https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lesnicti-odbornici-i-hospodari-pozaduji-novelizaci-lesniho-zakona
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lesničtí odborníci i hospodáři požadují novelizaci lesního zákona

23.11.2022 01:14 | PRAHA (ČTK)
Současný zákon z 90. let minulého století podle lesníků při obnově příliš svazuje a neumožňuje jim v plné míře využít tvořivou sílu přírody a bezprostředně reagovat na měnící se klimatické podmínky stanoviště.
Současný zákon z 90. let minulého století podle lesníků při obnově příliš svazuje a neumožňuje jim v plné míře využít tvořivou sílu přírody a bezprostředně reagovat na měnící se klimatické podmínky stanoviště.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ministerstvo zemědělství by mělo připravit novelu lesního zákona, která zabezpečí kvalitnější obnovu lesů a jejich větší odolnost vůči klimatické změně. Současný zákon z 90. let minulého století lesníky při obnově příliš svazuje a neumožňuje jim v plné míře využít tvořivou sílu přírody a bezprostředně reagovat na měnící se klimatické podmínky stanoviště, řekl ČTK Tomáš Pospíšil z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
 

Na podobě novelizace a její nutnosti se shodli zástupci lesníků, vlastníků lesů, ochránci přírody, průmyslníci i akademici. "O stejnou iniciativu jsme se snažili už za předchozí vlády, nějaké diskuse se vedly, ale nedospěly do finále. Teď chceme poslance vyhecovat k tomu, aby zákon opravdu novelizovali. Aktuální iniciativu vnímáme jako výkop k diskusi. Předali jsme podněty ministerstvu a dostali jsme ujištění, že na tom budou pracovat," řekl Pospíšil.

Potřeba novely je poměrně akutní, protože už letos na konci roku končí platnost některých výjimek ze zákona, které kvůli kůrovcové kalamitě rozvolnily termíny pro zalesnění holin. Vrátí se tak nutnost zalesnit holinu do dvou let a nutnost les takzvaně zajistit do sedmi let. Jedním z požadavků je proto prodloužení těchto lhůt ze dvou na šest let a ze sedmi na 12. "Je nutno podpořit větší využití přirozené obnovy a jít přes přípravné dřeviny k cílovým. Jen tak se podaří zajistit nejen druhovou různost, ale i věkovou," řekl Pospíšil. Ve stabilním a odolném lese rostou stromy různých druhů a různého stáří a v případě postižení části lesa nevzniká holina, protože na ploše zůstává dostatek stromů.

Současný zákon také lesníky příliš svazuje v tom, jaké dřeviny a v jakém množství mohou kde sázet. Určuje minimální procento zastoupení melioračních, tedy zlepšujících dřevin. "Existuje jejich seznam, ale může se stát, že se přirozeně zmladí i jiné druhy vhodných dřevin a lesník pak na takovou obnovu nemůže získat finanční příspěvek. Bylo by potřeba jít cestou opačnou, aby existoval seznam nežádoucích dřevin," řekl Pospíšil.

Dalším požadavkem je vznik samostatných lesních úřadů oddělených od samospráv. Měly by zlepšit odborné fungování a dohled státní správy lesů s důrazem na poradenskou a osvětovou činnost a do budoucna mají přinést i významné finanční úspory ve veřejných rozpočtech. Novela má také podpořit dobrovolné sdružování menších vlastníků lesů, podpořit inovace v lesnickém hospodaření, přispět ke zmírnění škod způsobených zvěří a zajistit podporu za poskytování mimoprodukčních ekosystémových služeb a více zohlednit požadavky ochrany přírody.

Pokud by lesní zákon novelizovaný nebyl, pokračoval by tvrdý dopad klimatické změny na lesy a na životní prostředí. Projevuje se suchem, kůrovcovou kalamitou, velkými holinami a také lesními požáry. "Bez novely hrozí narušení všech funkcí lesa," uvedl předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR Jiří Svoboda.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

23.11.2022 05:25
Blábol. Problém je v nedostatku vhodných pracovníků. Pochybuji, že nový úředník půjde zadarmo pracovat rukama.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.11.2022 07:10 Reaguje na Michal Ukropec
1*
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.11.2022 08:17 Reaguje na Michal Ukropec
samozřejmě, že je to i o tom ale je tu půl milionu Ukrajinců a oni mají problém sehnat lidi...tu se trochu uťápli?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.11.2022 15:00 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vlastníci lesů nevědí co mají dělat. Proto čekají na pokyn zhora. Potom budou chtít peníze na ty "vynucené " práce. Jde jen o prachy. Předse nebudou vlastnit lesy zadarmo. I kolchozníci dostávají dotace.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.11.2022 08:15
ono by stačila ministerská vyhláška
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.11.2022 08:50
Je nutno si jako první přiznat, že existují dva druhy lesů. Produkční plantáže a lesy s požadovanou biodiverzitou. Na produkční plantáže je v lesích zvěře nadměrně, na lesy s požadovanou vysokou biodiverzitou velmi chybí "megafauna" míněno koně, zubři bizoni, tuři, jeleni a zejména mamuti. PO VYHUBENÍ MAMUTŮ JI NAHRAZOVAKLM ČLOVĚK A TO ODSTRAŇOVÁNÍM BIOMASY PASTVOU, KÁCENÍM, POJEZDY TĚŽKÉ TECHNIKY. Já například našel Listonohy letní v kalužích po pojezdu tanků, jako náhrady mamutích stezek. .
Odpovědět
Pe

Petr

23.11.2022 09:47
"Bez novely hrozí narušení všech funkcí lesa,"
Ty už jsou dávno narušené, spíš zničené, stačí vyjít ven. Kdyby narušené nebyly, tak by dnes lesy byly zdravé a funkční, a klimatická změna by byla mnohem menší a bez větších dopadů, protože zdravý a funkční les funguje jako nenaraditelný klimatický stabilizátor.

Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.11.2022 10:02 Reaguje na Petr
Máte pravdu, je to ale otázka definice, co je zdravý les. Zda je to ten z doby existence megafauny, tj. řídký, biologicky různorodý les obhospodařovaný mamuty (skoro savana). Tedy z dnešního pohledu zvěří zničený a nebo produkční plantáž. Obojí najednou nejde, ale oba mohou být "zdravé".
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.11.2022 13:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
V dobách, kdy tu pobíhali mamuti, byla dominantní formou pokryvu půdy step nikoli kvůli tomu, že ji spásali mamuti, nýbrž proto, že podmínky pro růst dřevin byly příliš tvrdé, z dřevin se v nejteplejších oblastech kolem řek (především na jižní moravě) a v závětrných údolích vyskytovaly převážně keře typu líska, jalovec... Jakési porosty stromů se objevovaly v interglaciálech a měly charakter tajgy s převahou smrku, borovice, modřínu, místy i habru a již výše zmíněné lísky, která byla dominantní dřevinou.
Odpovědět
Pe

Petr

23.11.2022 13:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
Produkční plantáž z důvodu nízké biodiverzity a nízké odolnosti nepříznivým vlivům, a tím i mizernému a nespolehlivému plnění neprodukčních funkcí, nelze označit za zdravý les.
Odpovědět
Pe

Petr

23.11.2022 10:21 Reaguje na Petr
Já s potřebou novely souhlasím. Jenže to samo o sobě nestačí, les jede ve zcela jiném čase, takže třeba ta zminovaná kvalitnější obnova se na současném stavu přírody v podstatě neprojeví, ta se projeví až za desítky let. A my potřebujeme změnu hned, ode dneška. Potřebujeme změnit náš přístup k lesu. A tady se obávám, že se nezmění vůbec nic, stále pojede současný názor, že les je na to, aby se vytěžil. Změnit lidské myšlení, celospolečenské názory a morální zásady, totiž trvá roky. A to nestihneme, klimatická změna je rychlejší.
Odpovědět
Pe

Petr

23.11.2022 11:39 Reaguje na Petr
Konkrétní vize:
1. Zvýšovat lesnatost ČR ze současných, v rámci EU podprůměrných 35 %, a to někam na 45 %. Problém to není, polovina našeho území se k tomu blíží, nebo to i překračuje.
2. Zvyšovat celkovou zásobu dřeva lesů a celkově omezovat mýtní úmyslné těžby.
3. Výrazně omezovat maximální plochu holé seče u mýtní úmyslné těžby. Současný povolený 1 hektar je tragicky moc a znamená pro les a krajinu obrovské poškození.
4. Omezovat použití těžké techniky v lese.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

23.11.2022 10:04
Nesouhlasím s názorem o hecování posl(r)ance.., práce kvapná je ... platná. Jako dislektikovi se mi občas pletou písmena. Ne myslím si, že nějaká novela pomůže vždy to bude o lidech, kteří jsou vlastníky a správci lesa. Já sám mám 5ha borovin a stát na nic nepotřebuji a ten les roste i bez úředníků.
Nelíbí se mi dvojkolejnost lesy ČR(LOH) verzus ORP. Místní hajný je místní hajný.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.11.2022 10:42
Vidím, že už i mezi "vědci" došlo ke generační výměně od pěstitelů lesů
k zastáncům náhodné samoobnovy lesů. Budiž, bude to jejich výsledek, co
pak budou vidět a co bude vlastníky živit, pokud nebude takový les pouze
dotován jako krajinný prvek a majitel nebude do něho vybírat vstupné.
Možná dojde na těžbu štěpky pro energetiku, které je jedno co pálí, ale
hlavní je, že má co levného pálit. Nábytkáři a stavaři přejdou čistě na
dřevotřísky a masiv bude luxusem. Jsem rád, že se toho nedožiju, protože
bych to asi nerozchodil. Už dnes jsem zděšen ze všech těch nesmyslů, ale
pořád ještě nějaký ten tradiční les existuje. Vídávám ale už i ty nové
náletové bezúdržbové lesy, ale pouze z cest, protože přes ně se dá leda
tak projít s mačetou a nebo křovinořezem. Semenáče ušlechtilých dřevin
dusí ty pionýrské a buřeň a navíc nechráněné oplocenkou je okusuje
a strouhá i zbytek nenáviděné zvěře. Smutné pro mne, ale o mne už tu
nejde. Pokud najdou do budoucna blázny ochotné vytahat z lesa jeden
strom ze sta a najdou na něho kupce, který bude ochoten ty náklady
zaplatit, tak budiž! Ono to nebudou ani ti p.Řezáčem zmínění Ukrajinci,
protože potenciální dřevorubci bojují a utečenci jsou hlavně ženy,
děti a staří lidé. Navíc většinou vzdělaná střední vrstva, která asi
netouží pracovat za pár korun v lese.
Odpovědět
MM

Martin Macek

23.11.2022 11:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Kam vedl důraz na "tradiční les" vidíme názorně na milionech kubíků kůrovcového dřeva vytěženého v posledních pár letech. Že je tento způsob hospodaření dlouhodobě neudržitelný se vědělo už dlouho (nejde jen o kůrovce, ale třeba i o okyselení půdy pod smrkovými monokulturami). Trend nahrazení masivu dřevotřískou nevychází ani tak z omezené nabídky kvalitních sortimentů, ale spíš je to důsledek změny výrobních procesů v nábytkářském průmyslu jako takovém. Takže jsou to lesníci, kteří se musí přizpůsobit změněné poptávce a fňukání jim nepomůže.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.11.2022 12:11 Reaguje na Martin Macek
Tradiční les, ať jehličnatý nebo listnatý je Tereziánský produkční les. Velmi málo zvěře, zákaz pastvy, rychlá obnova... Je nutno prvně si uvědomit, že les je buď produkční nebo s vysokou biodiverzitou, tak jako pole co živí 10 miliard lidí a k tomu rezervace. Univerzalita lesa je jen na škodu obojímu.
Odpovědět
Pe

Petr

23.11.2022 13:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
Trochu vám to kulhá.
Pokud je produkce lesa na úkor biodiverzity, pak logicky v "univerzálním" lese bude biodiverzita vyšší, tedy žádoucí.
Odpovědět
Pe

Petr

23.11.2022 13:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pokud snížím produkci, zvýší se biodiverzita, tudíž univerzalita není na škodu obojímu.

Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.11.2022 13:45 Reaguje na Petr
Ale to víte že je. Jako Universální ptakopysk od Cimrmana je to blbost. Potřebujeme spíše lesy řídké vzor savana, aspoň v NP. A navíc, snižujte si produkci ve svém nikoli cizím.
Odpovědět
Pe

Petr

23.11.2022 13:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak jedná se v podstatě o nepřímou úměru. Snížením jednoho se zvýší druhé a naopak. Je to zákonitost, já ji nevymyslel, a bohužel se vám ji nepodaří obejít. Ani s mamuty.
Odpovědět
Pe

Petr

23.11.2022 13:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
A pak už zbývá jen otázka proč tak usilujete o nízkou biodiverzitu? Máte něco proti přírodě? Něco jako inženýr Zachariáš?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.11.2022 17:00 Reaguje na Martin Macek
Před kůrovcem jsme měli v republice největší množství stromů
v mýtním věku v historii. Příčinou bylo vysazování lesů po
kalamitě bekyně mnišky a nyní jejich mýtní věk. Je to jen
generační obměna, kterou šlo oddálit zásahy proti kůrovci
a rozložit třeba na dalších 20 let. Bohužel z mnoha příčin
se rezignovalo na ty zásahy a bylo to třeba vytěžit za pár
let. Nyní se nestíhá klasické zalesňování nejenom proto,
že scházejí vhodné sazenice, ale taky pracovní síla ochotna
to udělat. Tonoucí se stébla chytá a spoléhá se na samovýsev pionýrských dřevin ale i tam, kde to není nezbytně nutné
a výsadbu cílových dřevin odkládá a i jejich mýtní věk. Jinak kalamita mnišky přišle po dospění stromů do mýtního
věku po kalamitě kůrovce z předminulého století, ale to
tehdy lidé zvládli a hospodářské lesy zdárně obnovili.
Nyní se až tak neklade důraz na kvalitní dříví nahrazeného
chemií spojovaných dřevotřísek. To že je to výhodné pro nábytkáře neznamená, že je to ideální pro zdraví zákazníků. Podle Arniky pomyslný žebříček znečišťovatelů vede právě výrobce dřevotřísek a bylo by zajímavé možná změřit v bytě obsah těch sajrajtů po koupi nového nábytku. Navíc dnes,
kdy máme utěsněná okna a dveře a minimálně větráme. Až se zjistí, co za sajrajty to je a jaké choroby způsobují, tak se ti movitější rádi vrátí zpět k masivu a k přírodním nátěrům a ošetření dřeva. I včelí úly jsem raději udělal
z masivu, než z OSB desek, které smrdí chemií tak, že se z nich udělaný úl včelám nelíbí a přitom by bylo snadné ho z třísek a lepidla vylisovat bez pracné výroby z masivu. Zkuste se nad tím zamyslet, zda je správnou cesta opustit masiv a obklopit se komplet chemií spojenými třískami.
Jinak po ztrátě kyselosti půdy se rozlučte s borůvčím,
brusinkami, ostatními kyselomilnými rostlinami a houbami navázanými na jehličnany. Pro mnohé to bude šok, že po ztrátě kyselých dešťů se ztratí i kyselost půdy a vytratí
se kyselomilná flóra a fauna. Své to udělá i s chemizmem
veškeré vody a i to bude možná pro mnohé překvapením.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist