Letošní léto bylo bez problémů, horší bude příští, říkají energetici k vlivu zapojených fotovoltaických elektráren
Podíl energie z OZE je povinnost
Česká republika se v přístupové smlouvě k Evropské unii zavázala k podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě 8 % v roce 2010. Do roku 2020 by měl být 13% podíl spotřeby energie z OZE. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé tuzemské spotřebě elektřiny dosáhl koncem roku 2009 dle oznámení ERÚ 6,81 %.
„Pokud bude každoroční nárůst výroby elektřiny z OZE tvořit okolo 1 %, bylo by možno cíle 13 % v roce 2020 dosáhnout. Nemělo by se také zapomínat na to, že se neustále zvyšuje účinnost zařízení vyrábějících elektřinu z OZE,“ říká Lubomír Klobušník, energetický poradce Energy Centre České Budějovice.
„Sluneční záření je zdroj z povahy věci přerušovaný, takže k náhlé změně objemu výkonu dodávaného do soustavy logicky docházelo,“ říká Pavla Mandátová ze společnosti ČEPS, která má na starosti českou přenosovou soustavu. „Ale vzhledem k tomu, že na začátku srpna bylo v ČR ve fotovoltaice instalováno 622 MW výkonu, regulaci těchto zdrojů jsme zatím schopni zvládnout. Jinými slovy, problémy s regulací v tuto chvíli ještě nenastávají,“ říká Mandátová.
Podle informací Jarmily Lehnerové z Energetického regulačního úřadu (ERÚ) by do konce roku 2012 mělo být připojeno maximálně 1650 MW fotovoltaických elektráren, aby byla zachována stabilita sítě. Jak ale dodává Pavla Mandátová, kromě již připojených projektů jsou podepsány smlouvy na více než 2500 MW nových fotovoltaických elektráren. Při instalovaném výkonu fotovoltaických elektráren 2200 MW lze údajně při slunečných bezoblačných dnech od dubna do září očekávat soudobou výrobu až 1650 MW. „Této výše v letošním roce dosaženo nebylo a velmi pravděpodobně nebude, ale v roce 2011 to lze očekávat,“ uvedla pro Ekolist Mandátová. K možnosti uřídit situaci v síti říká: „Z pohledu regulace soustavy je rozhodující celkový kumulovaný výkon v síti.“ Není tedy rozdíl, jestli vyrábí 100 slunečních elektráren po 10 MW nebo 10000 střešních systémů po 100 kW, jde o součet vyrobené energie.
Řízení elektráren jako zběsilá jízda autem
Pro dodávku z neregulovatelných obnovitelných zdrojů je podle odborníků limitující hodnota 1650 MW pro roky 2010–2012, pro roky 2013–2015 je tato hodnota 2000 MW. Nad tuto hodnotu je připojení myslitelné jen pokud by bylo možné zdroje regulovat podle potřeb elektrizační soustavy. „Pro bilancování soustavy má společnost ČEPS k dispozici regulační výkon, který v současné době poskytují klasické zdroje – elektrárny jaderné, uhelné, plynové a vodní. Jaderné a uhelné elektrárny jsou schopny poskytovat tyto služby pouze jsou-li v provozu,“ říká Pavla Mandátová.
Mandátová vidí možné budoucí problémy v regulaci celé soustavy. „Je to podobné, jako kdybyste řídil auto, které by nemělo plyn ani brzdy a motor by si dělal, co chtěl. Buď by časem došlo k havárii, nebo - pokud jste odpovědný - byste auto zastavil. V podobné situaci je ČEPS, který musí řídit elektrárny podle okamžité spotřeby ČR. Spotřeba není stálá a neustále se mění. K tomu potřebujeme mít v provozu dostatečný regulační výkon, který jsou schopny dodávat pouze klasické elektrárny. Fotovoltaické a větrné elektrárny pracují dle okamžitých povětrnostních podmínek, ne podle toho, jak vyžaduje soustava, respektive aktuální spotřeba. Určité množství těchto zdrojů je soustava schopna absorbovat, ale zároveň potřebuje určité množství zdrojů schopných měnit výkon podle aktuální potřeby elektrizační soustavy,“ vysvětluje situaci, v jaké je ČEPS.
Energetický poradce František Vybíralík říká, že je důležité, aby se do budoucna umožnila regulace výkonu fotovoltaiky alespoň v krocích zapnuto, 60% výkon, 30% výkon a vypnuto. Podle informací ERÚ je zatím novela energetického zákona řešící regulaci OZE v legislativním procesu.
Podle Jany Jabůrkové z ČEPS pouze 12 % z doby, kdy je fotovoltaický zdroj připojen, vyrábí elektřinu. U klasických elektráren může být využitelnost téměř stoprocentní, elektrárny neběží jen v případě odstávky kvůli údržbě nebo v případě poruchy. Podle Rostislava Krejcara z Energetického regulačního úřadu (ERÚ) dosahují větrné zdroje 22 % a nejefektivnější jsou bioplynové stanice, které dosahují až 86 % využitelnosti.
reklama
