Letokruhy českých dubů vypovídají o největším suchu v Evropě za poslední dvě tisíciletí
16.3.2021 18:11 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Letní sucha trápila střední Evropu především od roku 2015 až do začátku jara loňského roku a společně s vlnami veder byly příčinou značných ekologických a ekonomických škod.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kameraman hor / Společnost přátel Jeseníků, z.s.
Letní sucha trápila střední Evropu především od roku 2015 až do začátku jara loňského roku a společně s vlnami veder byly příčinou značných ekologických a ekonomických škod. Anomálie byla pravděpodobně výsledkem změny klimatu způsobené člověkem, včetně změn tzv. tryskového proudění (jet stream) v atmosféře. Z jiných analýz prováděných mj. právě Ústavem výzkumu globální změny navíc vyplývá, že se četnost a intenzita extrémních jevů, zvláště sucha a vysokých teplot, bude v budoucích dekádách dále zvyšovat s pokračujícím růstem globální teploty.
Ve studii využité letokruhy fungují jako „otisky prstů“, které lze využít k rekonstrukci minulého klimatu. Vědci se zaměřili na letní klima a zejména pak výskyt tzv. zemědělského sucha během uplynulých 2110 let. Narozdíl od většiny podobných studií získali pro každý rok přesně datované informace o míře nedostatku nebo naopak nadbytku vláhy. Výsledky odhalily, že dlouhodobý trend vysychání krajiny patrný v celém sledovaném období se během 20. století podstatně zrychlil, a nakonec po roce 2015 překonal všechny dosavadní suché periody.
„Všichni jsme si vědomi,že poslední dobou se sešlo několik výjimečně teplých a suchých let po sobě, ale potřebovali jsme přesné rekonstrukce historických podmínek, abychom zjistili, jak tyto extrémy vypadají v porovnání s předchozími roky,“ řekl hlavní autor studie profesor Ulf Büntgen z katedry geografie Univerzity v Cambridge a vedoucí výzkumný pracovník na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe v Brně. "Naše výsledky ukazují, že série mimořádně suchých let od roku 2015 je ve střední Evropě mimořádná i v kontextu posledních dvou tisíciletí,“ uvedl Büntgen.
Ulf Büntgen vedl tým vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe doplněný o kolegy ze dvou brněnských univerzit a pracovišť v Německu a Švýcarsku. Studie je založena na izotopových měřeních provedených v laboratoři CzechGlobe, kde byly pod vedením Otmara Urbana analyzovány poměry izotopů uhlíku a kyslíku 13500 letokruhů ze 147 vzorků živých i mrtvých evropských dubů. Vzorky mrtvého dřeva byly vybrány ze souboru přesně datovaných dubových letokruhů z historických dřevěných konstrukcí, archeologických nálezů a subfosilních kmenů z archivu Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Mendelovy univerzity v Brně. Většina vzorků použitých pro tuto studii pochází z území České republiky a pouze v některých obdobích je bylo nutné doplnit o materiál z jihovýchodního Bavorska. Nejstarší vzorky pocházejí z letokruhů stromů, které rostly v době Césarova dětství a nejmladší z roku 2018. Roky 2019 a 2020 budou do rekonstrukce klimatu doplněny v nejbližší době. Díky systematické práci započaté v roce 2015 vznikla dosud největší a nejpodrobnější souvislá řada údajů o letních hydroklimatických podmínkách ve střední Evropě.
Podle dendrochronologů Michala Rybníčka a Tomáše Koláře z CzechGlobe a Mendelovy univerzity poskytují stabilní izotopy letokruhů mnohem přesnější záznam pro rekonstrukci hydroklimatických podmínek v mírných oblastech než konvenční studie letokruhů, které často selhávají. Údaje získané analýzou stabilních izotopů lépe odrážejí fyziologické podmínky růstu stromů než klasická dendrochronologická data, zejména šířky letokruhů a hustota dřeva. "Zatímco hodnoty uhlíku závisí na fotosyntetické aktivitě stromů, hodnoty kyslíku jsou ovlivněny spíše dostupností vody v půdě. Společně úzce korelují s hydroklimatickými podmínkami daného vegetačního období,“ vysvětlil expert na ekofyziologii rostlin Otmar Urban.
V období posledních 2110 let se vyskytla mimořádně vlhká léta, z nichž tři nejvýraznější spadají do let 183, 899 a 728 n. l. Naopak mezi tři nejsušší patřily roky 1509, 1508 a 2018 n. l. Období 2014-2018 bylo nejsušší pětileté období v celé datové řadě. V souhrnu výsledky studie ukazují, že za poslední dvě tisíciletí střední Evropa pomalu vysychá. „Po staletích pomalého vysychání jsme ve 20. století zaznamenali zrychlující se pokles zvoleného indexu sucha, což je obzvláště alarmující pro zemědělství a lesnictví. Ve světle těchto výsledků je bezprecedentní odumírání smrkových lesů v oblastech zahrnutých v naší rekonstrukci logickým důsledkem,” uvedl spoluautor studie bioklimatolog Mirek Trnka z CzechGlobe. Jak dále zdůraznil, změna klimatu neznamená, že bude všude a vždy větší sucho. „Některá období na našem území budou na srážky bohaté, a to i extrémně, ale jak porostou teploty bude se zvyšovat i pravděpodobnost výskytu jak extrémně vysokých teplot, tak dlouhých epizod sucha. Bez adaptačních opatření negativně ovlivní nejen ekosystémy i kvalitu našeho života,“ dodal Trnka.
Na závěr profesor Trnka vyzdvihl důležitost systematického výzkumu vlhkostního režimu v minulosti, protože poskytuje kontext nejen k aktuálním problémům, ale i k očekávané změně klimatu. „Právě systematická a dlouhodobá podpora ze strany CzechGlobe a spolupráce českých a zahraničních institucí byla pro vytvoření této unikátní studie klíčová,“ řekl Trnka.
reklama
Dále čtěte |
PwC: Dekarbonizace loni zpomalila. Česko bylo ve snižování uhlíkové stopy nadprůměrné
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost Klimatické žaloby. Ta žádala aktivnější kroky proti emisím
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibněOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (73)
Karel Zvářal
16.3.2021 08:48Řekl bych, že pro objektivně uvažujícího a vzdělaného člověka jasná zpráva.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.3.2021 12:19 Reaguje na Karel Zvářaljasné je hlavně to, že pokud budeme likvidovat lesy nebo si je necháme nějakým způsobem zlikvidovat, tak bude šlus. Vše záleží na tom, kolik energie budeme schopni produkovat a jak.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
17.3.2021 13:36 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJak zlikvidovat?
Lesy jsou cenným zdrojem biomasy a proženeme je pod elektrárenskými kotli místo uhlí.
Nelíbí? To je ale zelená budoucnost, protože požadavky green dealu na "OZE" nelze splnit pálením zbytků a odpadu, na to je zapotřebí svézt celé lesy zdaleka.
Odpovědět
Lesy jsou cenným zdrojem biomasy a proženeme je pod elektrárenskými kotli místo uhlí.
Nelíbí? To je ale zelená budoucnost, protože požadavky green dealu na "OZE" nelze splnit pálením zbytků a odpadu, na to je zapotřebí svézt celé lesy zdaleka.
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 18:25 Reaguje na Karel ZvářalTakových zpráv je všude plno, ale ropácká kobliha nemá šanci to pochopit.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.3.2021 18:53 Reaguje na Pavel HanzlBohužel to nechápal ani první hoch z prognosťáku: "Jak může člověk (lidstvo) mít vliv na klima?"... Ten odstartoval u nás tu pandemii ignorace přírody, tj. neurvalou exploataci půdy a následnou ztrátu biodiverzity. V. Cílek považoval za udržitelný stav lidstva cca 2,5 mld., od té doby jede masivní odlesňování, těžba surovin, zástavba, megalány, monokultury, chemizace, plasty, odpady... prostě antropocén, neboli vybydlování planety. Chanov hadra vedle toho.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 22:01 Reaguje na Karel ZvářalTo ten první hoch z prognosťáku musel být menší PánBůh....nebo spíš Satan? Takhle dokaličit celou Zeměkouli....
Odpovědět
DA
DAG
16.3.2021 09:30Shodou okolností jsem dnes ráno narazil na jiný článek o stejné studii. Zde zdroj není žádný a v druhém článku je místo zdroje uvedeno jen místo Londýn, kde ho asi převzali.
Nevím jestli to chápu správně, ale ty články se jaksi dost rozcházejí.
Hlavně jsou zajímavé jednotlivé detaily, ze kterých vychází závěry naprosto rozdílně.
Posuďte sami.
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/evropa-sucho-zmena-klimatu-studie-rimska-rise_2103160636_tzr
Odpovědět
Nevím jestli to chápu správně, ale ty články se jaksi dost rozcházejí.
Hlavně jsou zajímavé jednotlivé detaily, ze kterých vychází závěry naprosto rozdílně.
Posuďte sami.
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/evropa-sucho-zmena-klimatu-studie-rimska-rise_2103160636_tzr
Karel Zvářal
16.3.2021 11:36 Reaguje na DAGNemyslím si. Základ je stejný (nejhorší sucho), zbytek je novinářská kreativita. Málokdy je převzatý článek totožný se zdrojem.
Odpovědět
DA
DAG
16.3.2021 11:55 Reaguje na Karel ZvářalTak zde v článku je napsáno, že změna jetstreamu je způsobena klimatickými změnami vyvolanými člověkem. V původním je to vynecháno, ale dejme tomu.
Hlavně předposlední odstavec je zajímavý, kde konstatují, že rostoucí sucha jsou v létě jsou rostoucí nehledě na změnu klimatu a jsou praděpodobně způsobena zemskou osou.
Z článku na ekolistu vyplývá, že za všechno může clověk měnící klima.
Odpovědět
Hlavně předposlední odstavec je zajímavý, kde konstatují, že rostoucí sucha jsou v létě jsou rostoucí nehledě na změnu klimatu a jsou praděpodobně způsobena zemskou osou.
Z článku na ekolistu vyplývá, že za všechno může clověk měnící klima.
DA
Karel Zvářal
16.3.2021 13:07 Reaguje na DAGMyslím, že technikálie typu jet-stream (znám cca 75 let) či zemská osa můžeme zde pominout. Mně se jedná o prostý fakt extrémního sucha, což zde bylo mnoha amatéskými znalci popíráno, resp. uváděn i dřívější podobný stav (středověk etc.). O příčinách se budeme přít ještě mnohokrát, ale odlesňování, zástavba všeho druhu, gigatetelíny v krajině aj. - to vše má dozajista vliv na tvorbu horkých vzdušných mas, potažmo pravděpodobně i jet-stream či ohřívání oceánů. Prostě fyzika uzavřeného chaotického systému.
Prosím redakci o ZVÝŠENÍ rámečku pro psaní, při posunu nelze zkontrolovat napsaný text.
Odpovědět
Prosím redakci o ZVÝŠENÍ rámečku pro psaní, při posunu nelze zkontrolovat napsaný text.
JD
Jiří Daneš
16.3.2021 14:45 Reaguje na Karel ZvářalMnohem větší vypovídací shopnost by mělo porovánání podstatně delšího časového období. Ale ono by to nepodporovalo tu ekoaktivistickou ideu, že za všechno může člověk.
Ano, i člověk za ledacos může, i proto, že při dýchání produkuje CO2 (kysličník uhličitý), za součaného spotřebovávání O2 (kyslík).
Pro ekoaktivisty jsem to závorce napsal raději i slovy.
Odpovědět
Ano, i člověk za ledacos může, i proto, že při dýchání produkuje CO2 (kysličník uhličitý), za součaného spotřebovávání O2 (kyslík).
Pro ekoaktivisty jsem to závorce napsal raději i slovy.
MK
Majka Kletečková
16.3.2021 15:54 Reaguje na Jiří DanešMyslím, že produkce CO2 při lidském dýchání na rychlou změnu v množství CO2 v atmosféře nemá velký vliv. Kdyby lidí bylo mnohem méně, tak by bylo mnohem více místa pro jiné živočišné druhy člověkem nyní vyhubené, které by také vydechovaly CO2. Ale jiní živočichové na rozdíl od přemnoženého Homo sapiens neuvolňují intenzivně během krátké doby zásoby CO2 ukládané pod zem miliony let, neasfaltují a nebetonují rozsáhlé plochy, nekácejí pralesy rychlým tempem ...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 22:03 Reaguje na Jiří DanešTo není možný, vy fakt nechápete rozdíl mezi fosilním a oběhovým uhlíkem?
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
17.3.2021 13:00 Reaguje na Pavel HanzlTen fosilní byl také původně oběhový. Množtví jednotlivých prvků na Zeměkouli je s přihlédnutím k existenci člověka jako druhu, neměnné.
Odpovědět
JD
PH
Pavel Hanzl
17.3.2021 17:54 Reaguje na Jiří DanešPůvodně znamená před stovky miliónů let i dříve. Tou dobou skutečně byly někdy výrazně vyšší teploty, řádově o 10 - 15°C a ekosystém byl taky zcela jiný. Velcí dinosauři byli asi studenokrevní, tj. neměli termoregulaci, protože ji nepotřebovali. V takovém prostředí, kdy chemismus vzduchu byl taky jiný, by člověk možná nepřežil bez skafandru.
Odpovědět
DA
DAG
16.3.2021 14:47 Reaguje na Karel ZvářalJasně to je všechno pravda. Jen ty příčiny jsou důležité z hlediska nastavení opatření.
Dám příklad globální oteplování a boj s ním. Vynaloží se nedozírné náklady a zjistíme, že to byl jen jeden z faktorů, ale nebudeme řešit třeba tu zástavbu a zaděláme si na problém, protože jsme si lhali nebo nechtěli vidět všechny náležitosti.
Odpovědět
Dám příklad globální oteplování a boj s ním. Vynaloží se nedozírné náklady a zjistíme, že to byl jen jeden z faktorů, ale nebudeme řešit třeba tu zástavbu a zaděláme si na problém, protože jsme si lhali nebo nechtěli vidět všechny náležitosti.
Karel Zvářal
16.3.2021 15:33 Reaguje na DAGMožná jste si ještě nestihli pánové všimnout, ale na kysličník jsou tu jiné kapacity. Nedávno tu byl článek o rozdílu 3°C mezi odlesněnou oblastí a pralesem (Brazil). To je to, o čem tu melduju neustále. Např. zelené střechy vs. zhoblované trávníky na hlinu. Místo zeleného pole v dubnu-červnu odkrytá ornice (kuku aj. jařiny). Idiocie kvete... "Je ti teplo, chlopče, teplo?-))"
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 22:04 Reaguje na Karel Zvářalproti 40 megatun CO2 ročních emisí je to jen čajíček.....
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.3.2021 17:56 Reaguje na DAGVy považujete světovou vědeckou obec za bandu hlupáků, že? To je základ ropáckých demagogií.
Odpovědět
DA
DAG
18.3.2021 10:58 Reaguje na Pavel HanzlNe naopak, proto když napíší v článku, že změna Jet streamu je způsobena změnou pohybu země, tak přemýšlím v širších souvislostech.
Vy zjevně v jediné: Kdo nebojuje dostatečně zapáleně proti CO2 je debilní ropák.
Míru dostatečné zapálenosti určujete zjevně Vy.
Odpovědět
Vy zjevně v jediné: Kdo nebojuje dostatečně zapáleně proti CO2 je debilní ropák.
Míru dostatečné zapálenosti určujete zjevně Vy.
PH
Pavel Hanzl
18.3.2021 19:56 Reaguje na DAGjasně píšete, že jsme si "lhali", tj vědci nám lhali. Všechny informace máme od nich a já v tom žádný zápal nevidím.
Odpovědět
DA
DAG
19.3.2021 11:03 Reaguje na Pavel HanzlNepochopil jste text. Jedno jestli Vaší inteligencí nebo mým špatným vysvětlením.
Navíc si nesmyslně odvozujete "jsme si lhali na vědci nám lhali". Každopádně Vaše reakce je špatná v obou případech. Nedivím se, že zde nikoho nepřesvědčíte, když všechny jen urážíte. Začínáte se blížit mílovými kroky panu Kašpárkovi. Škoda.
Odpovědět
Navíc si nesmyslně odvozujete "jsme si lhali na vědci nám lhali". Každopádně Vaše reakce je špatná v obou případech. Nedivím se, že zde nikoho nepřesvědčíte, když všechny jen urážíte. Začínáte se blížit mílovými kroky panu Kašpárkovi. Škoda.
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.3.2021 12:23 Reaguje na Karel Zvářalosobně bych řekl, že sucho je do určité míry ovlivněno cyklickým jevem. Ono nic na této Zemi není statické a vše se nějak pohybuje a mění. Když to použijete, budete " klidnější" jde jen o to kolik z nás umře kvůli vlastní " nenažranosti" a hlouposti. JEDINÁ ZÁCHRANA JE VRÁTIT SE DO VĚDOMÍ, ŽE JSME PRODUKTEM PŘIROZENÉHO PROCESU a jsme součástí prostředí, které nás obklopuje a bez kterého nemůžeme žít ani se rozvijet.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
16.3.2021 15:36 Reaguje na DAGNa přesný zdroj tj. onu studii je odkaz v poslední větě prvního odstavce: „Na STUDII pracoval tým vedený profesorem Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Univerzity v Cambridge a publikoval ji časopis Nature Geoscience.“ Když kliknu, dostanu se na „Büntgen, U., Urban, O., Krusic, P.J. et al. Recent European drought extremes beyond Common Era background variability. Nat. Geosci. (2021)“.
Celý článek v originále je ale zřejmě přístupný pouze pro předplatitele, pro běžné čtenáře je dostupný jen abstrakt a odkazy.
Odpovědět
Celý článek v originále je ale zřejmě přístupný pouze pro předplatitele, pro běžné čtenáře je dostupný jen abstrakt a odkazy.
BM
Břetislav Machaček
16.3.2021 09:42Ještě dva, tři roky koronáče a uvidíme, jaký vliv na počasí doopravdy máme.
I ta místní brzda se mi jeví při pohledu na oblohu s minimální leteckou
dopravou, jako něco nezvyklého po létech změti kondenzačních čar na obloze.
Nechci dělat nějaké závěry a vyčkám si, na léto a následující roky. Jaro
se vrátilo do původní podoby a i ostatní roční období byla taková, jako kdysi. Buď jde pouze o anomálii a nebo o zlom, ale to se nedá za tak
krátkou dobu jednoznačně určit. Kéž by to byl zlom a ne pouze anomálie.
Odpovědět
I ta místní brzda se mi jeví při pohledu na oblohu s minimální leteckou
dopravou, jako něco nezvyklého po létech změti kondenzačních čar na obloze.
Nechci dělat nějaké závěry a vyčkám si, na léto a následující roky. Jaro
se vrátilo do původní podoby a i ostatní roční období byla taková, jako kdysi. Buď jde pouze o anomálii a nebo o zlom, ale to se nedá za tak
krátkou dobu jednoznačně určit. Kéž by to byl zlom a ne pouze anomálie.
Miroslav Vinkler
16.3.2021 11:23 Reaguje na Břetislav MachačekJsem přesvědčený, že jde o zlom. Nasvědčuje tomu více věcí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 22:15 Reaguje na Miroslav VinklerJistě, třeba páně Kalendův "integrál TSI", případně postavení Jupitera. 40 miliard tun emisí CO2 každý rok se v tom neprojeví vůbec, že?
Odpovědět
GP
Galipoli Petr
17.3.2021 13:24 Reaguje na Pavel Hanzlco to? ve 22:04 jste psal o 40 megatunách CO2. A za 11 minut už píšete o miliardách tun.... Co se změnilo za těch 11 minut? :-D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.3.2021 17:58 Reaguje na Galipoli PetrSorry jako, všichni místní diskutující ví, že člověk emituje asi 40 MILIARD tun CO2 ročně.
Odpovědět
ro
19.3.2021 09:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dobrý den, to říkáte na tenhle článek? https://climaterealism.com/2021/03/sorry-guardian-europes-recent-dry-spell-isnt-the-worst-in-2000-years/
a v souvisloti s tím rekordním suchem konkrétně na tu odkazovanu studii: https://cp.copernicus.org/preprints/cp-2020-92/cp-2020-92.pdf ?
Odpovědět
a v souvisloti s tím rekordním suchem konkrétně na tu odkazovanu studii: https://cp.copernicus.org/preprints/cp-2020-92/cp-2020-92.pdf ?
Katka Pazderů
16.3.2021 19:43 Reaguje na Břetislav MachačekLetošní jaro vychází z modelů o vlivu La Niňa, studené fáze jevu El Niňo v rovníkovém Pacifiku. Model celkem dobře předpověděl i loňský více deštivý rok a pro letošek zatím předpovídá chladno zhruba o 2 stupně a větší srážky až do května. takže bude jaro jako bývalo před 30 lety.
Odpovědět
JD
PH
Pavel Hanzl
18.3.2021 07:58 Reaguje na Jiří DanešProč myslíte? Tyhle jevy mají vliv na počasí i u nás, jet stream v letech 15 - 19 způsoboval katastrofální sucha, dnes může působi deště a chladno. To se pořád nebavíme o klimatu.
Pokud se otepuje 100 let a poslední dekádu to nabralo forsáž, je trend jasný.
Pokud by celou dekádu teplota už nestoupala, nebo se i mírně ochlazovalo, je to známka, že nastal zlom. Dříve ale ne. Jenže rok 20 byl celosvětově zase nejteplejší a letos se žádná změna nečeká.
Odpovědět
Pokud se otepuje 100 let a poslední dekádu to nabralo forsáž, je trend jasný.
Pokud by celou dekádu teplota už nestoupala, nebo se i mírně ochlazovalo, je to známka, že nastal zlom. Dříve ale ne. Jenže rok 20 byl celosvětově zase nejteplejší a letos se žádná změna nečeká.
BM
Břetislav Machaček
17.3.2021 17:05 Reaguje na Katka PazderůVálečné roky byly mrazivé, pak extrémní sucho a co bylo
před tím? V zimě 1928/ 29 umírali mrazem ptáci a sněhu bylo
i v nížinách metr a více. Naopak se můžete podívat na hladové kameny leckde v řekách, které označovaly extrémní sucha a nebo značky povodní na mostech. Nezpochybňuji dlouhodobá měření, ale pouze to, že výkyvy byly, jsou
a budou a to různě dlouhé a různě velké. Co bude s předpovědí od května? Asi se oteplí, protože začíná
léto! To jak teplé bude ovlivní třeba i El Niňo,
ale třeba i erupce sopky na Islandu a nebo srážka s
kometou. Schválně jmenuji tyto jevy, které ovlivní
počasí a je na lidech se přizpůsobit. Moudří dělají
zásoby, regulují závlahy, starají se o zdravou půdu
atd. Hloupí spínají ruce, nadávají na příčiny a nic
kloudného nečiní. Vychytralci z toho udělají víru
a oblbnou svět ve svůj prospěch. Pustí se do kšeftů
s povolenkami, se cly za uhlíkovou výrobu, s dotacemi
do OZE, s jejich výstavbou, výrobou a provozem. Zbytek
to zaplatí tak, jako předtím odsíření, odprášení atd.
Přitom stačilo po sameťáku dostavět komplet Temelín,
k němu ještě JE Blahutovice a ještě jednu nebo dvě JE
v Čechách. Ušetřilo by se za to odsíření, odprášení.
Nikdo by nám nevnucoval stavby OZE a na polích by
nestrašila řepka ani kukuřice jako palivo. Nikdo
by nás nevinil za CO2 z energetiky a průmyslu.
Bohužel jsme promarnili načatý trend a aktivisté
na tom mají lví podíl. Jinak půda v mém okolí se
vodní nasyceností vrátila za pouhý rok do normálu
a předpověď 500.set letého sucha se tak nekoná.
Spíše mám obavu z povodní zaviněných odklady
protipovodňových opatření a jejich blokací aktivisty.
Kdo něco dělá proti výkyvům počasí problém nemá, kdo
pouze protestuje a blokuje, vidí problémy všude a i
u toho počasí.
Odpovědět
před tím? V zimě 1928/ 29 umírali mrazem ptáci a sněhu bylo
i v nížinách metr a více. Naopak se můžete podívat na hladové kameny leckde v řekách, které označovaly extrémní sucha a nebo značky povodní na mostech. Nezpochybňuji dlouhodobá měření, ale pouze to, že výkyvy byly, jsou
a budou a to různě dlouhé a různě velké. Co bude s předpovědí od května? Asi se oteplí, protože začíná
léto! To jak teplé bude ovlivní třeba i El Niňo,
ale třeba i erupce sopky na Islandu a nebo srážka s
kometou. Schválně jmenuji tyto jevy, které ovlivní
počasí a je na lidech se přizpůsobit. Moudří dělají
zásoby, regulují závlahy, starají se o zdravou půdu
atd. Hloupí spínají ruce, nadávají na příčiny a nic
kloudného nečiní. Vychytralci z toho udělají víru
a oblbnou svět ve svůj prospěch. Pustí se do kšeftů
s povolenkami, se cly za uhlíkovou výrobu, s dotacemi
do OZE, s jejich výstavbou, výrobou a provozem. Zbytek
to zaplatí tak, jako předtím odsíření, odprášení atd.
Přitom stačilo po sameťáku dostavět komplet Temelín,
k němu ještě JE Blahutovice a ještě jednu nebo dvě JE
v Čechách. Ušetřilo by se za to odsíření, odprášení.
Nikdo by nám nevnucoval stavby OZE a na polích by
nestrašila řepka ani kukuřice jako palivo. Nikdo
by nás nevinil za CO2 z energetiky a průmyslu.
Bohužel jsme promarnili načatý trend a aktivisté
na tom mají lví podíl. Jinak půda v mém okolí se
vodní nasyceností vrátila za pouhý rok do normálu
a předpověď 500.set letého sucha se tak nekoná.
Spíše mám obavu z povodní zaviněných odklady
protipovodňových opatření a jejich blokací aktivisty.
Kdo něco dělá proti výkyvům počasí problém nemá, kdo
pouze protestuje a blokuje, vidí problémy všude a i
u toho počasí.
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.3.2021 12:16jediné co stojí mezi náma a hladomorem jsou lesy. Lesy, chrání půdu a bez lesa není malý vodní oběh neb zabezpečují vypařování.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.3.2021 19:42Ja teda neviem. Určite verím odborníkom, ale Ústav globálnej zmeny je veľmi motivovaný aby dokázal svoje 500 ročné sucho. Prehrabem sa doma troska v materiáloch a niečo k tomu nájdem. Zatiaľ dávam toto: https://pocasimeteoaktuality.wordpress.com/2018/08/27/nejvetsi-sucha-v-cr-a-jejich-priciny/ Zaujalo ma, že spomínané najväčšie suchá 1508, 1509 sa neobjavujú medzi suchami zistenými práve z letokruhov stromov. "Identifikovat negativní roky z hlediska sucha je možné i podle šířek letokruhů dubu. Záznamy jsou z tohoto hlediska k dispozici již od roku 761. Dle průměrných teplot a srážek v ČR byly vypočteny indexy sucha a podle nich byly stanoveny negativní roky vůči referenčnímu období 1961 až 1990, v němž se vyskytly dva negativní roky a to 1964 a 1976 (Brázdil a kol., 2015). Intenzita sucha v negativních rocích byla definována opět stupni -1 až -3. V období let 761 až 1500 bylo zjištěno 88 negativních roků. Nejvýznamněji negativními roky byly roky 764, 788, 806, 810, 850, 864, 874, 882, 883, 893, 907, 920, 928, 944, 945, 981, 982, 995, 1019, 1037, 1046, 1048, 1070, 1091, 1117, 1132, 1142, 1167, 1171, 1177, 1189, 1194, 1209, 1217, 1224, 1241, 1252, 1262, 1270, 1284, 1306, 1326, 1353, 1361, 1393, 1397, 1420, 1426, 1431, 1448, 1464, 1469, 1485, 1590, 1603**, 1616, 1637**, 1638**, 1686**, 1779**, 1790** a dále 1808, 1811, 1842, 1868, 1904, 1921, 1959 a 2007."
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.3.2021 22:10 Reaguje na Vladimir MertanDobrý, tohle vše v té studi taky je. Jenže sucho 2014 - 2019 bylo nejhorší.
Tak dobrý, dnes se to zlepšilo a co bude dál? Kdy nastane další období ještě horšího sucha větších veder? Už letos nebo až příští rok? A bude trvalt jen 5 let nebo spíš 10?
Odpovědět
Tak dobrý, dnes se to zlepšilo a co bude dál? Kdy nastane další období ještě horšího sucha větších veder? Už letos nebo až příští rok? A bude trvalt jen 5 let nebo spíš 10?
VM
Vladimir Mertan
17.3.2021 07:25 Reaguje na Pavel HanzlMoja otázka je jednoznačná, prečo údajné navýraznejšie sucho zistené odborníkmi z ústavu globálnej zmeny v roku 1508, 1509 sa nevyskytuje medzi 88 negatívnymi rokmi zistených Brázdilom a kol. práve z letokruhov dubov?
Odpovědět
Karel Zvářal
17.3.2021 07:35 Reaguje na Vladimir MertanA co ta ostatní data, sedí? Možná je to ta výjimka potvrzující pravidlo. Třeba mně by bylo naopak podezřelé, kdyby absolutně všechno souhlasilo.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
17.3.2021 16:10 Reaguje na Karel ZvářalJedine čo ma napadá, že článok v ekoliste spravil chybu pri prepise originálu. Rovnaký článok bol aj na Sme.sk tiež s rokmi 1508, 1509. Google pre dané roky tiež sucho nenašiel, proste je to chyba a neviem viac zistiť.
Odpovědět
PH
VM
Vladimir Mertan
16.3.2021 19:57https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sucho-mokro-klima-pocasi-rekordy.A180524_103830_domaci_bur
Tak tu sa píše v roku 2018, že Venku je horko, podle českých vědců má ale Evropa nejvíc vody za tisíc let.
Odpovědět
Tak tu sa píše v roku 2018, že Venku je horko, podle českých vědců má ale Evropa nejvíc vody za tisíc let.
li
16.3.2021 20:19 Reaguje na Vladimir Mertan
No jasně,suché roky nebo menší období byla vždycky.Ale pořádný titulek prodává reklamu.Jako asi období mezi povodněmi 1997 až 2002 mohlo být nejdeštivější.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.3.2021 20:25 Reaguje naTým vědců z této vysoké školy v Praze zveřejnil studii zaměřenou na hydroklimatický vývoj Evropy v posledním tisíciletí. V článku uveřejněném v prestižním časopise Nature Communications vědci analyzovali data z nedávno publikované rekonstrukce evropského klimatu a zkoumali tak střídání vlhkých a suchých období v Evropě.
Výzkum českých vědců ukázal, že během posledního tisíciletí byla řada období, ve kterých se stávaly rozsáhlé oblasti extrémně suchými, či naopak takzvaně vodnými. „V kontextu probíhajících debat o suchu a jeho současných vlivech je však zarážející, že posledních devadesát let patří v Evropě k nejvlhčím z celého tisíciletí,“ uvedl hlavní autor výzkumu Yannis Markonis.
Odpovědět
Výzkum českých vědců ukázal, že během posledního tisíciletí byla řada období, ve kterých se stávaly rozsáhlé oblasti extrémně suchými, či naopak takzvaně vodnými. „V kontextu probíhajících debat o suchu a jeho současných vlivech je však zarážející, že posledních devadesát let patří v Evropě k nejvlhčím z celého tisíciletí,“ uvedl hlavní autor výzkumu Yannis Markonis.
KT
PH
KT
Karel Tejkal
16.3.2021 23:58 Reaguje na Pavel HanzlNapříklad bych očekával, že katastrofální sucho se projeví na sklizni zemědělských plodin. Hezká tabulka pro roky 2009 až 2020 je zde:
https://www.czso.cz/csu/czso/definitivni-udaje-o-sklizni-zemedelskych-plodin-2020
Dále si představuji, že dub má kořeny poměrně hluboké a na rozdíl od polních plodin nebude na sucho tolik háklivý. V článku se výslovně píše, že vědci zavrhli šířku a hustotu letokruhů a spoléhají se na analýzu izotopů, to je také divné. Přirozeně těžší podmínky se přece musí projevit ve struktuře letokruhů.
Srážky v letech 2015 až 2019 představovaly 89,2 % dlouhodobého průměru. Nemlich stejnou hodnotu lze z dat ČHMÚ spočítat pro období 1969-1973 a 1989-1993. Pravda, rozdíly byly v teplotách.
V článku se ovšem dočteme: "Po staletích pomalého vysychání jsme ve 20. století zaznamenali zrychlující se pokles zvoleného indexu sucha, což je obzvláště alarmující pro zemědělství a lesnictví. Ve světle těchto výsledků je bezprecedentní odumírání smrkových lesů v oblastech zahrnutých v naší rekonstrukci logickým důsledkem."
Dopad na zemědělství viz odkaz výše - žádný. Odumírání smrkových lesů je především zapříčiněno kůrovcem, kterému klimatické podmínky sice přihrávají, ale hlavní chyby bych hledal spíše v managementu péče.
Odpovědět
https://www.czso.cz/csu/czso/definitivni-udaje-o-sklizni-zemedelskych-plodin-2020
Dále si představuji, že dub má kořeny poměrně hluboké a na rozdíl od polních plodin nebude na sucho tolik háklivý. V článku se výslovně píše, že vědci zavrhli šířku a hustotu letokruhů a spoléhají se na analýzu izotopů, to je také divné. Přirozeně těžší podmínky se přece musí projevit ve struktuře letokruhů.
Srážky v letech 2015 až 2019 představovaly 89,2 % dlouhodobého průměru. Nemlich stejnou hodnotu lze z dat ČHMÚ spočítat pro období 1969-1973 a 1989-1993. Pravda, rozdíly byly v teplotách.
V článku se ovšem dočteme: "Po staletích pomalého vysychání jsme ve 20. století zaznamenali zrychlující se pokles zvoleného indexu sucha, což je obzvláště alarmující pro zemědělství a lesnictví. Ve světle těchto výsledků je bezprecedentní odumírání smrkových lesů v oblastech zahrnutých v naší rekonstrukci logickým důsledkem."
Dopad na zemědělství viz odkaz výše - žádný. Odumírání smrkových lesů je především zapříčiněno kůrovcem, kterému klimatické podmínky sice přihrávají, ale hlavní chyby bych hledal spíše v managementu péče.
va
vaber
17.3.2021 08:45 Reaguje na Karel Tejkalco je to ,,management péče,, ? mnoho stromů rostlo v pohodě 50-100let ,nikdo do lesa nezasahoval a najednou všechny uschly, proč neuschly dříve kdy byl stejný management?
sucho není jen o srážkách , ale o vypařování a to bylo v posledních létech extrémní, v zimě jsou srážky menší než v létě a přesto je všude vlhko, protože se vlhkost málo vypařuje
Odpovědět
sucho není jen o srážkách , ale o vypařování a to bylo v posledních létech extrémní, v zimě jsou srážky menší než v létě a přesto je všude vlhko, protože se vlhkost málo vypařuje
KT
Karel Tejkal
17.3.2021 09:39 Reaguje na vaberV lesích zasahoval přemnožený kůrovec. Dříve se kůrovcem napadené porosty i jednotlivé stromy likvidovaly včas. V době, kdy se kůrovcová kalamita teprve rozbíhala, zelení ultras bránili napadené stromy vlastními těly.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.3.2021 18:07 Reaguje na Karel TejkalTotální nesmysl, jak dycky. Těch "ultras" bylo několik jedinců a to jen na Šumavě, ale lesy popadaly po celé repulice taky proto, že v nich hospodaří Uniles. Tj. žádné kůrovcové kolečko, ale holoseče.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
17.3.2021 12:49 Reaguje na vaberMýlíte se, dřívější management péče o lesy se zakládal na činnosti hajných, kteří denně chodili polese a měli pravomoc najmout lidi, kteří jednotlivé kůrovcem nebo jiným škůdcem napadené stromy okamžitě vykáceli a z lesa odstranili. Dnes hajní jsou vymřelý druh, místní dřevorubci a lesní dělníci, taky tak.
Odpovědět
va
vaber
18.3.2021 17:23 Reaguje na Jiří Danešje to jak s kovidem , nasaďte si respirátory a kovid zmizí, poražte napadený strom a kůrovec zmizí ,
ani jedno neplatí
Odpovědět
ani jedno neplatí
PH
Pavel Hanzl
17.3.2021 18:04 Reaguje na Karel Tejkalzemědělství je řešeno člověkem, tj.zavlažováním a jinými postupy, navíc obilí je stepní tráva zvyklá na sucho. Smrky nepadají kůrovcem (ten je jen doráží), ale především vysokou teplotou v kombinaci se suchem.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.3.2021 05:52 Reaguje na Karel TejkalVyschlé toky (5-10% průtoku), hladové balvany, prázdné studny, uschlé borové porosty, nedostatek sena (kradlo se), omezování spotřeby vody (hlavně bazény)... to je také ideologie?-)
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
17.3.2021 07:34 Reaguje na Karel ZvářalJasné, hladové balvany sú jednoznačné - bez irónie. Sú znakom naozaj veľmi významného sucha. Vzhľadom k úpravám vodných tokov a zmenám krajiny a napríklad aj závlahám sa nedá úplne presne porovnávať minulé sucho s terajším.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.3.2021 07:43 Reaguje na Vladimir MertanDomnívám se, že sucho z posledních let mohlo být ještě větší, než to zaznamenané čarou na balvanech. Staletí záplav a spousty tun nového sedimentu způsobila, že profil koryta se zmenšil oproti minulosti. Mohutný balvan sice zůstal, ale okolní dno se zvýšilo o 10-20-30 cm? Pochybuji, že tomu bylo obráceně, tedy že velká vody sedimenty odnesla. Pokud vím, vždy se dno čistí, tj. prohlubuje, při stávající úrovni okolního terénu.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
17.3.2021 16:04 Reaguje na Karel ZvářalTo by bolo na dlhú diskusiu s odborníkom. Veľký vplyv má zregulovanie a zkanalizovanie prítokov a zníženie retečnej schopnosti krajiny. Výkonné závlahy vedia tiež niečo odčerpať - musel by to niekto vyčísliť.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
17.3.2021 16:21 Reaguje na Karel Zvářalhttp://sucho.vuv.cz/wp-content/uploads/2016/02/Historicka_sucha.pdf tu sa píše o porovnaní prietokov trochu viac.
Odpovědět
va
vaber
17.3.2021 08:31mohl bych všem ukázat špalek borovice ,staré tak 200let, první roky života byly přírůstky velké ,postupně se snižovaly ,celkem pravidelně a posledních 50 let již nešly letokruhy téměř rozeznat, jak byly husté, řekl bych že strom již přestával růst díky věku a počasí to nijak neovlivňovalo,
podobné letokruhy jsem viděl i na špalcích poražených stromů v prostoru Boletice, ale našel jsem tam i velké špalky stromů ,které měly nepochopitelně veliké přírůstky v posledních letech ,
Odpovědět
podobné letokruhy jsem viděl i na špalcích poražených stromů v prostoru Boletice, ale našel jsem tam i velké špalky stromů ,které měly nepochopitelně veliké přírůstky v posledních letech ,
BM
Břetislav Machaček
17.3.2021 17:27 Reaguje na vaberČím více strom roste, tak ukládá živiny nejen do kmene, ale i
do větví a počítat přírůstek podle vzdálenosti mezi letokruhy
je hloupost. Je třeba vzít do úvahy, že přírůstek hmoty je rozdíl
mezi starým a novým letokruhem a závisí na průměru. Taky ale
závisí na vyčerpanosti půdy v dosahu kořenů a nebo naopak
ztráta konkurence v okolí. Pokud někdo pokácí a nebo vichřice
vyvrátí stromy v okolí, tak strom využije světlo, vláhu i ty
živiny v minulosti čerpány těmi stromy. Pak mohl být přechodně
napaden i škůdci a nefungovala tak ideálně fotosyntéza. Takže
dělat závěry z letokruhů beru jako orientační a nikoliv jako
hodnověrné údaje. Příčin v kolísání přírůstků může být více
a není to pouze sucho.
Odpovědět
do větví a počítat přírůstek podle vzdálenosti mezi letokruhy
je hloupost. Je třeba vzít do úvahy, že přírůstek hmoty je rozdíl
mezi starým a novým letokruhem a závisí na průměru. Taky ale
závisí na vyčerpanosti půdy v dosahu kořenů a nebo naopak
ztráta konkurence v okolí. Pokud někdo pokácí a nebo vichřice
vyvrátí stromy v okolí, tak strom využije světlo, vláhu i ty
živiny v minulosti čerpány těmi stromy. Pak mohl být přechodně
napaden i škůdci a nefungovala tak ideálně fotosyntéza. Takže
dělat závěry z letokruhů beru jako orientační a nikoliv jako
hodnověrné údaje. Příčin v kolísání přírůstků může být více
a není to pouze sucho.
VŠ
Viktor Šedivý
17.3.2021 13:42"Ústav výzkumu globální změny AV ČR" -> korýtka jsou závislá na tom, jak moc je nutné zkoumat změnu, bojovat se změnou.
Zjištění, že žádná změna se nekoná, že jde jen o opakování toho, co tu už mnohokrát bylo = žádný grant, žádná dotace ...
Odpovědět
Zjištění, že žádná změna se nekoná, že jde jen o opakování toho, co tu už mnohokrát bylo = žádný grant, žádná dotace ...
MK
Majka Kletečková
17.3.2021 14:04 Reaguje na Viktor ŠedivýČím si tedy vysvětlujete hromadné usychání borovic na mnoha místech v ČR?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
17.3.2021 16:26 Reaguje na Majka KletečkováPoklesla spodná voda., Borovica je odolný strom, ktorý má hlboký koreň a využíva spodnú vodu. Ak spodná voda klesne, bežné zrážky jej nestačia, pretože korene nie sú na to až tak dobre prispôsobené. Skazu dokončí lykokaz sosnový.
Odpovědět
va
vaber
19.3.2021 09:05 Reaguje na Vladimir Mertanukázal bych vám borovici ,roste na skále tak 40m vysoké ,zakořenila v puklině skály, bude stará nejméně 80let, ale je to malý strom, nemá živiny ani vodu,
protože na té skále žádná spodní voda není
Odpovědět
protože na té skále žádná spodní voda není
VM
Vladimir Mertan
22.3.2021 10:20 Reaguje na vaberTo verím, aj ja poznám také borovice. Ale rozhodujúca je zmena podmienok. Bonzaj vypestovaná na skale je odolnejšia ako zhýčkaná veľká borovica v lese. Tá lesná väčšie nároky a ak príde o hlavný zdroj vody zahynie.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
18.3.2021 06:10 Reaguje na Viktor ŠedivýZase nikdy nebylo čerpání spodních vod a využívání těch povrchových v takovém měřítku , jako dnes. Pak stačí rok dva méně sněhu a deště a spodní vody jsou fuč.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.3.2021 08:56 Reaguje na Petr PekaříkV mnoha místech je to čerpání spodních vod tak obrovské, že
se ty vody nestačí přirozeně obnovovat. Některé horské
hotely se sjezdovkami jsou schopny vysušit studánky a prameny potoků na zasněžování a uspokojení hostů. Při dvou sprchováních denně 100 sportujících hostů je to i to pro
horský pramen tragédie a kde je vaření, zasněžování, úklid
atd. Mezi námi, ona ta kontrola odběru je hlavně u firem
pouze po předchozí výzvě, kdy už je vše v souladu s povolením. No a pak taky stačí změnit zahloubení blízké
řeky a nebo narušení reliéfu krajiny například silnicí
v úvozu či odvodněným tunelem. S nedostatkem srážek asi
nic neuděláme, stejně jako s jejich nadbytkem, pokud si
nebudeme vytvářet velké zásobní nádrže a nesnít pouze o
malých tůňkách a mokřadech, mimochodem nyní naplněných
po okraj, které už vody z tajícího sněhu nepojmou a ta
odteče na rozdíl od té v přehradách.
Odpovědět
se ty vody nestačí přirozeně obnovovat. Některé horské
hotely se sjezdovkami jsou schopny vysušit studánky a prameny potoků na zasněžování a uspokojení hostů. Při dvou sprchováních denně 100 sportujících hostů je to i to pro
horský pramen tragédie a kde je vaření, zasněžování, úklid
atd. Mezi námi, ona ta kontrola odběru je hlavně u firem
pouze po předchozí výzvě, kdy už je vše v souladu s povolením. No a pak taky stačí změnit zahloubení blízké
řeky a nebo narušení reliéfu krajiny například silnicí
v úvozu či odvodněným tunelem. S nedostatkem srážek asi
nic neuděláme, stejně jako s jejich nadbytkem, pokud si
nebudeme vytvářet velké zásobní nádrže a nesnít pouze o
malých tůňkách a mokřadech, mimochodem nyní naplněných
po okraj, které už vody z tajícího sněhu nepojmou a ta
odteče na rozdíl od té v přehradách.
PH
Pavel Hanzl
19.3.2021 19:47 Reaguje na Břetislav MachačekHorské hotely, natož sjezdovky žádnou vodu nespotřebovávají, vrací je ve stejném místě přečištěnou zpátky do potoka.
Daleko horší jsou uhelné a hlavně jaderné elektrárny, jen Dukovany spotřebují NENÁVRATNĚ vody jako milión obyvatel. Kteří tu vodu zase vracejí, jdežto JE nikoliv, jde vše do odparu.
Odpovědět
Daleko horší jsou uhelné a hlavně jaderné elektrárny, jen Dukovany spotřebují NENÁVRATNĚ vody jako milión obyvatel. Kteří tu vodu zase vracejí, jdežto JE nikoliv, jde vše do odparu.
JM
Joska Malý
18.3.2021 10:16Bohužel se nemohu dostat k fulltextu, ale i tak bych takovou studii bral s rezervou. Zaprvé jí vydal ústav globální změny a bylo by s podivem, kdyby konstatovali, že se globální změna nekoná. Kdo kdy někdy zkoumal nějaké vědecké téma do hloubky jistě velmi dobře ví, že ďáběl se skrývá v detailu a čím více je měření nepřímé, tím spíše lze kouzlit se statistikou, či přímo metodikou. Uvěřím tomu, až to po nich někdo zopakuje. Neb od přelomu století tu máme replikační krizi ve vědě a obávám se, že biomedicína a jiné sexy témata, právě jako globální změna, budou touto krizí zasaženy více.
Dále jen pokud jste četli pozorně, tak analyzovali pouze 21 živých stromů a těch x dalších bylo "reliktní" dřevo z lidských staveb, či jiných zdrojů. Jinými slovy drtivá většina vzorků měla nejasný původ a nejsem botanikem, dovedu si představit, že lokální podmínky hrají v růstu stromů velkou roli a o té u většiny vzorků nevíme nic. Stejně tak jistě existují i jiné, než zmiňované faktory, které dané izotopové složení ovlivňují. Dále pro každé období jim sloužilo dřevo z jiných zdrojů. Jistě by ta data měla odrážet i události zachycené jinými způsoby, jak někdo naznačuje výše a to tam není. Rád si tu metodiku přečtu, až bude článek někde lépe dostupný, ale očekával bych tam větší nejasnosti, než kolik jich je v abstraktu.
Vcelku hezky se o limitech podobných proxydat zmiňuje Petr Pokorný ve své přednášce pro Pátečníky. Vřele doporučuji. Závěrem myslím platí, důvěřuj, ale prověřuj a pokud se to týká mainstreamového diskurzu, který slibuje publikace a citace, byl bych vždy na pozoru.
Odpovědět
Dále jen pokud jste četli pozorně, tak analyzovali pouze 21 živých stromů a těch x dalších bylo "reliktní" dřevo z lidských staveb, či jiných zdrojů. Jinými slovy drtivá většina vzorků měla nejasný původ a nejsem botanikem, dovedu si představit, že lokální podmínky hrají v růstu stromů velkou roli a o té u většiny vzorků nevíme nic. Stejně tak jistě existují i jiné, než zmiňované faktory, které dané izotopové složení ovlivňují. Dále pro každé období jim sloužilo dřevo z jiných zdrojů. Jistě by ta data měla odrážet i události zachycené jinými způsoby, jak někdo naznačuje výše a to tam není. Rád si tu metodiku přečtu, až bude článek někde lépe dostupný, ale očekával bych tam větší nejasnosti, než kolik jich je v abstraktu.
Vcelku hezky se o limitech podobných proxydat zmiňuje Petr Pokorný ve své přednášce pro Pátečníky. Vřele doporučuji. Závěrem myslím platí, důvěřuj, ale prověřuj a pokud se to týká mainstreamového diskurzu, který slibuje publikace a citace, byl bych vždy na pozoru.
BM
Břetislav Machaček
18.3.2021 21:01 Reaguje na Joska MalýNezbývá, než s vámi souhlasit. Jakékoliv názory a výsledky zkoumání
potřebují i oponenturu, aby se nestaly pouhou biblí.
Odpovědět
potřebují i oponenturu, aby se nestaly pouhou biblí.
PH
Pavel Hanzl
19.3.2021 07:51 Reaguje na Joska MalýNikdo nepovažuje tento výzkum za "jedinou svatou pravdu", ale autora miožná trochu podceňujete. Dřevo z historických staveb není "nejasného původu". Přesně se ví, kdy byl objekt postaven a tím je dáno, kdy byl kácen a hlavně to není sibiřská jedle, ale dřevo z nejbližšího okolí.
Já to spíš považuji za kvalitní kámen do celkové mozaiky poznání minulosti vývoje klimatu, i když omyly a chyby se tam určitě vyskytnou taky.
Odpovědět
Já to spíš považuji za kvalitní kámen do celkové mozaiky poznání minulosti vývoje klimatu, i když omyly a chyby se tam určitě vyskytnou taky.
