Kvóty na domácí potraviny chtělo zavést i Rumunsko

Novela zákona o potravinách se vrací do Sněmovny. Podle původní sněmovní verze mělo od roku 2022 být v obchodech 55 procent českých produktů a tento poměr by následně rostl. Tento návrh Senát v polovině března odmítl. Již loni také vyvolal kritiku nadnárodních potravinářských firem, podle kterých jsou v rozporu s pravidly jednotného vnitřního trhu EU. Podle sdružení schválení zákona může vést k žalobám u Evropského soudu. Výhrady rovněž již dříve vyjádřilo podle Hospodářských novin osm zemí EU prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi(ANO).

Zákon zvyšující podíl domácích potravin v obchodech schválil v červnu 2016 také rumunský parlament. Zákon nařizoval supermarketům, aby 51 procent u nich prodávaného masa, ovoce, vajec a zeleniny tvořily rumunské produkty. Kvůli hrozbě u Soudního dvora EU svou 51procentní kvótu na domácí potraviny v obchodech Rumunsko nakonec zrušilo.

U Soudního dvora EU se v roce 2019 kvůli opatřením, které znevýhodňují potraviny z dovozu, ocitlo Maďarsko. Evropská komise napadla zákon, podle kterého musí maloobchodníci uplatňovat stejné ziskové rozpětí u zemědělských a potravinářských produktů bez ohledu na zemi jejich původu. Tím je podle EK porušeno právo EU o volném pohybu zboží, neboť to odrazuje od prodeje dovážených produktů ve prospěch domácích produktů. Maďarsko zákonem také podle EK narušuje volnou tvorbu prodejních cen zemědělských produktů a nezajišťuje spravedlivou hospodářskou soutěž. Zákon podle EK brání tomu, aby někteří dovozci a maloobchodní prodejci dováženého zboží nabízeli pro spotřebitele atraktivnější maloobchodní ceny.

Domácí výrobce zemědělských produktů a potravin chrání také Slovensko, kde prodejce potravin a zemědělských výrobků musí podle zákona pod hrozbou pokuty do půl milionu eur (12,9 milionu korun) při reklamě, například na letácích, zajistit, aby nejméně polovina propagovaných potravin a zemědělských výrobků byla vyrobena na Slovensku. V roce 2019 se tímto nařízení začala zabývat EK. Bývalý prezident Andrej Kiska sice upozornil, že opatření je v rozporu s právem EU, protože omezuje propagaci výrobků z jiných členských zemí unie, sněmovna ale veto hlavy státu přehlasovala.

---

reklama

---