https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/maso-lze-ziskat-i-s-malymi-emisemi-sklenikovych-plynu-ale-za-cenu-zaboru-pudy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Maso lze získat i s malými emisemi skleníkových plynů, ale za cenu záboru půdy

18.6.2018 01:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Může to jít s menšími emisemi skleníkových plynů, ale je zapotřebí více místa. Vyberte si.
Může to jít s menšími emisemi skleníkových plynů, ale je zapotřebí více místa. Vyberte si.
Dvě stejné potraviny od různých výrobců mohou mít na životní prostředí velmi odlišný dopad. Takové je hlavní poselství studie Švýcarského zemědělského výzkumného institutu a Oxfordské univerzity, které důsledně prošetřily vliv produkce nejrůznějších poživatin na životní prostředí. Informuje o tom Oxfordská univerzita.
 

O tom, že produkce živočišných bílkovin, tedy chov skotu, má na planetu Zemi neblahé dopady, jste jistě už slyšeli. Nová je informace o tom, jak široká může být škála negativních dopadů. Krátce řečeno, některé maso může být zlé, a jiné mnohem horší. Jospeh Poore, hlavní autor studie, například upozorňuje na rozdíly v environmentální zátěži zprostředkované kvalitním hovězím.

Hovězí má váhu

Na 100 gramů proteinu, získaného z intenzivního chovu skotu, připadá okolo 105 kilogramů CO2 na emisích a cirka 370 metrů čtverečních rozlohy pastvin. Jsou ale i zemědělci, kteří to umí jinak. Neintenzivní chov může být z hlediska emisní zátěže 12x až 50x lehčí. Bude tedy jen asi šestkrát náročnější, než pěstování hrášku. To je ale vyváženo tím, že takový nízkodopadový chov bude vyžadovat až 36x více plochy pastvin.

„Dvě věci, které na první pohled vypadají v obchodě úplně stejně, mohou mít velmi rozdílný dopad na životní prostředí,“ říká Poore. "Tuto variabilitu nevnímají spotřebitelé, a co je ještě horší, nevnímají ji zatím ani ti, kteří politiku zemědělské produkce směřují. Říct, že chov hovězího představuje neúměrnou zátěž pro životní prostředí, je snadné a pravdivé." Ale méně se už ví o tom, že taková akvakultura (dosud považována za ekologickou a relativně nízkoemisní metodu produkce potravin) může to svého okolí emitovat takové množství metanu a skleníkových plynů, že si kilo zeleniny odtud z hlediska emisní bilance nezadá s kilem hovězího.

Menšina stojí za větším dílem zátěže

„Jedna sklenice piva může přijít na třikrát více emisí a čtyřikrát více zemědělské půdy, než jiná,“ dodává Thomas Nemecek, spoluautor studie. „A výrazně rozdílný může být vliv produktů jednoho typu i na spotřebu vody, eutrofizaci a acidifikaci.“ Aby se mohli opřít o solidní data, zpracovali švýcarští badatelé ve spolupráci s kolegy z Oxfordu detailní informace o 40.000 farmách a 1.600 zpracovatelích zemědělských výpěstků, včetně navázaného obalového sektoru a prodejců, navázaných na čtyřicítku nejčastěji konzumovaných potravin. A zjistili, že produkce relativně malého počtu výrobců potravin způsobuje životnímu prostředí nepoměrně velkou zátěž.

Například jen asi 15 % dodavatelů hovězího stojí za emisemi v úhrnu 1,3 miliard tun oxidu uhličitého a využívá 950 milionů hektarů půdy. U ostatních potravin je to podobné: 25 % výrobců stojí za 53 % měřených dopadů. „Jsou to odchylky, které dobře demonstrují potenciál ke změnám a zlepšení,“ říká Poore.

Nic není zadarmo, i zlepšení něco stojí

„Produkce potravin představuje nevyhnutelnou environmentální zátěž, ale ta nemusí být vždy tak velká. S tím, co jíme a jak to bylo vyrobeno, se totiž dá pracovat.“ Poore a Nemecek ale důsledně varují před „unifikací“ nápravných postupů. „Snaha snížit nějakým přístupem emise a udržet nebo zvýšit produktivitu může fungovat jen za určitých podmínek a nedá se nastavit jako obecné pravidlo. Je třeba hledat unikátní řešení pro konkrétní situace, produkty a místa.“

Oba výzkumníci také zmiňují, že by neměl být opomíjen efekt trade-off, tedy jakési směny mezi negativy a pozitivy jednotlivých opatření. Například „nízkoemisní“ mléko je jistě dobrý nápad, pokud chceme snižovat emise. Ale musíme si být vědomi, že nás jeho produkce bude stát dvakrát tolik prostoru. A v tom případě se stává dvakrát větší přítěží z hlediska zabraného prostoru, než vysoceemisní mléko sójové.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

sv

21.6.2018 22:25
To je to co si zelení analfabeti neuvědomují. Tzv. biozemědělství stojí mnohem více práce, kterou dnes nikdo není schopen najmout ani zaplatit, mnohem více spálené nafty a samozřejmě mnohem větší zábor půdy. Bez umělých hnojiv a moderních pesticidů bychom byli nuceni vykácet lesy pro zemědělskou půdu až pod vrcholky hor. S masivním využíváním GMO bychom naopak byli schopni podstatně snížit výměru půdy využívanou pro zemědělství.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

22.6.2018 10:12 Reaguje na
Rozeberme si váš komentář jak jste asi postupoval (s vašimi záměry):
1. Úvod - Hodit potenciální protistranu do na jednu hromadu, urazit ji a udělat z nich preventivně blbečky (to aby jako hned od začátku bylo jasno).
2. Stať - Pomluvit biozemědělství (fuj nemám ho rád, je to divné), o kterém se v článku vůbec nikde nemluví a pasovat se do role znalce (to aby ostatní pochopili, kdo je tady v obraze).
3. Závěr - Vyzdvihnout jako spásu GMO, kterému věřím a o čem se nikde v článku taktéž nemluví (teď už to musí být jasné uplně všem, dobře já).

Myslím si o tom, že článku nerozumíte (nebo jste ho vůbec ani nepřečetl). Hlavní je pro vás napsat komentář, který je(bohužel jen zdánlivě) k tématu, ale hlavně se o někoho v tom komentáři takříkajíc otřete. Viva la discussione.
Odpovědět
sv

22.6.2018 18:09 Reaguje na Martin Jasan
ad 1) Ze zelených blbečky dělat netřeba, to zvládnou sami.
ad 2 a 3) Když blábolíte mimo téma článku vy tak je to v pořádku, když se o totéž pokusí někdo jiný, tak je to problém.
Pokud si rozebereme váš komentář, tak zjistíme, že sledujete jediný cíl - hystericky reagovat na fakta, která vám nejdou pod čumák.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

22.6.2018 23:14 Reaguje na
ad 1) 100 % ekologicky smýšlejících lidí, s kterými jsem kdy mluvil, působilo inteligentněji než vy a nikdo z nich neměl pocit, že by měl někoho urážet.
ad 2) Pokud se vám to zdá, že můj komentář je mimo téma článku, tak to je tím, že to je čistě reakce na váš přípěvěk.
3) Žádná fakta jste nenapsal, jen vaše dojmy.
Odpovědět
sv

24.6.2018 13:57 Reaguje na Martin Jasan
1) Jeden mentálně postižený druhé mentálně postiženého testovat může jen stěží.
2) To, že jste v minulosti reagoval zcela mimo téma řady článků se mi nezdá, to je fakt.
3) To, že zelená kraviny typu oze, biopaliva, biozemědělství atd. atp. životnímu prostředí škodí a nikoli prospívají je holý fakt. Že před tímto faktem strkáte hlavu do kompostu je jen a pouze váš problém.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

22.6.2018 10:29 Reaguje na
Jinak co se týká vaší myšlenky.
1. Je pravda, že ekozemědělství má o něco větší nároky na plochu než konvenční.
2. Ekozemědělství má jiné benefity, hlavně hlavně pro přírodu a krajinu.
3. I konvenční zemědlělství může být blízké bio (jen bez certifikace) a na druhou stranu může být průmyslové takovým způsobem, že se to až příčí zdravému rozumu (viz např. dokument v odkaze) nebo s nelidskými podmínkami pro chovaná zvířata.
4. Emise z produkce průmyslového zemědělství mohou být obrovské (viz článek výše).
5. GMO mohou v nečem pomoci vyšší produkci, ale neuvědomujete si však že už nyní jsou používány vyšlechtěné odrůdy (bez gen.mod.) s velkým výnosem. GMO je známo a kritizováno hlavně jako nástroj velkých firem (odolnost proti pesticidu konkrétní značky atp.)
Odpovědět
sv

22.6.2018 19:33 Reaguje na Martin Jasan
1) Tzv. ekozemědělství má podstatně větší nároky na plochu než konvenční. Že to zeleným analfabetům nedochází je dáno jen a pouze tím, že tzv. eko a bio produkty mají mizivý podíl na spotřebě potravin. POkud by se tímto způsobem mělo uspokojovat 100 % spotřeby, pak by se teprve ukázal ten neekolgický fičák.
2) Co má větší přínos pro přírodu a krajinu, když se díky vyšším výnosům jinde, nechá pole ležet ladem a vrátí se přírodním procesům, nebo když na tom samém poli ve jménu tzv. bio bude traktor jezdit dvakrát častěji protože se nebudou používat herbicidy?
3) a 4) "může" být všechno. Důležité je co reálně "je", a reálně je to, že tzv. biozemědělství ČR ani Evropu neuživí, vyžaduje podstatně vyšší výměru půdy, více práce, více nafty, nemluvě o nelidských podmínkách lidí snažících se ve třetím světě uživit se zemědělstvím "přírodě blízkým".
5) Jaksi jste se zapomněl zmínit, v čem jsou ty "vyšlechtěné odrůdy" lepší než ty GMO, a tedy proč by se měly používat ony a nikoli GMO.
Samozřejmě tvrzení, že benefity GMO spočívají jen ve vyšších produkci je tvrzení idiotské. Kromě vyšší produkce GMO přináší také omezení spotřeby pesticidů, vyšší užitnou hodnotu (vitamíny, trvanlivost), v budoucnosti také omezení spotřeby umělých hnojiv (GMO bakterie schopné vázat dusík) nebo úplně nové typy zemědělství zcela nezávislé na půdě (výroba potravin z mořských řas), atd. atp.
Ano, zelení ideologové jsou sto si z prstu vycucat kdejakou nesmyslnou špínu, jen aby ji mohli nakydat na GMO. Realita je taková, že mnoho GMO vzniklo na univerzitách a jsou zcela zdarma - přesto zeleným nejdou pod čumák. Dále, neexistuje nic takového jako "odolnost proti pesticidu konkrétní značky". (Něco takové může z úst či klávesnice vypustit jen a pouze hlupák, který měl i na základní škole propadal z chemie a problematice ví naprosto kulové.) Existuje pouze odolnost proti konkrétní chemické látce, která byla chráněna patentem, který vlastnila jedna firma. Což už dávno neplatí, patent vypršel a danou chemickou látku vyrábí kde kdo. Podobné je to u dalších patentů v oblasti GMO, mnohé vypršely nebo v blízké době vyprší.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

22.6.2018 23:47 Reaguje na
Abych vás jen nekritizoval (bůh ví z čeho pramení vaše frustrace) - občas použijete v komentáři fakt (správný).
Chápu, že pak máte pocit, že máte pravdu i v tom ostatním .. to už však většinou nemáte.

Je pravda, že ekozemědělství je náročnější na plochu. K tomu už je, ale čistě vaše smyšlenka, že
a) "zelení" tohle nevědí .. samozřejmě, že vědí
b) ekozemědělství je "výrazně náročnější" na plochu .. není, najděte si čísla
c) to že by ez. mělo uživit (za aktuálního stavu) Evropu nikdo neuvažuje ..
neuvědomujete si, že máme
zemědělství v Africe vůbec nemusí být eko a rozhodně to není, to jak by mělo vypadat ez. v Evropě

Tady jste napsal vyslovený nesmysl: "..ve jménu tzv. bio bude traktor jezdit dvakrát častěji protože se nebudou používat herbicidy."

Právě proto, že se nebudou používat herbicidy, tak nemusí být jezdit tak často je stříkat.

ad GMO)
GMO byl např. vyvinut Monsantem pro glykofofát první generace, patentovaný Monsantem.
Vaše "dávno" je staré 3 roky.

Takže příště si nejdříve vaše "fakta" ověřte než budete suveréně střílet závěry.
Odpovědět
sv

24.6.2018 15:05 Reaguje na Martin Jasan
Pro info, moje frustrace pramení ze zcela zbytečného poškozování životního prostředí, kterého se dopouštějí zelení vyIízanci svými zcestnými nápady.
a) Již mnohokrát jste prokázal, že víte kulové. Možná jsou někteří zelení chytřejší než vy. Pokud ano, tak se jim omlouvám.
b) BLábol, typu "najděte si čísla" není argument, je to hysterický výkřik jedince, který neví kudy kam. Realita je taková, že výnosy tzv. bio jsou výrazně nižší, také je nutno vyhradit velké plochy pro dobytek, bez kterého se tzv. biozemědělství neobejde. Ergo jen debiI může tvrdit, že nárok na plochu u tzv. bio není výrazně větší.
c) Zelení vyIízanci se chovají a vyjdřují tak, jako by bylo jejich záměrem veškeré zemědělství nahradit tím tzv. bio. Primitivní africké zemědělství poškozuje tamní životní prostředí a při tom není schopno uživit tamní populaci právě proto, že se nepoužívají metody, které odstranily hlad v Evropě a Americe, a které zelení vyIízanci odmítají, tedy umělá hnojiva, pesticidy, mechanizace.
Vysloveně, jste tak akorát dokázal, že o zemědělství vít kulové. Když se nepoužije herbicid, tak samozřejmě musí být plevely odstraněny mechanicky (tedy pokud chcete aby se vám urodily alespoň něco), což znamená podstatně více spálené nafty a větší eroze než při použití herbicidu. A evidentně také ani netušíte, že exitují tzv. biopescidy jako třeba modrá skalice.
Teď se už vyloženě ztrapňujete a děláte ze sebe idiota ve snaze mít poslední slovo. Patent vypršel nebo nevypršel? Odpovím si sám ... Vypršel. A nikoli před 3 lety. Poslední patent vypršel v roce 2000, tedy před 18 (slovy osmnácti lety), hysterický ignorante. Neexistuje žádný glyfosát první generace (ani to neumíte napsat). Glyfosát je unikátní chemická látka, na jejímž základě jsou vyráběny různými firmami různé herbicidy (zde je teoreticky možné mluvit o nějakých "generacích").
Na druhou stranu oceňuji, že když jste se nenamáhal vyjádřit se k obrovským výhodám, které GMO přinášejí a které jsem výše popsal, tak je jasné, že s nimi souhlasíte.
Odpovědět
mr

22.6.2018 17:39 Reaguje na
Jo, jo. A ušetřenou půdu je potřeba změnit na stavební parcely, jelikož leda tak se vydělává - to je ta správná ekonomika a ekonomický růst. Nejlépe všechno zabetonovat a zaasfaltovat - to je ten pravý a žádaný rozvoj oblastí, to je vykázaných investic. A pak naříkat, že je sucho nebo potopa - ať mají lidi škody a jsou nuceni utrácet prachy (brát dluhy) - to nám pak roste HDP.
K těm pesticidům a chemhnojivům si přečtěte diskusi zde:
https://www.novinky.cz/domaci/475832-voda-v-cesku-se-kvuli-sinicim-a-pesticidum-stava-neupravitelnou-varoval-expert.html
Ti diskutéři totiž mají většinou více rozumu, než tu předvádíte vy.
Odpovědět
sv

22.6.2018 19:42 Reaguje na
Takže tady máme dalšího zastánce vykácení Boubínského prales a jeho přeměny na zemědělskou půdu. Zřejmě ani netuší, že tzv. biozemědělství pesticidy používá, a to nebezpečnější než to konvenční. http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekologie-kral-bio-je-nahy-0xf-/p_veda.aspx?c=A121006_212847_p_veda_wag
Nějaký rozum, by u něj šlo nalézt jen s největším úsilím.
Odpovědět
mr

22.6.2018 22:37 Reaguje na
Nevím, proč mi vkládáte něco, o čem jsem se nezmínil. Kde píšu o kácení pralesů??? Klidně bych nechal takových porostů svému vývoji mnohem více - hlavně okolo všech toků pro snížení eroze půdy do nich. Bio potraviny si vyrábím sám, jelikož vím, že na ten pozemek nedošlo nic z těch svinstev. Ostatnímu moc nevěřím, jelikož vím, že tu je hlavně plno podvodníků. Ten váš článek je slátanina dojmů - ekoprodukce buď je nebo není. Nic mezi tím neexistuje.
Nasytit všechny hladové je náboženský nesmysl, jež opakují dogmaticky rádi Marxisti. Začíná to neudržitelným pludrováním planety a končí trávenými potravinami. Odkud se tu vyrojilo v posledních 30-ti letech mezi našimi občany tolik rakoviny? Z Amazonského pralesa? Proč se extrémy počasí začínají navážet i do dosud klidné střed. E.? Vás asi myšlení bolí. Když rozdávali ROZUM, byl jste asi mezi posledními v řadě.
Odpovědět
sv

24.6.2018 15:17 Reaguje na
Jinými slovy, když vy si cucáte z prstu něco co jsem neřekl, tak je to v pořádku. Ostatní to dělat nesmí. Sranci na téma marxismus a nasycení planety si tady zaděláváte držku, tak akorát vy. Myšlení je něco co vás míjí kilometrovým obloukem a na slátaniny dojmů máte patent. Zkuste si vyIízanče, znovu přečíst diskuzi, třeba vám dojde, že nějaké lesní porosty jsou utopie, když díky biosrágorám hrajícím si na zemědělství klesne zemědělská produkce na polovinu. Zkuste to říct nějakému brazilskému domorodci, že nemá nárok na to vypálit si kus pralesa na pole, a že nemá právo být nesycen. Uvidíme jestli vám jenom rozbije držku nebo rovnou podřízne krk mačetou.
Odpovědět
mr

24.6.2018 22:03 Reaguje na
Cit.:"Takže tady máme dalšího zastánce vykácení Boubínského prales a jeho přeměny na zemědělskou půdu." - to jsou snad vaše žvásty. Ne?? Představte si, že jsou v té Amazonii vlády, jež toto klidně těm domorodcům zakáží, dokonce je i z tama vystěhují. A když je tam vyšší zájem, tak je tam i třeba ....., když se jim to nelíbí a dělají problémy. A nejen v Amazonii, nedávno toto téma bylo přiznáno v pořadu o Nové Guinei. A vy se tu z toho můžete třeba i zvencnout, tak s tím nic neuděláte. Vám podobní vypatlanci jsou prostě původci všech dnešních problémů a dokonce jsou už i nebezpeční nám všem v E. Připomněl jste mi výrok jednoho kdysi vysoce významného komunistického družstevníka k tématu jedovatých postřiků v zemědělství, cit.:"Co myslíte, studenti, je lepší zemřít mladý hladem nebo na rakovinu, ale sytý?" A to bylo v době, kdy tolik rakoviny v populaci ještě nebylo, takže si to nějak jedinec ani neuvědomoval. Jenže dnes je tu situace výrazně jiná. A když čtu ty vaše plky o hladu a jeho řešení přes jedy v potravním řetězci, je jasné, že ani několik desetiletí nestačilo k eliminaci magorů ve společnosti.
Odpovědět

Jan Škrdla

23.6.2018 17:40 Reaguje na
Vzhledem k tomu, že téma biozemědělstí vs konvenční a téma GMO již zde bylo dost, budu reagovat na téma zábor půdy. Trohu odbíhám od havního tématu článku, ale...


V rozovoru vyznělo (viz odkaz), že v současnosti máme nadprodukci potravit a že cca 20% orné půdy je oseto biopalivy. Na druhou stanu je značná část půd ohrožena erozí,a díky nadužívání pesticidů máme znečištěné podzemní vody. https://www.reflex.cz/clanek/video/87888/krajina-otravena-na-desetileti-a-vymirajici-vcely-toxicky-koktejl-roste-problem-ale-neni-repka-rila-hruska.html

Zvyšování produktivity půd má krátkodobý přínost, ale z dlouhodobého hlediska je to cesta do pekel (nic nevydrží věčně).
Velká část půd podtřebuje dodat především organickou hmotu (kterou umělá hnojiva nedodají) a dodržovat osevní postupy a nepěstovat jen 2-3 rentabilní plodiny(každá plodina vyčerpává půdu jiným způsobem).
Pro začátek by stačilo výrazné omezení pěstování plodin pro biopaliva (jejich uhlíkový přínos je stejně dost rozporupný). Uvolněná plocha by se mohla použít pro ekologická a protierozní opatření nebo pěstování plodin, které zbytečně dovážíme (např. ovoce). Zároveň by se měl omezit zábor zemědělkých půd kvůli výstavbě. Není to nic převratného, ale mnozí lidé to stále nechtějí slyšet.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

22.6.2018 10:17
Pro ty co by se zajímali o problematiku současné globální produkce potravin doporučuji např.:
Cestující potraviny
https://vimeo.com/92943480
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist