https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lesnici-podle-ochrancu-ponicili-dubove-lesy-v-hodoninske-dubrave
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lesníci podle ochránců poničili dubové lesy v Hodonínské Dúbravě Aktualizováno

24.8.2021 14:00 | BRNO (ČTK)
Hodonínská Dúbrava byla jako národní přírodní památka vyhlášená 1. dubna 2014, a to na ploše asi 683 hektarů.
Hodonínská Dúbrava byla jako národní přírodní památka vyhlášená 1. dubna 2014, a to na ploše asi 683 hektarů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Lesy ČR podle ochránců přírody z brněnské místní skupiny Hnutí Duha holosečí poničily cenné dubové lesy v národní přírodní památce Hodonínská Dúbrava. Ekologové podali podnět k prošetření České inspekci životního prostředí (ČIŽP). Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová na dotaz ČTK uvedla, že šlo o vynucenou těžbu odumírajícího porostu a obvinění Hnutí Duha odmítla.
 

Hodonínská Dúbrava leží dva kilometry severně od Hodonína mezi Hodonínem, Mutěnicemi a Dubňany. Předmětem ochrany jsou tamní lesní společenstva, stepní teplomilná společenstsva a vzácné druhy rostlin a živočichů. Ochránci uvedli, že dobrovolníci Hnutí Duha v lokalitě našli několikahektarovou holoseč, ve které Lesy České republiky podle ochránců zlikvidovaly všechny stromy včetně nové generace lesa. Kromě přirozené obnovy dubů a dalších cenných dřevin pak podle ochránců padla za oběť těžbě i fauna a flóra, která se v zemi jinde přirozeně nevyskytuje.

"V Hodonínské Dúbravě lidská činnost přírodě obvykle prospívá, holoseče jsou však nepřípustnou výjimkou, která cennou přírodu likviduje. Protože se lesy nižších poloh České republiky po tisíciletí vyvíjely v symbióze s vlivem zvěře a lidí, počítá plán péče o chráněné území s maloplošnou těžbou stromů. Vznikají tak světlá místa, podobně, jako by je vytvářela zvěř okusováním stromů a semenáčků. Právě na drobné lesní světliny na jižní Moravě se vážou rostliny a živočichové včetně kriticky ohroženého okáče jílkového. Plošné holoseče cennou faunu a flóru v Hodonínské Dúbravě likvidují," uvedl Petr Jelínek z Hnutí Duha Brno.

Holoseče jsou podle ochránců pro chráněného motýla okáče jílkového fatální. Hodonínská Dúbrava je přitom posledním místem v Česku, kde vzácný motýl nachází útočiště. Podle entomologa Jiřího Sladkého obývá okáč jílkový v Hodonínské Dúbravě tři kolonie. Prostřední, která je pravděpodobně nejvíce ohrožená, protože v ní ryjí divoká prasata a zarůstá lípou, střemchou a dalšími agresivními dřevinami, tak podle entomologa utrpěla další těžký úder.

"Lesy ČR loni prořezaly a vykácely velké plochy v jižní části areálu, kde se okáč zdržoval nebo alespoň tudy přelétával. Zmizely i poslední porosty, které mohly propojit místa vhodná pro okáče. Podle plánu péče tady měli lidé prosvětlovat les a odstraňovat invazivní vegetaci, což by vytvářelo podmínky pro plnohodnotný návrat vzácného motýla. Po tomto zásahu pohasla naděje, že motýl osídlí jižní část přírodní památky," uvedl Sladký.

Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová ČTK napsala, že Hnutí Duha napadá lesníky neoprávněně bez znalosti věci a ověření faktů. "V tomto případě šlo o vynucenou těžbu odumírajícího dubového a lipového porostu. Těžili jsme se souhlasem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, s níž jsme včas naše záměry a postupy konzultovali. Kromě jiného i na jarní terénní pochůzce. Agentura s nimi souhlasila. Důrazně se ohrazujeme proti tvrzení Hnutí Duha, že Lesy ČR jakkoli porušily zákon," uvedla mluvčí.

Mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka ČTK napsal, že zmíněný podnět dostali a zabývají se jím. "Právě kvůli šetření ale není možné v tuto chvíli k tomuto konkrétnímu případu sdělit víc. Co se lhůty týče, šetření by mělo proběhnout do 30ti dnů," uvedl Ovečka. Doplnil, že v případě prokázání porušení zákona o ochraně přírody a krajiny lze uložit sankci až dva miliony korun a v případě spáchání přestupku podle zákona o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa až do pěti milionů korun.

Hodonínská Dúbrava byla jako národní přírodní památka vyhlášená 1. dubna 2014, a to na ploše asi 683 hektarů, kdy rozloha ochranného pásma je asi 90 hektarů. Ze vzácných rostlin v ní roste například kostřava ametystová, kavyl písečný, lýkovec vonný, kosatec různobarvý či mečík bahenní. Domov poskytuje i vzácným druhům živočichů, žije v ní například netopýr černý, kuňka obecná, přástevník kostivalový či tesařík obrovský.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jirka Černý

24.8.2021 17:52
Je potřeba vykazovat činnost a prokázat angažovanost.
Odpovědět
kk

karel krasensky

24.8.2021 20:46
Asi by veškerou těžbu měli provadět ochranaři.A chtěl bych to vidět na vlastní oči
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

25.8.2021 11:33 Reaguje na karel krasensky
Ano souhlasím s kk ! Nejde o vlastní těžbu, ale o dosažené vzdělání ochranářů ekologických organizací nejen Hnutí Duha . Po celém území ČR je možné se setkat s "ekologickými" mrtvými rostlinnými torzy jež slouží jako množírny nejen predátorům lýkožroutů smrkových ale právě i bekyni, dřevomorce atd.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

25.8.2021 11:38 Reaguje na Krejcar Stanislav
Ekologická samoobnova porostů u většiny holosečí může být založena na ekologickém respektování dubových náletů přirozenou cestou. Většinou se tyto prostory vzpamatují a samoobnoví jako se to děje v bývalých pískovnách a lomech kde se s těžbou skončilo před xylety.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.8.2021 08:11
LČR = státní devastátor životního prostředí... nic nového...
Odpovědět
dm

david matoušek

25.8.2021 11:54 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak jaké řešení bys navrhoval?
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

25.8.2021 13:29
Lípa a střemcha se řadí mezi agresivní dřeviny?(zřejmě tam ano)
Spíš mě napadlo, proč se vlastně vyhlašují nějaké přírodní
památky nebo CHKO, když hospodaření je stejné jako v okolních lesích.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

25.8.2021 16:18 Reaguje na Jakub Brenn
PP má dané nějaké ochranné podmínky. Pokud jde třeba o neobvyklý skalní výchoz tak například zákaz těžby kamene, umísťování staveb... Zemědělské nebo lesnické hospodaření může a nemusí být ovlivněno. Na rozdíl od PP (chránící nějaký přírodní fenomén jako naleziště zkamenělin nebo skalní věž) chrání třeba NPR celý ekosystém. CHKO chrání unikátní krajinný ráz velké oblasti. Typicky se v CHKO normálně hospodaří za nějakých podmínek ale je omezen například vzhled staveb, masivní zásahy do krajiny jako stavba přehrad, dálnic atp. Uvnitř CHKO mohou (ale nemusí) být vyhlášeny různé přírodní památky, národní přírodní památky, přírodní rezervace a národní přírodní rezervace. Ty kategorie ZCHÚ a jejich režimy se zásadně liší a jde o naprosté základy státní ochranářské politiky. Zkuste si o tom něco nastudovat z veřejných zdrojů.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

26.8.2021 14:50 Reaguje na Dalibor Motl
Moc děkuji za odpověď!
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

25.8.2021 16:26 Reaguje na Jakub Brenn
Vyhlášení včetně stanovení ochranných podmínek: https://drusop.nature.cz/customer_data/vyhlasky/v_25474_1.pdf
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

25.8.2021 16:54 Reaguje na Jakub Brenn
Plány péče jsou k nalezení zde: https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=14276 Jde o velmi poučné čtení. OP požaduje opatření, která jsou v rozporu s lesním zákonem (= nejsou legální). Jde například o "hrabání steliva", "pastva dobytka v lesích" atp. Vlastník lesa je nemůže povolit a ani strpět. Zde by byla nutná změna zákona. Vlastník (LČR) neplánuje změnu kategorie lesa (nyní lesy hospodářské). Také stojí za citaci : "Navrhovaná opatření znamenají značnou
zátěž pro vlastníky bez navržené
kompenzace. Navržená opatření plánem
péče pro NPP Hodonínskou Dúbravu
rámcově značně zpřísňují požadavky na
lesní hospodaření, ztěžují a omezují
hospodaření, prodražují hospodaření
nebo ho zcela vylučují bez patřičné
navržené kompenzace. Přitom při
předkládání dokumentů k vyhlášení NPP
Hodonínská Dúbrava do Vlády ČR bylo
jasně řečeno, že vliv na vlastníky bude
minimální." Můj názor je, že současný lesní zákon je velmi rigidní a zasloužil by změny. Bez jeho změny ale nelze realizovat některá navrhovaná opatření.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

5.9.2021 14:15
Lidovci se opět pokouší rozbíjet vlastnickou strukturu, aby mohli urvat pro své přátele a kamarády a svoji církev neomylnou další majetek. Není to o ničem jiném, než o tom, že LČR sloužila všem pravicovým vládám jako dojná kráva pro plnění státního rozpočtu a nyní, když bude potřebovat nějaké platby pro obnovení hospodářství se vyrojí různí takyodborníci.
Proč tihle pánové nezažalovali také viníka vzniku tornáda ? Je jasná trasa, kde posilovalo, i trasa, kde škodilo. každý meteorolog i klimatolog k tomu může uvést fakta, státní orgány se ale nezeptají. Proč asi ?
Prostě bude potřeba nabrat lidi, zalesnit, zaplatit a roky pečovat.
Motykám a kopálům zdar, sazenice a voda je jen logistický problém.
<rýpal lesní>
PS : a že je nějak ticho o úseku R55(D55) Moravský Písek - Rohatec, že. Tam se má kácet, až budou létat třísky. To je tím katolickindrmanagementem.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist