https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lisejnikum-svedci-mrtve-drevo-tym-v-karpatech-nasel-i-zdanlive-vyhynule-druhy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lišejníkům svědčí mrtvé dřevo, tým v Karpatech našel i zdánlivě vyhynulé druhy

24.11.2021 01:20 | PRAHA (ČTK)
K nejcennějším lokalitám podle ČZU patří Bielovodská a Koprová dolina, kde byla na nové lokalitě znovuobjevena vzácná kryptovka Gyalecta friesii. Její výskyt byl na Slovensku naposledy potvrzen před 30 lety a to jen v jedné lokalitě.
K nejcennějším lokalitám podle ČZU patří Bielovodská a Koprová dolina, kde byla na nové lokalitě znovuobjevena vzácná kryptovka Gyalecta friesii. Její výskyt byl na Slovensku naposledy potvrzen před 30 lety a to jen v jedné lokalitě.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Slavo Haladej / Wikimedia Commons
Mrtvé dřevo v pralesích svědčí lišejníkům. Vyplývá to ze studie týmu, vedeném vědci z České zemědělské univerzity v Praze. (ČZU). Odborníci studovali dlouhodobý dopad přírodních narušení, takzvaných disturbancí, na druhovou rozmanitost lišejníků v tzv. primárních lesích Západních Karpat. Našli vzácné lišejníky a několik druhů považovaných za vyhynulé. Podle ČZU není stále dost známo o vlivu přírodních disturbancí, například vichřic či kůrovce, na konkrétní skupiny organismů, a platí to i u lišejníků.
 

Vědci studovali data z primárních horských smrkových porostů. Zkoumali přítomnost lišejníků u živých stromů, souší a padlých kmenů z 57 studijních ploch. Pomocí rekonstrukce disturbanční historie pak testovali, jak byly druhová bohatost a zastoupení lišejníků ovlivněny současnou strukturou porostů a disturbančními režimy za posledních 250 let.

Studie ukázala, že obzvlášť důležitým prvkem zvyšujícím druhovou bohatost lišejníků jsou stojící mrtvé stromy, hlavně ty tlustší. Ležící mrtvé dřevo hostilo druhově chudší společenstva, vědci tam však nalezli vzácnější druhy. Celkově pak byla podle výzkumu druhová bohatost lišejníků nižší na regenerujících mladých a homogenních studijních plochách ve srovnání se starými, déle narušenými porosty. Výsledky tedy svědčí o tom, že ačkoliv staré lesy ztrácejí na vitalitě, nabývají na významnosti z hlediska biodiverzity.

Josef Halda z katedry biologie Univerzity Hradec Králové k tomu uvedl, že tým zaznamenal 158 druhů lišejníků z 65 rodů. Z toho tři druhy byly podle slovenského červeného seznamu považovány za vyhynulé, 20 bylo kriticky ohrožených, devět ohrožených a osm tzv. zranitelných druhů. Halda také sdělil, že pět ohrožených lišejníků obsažených ve studii mělo víc než stovku výskytů, čtvrtina všech výskytů patřila ohroženým druhům.

K nejcennějším lokalitám podle ČZU patří Bielovodská a Koprová dolina, kde byla na nové lokalitě znovuobjevena vzácná kryptovka Gyalecta friesii. Její výskyt byl na Slovensku naposledy potvrzen před 30 lety a to jen v jedné lokalitě.

"Biologické dědictví přírodních disturbancí, reprezentované stojícími odumírajícími i ležícími odumřelými stromy, představuje velmi důležitý substrát pro lišejníky. Jde ovšem o substrát poměrně rychle se proměňující a přítomný jen v určitých fázích vývoje lesa," uvedl Jeňýk Hofmeister z Katedry ekologie lesa ČZU. "Takže pokud mají populace na tyto substráty vázaných druhů lišejníků v daném regionu trvale přežívat, musí mít po přirozeném rozpadu biologického dědictví na jedné lokalitě možnost kolonizovat nové lokality s dostatečně bohatým biologickým dědictvím v přiměřené vzdálenosti," zdůraznil výzkumník. Pro dlouhodobou ochranu populací těchto druhů tak nestačí chránit jen malé fragmenty zachovalých pralesů, ale také okolní lesy, kde mohou lišejníky obsadit narušeními vytvořená nová stanoviště, pokud se jich v původních lokalitách nedostává.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist