Lesničtí odborníci i hospodáři požadují novelizaci lesního zákona
Na podobě novelizace a její nutnosti se shodli zástupci lesníků, vlastníků lesů, ochránci přírody, průmyslníci i akademici. "O stejnou iniciativu jsme se snažili už za předchozí vlády, nějaké diskuse se vedly, ale nedospěly do finále. Teď chceme poslance vyhecovat k tomu, aby zákon opravdu novelizovali. Aktuální iniciativu vnímáme jako výkop k diskusi. Předali jsme podněty ministerstvu a dostali jsme ujištění, že na tom budou pracovat," řekl Pospíšil.
Potřeba novely je poměrně akutní, protože už letos na konci roku končí platnost některých výjimek ze zákona, které kvůli kůrovcové kalamitě rozvolnily termíny pro zalesnění holin. Vrátí se tak nutnost zalesnit holinu do dvou let a nutnost les takzvaně zajistit do sedmi let. Jedním z požadavků je proto prodloužení těchto lhůt ze dvou na šest let a ze sedmi na 12. "Je nutno podpořit větší využití přirozené obnovy a jít přes přípravné dřeviny k cílovým. Jen tak se podaří zajistit nejen druhovou různost, ale i věkovou," řekl Pospíšil. Ve stabilním a odolném lese rostou stromy různých druhů a různého stáří a v případě postižení části lesa nevzniká holina, protože na ploše zůstává dostatek stromů.
Současný zákon také lesníky příliš svazuje v tom, jaké dřeviny a v jakém množství mohou kde sázet. Určuje minimální procento zastoupení melioračních, tedy zlepšujících dřevin. "Existuje jejich seznam, ale může se stát, že se přirozeně zmladí i jiné druhy vhodných dřevin a lesník pak na takovou obnovu nemůže získat finanční příspěvek. Bylo by potřeba jít cestou opačnou, aby existoval seznam nežádoucích dřevin," řekl Pospíšil.
Dalším požadavkem je vznik samostatných lesních úřadů oddělených od samospráv. Měly by zlepšit odborné fungování a dohled státní správy lesů s důrazem na poradenskou a osvětovou činnost a do budoucna mají přinést i významné finanční úspory ve veřejných rozpočtech. Novela má také podpořit dobrovolné sdružování menších vlastníků lesů, podpořit inovace v lesnickém hospodaření, přispět ke zmírnění škod způsobených zvěří a zajistit podporu za poskytování mimoprodukčních ekosystémových služeb a více zohlednit požadavky ochrany přírody.
Pokud by lesní zákon novelizovaný nebyl, pokračoval by tvrdý dopad klimatické změny na lesy a na životní prostředí. Projevuje se suchem, kůrovcovou kalamitou, velkými holinami a také lesními požáry. "Bez novely hrozí narušení všech funkcí lesa," uvedl předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR Jiří Svoboda.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (22)
Michal Ukropec
23.11.2022 05:25Jaroslav Řezáč
23.11.2022 08:17 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
23.11.2022 15:00 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
23.11.2022 08:50Petr
23.11.2022 09:47Ty už jsou dávno narušené, spíš zničené, stačí vyjít ven. Kdyby narušené nebyly, tak by dnes lesy byly zdravé a funkční, a klimatická změna by byla mnohem menší a bez větších dopadů, protože zdravý a funkční les funguje jako nenaraditelný klimatický stabilizátor.
Slavomil Vinkler
23.11.2022 10:02 Reaguje na PetrJakub Graňák
23.11.2022 13:00 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
23.11.2022 13:48 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
23.11.2022 10:21 Reaguje na PetrPetr
23.11.2022 11:39 Reaguje na Petr1. Zvýšovat lesnatost ČR ze současných, v rámci EU podprůměrných 35 %, a to někam na 45 %. Problém to není, polovina našeho území se k tomu blíží, nebo to i překračuje.
2. Zvyšovat celkovou zásobu dřeva lesů a celkově omezovat mýtní úmyslné těžby.
3. Výrazně omezovat maximální plochu holé seče u mýtní úmyslné těžby. Současný povolený 1 hektar je tragicky moc a znamená pro les a krajinu obrovské poškození.
4. Omezovat použití těžké techniky v lese.
Jaroslav Vozáb
23.11.2022 10:04Nelíbí se mi dvojkolejnost lesy ČR(LOH) verzus ORP. Místní hajný je místní hajný.
Břetislav Machaček
23.11.2022 10:42k zastáncům náhodné samoobnovy lesů. Budiž, bude to jejich výsledek, co
pak budou vidět a co bude vlastníky živit, pokud nebude takový les pouze
dotován jako krajinný prvek a majitel nebude do něho vybírat vstupné.
Možná dojde na těžbu štěpky pro energetiku, které je jedno co pálí, ale
hlavní je, že má co levného pálit. Nábytkáři a stavaři přejdou čistě na
dřevotřísky a masiv bude luxusem. Jsem rád, že se toho nedožiju, protože
bych to asi nerozchodil. Už dnes jsem zděšen ze všech těch nesmyslů, ale
pořád ještě nějaký ten tradiční les existuje. Vídávám ale už i ty nové
náletové bezúdržbové lesy, ale pouze z cest, protože přes ně se dá leda
tak projít s mačetou a nebo křovinořezem. Semenáče ušlechtilých dřevin
dusí ty pionýrské a buřeň a navíc nechráněné oplocenkou je okusuje
a strouhá i zbytek nenáviděné zvěře. Smutné pro mne, ale o mne už tu
nejde. Pokud najdou do budoucna blázny ochotné vytahat z lesa jeden
strom ze sta a najdou na něho kupce, který bude ochoten ty náklady
zaplatit, tak budiž! Ono to nebudou ani ti p.Řezáčem zmínění Ukrajinci,
protože potenciální dřevorubci bojují a utečenci jsou hlavně ženy,
děti a staří lidé. Navíc většinou vzdělaná střední vrstva, která asi
netouží pracovat za pár korun v lese.
Martin Macek
23.11.2022 11:44 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
23.11.2022 12:11 Reaguje na Martin MacekPetr
23.11.2022 13:13 Reaguje na Slavomil VinklerPokud je produkce lesa na úkor biodiverzity, pak logicky v "univerzálním" lese bude biodiverzita vyšší, tedy žádoucí.
Petr
23.11.2022 13:20 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
23.11.2022 13:45 Reaguje na PetrPetr
23.11.2022 13:51 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
23.11.2022 13:44 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
23.11.2022 17:00 Reaguje na Martin Macekv mýtním věku v historii. Příčinou bylo vysazování lesů po
kalamitě bekyně mnišky a nyní jejich mýtní věk. Je to jen
generační obměna, kterou šlo oddálit zásahy proti kůrovci
a rozložit třeba na dalších 20 let. Bohužel z mnoha příčin
se rezignovalo na ty zásahy a bylo to třeba vytěžit za pár
let. Nyní se nestíhá klasické zalesňování nejenom proto,
že scházejí vhodné sazenice, ale taky pracovní síla ochotna
to udělat. Tonoucí se stébla chytá a spoléhá se na samovýsev pionýrských dřevin ale i tam, kde to není nezbytně nutné
a výsadbu cílových dřevin odkládá a i jejich mýtní věk. Jinak kalamita mnišky přišle po dospění stromů do mýtního
věku po kalamitě kůrovce z předminulého století, ale to
tehdy lidé zvládli a hospodářské lesy zdárně obnovili.
Nyní se až tak neklade důraz na kvalitní dříví nahrazeného
chemií spojovaných dřevotřísek. To že je to výhodné pro nábytkáře neznamená, že je to ideální pro zdraví zákazníků. Podle Arniky pomyslný žebříček znečišťovatelů vede právě výrobce dřevotřísek a bylo by zajímavé možná změřit v bytě obsah těch sajrajtů po koupi nového nábytku. Navíc dnes,
kdy máme utěsněná okna a dveře a minimálně větráme. Až se zjistí, co za sajrajty to je a jaké choroby způsobují, tak se ti movitější rádi vrátí zpět k masivu a k přírodním nátěrům a ošetření dřeva. I včelí úly jsem raději udělal
z masivu, než z OSB desek, které smrdí chemií tak, že se z nich udělaný úl včelám nelíbí a přitom by bylo snadné ho z třísek a lepidla vylisovat bez pracné výroby z masivu. Zkuste se nad tím zamyslet, zda je správnou cesta opustit masiv a obklopit se komplet chemií spojenými třískami.
Jinak po ztrátě kyselosti půdy se rozlučte s borůvčím,
brusinkami, ostatními kyselomilnými rostlinami a houbami navázanými na jehličnany. Pro mnohé to bude šok, že po ztrátě kyselých dešťů se ztratí i kyselost půdy a vytratí
se kyselomilná flóra a fauna. Své to udělá i s chemizmem
veškeré vody a i to bude možná pro mnohé překvapením.