https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lesy-cr-investovaly-do-500-staveb-na-zadrzeni-vody-v-krajine-850-milionu-korun
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lesy ČR investovaly do 500 staveb na zadržení vody v krajině 850 milionů korun

3.2.2023 01:03 | HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK)
Vojenské lesy dokončily tři nová vodní díla na Drahanské vrchovině - lokalita Na Valech.
Vojenské lesy dokončily tři nová vodní díla na Drahanské vrchovině - lokalita Na Valech.
Zdroj | Vojenské lesy a statky ČR
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v rámci projektu Vracíme vodu lesu za roky 2019 až 2022 vybudoval nákladem 850 milionů korun 500 různých staveb na zadržení vody v krajině. Letos chce investovat čtvrt miliardy korun do 180 staveb a do projekční přípravy 110 dalších. U příležitosti Světového dne mokřadů to uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a starají se také o 38 000 kilometrů vodních toků.
 

Podnik od roku 2019 v lesích cíleně buduje nebo obnovuje tůně, mokřady, lesní nádrže, prameniště nebo meandrující potoky, které dokáží zadržet vodu v krajině a zmírnit sucho. "Jde většinou o technicky jednoduché, levné a účinné terénní úpravy, které prospějí krajině i vodomilným rostlinám a živočichům. Opatření patří k evropským adaptačním změnám v lesnickém hospodaření, kterými reagujeme na změny klimatu," uvedl generální ředitel podniku Dalibor Šafařík.

Lesy ČR například obnovily Borkovická blata na Táborsku, mokřad u vodního toku v Dlouhém Újezdě na Tachovsku nebo tůně u obnoveného přítoku Třeslice v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko na Náchodsku. Významným projektem je podle podniku obnova vodního režimu v lokalitě lužních lesů u soutoku Dyje s Moravou, která je pro své přírodní bohatství označována jako Moravská Amazonie.

Lesy ČR za loňské první tři čtvrtletí meziročně znásobily hrubý zisk na rekordních 7,39 miliardy korun z předloňských 2,9 miliardy Kč. Hlavním důvodem růstu zisku bylo zvýšení cen dřeva. Úkolem Lesů ČR v nadcházejícím období je především obnova lesů po kůrovcové kalamitě.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

3.2.2023 06:14
Je vidět, že se chováme stejně moudře jako naši předkové. Ti pokládali za problém bažiny a (periodicky) podmáčenou půdu a proto odváděli vodu z krajiny pomocí meliorací a bažiny vysušovali. Třeboňsko je toho názorným příkladem.
My pokládáme za problém sucho a proto meliorace rušíme a těšíme se z každé nově vzniklé bažiny.
Kdo ví, jakými problémy budou žít naši potomci.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.2.2023 11:03 Reaguje na Richard Vacek
Předkové bažiny vysušili, rozorali, postavili tam sídla, vodu zachytili v nádržích. Dnešní lesáci se stávají vodaři, zemědělci energetiky, my se máme stát soběstačnými ostrovy a potomci chudáky, jinak prý bude na Zemi moc teplo nebo tak nějak.
Odpovědět
va

vaber

3.2.2023 09:57
hlavním úkolem je obnova lesa po kůrovcové kalamitě,
to už kalamita skončila nebo ne?
stromy usychají stále a i jné druhy než smrky a lesy a lesíky se podobají víc křoviskům než lesům
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.2.2023 10:37
Přestože to vypadá divně, nedostatkovým biotopem jsou velké louže na lesních cestách. Škodí zejména zbytečný řev o poškozování lesa, s následkem zasypání kamenivem a nebo dokonce budování asfaltek. A jak jsou hezké, místo blátivé cesty s hlubokými kolejemi.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.2.2023 13:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.2.2023 13:56
Tak v lesích je mnoho míst/bývalých rybníků, kde jsou protržené hráze z dob povodní, před 2.sv. válkou. Za tu dobu tam vyrostlo množství stromů. Ty začínají být letech ke kácení.
Takže ty obnovy, udělají dvě věci najednou.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist