Nastavení zemědělské podpory povede k dělení farem a spekulacím, uvedla Měsícová ze Zemědělského družstva Unčovice

K účelovému dělení zemědělských farem na menší celky a dalším spekulacím s půdou povede podle předsedkyně představenstva Zemědělského družstva Unčovice Milady Měsícové nastavení podílu platby na podporu prvních 150 hektarů půdy, na kterém se shodla vládní koalice. Část peněz se tak má dostat od velkých podniků k menším zemědělcům. Na tyto platby má jít podle dohodnutého návrhu 23 procent z celkové částky na přímé platby, doposud bylo plánováno deset procent. Už od ledna tento návrh kritizuje hlavně Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Varují před tím, že nastavení dotací povede k dalšímu růstu cen potravin a omezení produkce.

Podle Měsícové takto nastavený podíl platby nabádá k rozdělení zemědělských podniků na menší části, které se vejdou do limitu 150 hektarů potřebného pro vyšší dotace na hektar. "Na okrese se už některé farmy rozdělují. Například víme o společnosti, která se rozdělila na sedm společností s ručením omezeným. Ti, kteří tak učinit chtějí, to udělají. A nikdo jim v tom nezabrání," uvedla Měsícová, podle které se otevře další prostor i pro spekulanty s půdou. "Budou si moci sáhnout na větší peníze," podotkla. Dělení farem i spekulace s půdou pak mohou narušit strukturu tuzemského zemědělství.

Podle Měsícové je třeba podpořit menší farmy. "Avšak jinou formou než takto paušálně, aniž by ten člověk něco produkoval," upozornila Měsícová, podle které tyto dotace nyní nejsou vázány na zemědělskou produkci. Spekulantům bude stačit koupit si několik hektarů zemědělské půdy. "Pak se zaregistrují jako zemědělský podnikatel, což vyžaduje pár hodin školení, a můžou pobírat základní platby," řekla Měsícová.

ZD Unčovice hospodaří na více než 6100 hektarech půdy. Jeho vedení vypočítalo, že při nyní dohodnutém nastavení platby přijde družstvo ročně nejméně o 20 milionů korun. U větších podniků základní platba od 150 hektarů totiž výrazně klesá. Měsícová upozornila, že tyto zemědělské podniky tak získají méně dotací na přímé platbě a už nebudou moci z těchto peněz dotovat živočišnou výrobu. Chov prasat v ZD Unčovice byl loni v několikamilionové ztrátě a jeho provoz drží právě peníze z rostlinné výroby podporované přímými platbami.

Jen mírný nárůst svých příjmů z dotací očekává po úpravě pravidel pro přímé platby a další dotace farmář Ladislav Kašpar z Těšetic na Olomoucku. Zemědělec na 25 hektarech pěstuje zeleninu. Kašpar už dříve odhadl, že zatímco nyní dostává ročně na různých dotacích celkem zhruba půl milionu korun, tak po změně pravidel by se dotace mohly zvýšit o desítky tisíc korun. "Mám jen 25 hektarů. Je to sice průměrná výměra v EU, ale tady u nás jsem vlastně zahrádkář," řekl ČTK Kašpar. Farmáři se podle Kašpara musí v poslední době vyrovnat s rychle rostoucími náklady, prudce rostou hlavně ceny pohonných hmot a energií. Zvyšuje se i cena lidské práce.

---

reklama

---