https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lanskroun-chce-vytvorit-19-tuni-aby-zadrzovaly-vodu-v-krajine
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lanškroun chce vytvořit 19 tůní, aby zadržovaly vodu v krajině

12.10.2024 00:48 | LANŠKROUN (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | tdlucas5000 / Flickr.com
Město Lanškroun na Orlickoústecku vytvoří ve čtyřech lesních lokalitách 19 tůní, jejich hloubka bude až 1,5 metru. Zlepší se tím zadržování vody v krajině a zvýší druhová pestrost, uvedla radnice.
 
Město teprve připravuje projekt, z něj vzejdou náklady i harmonogram prací. Tůně město udělá u rybníků Dlouhý a Olšový, pod skautským objektem U Zubrovky a v lese mezi skládkou silnicí na Jakubovice. Lokality se nacházejí v lese. Zavodňují je přívalové deště nebo tající sníh.

"Tyto oblasti již nyní vykazují rysy mokřadů. Tůně budou mít nepravidelné miskovité tvary a různou hloubku, přičemž některé dosáhnou až 1,5 metru. Hladina vody v tůních bude kolísat v závislosti na počasí. Maximálně naplněné budou po deštích nebo tání sněhu v zimním, jarním a podzimním období," uvedla mluvčí města Petra Klementová.

Tůně pomohou proti suchu a přispějí k oživení fauny a flóry. Stanou se biotopy pro různé druhy ryb, obojživelníků, vodního hmyzu a vodního ptactva.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.10.2024 05:49
1* Různé tůně se dají porovnávat (druhy, početnost...).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2024 07:28
No a ještě tak mělké tůně - polní rozlivy a bahniště suché po většinu roku, udržované těžkou technikou, orbou (nebo buvoly). + Vlhké louky udržované mozaikovou sečí a pastvou.
Odpovědět
HH

Honza Honza

12.10.2024 08:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Zpět k přírodě není jednoduchá, nenáročná a bezplatná cesta, kdoví jaký bude vývoj. Možná, že ekologická elektrifikace (a hospodářský úpadek Evropy) zastaví všechny dobré (rovněž ekologické) projekty.
Odpovědět
Anyr

Anyr

12.10.2024 09:47 Reaguje na Honza Honza
Honzo, prosím tě... zkus si někdy propočítat onen "děsivý hospodářský úpdek" versus škody, které působí klimatická změna. Třeba jen náhrady zemědělcům za "blbé počasí", plus povodně, plus za to tornádo před pár lety...

Buď něco uděláme, v řízených podmínkách, a transformuje se to, nebo neuděláme nic, ve jménu "super hospodářství", a celé hospodářství se časem zhroutí a de facto zanikne.
Jen ten "blbej vítr", který byl mimo škálu měření, v USA prý udělal škody za 50 miliard dolarů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2024 12:24 Reaguje na Anyr
Nadměrně fandíte moci člověka, že poručíme větru dešti. Hurikány, povodně, doby ledové i meziledové byly i bez lidí. A budou pořád, a to i natruc Evropě, která omezí těch svých 8% a třeba i do záporna.
Odpovědět
HH

Honza Honza

12.10.2024 13:03 Reaguje na Anyr
Naprosto správný názor. Pan Vinkler se také pře s p. Petrem, že je nutno něco dělat, udržovat diverzifikaci ne jen přihlížet.
Ale tady jde o to, aby tyto kroky byly efektivní účinné, aby něco zlepšovaly a ne naopak situaci nezhoršovaly. Dle p. Petra si má příroda pomoci sama, protože ona sama nejlíp ví, jak na to. Já vyčítám p. Vinklerovi, že nadměrná diverzifikace - nadměrné stepní oblasti otepluuí.
Finanční možnosti státu nejsou neomezené, nutno postupovat hospodárně, jinak je vyčerpáte za blbosti a nebudetze mít nic. Masivně podporovat FV za miliardy a pak je odpojovat od síte je takový příklad. Podpora TČ za miliardy a pak zjistit že nefungují jer další příklad. Elektroauta mají svá omezení, až na důležité cestě zjistíte, že není nabíječka, tak si elektroautom začnete rozmýšlet.
Prostě vše i ty nejlepší myšlenky a projekty se musí dobře připravit, jinak to bude socialistická kolektivizace končící bídou.
Pro OZE je nejdůležitější najít úložiště energie- pokud se to podaří, bude to fungovat. Pokud se podaří zprovoznit fúzi, máme vyhráno. Nestačí jen snít, jak to bude báječné.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.10.2024 19:52 Reaguje na Honza Honza
Úložiště potřebné kapacity a výdrže nebyly, nejsou a nebudou!
Proto jsou OZE slepou vývojovou větví odsouzenou plnit pouze okrajovou roli.
Nejlepším způsobem ukládání jsou
přečerpávací elektrárny, díky reliéfu ČR lze spočítat na prstech jedné ruky.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

13.10.2024 09:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Mirečku, určitě nebyly a nejsou, na tom se shodneme všichni. Bohužel BUDOU a ty jako vzdělaný člověk to moc dobře víš, jenom ti vadí, že si někdo z pionýrů této nové moderní technologie sáhne na dotace.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.10.2024 13:13 Reaguje na Zdenek Wenzel
Pan Wagner zarytě a dlouhodobě tvrdí, že EU se rozpadne a zbankrotuje. To by skutečně mohlo nastat, kdyby se dostali k moci dezoláti, jako je on, to velmi pravděpodobně.
Odpovědět
Pe

Petr

13.10.2024 19:54 Reaguje na Honza Honza
"Finanční možnosti státu nejsou neomezené, nutno postupovat hospodárně, jinak je vyčerpáte za blbosti a nebudetze mít nic."
No právě. Uvědomme si, že úplně každé lidské dílo je následně potřeba v podstatě donekonečna udržovat. Jste si jistý, že máme finanční možnosti na to, abychom celou přírodu uměle "nadlepšovali"?
Naproti tomu vrátit prostor přírodě a zvýšit lesnatost je v porovnání s tím téměř zdarma. A zároveň máme 100% jistotu, že se příroda nadlepší sama (ano, ona opravdu ví jak na to) a bude fungovat i se všemi benefity, jako je zlepšení klimatu, vodního režimu a biodiverzity, a to v rozsahu, který je pro nás zcela nedosažitelný.
A nejlepší na tom je, že takto se dá zvětšovat intenzita a rozsah přírody v podstatě bez omezení a relativně donekonečna, nebo do libovolného stavu.
Byl jste na houbách? Určitě jo. To je v lese života, že? Skoro jako hrmečku vař. A vše úplně a naprosto samo.
Odpovědět
HH

Honza Honza

13.10.2024 21:06 Reaguje na Petr
Já si taky myslím, že 3/4 území ČR by se mohlo zalesnit, tento hustý Hercinský les je to nejřirozenější naše současné prostředí (právě proto také samo v minulosti vzniklo). Vzniklo tak, že patrně lidé vybily velké býložravce (tj. patrně lidskou čiností). Podle mě a asi i dle vás a správců NP stáda mamutů naše přirozené prostředí není, období tundry pominulo, podobně jako tropický oceán v prvohorách.
Já bych ale tento přirozený les využíval hospodářsky, staral bych se i o diverzifikaci (i volné louky jsou naše přirozené prostředí), dělal bych všechny zásahy popisované v článcích ekolistu. Tak to cítím já, někdo jiný třeba jinak.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2024 16:21 Reaguje na Honza Honza
Mám vlastně stejný názor. A základním principem bude přiměřenost. Nepřiměřenost (v podstatě všeho) způsobila dnešní situaci - rozvrat klimatu, vodního režimu, biodiverzity... Nemůžou být dvě třetiny území termočlánkem zbaveným vegetace. To vede ke kolapsu.
Z míry původní lesnatosti (3/4 území) vyplývá, že tu byly i jiné biotopy, ale byly pomístné, malého rozsahu a nesouvislé. A některé i nestabilní - vznikaly a zase zanikaly... tak jak příroda průběžně žije a vyvíjí se. A tento poměr určoval i biodiverzitu, a vlastně byl i původcem utváření a existence jednotlivých druhů.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.10.2024 19:50 Reaguje na Anyr
Tak hurikány navštěvují jih USA pravidelně. Tento nebyl zdaleka nejsilnější ani nejničivější, ničil proto, že mu v cestě stojí dnes lidská sidla, byl možná na větším prostoru. Ale varování byla dramatická, proto lidé poslechli a odešli a ztráty nebyly katastrofické jako dřívějších letech. Opravy oživí ekonomiku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.10.2024 13:07 Reaguje na Jarka O.
Až vám tornádo sebere střechu na baráku, taky vám oprava oživí ekonomiku domácnosti, že?
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.10.2024 19:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Nejvíc ekonomických škod napáchal hurikán Ivan.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.10.2024 16:48
No, byly doby, kdy bylo vody celkem nadbytek, tak se meliorovalo i množství rybníků, z těch se po zanešení bahnem, stala úrodná pole.
Nyní je vody málo a výnosy na polích velké, tak je možné vracet se k vyššímu množství vodní ploch - je jich nyní tak 1/2 až 2/3, proti době před 120 - 150roky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.10.2024 09:06 Reaguje na smějící se bestie
Ano bylo to tak v minulosti vždy, že se lidé přizpůsobovali počasí
a podnebí. Ti, co tak dělali, tak přežili, kdo ne, tak nepřežili.
Dělali ale na rozdíl od dnešní společnosti změny úměrné schopnostem
lidí a nehráli si na bohy schopné počasí a podnebí měnit. Musíme se
zkrátka přizpůsobit a právě tam směřovat finance, které zbytečně
směřují k ovlivnění globálních změn, které tu byly, jsou a budou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.10.2024 13:11 Reaguje na Břetislav Machaček
My děláme taky změny úměrné schopnosti lidí, vyfučet do atmosféry 50 mld. tun CO2 ročně. A to nikdo před náma nedokázal. A průmyslové velmoc Británie skobčila s uhlím a za celých 140 let vypustil tolik CO2, co Čína dokáže bohatě překročit za rok.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist