Maroušek: Úspory jsou nejlepším zdrojem energie

Jaroslav Maroušek zmínil nevýhody dnes běžně používaného způsobu tvorby energetických scénářů, totiž prosté extrapolování toho, jak se oblast energetiky vyvíjela za posledních několik desítek let. „Před dvaceti lety byl například náš vztah k životnímu prostředí razantně jiný, než je dnes. Tehdy jsme se třeba na emise CO2 dívali zcela jinak. Dělat energetické scénáře na základě toho, jak to bylo v minulosti, není příliš šťastné,“ říká Maroušek.

Následně Maroušek popsal vývoj růstu spotřeby energie a snižování energetické náročnosti v minulých dekádách, obojí vztaženo k HDP. Obvykle se prý uvádí minulý růst HDP okolo třech procent, růst spotřeby energie jako jednoprocentní, pokles energetické náročnosti kolem 1 – 2 % ročně, z čehož jsou odvozeny prognózy budoucího jednoprocentního přírůstku spotřeby energie.

"Teď je skvělá doba pustit se do úspor," říká Jaroslav Maroušek.
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz

„Pokud bychom takovéto plánování stylem 'business as usual' vztáhli na Českou republiku pro příštích padesát let, pak celkový nárůst spotřeby energie bychom patrně nebyli schopni zvládnout klasickými zdroji energie,“ varuje Jaroslav Maroušek. Jak dodává, při pohledu dvacet let zpět nerostla spotřeba energie jen v obdobích, kdy byla energie drahá. Například na začátku 80. let, těsně po druhé energetické krizi. Tehdy prý spotřeba energie stagnovala nebo docházelo i ke snížení její spotřeby.

„Zavádění obnovitelných zdrojů energií je dnes snad již standard. V plenkách jsou však stále úspory energie. O nich se jen mluví, ale moc se toho neděje. Nezajímají ani firmy, pro které jsme zpracovali energetický audit, který pak strčili do šuplíku, protože stačilo, že splnili povinnost energetický audit mít,“ říká Jaroslav Maroušek. Dnes už prý firmy, které plánují do budoucnosti, začínají úspory zajímat. Uvědomují si, že ceny energií budou hrát čím dál větší roli a že se budou čím dál více promítat do manažerských bilancí. „Teď je skvělá doba pustit se do úspor,“ tvrdí Maroušek.

Jak říká, technologií, které přinášejí úspory, je celá řada. Je ale otázka, jak rychle jsme schopni je zavést do praxe a jak moc je vtáhne trh. „Pokud srovnáme potenciál, který v Česku mají obnovitelné zdroje, a potenciál, který mají u nás úspory, tak vidíme významný rozdíl. Jednak absolutní potenciál úspor je větší, ale i nákladovost vychází pro úspory výhodněji,“ říká Jaroslav Maroušek.

„Kolik energie spotřebováváme, se ví. My jsme dělali studie na to, kolik naše společnost fakticky energie potřebuje. Ztrát je mnohem více, než té užitečné energie, kterou skutečně spotřebujeme pro náš život. A to platí jak pro jednotlivce, tak pro průmyslové podniky. Co se týče využívání energie, jsme někde na přechodu doby kamenné a bronzové,“ říká Jaroslav Maroušek. Podle něho jsme schopni užitečně spotřebovat asi dvacet procent energie. „Zbytek jsou ztráty z toho, že neumíme energii dobře využít. Potenciál úspor je proto obrovský,“ vysvětluje Jaroslav Maroušek.

Jako příklad toho, jak lze vhodným nastavením podmínek výrazně snížit spotřebu, uvedl Maroušek energetické štítky pro elektrospotřebiče. „V Evropské unii se od zavedení energetických štítků pro elektrospotřebiče, což je asi deset let, snížila spotřeba chladniček o 40 %. V Česku to bylo ještě asi trochu víc, protože my jsme tu byli zahlceni těmi Minsky. Dnes už v obchodě nekoupíte lednici s energetickou třídou C. Sotva B, ale spíš jen třídu A,“ ukazuje pozitivní příklad Jaroslav Maroušek. Jak tvrdí, na této změně ani tak nemají zásluhu spotřebitelé, protože ti se stále spíše rozhodují podle praktičnosti spotřebiče, ale výrobci. „Ti se nepustí do reklamy výrobku, který má na sobě céčko, když vedle stojí spotřebič s áčkem. To je efekt, který jsme nepředpokládali, ale který obrovsky funguje,“ říká Maroušek. Podle něho jsou energetické štítky příklad motivace, který trh sám od sebe nemá a kde je úloha státu, aby je zavedl. Podle něho takové opatřeni do trhu nezasahuje nijak razantně, ale zároveň hodně pomůže.

Jak dále uvedl Maroušek, energetická spotřeba v budovách v České republice se pohybuje kolem 185 kWh/m2/rok. Evropská směrnice zavedla nové normy. Dnes stavěné domy by měly mít spotřebu kolem 100 kWh/m2/rok. Jak dodává Maroušek, splnit to lze - pokud jsou splněny normy, což je u nás problém. Nicméně je prý vidět trend úspor energie v budovách.

„Před sedmi lety jsme prokázali, že pouze dobrým stavebním projektem a využitím nejlepších dostupných technologií na trhu, které ale nezvýšily nákladovost, lze postavit obytnou budovu se spotřebou do 55 kWh/m2/rok. Město Sušice a Železný Brod si každé jeden dům postavilo a limit se potvrdil. Za standardní ceny lze postavit úsporný dům. Zvýšené náklady jsou nutné až pro dosažení pasivního standardu,“ tvrdí Maroušek.

„Pokud se mluví o úsporách energie, musí se mluvit i o ceně energie. S nízkou cenou energie nebudou ani její úspory. Krátkodobý, třeba tříletý, nárůst cen nic neznamená. Kvůli krátkodobé změně ceny nikdo nepředělá celou firmu. Pokud by ale vysoké ceny byly deset let, pak by se firmám vyplatilo investovat do nových úsporných technologií,“ říká Maroušek.

„Dnes je běžné, že spotřebiče mají tzv. stand by režim, při kterém spotřebovávají naprázdno. Není technicky vůbec nijak složité, aby spotřeba ve stand by režimu byla pod jeden watt. Běžně ale mívají okolo deseti. Pro jednoho člověka to může být malá spotřeba, ale v úhrnu se tím dá ušetřit hodně,“ tvrdí Maroušek.

Současné trendy podle něho nelze změnit naráz. „Počítáme, že pokud bychom teď začali na úsporách razantně pracovat, tak potrvá tak deset let, než se stoupající trend spotřeby energie zlomí. Vlastní setrvačností by spotřeba chvíli stále stoupala, než by dosloužily současné technologie, pak by chvíli stagnovala a kolem roku 2015-20 by se dosáhlo výraznějších úspor,“ popisuje prognózu SEVEn Maroušek.

Úspory energie jsou prý velkou příležitostí pro podnikatele. „Energeticky úsporná výroba umožňuje mít svůj byznysplán stabilnější, méně závislý na tom, co se stane na blízkém východě s ropou. Tohle je filozofie, která se u nás moc nenosí, ale jistě nosit brzy bude,“ věří Maroušek.

„Pokud porovnáme scénář, který jen do budoucnosti promítne minulý růst spotřeby, a scénář založený na drahé energii, která motivuje k úsporám, pak vychází, že do roku 2050 lze úsporami ušetřit 1000 PJ. To z úspor činí největší zdroj energie. Není žádný jiný zdroj energie, který by se jim mohl rovnat,“ tvrdí Jaroslav Maroušek.

Prezentace Jaroslava Marouška ze společnosti SEVEn (Středisko pro efektivní využívání energie) byla v rámci Týdne udržitelného rozvoje, který se letos konal od 22.4. do 24.4. v prostorách Zastoupení evropské komise pod názvem Změna klimatu a udržitelná energetika. Konferenci Týden udržitelného rozvoje pořádá Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Velvyslanectvím Francouzské republiky a Velvyslanectvím Švédska.

Přečtěte si také zprávu Teplo získané z OZE by mělo mít svou legislativu, chystá se směrnice i zákon z 22.4.2008, Mohou za zvyšování cen potravin biopaliva? ze 17.4.2008, zprávu Energeticky úsporné budovy mohou ušetřit 60 % energie, říká studie Hnutí DUHA z 27. 3. 2008 a Ekologičtí aktivisté: Polovinu tepla lze vyrábět z obnovitelných zdrojů z 21. 4. 2008.