaňme u toho, co děláme už 70 let'," řekl člen kuvajtské nejvyšší rady pro rozvoj a plánování Valíd Nasár.

Hádky poznamenaly i odvětví těžby zemního plynu. I když i plyn vytváří emise podílející se na oteplování, jeho spalování je čistší než spalování uhlí nebo nafty. Kuvajtské rezervy zemního plynu činí 1,8 bilionu metrů krychlových, avšak zůstávají téměř nedotčené. Těžební pole sdílená se Saúdskou Arábií jsou kvůli územním sporům zavřená.

Parlament, který se považuje za ochránce kuvajtských nerostných zdrojů, těžbu často blokuje. Poslanci napadají vládu usilující o získání lukrativních energetických kontraktů, předvolávají si ministry ropného průmyslu a vznášejí proti nim obvinění z chybného řízení. Parlament se také vydává za ochránce štědrého sociálního systému. Kuvajťané platí jedny z nejnižších cen za energie a benzín. Když ministři navrhnou, že by se mělo přestat tolik utrácet za dotace, poslanci se dají do boje, a to doslova, protože při debatách dochází i na pěsti.

Odbornice na urbanistický rozvoj Šarífa Šalfánová říká, že dotace jsou velký problém, protože Kuvajťané je považují za nezadatelné právo. Týkají se i nejbohatších, což vede k mimořádnému plýtvání. Rodiny nechávají zapnutou klimatizaci, i když odjedou na několikaměsíční dovolenou. Stagnace přivádí Kuvajt do historicky vážné finanční krize, rozpočtový deficit tam loni převýšil 35,5 miliardy dolarů (793 miliard korun).

Kuvajtští ochránci životního prostředí se snaží vysvětlovat. "Obnovitelné zdroje dávají přece smysl. Vláda si musí uvědomit, kolik peněz by se mohlo ušetřit a kolik pracovních míst vytvořit," řekl konzultant Ahmad Táhir, který propaguje nový ekonomický model. Kuvajt má podle něj snížit energetické dotace a povzbuzovat majitele domů k nákupu podílů v solárních projektech.

V Kuvajtu se ale zatím spaluje nafta, ulice pokrývá vrstva špíny, odpadní voda vytéká do zálivu, z mrtvých ryb na břehu se šíří odporný zápach. Ochránci životního prostředí to označují za "páchnoucí důkaz kuvajtské politiky". "Když se procházíte u zálivu, chce se vám zvracet. Ti, co vše porušují, vyhrávají, a já ztrácím odvahu každým dnem," říká ochránce Bašár Hunajdí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

28.3.2022 06:38
Až se v Kuvajtu nebude dát kvůli vysokým teplotám bydlet, přestěhují se bohají Kuvajťané do Česka, z hlediska polohy země zaslíbené. Docela příjemné klima, v roce 2100 i pro Kuvajťany, pitná tekoucí voda z kohoutku a hlavně, minimálně 100 metrů nad současnou hladinou moře.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 09:07 Reaguje na Katka Pazderů
V té době může být v Česku úplně stejné klima jako dnes v Kuvajtu a to vinou nejen Kuvajťanů.
A tu pitnou vodu bych jim taky radši nesliboval.
Odpovědět
va

vaber

28.3.2022 08:52
v těchto zemích se nedá bez klimatizace žít , každý mrakodrap pokud by ztratil chlazení, své obyvatele rychle zahubí,
jsou to uměle vytvořené oblasti ,samostatně neschopné života, ale pro někoho je to ráj,
takových míst na planetě jen přibývá,

Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.3.2022 08:56
Snad všechny arabské země žijící z ropy/zemního plynu jsou skvělou ukázkou jak se to dělat nemá.
Pohádkově bohatí šejci a princové, dotacemi zaplavení občané s high standardem , sjezdovky s umělým sněhem , okázalé sbírky luxusních automobilů ,pětihvězdičkové hotely s plážemi apod.

Místo takových ptákovin by člověk řekl, že budou myslet na budoucnost a z krajiny udělají úrodné a pestré území, které jim zůstane až proběhne dekarbonizace.
Ani náhodou , varovným příkladem budiž Saudská Arábie, svého času největší světový vývozce pšenice ,která dokázala během deseti let zlikvidovat 27km3 podzemních vodních zdrojů . Teď nemá ani pšenici ani vodu.
I tak se dá dělat perverzní udržitelný rozvoj.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 09:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Na Arabském poloostrově žije asi 50 miliónů lidí z čerpání zvodní, které se neobnovují. Každoročně klesá hladina v řádu metrů.
To jsem zvědavý, co budou dělat, až jim voda dojde.
Tak výkonné odsolováky nepostaví za pár let, to by museli začít masivně už dnes.
Odpovědět
Pe

Petr

28.3.2022 14:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale vždyť my tady to děláme úplně stejně. Místo abychom mysleli na budoucnost a snažili se zlepšit životní prostředí a respektovat zdravou přírodu, tak betonujeme a afsaltujeme, zastavěli jsme co se dá, dálnice do každé vesnice, lesy jsme vykáceli, z polí udělali mrtvé řepkové pláně, vymřel hmyz, vymřeli ptáci, vysychají řeky a potoky. A stále většími auty si jezdíme do vyhřívaných bazénů a klimatizovaných kanceláří.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 20:56 Reaguje na Petr
Zklidněte hormon, skutečně se nechováme většinou dost ekologicky, ale to je jeden pohled. V tom opačném je Evropa na prvních místech v čištění vody i vzduchu, ve snižování emisí všeho, především CO2, v Evropě není ani jedna z DESETI nejšpinavějších řek světa.

A především v Evropě nestoupá počet obyvatel i přes stálou imigraci.

Především v Evropě (a USA) se aspoň trochu naplňuje green deal a snižují se emise CO2 přecházením na OZE.

Prakticky všude na světě je to jen horší a nebo úplně nejhorší (Čína).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 09:11
Já bych se toho nebál, pan Kalenda by nám vysvětlil, že dle integrálu TSI se už globální oteplování zlomilo a od loňska začíná ochlazování. A ten, kdo tvrdí opak, je zaprodanec klimaalarmistické lobby, žijící z dotací na OZE.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

28.3.2022 11:29
Článek dobrý, i když zrovna o Kuvajt tu jde až posledním místě, bo ačkoli lze věřit tomu, že se tam chovají jednak jako dobytek, jednak si se sousedy pro zpestření dělají ze života pakárnu, tak z pohledu globálního klimatu by nic nezměnilo, ani kdyby si tam všichni hromadně hodili mašli. Takže hnusně sobecky řečeno, vedro tam mít budu ať budou dělat cokoli, bo jejich vliv je nula nula nic.

Ale krásně to ilustruje ten postoj k danému problému, resp. vtah k životnímu prostředí jako takovému, v podobných končinách. V zásadě to mají prostě na háku. Takže je sice fajn a super, že my tu v Evropě děláme co můžeme ... v řadě případů spíš blbneme na kvadrát ... ale v tom trendu nezměníme nic.

A než se zničit ve snaze na zastavení nezastavitelného je lepší se připravovat na to, až se to podělá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 13:27 Reaguje na Svatá Prostoto
A jak si představujete tu přípravu na situaci, kdy u nás bude +50°C ve stínu (už naměřili 42) a všude polo - až úplná poušť. To by mě fakt zajímalo, co vymudrujete.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 13:29 Reaguje na Pavel Hanzl
A tahle situace nastane až se globálně oteplí o JEDEN stupeň, což při současném švunku můžeme čekat do třeba 30 - 40. let.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

28.3.2022 13:56 Reaguje na Pavel Hanzl
A nebo taky prd.

https://www.enviweb.cz/56795

Většina prognóz zrovna v našem regionu žádné tropy nepředpokládá.

Prostě klasika, všichni ví prd, a nebojí se to přiznat, jen Hanzl má jasno.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.3.2022 15:07 Reaguje na Svatá Prostoto
To bude sklonom zemeskej osi :-) Ten sa meniť nebude a u nás sa budú naďalej striedať ročné obdobia tak ako sme zvyknutý. Zase máme ďaľšiu jar, keď cez deň padajú teplotné rekordy a v noci je až -7 °C. Teplotný rozptyl 29 °C veľmi nedosvedčuje zvýšenú skleníkovosť atmosféry.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 17:37 Reaguje na Vladimir Mertan
Nevšiml jsem si, že by někde naměřili denní rozdíl teplot 29°C a hlavně netuším, co to má společného se skleníkovým efektem.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.3.2022 18:53 Reaguje na Pavel Hanzl
https://meteoinfo.sk/clanok/53123-sialena-30-stupnova-denna-amplituda-teploty-vzduchu
To je dobre, že netušíte čo to má spoločné so skleníkovým efektom. Ani ma to neprekvapuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 20:13 Reaguje na Vladimir Mertan
Tak to vysvětlete, celkem logicky by to dosvedčuje, ale napište konkrétně v čem nedosvedčuje.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.3.2022 07:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Vysvetlím to úplne jednoducho, v sklenníku nemrzne ale naopak, panujú v ňom ustálené teploty. Myslím si, že je to celkom pochopiteľné aj pre Vás.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2022 09:16 Reaguje na Vladimir Mertan
To je zvláštní názor.
Pokud by nebylo skleníkového efektu, byla by na Zeměkouli teplota blízká absolutnímu bodu mrazu, jako třeba na Marsu.
Takže tu máme velmi silný skleníkový efekt a rozdíly teplot taky. Když se zvýší o minimálních pár stupňů, totálně se změní celý zemský ekosystém, ale na rozdíl teplot to vliv mít bude zase jen pár stupňů.
Navíc ten rozdíl je dán počasím (změna proudění), takže ten argument je celý na dvě věci.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.3.2022 13:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Neviem či to má cenu, ale skúsim to. Ak by Zem nemala atmosféru, tak by bola priemerná teplota na Zemi podobne ako na našom Mesiaci -23 °C. Ale cez den by bolo 130 °C a v noci -170 °C. Zemská atmosféra a hlavne oblačnosť spôsobuje, že teploty sa pohybujú v rozumnom rozmedzí. Sklenníkový efekt by mal spôsobovať, že tepelné žiarenie Zeme, neuniká do vesmíru ale čiastočne sa vracia naspäť. Toto vo veľkej miere zabezpečujú oblaky a vlhkosť v atmosfére. Ak je vzduch suchý, rýchlo sa cez deň zohreje a v noci sa veľmi rýchlo vychladí. CO2 je vo vzduchu iba 0.04% čo je oproti vodnej pare fakt veľmi málo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2022 18:17 Reaguje na Vladimir Mertan
To, co popisujete, je skleníkový jev, bez něho by na Zemi život neexistoval.
Z paleodat (zvláště přesné jsou vývrty z ledovců v Antarkticě i Grónsku) je jasné, že všechny doby ledové i meziledové velmi dobře korespondovaly se změnou koncentrace CO2 v atmosféře.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.3.2022 21:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Nie je jasné čo je príčina a čo je následok. Studené moria dokážu pohltiť viac CO2 ako teplé. Príčiny dôb ľadových sú vysvetľované zmenou osi rotácie zeme a zmenou dráhy zeme - jej eliptiky. (Milankovičove cykly)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.3.2022 13:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Inak o Marse máte zvláštny názor vy. Marsová atmosféra obsahuje až 98% CO2 oproti 0.04% na Zemi. Je síce veľmi riedka, ale aj tak obsah CO2 je v absolútnej hodnote podobný alebo väčší ako na Zemi. Okrem iného CO2 v zime zamŕza a tvorí tuhé skupenstvo a v lete zase rozmŕza. Spôsobuje to zmeny tlaku a silné vetry v atmosfére Marsu.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.3.2022 13:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Denný rozdiel nie je spôsobený zmenou prúdenia. Určite nie v tomto prípade. Jedná sa o ustálené veľmi pekné počasie pri tlakovej výši bez pôsobenia vetra. Akonáhle by fúkal vietor, tak by teploty v noci tak výrazne neklesali.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2022 18:18 Reaguje na Vladimir Mertan
Tak čím je způsoben?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.3.2022 21:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Rozdiel teplôt spôsobený nočným vyžarovaním a denným prehriatim vzduchu od ničím netieneného slnka.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.3.2022 07:52 Reaguje na Vladimir Mertan
A co to má společného se skleníkovým efektem?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

30.3.2022 20:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Asi som stratil trpezlivosť. Skúste mi napísať, čo si predstavujete pod skleníkovým efektom vy. Možno sa niečo nové dozviem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.3.2022 08:07 Reaguje na Vladimir Mertan
Určitě se dozvíte:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

31.3.2022 11:27 Reaguje na Pavel Hanzl
A vy ste to čítal a pochopil ste to? Pretože jedna vec je sem bachnúť odkaz a druhá vec je článku porozumieť a vedieť ho aplikovať na súčasnú situáciu o ktorej sa bavíme. Nebudem sa zaoberať celým textom, ale medzi dôkazmi účinku CO2 sa udáva: "rychlejší vzestup nočních teplot proti denním," inými slovami sa znižuje rozptyl denných teplôt. A to je to o čom sa tu celý čas bavíme a vy to nechcete pochopiť.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 17:32 Reaguje na Svatá Prostoto
Ten článek je skutečně kouzelný, ne jen tím, že není podepsaný, ale hlavně tím, že je z roku 2006.
A právě klimatologie za tu dobu provedla obrovský pokrok a tyhle názory jsou dnes prostě pouze komické.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.3.2022 11:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Když vy trubko ani s tím strejdou gůglem neumíte ...

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/tani-arktickeho-ledu-muze-zpusobit-ochlazovani-zapadni-evropy-40313106

A nebo " Climate models do not yet know which warming trend will dominate in the future, she added."
https://www.ecowatch.com/global-warming-extreme-cold-weather-2650480603.html

A je toho samozřejmě všude spousta.
Kašpárku:-))).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2022 18:10 Reaguje na Svatá Prostoto
Člověče nešťastná, kdybyste alespoň četl to, co kritizujete, tak byste nebyl tak zmatený.
VŠICHNI tady ví, že globální oteplování není lineární jev a součástí je "divoké počasí", mezi jinými i tvrdé zimy, případně ledové deště atd. atd. atd.
Jistě, že by mohla Evropa spadnout do lokálního ochlazení, ale ne na dlouho. Ten globál ji stejně dožene.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2022 18:11 Reaguje na Svatá Prostoto
Taky tam psali, že led taje asi 7x rychleji, než v 90. letech.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 17:44 Reaguje na Svatá Prostoto
Dost zajímavý názor je, že odtává asi 3% ledu za desetiletí. Na tom je nejlépe vidět, jak to oteplování nabírá forsáž.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.3.2022 14:17
Pridám informácie z wiki o prírodných podmienkach v Kuvajte:
"Většinu země pokrývá plochá pouštní krajina, mírně se svažující k severovýchodu. Stálé vodní toky neexistují, na ostrovech při severovýchodním pobřeží se prostírají solné bažiny.Podnebí je suché, roční srážky dosahují sotva 75 až 150 mm, z čehož většina spadne v zimě a na jaře. Kuvajt je méně vlhký než ostatní pobřežní oblasti na Arabském poloostrově. Nedostatek sladké vody znemožňuje rozvoj zemědělství. Dodávku vody menším dílem zajišťují omezené podzemní zdroje (zčásti brakické), hlavním způsobem jejího získávání je však odsolování vody mořské nebo dovoz.Severozápadní vítr šamal, běžný během června a července, způsobuje dramatické písečné bouře. Léta v Kuvajtu jsou jedny z nejžhavějších na Zemi. Nejvyšší zaznamenaná teplota byla 54 °C (21. července 2016), což je nejvyšší teplota zaznamenaná v Asii. Průměrné denní teploty se pohybují od 13 °C v lednu po 35 °C v červenci (odpolední maxima v létě vystupují ke 45 °C). Zimní sezóna v Kuvajtu je chladnější než v jiných pobřežních zemích na Arabském poloostrově."
Neviem čo by ste čakali v púštnej krajine, ktorá sa nachádza iba kúsok od obratníka Raka. Bolo a bude tam vždy horúco a sucho, pretože púšte sa zvyknú nachádzať práve pri obratníkoch. Napriek tomu je v Kuvajte vyššia hustota obyvateľstva ako na Islande, alebo severnom Nórsku, Švédsku či Fínsku. Ťažko môžeme očakávať, že kvôli pár molekulám CO2 naviac v ovzduší sa niečo zmení, pretože hlavné otepľujúce vplyvy slnečného žiarenia a nedostatok vody účinok CO2 vysoko prebíja.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2022 17:41 Reaguje na Vladimir Mertan
Těch pár molekul CO2 je ve skutečnosti 50 MILIARD TUN CO2 emitvaných KAŽDOROČNĚ do atmosféry lidma. A k tomu se stále připojují pyramidová jevy. Odtávání Arktidy i Antarktidy probíhá daleko rachleji, než prognózovali nejhorší klimaalarmisti.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.3.2022 11:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Máte pravdu, je to fakt hrůza a bude ještě daleko hůř. Já bych si na vašem místě normoš hodil mašli, ať už to máte za sebou a nemusíte žít v neustálém děsu z věcí příštích.

Navíc by tu byl konečně klid:-))).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.3.2022 17:57 Reaguje na Svatá Prostoto
Diskuse je od toho, aby na ní byl klid. Voni sou hlava...
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist