Loňský požár v Českém Švýcarsku byl největším v historii České republiky

Zdroj | HZS ČR

Průběh požáru

V národním parku začaly hořet asi tři hektary lesa během vlny veder 24. července, a to mezi Hřenskem a Pravčickou bránou (podle policie požár vznikl pravděpodobně v Malinovém dole). Hasičům se nejprve dařilo požár kontrolovat, následující den se však oheň kvůli větru začal znovu rozšiřovat. Požár se rozšířil i na německou stranu. Hasiči evakuovali 80 lidí z Pravčické brány a také účastníky tábora u Dolského mlýna.

Postupně se začalo objevovat velké množství ohnisek a požár sílil a šířil se do dalších míst. Již 26. července ráno byl asi na 30 hektarech, odpoledne plameny zasáhly území o rozloze 300 hektarů a hasiči vyhlásili zvláštní stupeň poplachu a k večeru už informovali, že zasažené území se blíží k 1000 hektarům. Zasaženy byly obce Hřensko a Mezná, kde shořelo několik domů. Požár v parku spálil zhruba 1100 hektarů území. Z ohrožených vesnic muselo odejít kolem 500 lidí. Na německé straně v Saském Švýcarsku oheň zasáhl plochu asi 250 hektarů.

Plochu zasaženou požárem se dařilo zmenšovat od víkendu 30. a 31. července. Hasičům jejich plánovaný útok na požár komplikovalo počasí, nedostatek deště či nízká oblačnost, kvůli které nemohla vzlétnout letadla. Od 1. srpna se hasičům dařilo dostávat ohniska požáru pod kontrolu. Po deseti dnech, k 3. srpnu, hasiči požár z poloviny uhasili, zasahovali na zhruba 500 hektarech. Týž den se pozemní cestou dostali s vodou i na hranici s Německem a propojili se s německými kolegy. Nová ohniska se však stále objevovala v nepřístupném terénu u Pravčické brány či v soutěskách řeky Kamenice. Likvidaci ohně původně hasiči předpokládali k 5. srpnu, kvůli horku a nedostatku dešťů to ale trvalo déle. První z uhašených sektorů správa parku od hasičů převzala 8. srpna, o tři dny později hasiči předali správě parku další část hašeného území, včetně Mezné, okolí Mezní Louky a prostoru nad Hřenskem. Poslední hašené území v Hřensku hasiči předali 12. srpna, oheň tak byl zdolán.

Podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Vladimíra Vlčka oheň zasáhl všechna tři lesní patra - byl pozemní, korunový a nakonec i podzemní, tedy kořenový. Rozrostl se na plochu 1100 hektarů, hasiči pak zasahovali na území o rozloze 3600 hektarů.

Nasazení hasičů a techniky

Na uhašení požáru se podílelo zhruba 6000 hasičů a 400 kusů techniky. Do boje s požárem byly nasazeni profesionální i dobrovolní hasiči z celé republiky, velké množství techniky včetně vrtulníků s vaky s vodou a letadel, a to i ze zahraničí.

Hasiči využívali leteckou techniku armády, policie nebo nasmlouvaných soukromých firem.

Do hašení se krom tří českých letadel Antonov (každé pojme 1100 litrů) zapojila dvě speciální hasící letadla Canadair z Itálie (každé unese přes 6000 litrů vody) a Air Tractor ze Švédska (každé pojme až 3000 litrů vody). Speciály Canadair poprvé přiletěly pomáhat s hašením 28. července, den nato se nečekaně vrátily do Itálie, kde také vypukl požár a nahradily je právě švédské stroje. Znovu se Canadairy do hasebních prací zapojily 5. srpna, odlétly 8. srpna. Vrtulníky přiletěli na pomoc s požárem i ze Slovenska, Polska a Německa.

Piloti českých armádních vrtulníků při zásahu zalili oheň téměř čtyřmi miliony litrů vody a nalétali asi 226 letových hodin. Armáda to uvedla na svém webu. Do akce vojáci nasadili vrtulníky Sokol i silnější Mi-17.

Do hašení se mj. zapojil i soukromý pilot vrtulníku Jiří Vlk, který podzději dostal od Úřadu pro civilní letectví pokutu 100.000 korun za to, že bez potřebných povolení podnikl osm letů. Novinky.cz nedávno napsaly, že Vlk uspěl ve správním řízení a pokutu platit nemusí. Úřad ale trvá na tom, že šlo o přestupek.

Letadla i vrtulníky s vaky nabíraly vodu z jezera Milada u Ústí nad Labem, které tak bylo až do 8. srpna uzavřené pro veřejnost. Vrtulníky s tzv. bambi vaky nabíraly vodu i v Labi u Hřenska. Povodí Labe muselo kvůli nízkému stavu vody navýšit kvůli hašení průtok vody v Labi pod vodním dílem Střekov. Povodí Vltavy zvýšilo odtok z nádrží Vltavské kaskády do Vltavy.

Zdroj | HZS ČR

Ke zvládnutí požáru hasiči vytvářeli obranné průseky v lesích. Skrytá ohniska jim pomáhaly hledat drony s termovizí.

Na místě zasahovalo v některých dnech kolem 1000 hasičů, kteří se kvůli panujícím vedrům museli často střídat. Zhruba šest desítek z nich utrpělo zranění, někteří skončili i v nemocnici. S hašením požáru, logistikou či zásobováním pomáhali i policisté, vojáci, záchranáři, samosprávy a řada dobrovolníků.

Po 12. srpnu skrytá ohniska, která se mohla ještě objevovat, zůstalo hlídat 72 dobrovolných hasičů. V Mezní Louce dočasně zůstala prozatímní hasičská stanice s šesti profesionálními jednotkami.

Příčina požáru

Kvůli požáru policie obvinila muže z obecného ohrožení a poškození cizí věci. V případě prokázání viny soudem mu hrozí trest odnětí svobody až na 15 let.

Primární příčinou rychlého a zpočátku nezvladatelného šíření požáru byly podle analýzy mimořádně příznivé klimatické podmínky, hlavně vysoká rychlost větru, velké sucho a také vysoká teplota vzduchu v prvních třech dnech požáru. Sucho panovalo na území parku podle studie nepřetržitě od května 2018 a v srpnu 2022 bylo v oblasti Českého Švýcarska nejintenzivnější za posledních 60 let.

Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří. Názor, že se požár rychle rozšířil hlavně kvůli tisícům uschlých stromů napadených kůrovcem, které zůstávají v lesích ležet, vyslovil v srpnu i prezident Miloš Zeman. Podle analýzy, kterou letos v lednu zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, by odklizení kůrovcového dřeva požár nezastavilo, oheň by podle vědců naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji.

Škody a náklady

Škody správa parku odhaduje na 100 milionů korun, hasiči zásah na 250 milionů korun.

Škody způsobené úbytkem turistů místní podnikatelé už v srpnu částečně vyčíslili asi na 150 milionů korun s tím, že na podzim to může být i 200 milionů. Podle destinační agentury České Švýcarsko oheň zachvátil asi 1,2 procenta regionu, odliv zákazníků však zaznamenali podnikatelé v celém okrese. Sčítače umístěné na řadě míst rezervace zaznamenaly loni 546 216 impulzů. V roce 2019, kdy byla návštěvnost rekordní, to bylo 1,24 milionu zaznamenaných průchodů.

Obnova parku

Správa národního parku chce u obnovy po největším požáru na území České republiky využít zkušenosti z roku 2006. Tehdy shořelo v okolí Jetřichovic v Českém Švýcarsku zhruba 20 hektarů a správa nechala požářiště spontánně zalesnit. Spáleniště bylo už v roce 2016 zarostlé břízou, olší, borovicí, jeřábem, bukem a dubem, břízy dorostly do pětimetrové výšky, dnes mohou mít podle strážců parku kolem deseti metrů a les je velmi hustý.

Vědci z Fakulty životního prostředí ústecké univerzity, kteří zkoumají spáleniště v národním parku, uvedli, že v přírodní katastrofě vidí příležitost k nápravě minulých nevhodných zásahů člověka v místě. Hlavní snahou by podle vědců mělo být najít společnou řeč mezi obyvateli, ochranou přírody a turistickým ruchem.