https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/letokruhy-ceskych-dubu-vypovidaji-o-nejvetsim-suchu-v-evrope-za-posledni-dve-tisicileti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Letokruhy českých dubů vypovídají o největším suchu v Evropě za poslední dvě tisíciletí

16.3.2021 18:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Letní sucha trápila střední Evropu především od roku 2015 až do začátku jara loňského roku a společně s vlnami veder byly příčinou značných ekologických a ekonomických škod.
Letní sucha trápila střední Evropu především od roku 2015 až do začátku jara loňského roku a společně s vlnami veder byly příčinou značných ekologických a ekonomických škod.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kameraman hor / Společnost přátel Jeseníků, z.s.
Letní zemědělská sucha, která postihla mezi roky 2015-2018 zvláště střední Evropu, byla závažnější než kterákoliv jiná suchá období za uplynulých 2110 let. K těmto závěrům vědci dospěli ve studii zpracované na základě letokruhů dubů převážně z území České republiky. Dokázali pro každý rok rekonstruovat míru nedostatku nebo naopak nadbytku vláhy. Na studii pracoval tým vedený profesorem Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Univerzity v Cambridge a publikoval ji časopis Nature Geoscience.
 

Letní sucha trápila střední Evropu především od roku 2015 až do začátku jara loňského roku a společně s vlnami veder byly příčinou značných ekologických a ekonomických škod. Anomálie byla pravděpodobně výsledkem změny klimatu způsobené člověkem, včetně změn tzv. tryskového proudění (jet stream) v atmosféře. Z jiných analýz prováděných mj. právě Ústavem výzkumu globální změny navíc vyplývá, že se četnost a intenzita extrémních jevů, zvláště sucha a vysokých teplot, bude v budoucích dekádách dále zvyšovat s pokračujícím růstem globální teploty.

Ve studii využité letokruhy fungují jako „otisky prstů“, které lze využít k rekonstrukci minulého klimatu. Vědci se zaměřili na letní klima a zejména pak výskyt tzv. zemědělského sucha během uplynulých 2110 let. Narozdíl od většiny podobných studií získali pro každý rok přesně datované informace o míře nedostatku nebo naopak nadbytku vláhy. Výsledky odhalily, že dlouhodobý trend vysychání krajiny patrný v celém sledovaném období se během 20. století podstatně zrychlil, a nakonec po roce 2015 překonal všechny dosavadní suché periody.

„Všichni jsme si vědomi,že poslední dobou se sešlo několik výjimečně teplých a suchých let po sobě, ale potřebovali jsme přesné rekonstrukce historických podmínek, abychom zjistili, jak tyto extrémy vypadají v porovnání s předchozími roky,“ řekl hlavní autor studie profesor Ulf Büntgen z katedry geografie Univerzity v Cambridge a vedoucí výzkumný pracovník na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe v Brně. "Naše výsledky ukazují, že série mimořádně suchých let od roku 2015 je ve střední Evropě mimořádná i v kontextu posledních dvou tisíciletí,“ uvedl Büntgen.

Ulf Büntgen vedl tým vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe doplněný o kolegy ze dvou brněnských univerzit a pracovišť v Německu a Švýcarsku. Studie je založena na izotopových měřeních provedených v laboratoři CzechGlobe, kde byly pod vedením Otmara Urbana analyzovány poměry izotopů uhlíku a kyslíku 13500 letokruhů ze 147 vzorků živých i mrtvých evropských dubů. Vzorky mrtvého dřeva byly vybrány ze souboru přesně datovaných dubových letokruhů z historických dřevěných konstrukcí, archeologických nálezů a subfosilních kmenů z archivu Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Mendelovy univerzity v Brně. Většina vzorků použitých pro tuto studii pochází z území České republiky a pouze v některých obdobích je bylo nutné doplnit o materiál z jihovýchodního Bavorska. Nejstarší vzorky pocházejí z letokruhů stromů, které rostly v době Césarova dětství a nejmladší z roku 2018. Roky 2019 a 2020 budou do rekonstrukce klimatu doplněny v nejbližší době. Díky systematické práci započaté v roce 2015 vznikla dosud největší a nejpodrobnější souvislá řada údajů o letních hydroklimatických podmínkách ve střední Evropě.

Podle dendrochronologů Michala Rybníčka a Tomáše Koláře z CzechGlobe a Mendelovy univerzity poskytují stabilní izotopy letokruhů mnohem přesnější záznam pro rekonstrukci hydroklimatických podmínek v mírných oblastech než konvenční studie letokruhů, které často selhávají. Údaje získané analýzou stabilních izotopů lépe odrážejí fyziologické podmínky růstu stromů než klasická dendrochronologická data, zejména šířky letokruhů a hustota dřeva. "Zatímco hodnoty uhlíku závisí na fotosyntetické aktivitě stromů, hodnoty kyslíku jsou ovlivněny spíše dostupností vody v půdě. Společně úzce korelují s hydroklimatickými podmínkami daného vegetačního období,“ vysvětlil expert na ekofyziologii rostlin Otmar Urban.

V období posledních 2110 let se vyskytla mimořádně vlhká léta, z nichž tři nejvýraznější spadají do let 183, 899 a 728 n. l. Naopak mezi tři nejsušší patřily roky 1509, 1508 a 2018 n. l. Období 2014-2018 bylo nejsušší pětileté období v celé datové řadě. V souhrnu výsledky studie ukazují, že za poslední dvě tisíciletí střední Evropa pomalu vysychá. „Po staletích pomalého vysychání jsme ve 20. století zaznamenali zrychlující se pokles zvoleného indexu sucha, což je obzvláště alarmující pro zemědělství a lesnictví. Ve světle těchto výsledků je bezprecedentní odumírání smrkových lesů v oblastech zahrnutých v naší rekonstrukci logickým důsledkem,” uvedl spoluautor studie bioklimatolog Mirek Trnka z CzechGlobe. Jak dále zdůraznil, změna klimatu neznamená, že bude všude a vždy větší sucho. „Některá období na našem území budou na srážky bohaté, a to i extrémně, ale jak porostou teploty bude se zvyšovat i pravděpodobnost výskytu jak extrémně vysokých teplot, tak dlouhých epizod sucha. Bez adaptačních opatření negativně ovlivní nejen ekosystémy i kvalitu našeho života,“ dodal Trnka.

Na závěr profesor Trnka vyzdvihl důležitost systematického výzkumu vlhkostního režimu v minulosti, protože poskytuje kontext nejen k aktuálním problémům, ale i k očekávané změně klimatu. „Právě systematická a dlouhodobá podpora ze strany CzechGlobe a spolupráce českých a zahraničních institucí byla pro vytvoření této unikátní studie klíčová,“ řekl Trnka.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (73)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.3.2021 08:48
Řekl bych, že pro objektivně uvažujícího a vzdělaného člověka jasná zpráva.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.3.2021 12:19 Reaguje na Karel Zvářal
jasné je hlavně to, že pokud budeme likvidovat lesy nebo si je necháme nějakým způsobem zlikvidovat, tak bude šlus. Vše záleží na tom, kolik energie budeme schopni produkovat a jak.
Odpovědět

Viktor Šedivý

17.3.2021 13:36 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jak zlikvidovat?
Lesy jsou cenným zdrojem biomasy a proženeme je pod elektrárenskými kotli místo uhlí.
Nelíbí? To je ale zelená budoucnost, protože požadavky green dealu na "OZE" nelze splnit pálením zbytků a odpadu, na to je zapotřebí svézt celé lesy zdaleka.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2021 18:25 Reaguje na Karel Zvářal
Takových zpráv je všude plno, ale ropácká kobliha nemá šanci to pochopit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.3.2021 18:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Bohužel to nechápal ani první hoch z prognosťáku: "Jak může člověk (lidstvo) mít vliv na klima?"... Ten odstartoval u nás tu pandemii ignorace přírody, tj. neurvalou exploataci půdy a následnou ztrátu biodiverzity. V. Cílek považoval za udržitelný stav lidstva cca 2,5 mld., od té doby jede masivní odlesňování, těžba surovin, zástavba, megalány, monokultury, chemizace, plasty, odpady... prostě antropocén, neboli vybydlování planety. Chanov hadra vedle toho.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2021 22:01 Reaguje na Karel Zvářal
To ten první hoch z prognosťáku musel být menší PánBůh....nebo spíš Satan? Takhle dokaličit celou Zeměkouli....
Odpovědět
DA

DAG

16.3.2021 09:30
Shodou okolností jsem dnes ráno narazil na jiný článek o stejné studii. Zde zdroj není žádný a v druhém článku je místo zdroje uvedeno jen místo Londýn, kde ho asi převzali.
Nevím jestli to chápu správně, ale ty články se jaksi dost rozcházejí.
Hlavně jsou zajímavé jednotlivé detaily, ze kterých vychází závěry naprosto rozdílně.
Posuďte sami.
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/evropa-sucho-zmena-klimatu-studie-rimska-rise_2103160636_tzr
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.3.2021 11:36 Reaguje na DAG
Nemyslím si. Základ je stejný (nejhorší sucho), zbytek je novinářská kreativita. Málokdy je převzatý článek totožný se zdrojem.
Odpovědět
DA

DAG

16.3.2021 11:55 Reaguje na Karel Zvářal
Tak zde v článku je napsáno, že změna jetstreamu je způsobena klimatickými změnami vyvolanými člověkem. V původním je to vynecháno, ale dejme tomu.
Hlavně předposlední odstavec je zajímavý, kde konstatují, že rostoucí sucha jsou v létě jsou rostoucí nehledě na změnu klimatu a jsou praděpodobně způsobena zemskou osou.
Z článku na ekolistu vyplývá, že za všechno může clověk měnící klima.
Odpovědět
DA

DAG

16.3.2021 11:57 Reaguje na DAG
Lépe řečeno odchylkami dráhy země ke slunci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.3.2021 13:07 Reaguje na DAG
Myslím, že technikálie typu jet-stream (znám cca 75 let) či zemská osa můžeme zde pominout. Mně se jedná o prostý fakt extrémního sucha, což zde bylo mnoha amatéskými znalci popíráno, resp. uváděn i dřívější podobný stav (středověk etc.). O příčinách se budeme přít ještě mnohokrát, ale odlesňování, zástavba všeho druhu, gigatetelíny v krajině aj. - to vše má dozajista vliv na tvorbu horkých vzdušných mas, potažmo pravděpodobně i jet-stream či ohřívání oceánů. Prostě fyzika uzavřeného chaotického systému.

Prosím redakci o ZVÝŠENÍ rámečku pro psaní, při posunu nelze zkontrolovat napsaný text.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.3.2021 14:45 Reaguje na Karel Zvářal
Mnohem větší vypovídací shopnost by mělo porovánání podstatně delšího časového období. Ale ono by to nepodporovalo tu ekoaktivistickou ideu, že za všechno může člověk.
Ano, i člověk za ledacos může, i proto, že při dýchání produkuje CO2 (kysličník uhličitý), za součaného spotřebovávání O2 (kyslík).
Pro ekoaktivisty jsem to závorce napsal raději i slovy.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.3.2021 15:54 Reaguje na Jiří Daneš
Myslím, že produkce CO2 při lidském dýchání na rychlou změnu v množství CO2 v atmosféře nemá velký vliv. Kdyby lidí bylo mnohem méně, tak by bylo mnohem více místa pro jiné živočišné druhy člověkem nyní vyhubené, které by také vydechovaly CO2. Ale jiní živočichové na rozdíl od přemnoženého Homo sapiens neuvolňují intenzivně během krátké doby zásoby CO2 ukládané pod zem miliony let, neasfaltují a nebetonují rozsáhlé plochy, nekácejí pralesy rychlým tempem ...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2021 22:03 Reaguje na Jiří Daneš
To není možný, vy fakt nechápete rozdíl mezi fosilním a oběhovým uhlíkem?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.3.2021 13:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten fosilní byl také původně oběhový. Množtví jednotlivých prvků na Zeměkouli je s přihlédnutím k existenci člověka jako druhu, neměnné.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.3.2021 13:01 Reaguje na Jiří Daneš
Množství
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.3.2021 17:54 Reaguje na Jiří Daneš
Původně znamená před stovky miliónů let i dříve. Tou dobou skutečně byly někdy výrazně vyšší teploty, řádově o 10 - 15°C a ekosystém byl taky zcela jiný. Velcí dinosauři byli asi studenokrevní, tj. neměli termoregulaci, protože ji nepotřebovali. V takovém prostředí, kdy chemismus vzduchu byl taky jiný, by člověk možná nepřežil bez skafandru.
Odpovědět
DA

DAG

16.3.2021 14:47 Reaguje na Karel Zvářal
Jasně to je všechno pravda. Jen ty příčiny jsou důležité z hlediska nastavení opatření.
Dám příklad globální oteplování a boj s ním. Vynaloží se nedozírné náklady a zjistíme, že to byl jen jeden z faktorů, ale nebudeme řešit třeba tu zástavbu a zaděláme si na problém, protože jsme si lhali nebo nechtěli vidět všechny náležitosti.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.3.2021 15:33 Reaguje na DAG
Možná jste si ještě nestihli pánové všimnout, ale na kysličník jsou tu jiné kapacity. Nedávno tu byl článek o rozdílu 3°C mezi odlesněnou oblastí a pralesem (Brazil). To je to, o čem tu melduju neustále. Např. zelené střechy vs. zhoblované trávníky na hlinu. Místo zeleného pole v dubnu-červnu odkrytá ornice (kuku aj. jařiny). Idiocie kvete... "Je ti teplo, chlopče, teplo?-))"
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2021 22:04 Reaguje na Karel Zvářal
proti 40 megatun CO2 ročních emisí je to jen čajíček.....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.3.2021 17:56 Reaguje na DAG
Vy považujete světovou vědeckou obec za bandu hlupáků, že? To je základ ropáckých demagogií.
Odpovědět
DA

DAG

18.3.2021 10:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne naopak, proto když napíší v článku, že změna Jet streamu je způsobena změnou pohybu země, tak přemýšlím v širších souvislostech.
Vy zjevně v jediné: Kdo nebojuje dostatečně zapáleně proti CO2 je debilní ropák.
Míru dostatečné zapálenosti určujete zjevně Vy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.3.2021 19:56 Reaguje na DAG
jasně píšete, že jsme si "lhali", tj vědci nám lhali. Všechny informace máme od nich a já v tom žádný zápal nevidím.
Odpovědět
DA

DAG

19.3.2021 11:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Nepochopil jste text. Jedno jestli Vaší inteligencí nebo mým špatným vysvětlením.
Navíc si nesmyslně odvozujete "jsme si lhali na vědci nám lhali". Každopádně Vaše reakce je špatná v obou případech. Nedivím se, že zde nikoho nepřesvědčíte, když všechny jen urážíte. Začínáte se blížit mílovými kroky panu Kašpárkovi. Škoda.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.3.2021 12:23 Reaguje na Karel Zvářal
osobně bych řekl, že sucho je do určité míry ovlivněno cyklickým jevem. Ono nic na této Zemi není statické a vše se nějak pohybuje a mění. Když to použijete, budete " klidnější" jde jen o to kolik z nás umře kvůli vlastní " nenažranosti" a hlouposti. JEDINÁ ZÁCHRANA JE VRÁTIT SE DO VĚDOMÍ, ŽE JSME PRODUKTEM PŘIROZENÉHO PROCESU a jsme součástí prostředí, které nás obklopuje a bez kterého nemůžeme žít ani se rozvijet.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.3.2021 15:36 Reaguje na DAG
Na přesný zdroj tj. onu studii je odkaz v poslední větě prvního odstavce: „Na STUDII pracoval tým vedený profesorem Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Univerzity v Cambridge a publikoval ji časopis Nature Geoscience.“ Když kliknu, dostanu se na „Büntgen, U., Urban, O., Krusic, P.J. et al. Recent European drought extremes beyond Common Era background variability. Nat. Geosci. (2021)“.

Celý článek v originále je ale zřejmě přístupný pouze pro předplatitele, pro běžné čtenáře je dostupný jen abstrakt a odkazy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.3.2021 09:42
Ještě dva, tři roky koronáče a uvidíme, jaký vliv na počasí doopravdy máme.
I ta místní brzda se mi jeví při pohledu na oblohu s minimální leteckou
dopravou, jako něco nezvyklého po létech změti kondenzačních čar na obloze.
Nechci dělat nějaké závěry a vyčkám si, na léto a následující roky. Jaro
se vrátilo do původní podoby a i ostatní roční období byla taková, jako kdysi. Buď jde pouze o anomálii a nebo o zlom, ale to se nedá za tak
krátkou dobu jednoznačně určit. Kéž by to byl zlom a ne pouze anomálie.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.3.2021 11:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Jsem přesvědčený, že jde o zlom. Nasvědčuje tomu více věcí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2021 22:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jistě, třeba páně Kalendův "integrál TSI", případně postavení Jupitera. 40 miliard tun emisí CO2 každý rok se v tom neprojeví vůbec, že?
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

17.3.2021 13:24 Reaguje na Pavel Hanzl
co to? ve 22:04 jste psal o 40 megatunách CO2. A za 11 minut už píšete o miliardách tun.... Co se změnilo za těch 11 minut? :-D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.3.2021 17:58 Reaguje na Galipoli Petr
Sorry jako, všichni místní diskutující ví, že člověk emituje asi 40 MILIARD tun CO2 ročně.
Odpovědět
ro

19.3.2021 09:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dobrý den, to říkáte na tenhle článek? https://climaterealism.com/2021/03/sorry-guardian-europes-recent-dry-spell-isnt-the-worst-in-2000-years/
a v souvisloti s tím rekordním suchem konkrétně na tu odkazovanu studii: https://cp.copernicus.org/preprints/cp-2020-92/cp-2020-92.pdf ?
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

16.3.2021 19:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Letošní jaro vychází z modelů o vlivu La Niňa, studené fáze jevu El Niňo v rovníkovém Pacifiku. Model celkem dobře předpověděl i loňský více deštivý rok a pro letošek zatím předpovídá chladno zhruba o 2 stupně a větší srážky až do května. takže bude jaro jako bývalo před 30 lety.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.3.2021 12:38 Reaguje na Katka Pazderů
To jste Hanzla zklamala ...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.3.2021 07:58 Reaguje na Jiří Daneš
Proč myslíte? Tyhle jevy mají vliv na počasí i u nás, jet stream v letech 15 - 19 způsoboval katastrofální sucha, dnes může působi deště a chladno. To se pořád nebavíme o klimatu.

Pokud se otepuje 100 let a poslední dekádu to nabralo forsáž, je trend jasný.
Pokud by celou dekádu teplota už nestoupala, nebo se i mírně ochlazovalo, je to známka, že nastal zlom. Dříve ale ne. Jenže rok 20 byl celosvětově zase nejteplejší a letos se žádná změna nečeká.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.3.2021 17:05 Reaguje na Katka Pazderů
Válečné roky byly mrazivé, pak extrémní sucho a co bylo
před tím? V zimě 1928/ 29 umírali mrazem ptáci a sněhu bylo
i v nížinách metr a více. Naopak se můžete podívat na hladové kameny leckde v řekách, které označovaly extrémní sucha a nebo značky povodní na mostech. Nezpochybňuji dlouhodobá měření, ale pouze to, že výkyvy byly, jsou
a budou a to různě dlouhé a různě velké. Co bude s předpovědí od května? Asi se oteplí, protože začíná
léto! To jak teplé bude ovlivní třeba i El Niňo,
ale třeba i erupce sopky na Islandu a nebo srážka s
kometou. Schválně jmenuji tyto jevy, které ovlivní
počasí a je na lidech se přizpůsobit. Moudří dělají
zásoby, regulují závlahy, starají se o zdravou půdu
atd. Hloupí spínají ruce, nadávají na příčiny a nic
kloudného nečiní. Vychytralci z toho udělají víru
a oblbnou svět ve svůj prospěch. Pustí se do kšeftů
s povolenkami, se cly za uhlíkovou výrobu, s dotacemi
do OZE, s jejich výstavbou, výrobou a provozem. Zbytek
to zaplatí tak, jako předtím odsíření, odprášení atd.
Přitom stačilo po sameťáku dostavět komplet Temelín,
k němu ještě JE Blahutovice a ještě jednu nebo dvě JE
v Čechách. Ušetřilo by se za to odsíření, odprášení.
Nikdo by nám nevnucoval stavby OZE a na polích by
nestrašila řepka ani kukuřice jako palivo. Nikdo
by nás nevinil za CO2 z energetiky a průmyslu.
Bohužel jsme promarnili načatý trend a aktivisté
na tom mají lví podíl. Jinak půda v mém okolí se
vodní nasyceností vrátila za pouhý rok do normálu
a předpověď 500.set letého sucha se tak nekoná.
Spíše mám obavu z povodní zaviněných odklady
protipovodňových opatření a jejich blokací aktivisty.
Kdo něco dělá proti výkyvům počasí problém nemá, kdo
pouze protestuje a blokuje, vidí problémy všude a i
u toho počasí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.3.2021 12:16
jediné co stojí mezi náma a hladomorem jsou lesy. Lesy, chrání půdu a bez lesa není malý vodní oběh neb zabezpečují vypařování.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

16.3.2021 19:42
Ja teda neviem. Určite verím odborníkom, ale Ústav globálnej zmeny je veľmi motivovaný aby dokázal svoje 500 ročné sucho. Prehrabem sa doma troska v materiáloch a niečo k tomu nájdem. Zatiaľ dávam toto: https://pocasimeteoaktuality.wordpress.com/2018/08/27/nejvetsi-sucha-v-cr-a-jejich-priciny/ Zaujalo ma, že spomínané najväčšie suchá 1508, 1509 sa neobjavujú medzi suchami zistenými práve z letokruhov stromov. "Identifikovat negativní roky z hlediska sucha je možné i podle šířek letokruhů dubu. Záznamy jsou z tohoto hlediska k dispozici již od roku 761. Dle průměrných teplot a srážek v ČR byly vypočteny indexy sucha a podle nich byly stanoveny negativní roky vůči referenčnímu období 1961 až 1990, v němž se vyskytly dva negativní roky a to 1964 a 1976 (Brázdil a kol., 2015). Intenzita sucha v negativních rocích byla definována opět stupni -1 až -3. V období let 761 až 1500 bylo zjištěno 88 negativních roků. Nejvýznamněji negativními roky byly roky 764, 788, 806, 810, 850, 864, 874, 882, 883, 893, 907, 920, 928, 944, 945, 981, 982, 995, 1019, 1037, 1046, 1048, 1070, 1091, 1117, 1132, 1142, 1167, 1171, 1177, 1189, 1194, 1209, 1217, 1224, 1241, 1252, 1262, 1270, 1284, 1306, 1326, 1353, 1361, 1393, 1397, 1420, 1426, 1431, 1448, 1464, 1469, 1485, 1590, 1603**, 1616, 1637**, 1638**, 1686**, 1779**, 1790** a dále 1808, 1811, 1842, 1868, 1904, 1921, 1959 a 2007."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2021 22:10 Reaguje na Vladimir Mertan
Dobrý, tohle vše v té studi taky je. Jenže sucho 2014 - 2019 bylo nejhorší.
Tak dobrý, dnes se to zlepšilo a co bude dál? Kdy nastane další období ještě horšího sucha větších veder? Už letos nebo až příští rok? A bude trvalt jen 5 let nebo spíš 10?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

17.3.2021 07:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Moja otázka je jednoznačná, prečo údajné navýraznejšie sucho zistené odborníkmi z ústavu globálnej zmeny v roku 1508, 1509 sa nevyskytuje medzi 88 negatívnymi rokmi zistených Brázdilom a kol. práve z letokruhov dubov?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.3.2021 07:35 Reaguje na Vladimir Mertan
A co ta ostatní data, sedí? Možná je to ta výjimka potvrzující pravidlo. Třeba mně by bylo naopak podezřelé, kdyby absolutně všechno souhlasilo.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

17.3.2021 16:10 Reaguje na Karel Zvářal
Jedine čo ma napadá, že článok v ekoliste spravil chybu pri prepise originálu. Rovnaký článok bol aj na Sme.sk tiež s rokmi 1508, 1509. Google pre dané roky tiež sucho nenašiel, proste je to chyba a neviem viac zistiť.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.3.2021 17:11 Reaguje na Vladimir Mertan
To se musíte zeptat autora.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

16.3.2021 19:57
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sucho-mokro-klima-pocasi-rekordy.A180524_103830_domaci_bur
Tak tu sa píše v roku 2018, že Venku je horko, podle českých vědců má ale Evropa nejvíc vody za tisíc let.
Odpovědět
li

16.3.2021 20:19 Reaguje na Vladimir Mertan
No jasně,suché roky nebo menší období byla vždycky.Ale pořádný titulek prodává reklamu.Jako asi období mezi povodněmi 1997 až 2002 mohlo být nejdeštivější.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

16.3.2021 20:25 Reaguje na
Tým vědců z této vysoké školy v Praze zveřejnil studii zaměřenou na hydroklimatický vývoj Evropy v posledním tisíciletí. V článku uveřejněném v prestižním časopise Nature Communications vědci analyzovali data z nedávno publikované rekonstrukce evropského klimatu a zkoumali tak střídání vlhkých a suchých období v Evropě.
Výzkum českých vědců ukázal, že během posledního tisíciletí byla řada období, ve kterých se stávaly rozsáhlé oblasti extrémně suchými, či naopak takzvaně vodnými. „V kontextu probíhajících debat o suchu a jeho současných vlivech je však zarážející, že posledních devadesát let patří v Evropě k nejvlhčím z celého tisíciletí,“ uvedl hlavní autor výzkumu Yannis Markonis.

Odpovědět
KT

Karel Tejkal

16.3.2021 22:49
Za sebe: Podobným výzkumům nevěřím. Je to ideologie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.3.2021 23:17 Reaguje na Karel Tejkal
Proč by měla být a pro koho?
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

16.3.2021 23:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Například bych očekával, že katastrofální sucho se projeví na sklizni zemědělských plodin. Hezká tabulka pro roky 2009 až 2020 je zde:
https://www.czso.cz/csu/czso/definitivni-udaje-o-sklizni-zemedelskych-plodin-2020
Dále si představuji, že dub má kořeny poměrně hluboké a na rozdíl od polních plodin nebude na sucho tolik háklivý. V článku se výslovně píše, že vědci zavrhli šířku a hustotu letokruhů a spoléhají se na analýzu izotopů, to je také divné. Přirozeně těžší podmínky se přece musí projevit ve struktuře letokruhů.
Srážky v letech 2015 až 2019 představovaly 89,2 % dlouhodobého průměru. Nemlich stejnou hodnotu lze z dat ČHMÚ spočítat pro období 1969-1973 a 1989-1993. Pravda, rozdíly byly v teplotách.
V článku se ovšem dočteme: "Po staletích pomalého vysychání jsme ve 20. století zaznamenali zrychlující se pokles zvoleného indexu sucha, což je obzvláště alarmující pro zemědělství a lesnictví. Ve světle těchto výsledků je bezprecedentní odumírání smrkových lesů v oblastech zahrnutých v naší rekonstrukci logickým důsledkem."
Dopad na zemědělství viz odkaz výše - žádný. Odumírání smrkových lesů je především zapříčiněno kůrovcem, kterému klimatické podmínky sice přihrávají, ale hlavní chyby bych hledal spíše v managementu péče.
Odpovědět
va

vaber

17.3.2021 08:45 Reaguje na Karel Tejkal
co je to ,,management péče,, ? mnoho stromů rostlo v pohodě 50-100let ,nikdo do lesa nezasahoval a najednou všechny uschly, proč neuschly dříve kdy byl stejný management?
sucho není jen o srážkách , ale o vypařování a to bylo v posledních létech extrémní, v zimě jsou srážky menší než v létě a přesto je všude vlhko, protože se vlhkost málo vypařuje
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

17.3.2021 09:39 Reaguje na vaber
V lesích zasahoval přemnožený kůrovec. Dříve se kůrovcem napadené porosty i jednotlivé stromy likvidovaly včas. V době, kdy se kůrovcová kalamita teprve rozbíhala, zelení ultras bránili napadené stromy vlastními těly.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.3.2021 18:07 Reaguje na Karel Tejkal
Totální nesmysl, jak dycky. Těch "ultras" bylo několik jedinců a to jen na Šumavě, ale lesy popadaly po celé repulice taky proto, že v nich hospodaří Uniles. Tj. žádné kůrovcové kolečko, ale holoseče.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.3.2021 12:49 Reaguje na vaber
Mýlíte se, dřívější management péče o lesy se zakládal na činnosti hajných, kteří denně chodili polese a měli pravomoc najmout lidi, kteří jednotlivé kůrovcem nebo jiným škůdcem napadené stromy okamžitě vykáceli a z lesa odstranili. Dnes hajní jsou vymřelý druh, místní dřevorubci a lesní dělníci, taky tak.
Odpovědět
va

vaber

18.3.2021 17:23 Reaguje na Jiří Daneš
je to jak s kovidem , nasaďte si respirátory a kovid zmizí, poražte napadený strom a kůrovec zmizí ,
ani jedno neplatí
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.3.2021 18:04 Reaguje na Karel Tejkal
zemědělství je řešeno člověkem, tj.zavlažováním a jinými postupy, navíc obilí je stepní tráva zvyklá na sucho. Smrky nepadají kůrovcem (ten je jen doráží), ale především vysokou teplotou v kombinaci se suchem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.3.2021 05:52 Reaguje na Karel Tejkal
Vyschlé toky (5-10% průtoku), hladové balvany, prázdné studny, uschlé borové porosty, nedostatek sena (kradlo se), omezování spotřeby vody (hlavně bazény)... to je také ideologie?-)
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

17.3.2021 07:34 Reaguje na Karel Zvářal
Jasné, hladové balvany sú jednoznačné - bez irónie. Sú znakom naozaj veľmi významného sucha. Vzhľadom k úpravám vodných tokov a zmenám krajiny a napríklad aj závlahám sa nedá úplne presne porovnávať minulé sucho s terajším.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.3.2021 07:43 Reaguje na Vladimir Mertan
Domnívám se, že sucho z posledních let mohlo být ještě větší, než to zaznamenané čarou na balvanech. Staletí záplav a spousty tun nového sedimentu způsobila, že profil koryta se zmenšil oproti minulosti. Mohutný balvan sice zůstal, ale okolní dno se zvýšilo o 10-20-30 cm? Pochybuji, že tomu bylo obráceně, tedy že velká vody sedimenty odnesla. Pokud vím, vždy se dno čistí, tj. prohlubuje, při stávající úrovni okolního terénu.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

17.3.2021 16:04 Reaguje na Karel Zvářal
To by bolo na dlhú diskusiu s odborníkom. Veľký vplyv má zregulovanie a zkanalizovanie prítokov a zníženie retečnej schopnosti krajiny. Výkonné závlahy vedia tiež niečo odčerpať - musel by to niekto vyčísliť.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

17.3.2021 16:21 Reaguje na Karel Zvářal
http://sucho.vuv.cz/wp-content/uploads/2016/02/Historicka_sucha.pdf tu sa píše o porovnaní prietokov trochu viac.
Odpovědět
va

vaber

17.3.2021 08:31
mohl bych všem ukázat špalek borovice ,staré tak 200let, první roky života byly přírůstky velké ,postupně se snižovaly ,celkem pravidelně a posledních 50 let již nešly letokruhy téměř rozeznat, jak byly husté, řekl bych že strom již přestával růst díky věku a počasí to nijak neovlivňovalo,
podobné letokruhy jsem viděl i na špalcích poražených stromů v prostoru Boletice, ale našel jsem tam i velké špalky stromů ,které měly nepochopitelně veliké přírůstky v posledních letech ,
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.3.2021 17:27 Reaguje na vaber
Čím více strom roste, tak ukládá živiny nejen do kmene, ale i
do větví a počítat přírůstek podle vzdálenosti mezi letokruhy
je hloupost. Je třeba vzít do úvahy, že přírůstek hmoty je rozdíl
mezi starým a novým letokruhem a závisí na průměru. Taky ale
závisí na vyčerpanosti půdy v dosahu kořenů a nebo naopak
ztráta konkurence v okolí. Pokud někdo pokácí a nebo vichřice
vyvrátí stromy v okolí, tak strom využije světlo, vláhu i ty
živiny v minulosti čerpány těmi stromy. Pak mohl být přechodně
napaden i škůdci a nefungovala tak ideálně fotosyntéza. Takže
dělat závěry z letokruhů beru jako orientační a nikoliv jako
hodnověrné údaje. Příčin v kolísání přírůstků může být více
a není to pouze sucho.
Odpovědět

Viktor Šedivý

17.3.2021 13:42
"Ústav výzkumu globální změny AV ČR" -> korýtka jsou závislá na tom, jak moc je nutné zkoumat změnu, bojovat se změnou.

Zjištění, že žádná změna se nekoná, že jde jen o opakování toho, co tu už mnohokrát bylo = žádný grant, žádná dotace ...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.3.2021 14:04 Reaguje na Viktor Šedivý
Čím si tedy vysvětlujete hromadné usychání borovic na mnoha místech v ČR?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

17.3.2021 16:26 Reaguje na Majka Kletečková
Poklesla spodná voda., Borovica je odolný strom, ktorý má hlboký koreň a využíva spodnú vodu. Ak spodná voda klesne, bežné zrážky jej nestačia, pretože korene nie sú na to až tak dobre prispôsobené. Skazu dokončí lykokaz sosnový.
Odpovědět
va

vaber

19.3.2021 09:05 Reaguje na Vladimir Mertan
ukázal bych vám borovici ,roste na skále tak 40m vysoké ,zakořenila v puklině skály, bude stará nejméně 80let, ale je to malý strom, nemá živiny ani vodu,
protože na té skále žádná spodní voda není
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

22.3.2021 10:20 Reaguje na vaber
To verím, aj ja poznám také borovice. Ale rozhodujúca je zmena podmienok. Bonzaj vypestovaná na skale je odolnejšia ako zhýčkaná veľká borovica v lese. Tá lesná väčšie nároky a ak príde o hlavný zdroj vody zahynie.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

18.3.2021 06:10 Reaguje na Viktor Šedivý
Zase nikdy nebylo čerpání spodních vod a využívání těch povrchových v takovém měřítku , jako dnes. Pak stačí rok dva méně sněhu a deště a spodní vody jsou fuč.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.3.2021 08:56 Reaguje na Petr Pekařík
V mnoha místech je to čerpání spodních vod tak obrovské, že
se ty vody nestačí přirozeně obnovovat. Některé horské
hotely se sjezdovkami jsou schopny vysušit studánky a prameny potoků na zasněžování a uspokojení hostů. Při dvou sprchováních denně 100 sportujících hostů je to i to pro
horský pramen tragédie a kde je vaření, zasněžování, úklid
atd. Mezi námi, ona ta kontrola odběru je hlavně u firem
pouze po předchozí výzvě, kdy už je vše v souladu s povolením. No a pak taky stačí změnit zahloubení blízké
řeky a nebo narušení reliéfu krajiny například silnicí
v úvozu či odvodněným tunelem. S nedostatkem srážek asi
nic neuděláme, stejně jako s jejich nadbytkem, pokud si
nebudeme vytvářet velké zásobní nádrže a nesnít pouze o
malých tůňkách a mokřadech, mimochodem nyní naplněných
po okraj, které už vody z tajícího sněhu nepojmou a ta
odteče na rozdíl od té v přehradách.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.3.2021 19:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Horské hotely, natož sjezdovky žádnou vodu nespotřebovávají, vrací je ve stejném místě přečištěnou zpátky do potoka.
Daleko horší jsou uhelné a hlavně jaderné elektrárny, jen Dukovany spotřebují NENÁVRATNĚ vody jako milión obyvatel. Kteří tu vodu zase vracejí, jdežto JE nikoliv, jde vše do odparu.
Odpovědět
JM

Joska Malý

18.3.2021 10:16
Bohužel se nemohu dostat k fulltextu, ale i tak bych takovou studii bral s rezervou. Zaprvé jí vydal ústav globální změny a bylo by s podivem, kdyby konstatovali, že se globální změna nekoná. Kdo kdy někdy zkoumal nějaké vědecké téma do hloubky jistě velmi dobře ví, že ďáběl se skrývá v detailu a čím více je měření nepřímé, tím spíše lze kouzlit se statistikou, či přímo metodikou. Uvěřím tomu, až to po nich někdo zopakuje. Neb od přelomu století tu máme replikační krizi ve vědě a obávám se, že biomedicína a jiné sexy témata, právě jako globální změna, budou touto krizí zasaženy více.
Dále jen pokud jste četli pozorně, tak analyzovali pouze 21 živých stromů a těch x dalších bylo "reliktní" dřevo z lidských staveb, či jiných zdrojů. Jinými slovy drtivá většina vzorků měla nejasný původ a nejsem botanikem, dovedu si představit, že lokální podmínky hrají v růstu stromů velkou roli a o té u většiny vzorků nevíme nic. Stejně tak jistě existují i jiné, než zmiňované faktory, které dané izotopové složení ovlivňují. Dále pro každé období jim sloužilo dřevo z jiných zdrojů. Jistě by ta data měla odrážet i události zachycené jinými způsoby, jak někdo naznačuje výše a to tam není. Rád si tu metodiku přečtu, až bude článek někde lépe dostupný, ale očekával bych tam větší nejasnosti, než kolik jich je v abstraktu.
Vcelku hezky se o limitech podobných proxydat zmiňuje Petr Pokorný ve své přednášce pro Pátečníky. Vřele doporučuji. Závěrem myslím platí, důvěřuj, ale prověřuj a pokud se to týká mainstreamového diskurzu, který slibuje publikace a citace, byl bych vždy na pozoru.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.3.2021 21:01 Reaguje na Joska Malý
Nezbývá, než s vámi souhlasit. Jakékoliv názory a výsledky zkoumání
potřebují i oponenturu, aby se nestaly pouhou biblí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.3.2021 07:51 Reaguje na Joska Malý
Nikdo nepovažuje tento výzkum za "jedinou svatou pravdu", ale autora miožná trochu podceňujete. Dřevo z historických staveb není "nejasného původu". Přesně se ví, kdy byl objekt postaven a tím je dáno, kdy byl kácen a hlavně to není sibiřská jedle, ale dřevo z nejbližšího okolí.
Já to spíš považuji za kvalitní kámen do celkové mozaiky poznání minulosti vývoje klimatu, i když omyly a chyby se tam určitě vyskytnou taky.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist