https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mezinarodni-klimaticke-pravo-je-zoufale-pomale-a-zatim-malo-ucinne.je-to-ale-jediny-civilizovany-nastroj-ktery-mame-rika
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mezinárodní klimatické právo je zoufale pomalé a zatím málo účinné. Je to ale jediný civilizovaný nástroj, který máme, říká Hana Müllerová

9.12.2022 06:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
Od schválení Rámcové úmluvy o změně klimatu uběhlo už třicet let a furt nic.
Od schválení Rámcové úmluvy o změně klimatu uběhlo už třicet let a furt nic.
Jaké možnosti nám nabízí mezinárodní klimatické právo? Jaké jsou jeho silné a slabé stránky? O tom hovořila Hana Müllerová z Ústavu státu a práva AV ČR, kde vede Centrum pro klimatické právo a udržitelnost. O výhodách a nevýhodách mezinárodního klimatického práva přednášela minulý týden při slavnostním večeru u příležitosti udělení Ceny za komunikaci změny klimatu, kterou získala Marie Šabacká.
 
„Je potřeba si přiznat, že mezinárodní klimatické právo je ve svém postupu strašně pomalé a může to vypadat, že nemá sílu klimatickou situaci vyřešit,“ říká Hana Müllerová.

A ilustruje to tím, že už uplynulo třicet let od schválení Rámcové úmluvy o změně klimatu. „A od té doby vznikají další a další právní úpravy. A emise skleníkových plynů neustále rostou a rostou. Skutečně to vypadá jako fiasko,“ říká Müllerová.

Podle ní je ale při bližším pohledu vidět určitý pokrok. „Například to, že právo a politika vůbec reagují na klimatickou změnu a že státy uznávají, že je nutné na změny klimatu reagovat prostředky práva,“ vysvětluje Hana Müllerová s tím, že klimatická změna je globální problém, který nelze řešit jen na úrovni jednotlivce.

„Potřebujeme, aby se odehrály větší, systémové změny na úrovní společnosti a práva. A ukazuje se, že právo má v této otázce strašné zpoždění za vědou,“ říká dále Müllerová a připomíná, že svět už více než třicet let dostává vědecké informace o změnách klimatu například prostřednictvím Mezivládního panelu pro klimatickou změnu.

Jenže podle Hany Müllerové akce na nápravu globálního problému nemůže začít nikde jinde než na mezinárodní úrovni. „Protože taková náprava vyžaduje spolupráci celého světového společenství,“ vysvětluje Hana Müllerová.

Fiasko mezinárodního práva?
Fiasko mezinárodního práva?
Zdroj | Hana Müllerová na základě údajů ze Statista 2022

Mezinárodní právo

Podle Müllerové je dobré si připomenout, jak mezinárodní právo vzniká. „Mezinárodní právo vytvářejí státy jako sobě rovné subjekty. Není tu nikdo nad nimi, kdo by mohl nadiktovat, jak má mezinárodní úmluva vypadat, kdo by zajistil, aby se do mezinárodní úmluvy promítly aktuální vědecké poznatky,“ říká Hana Müllerová.

Ve skutečnosti mezinárodní právo aktuální vědecké poznatky odráží spíše zčásti, protože je nutně kompromisem. „V mezinárodním právu se promítá přesně to, co státy dokáží mezi sebou vyjednat,“ říká Hana Müllerová. „A států zapojených do klimatického práva je 197. A situace každého státu je odlišná. Mají jiné geopolitické situace, ekonomické situace. Různé zájmy, různé typy vlády.“

Na vyjednávání mezinárodního klimatického práva se účastní jak státy, které jsou klimaticky progresivní a rády by měly mnohem intenzivnější klimatickou akci, tak i státy, které nejsou ochotny omezovat svůj rozvoj, protože by rády dospěly k blahobytu, který mají rozvinuté státy díky spalování fosilních paliv.

„Další problém je, že klimatické právo nemá skoro žádné páky na kontrolu plnění závazků, nemá žádné mechanismy soudního přezkumu nebo nějakého trestání za to, že někdo neplní závazek snižování emisí,“ konstatuje Hana Müllerová.

Jak vysvětluje Müllerová, mezinárodní klimatické právo stojí na několika hlavních pilířích. Důležité je Rámcová úmluva o změně klimatu (1992), Kjótský protokol (1997) a Pařížská dohoda (2015). „A jako hlavní přínos, o který se mezinárodní klimatické právo nyní opírá, je vnímána hlavně Pařížská dohoda, i když je vágní,“ říká Müllerová.

Kompromis se pak promítá i do toho, jak přesně vypadají ustanovení klimatických dohod. Například hlavní ustanovení Pařížské dohody říká, že „cílem dohody je zlepšit globální reakci na hrozby změny klimatu pomocí udržení nárůstu průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.“

„To hlavní zde je, že se tu definují cíle, totiž že nemá dojít k překročení 2 °C. Ale formulace je z hlediska práva nesmírně slabá,“ říká Hana Müllerová a ilustruje to na tom, že státy se zavazují k úsilí. „To je strašně málo. Kde je ta hranice, kdy se stát snaží dost, a kdy už je to málo?“ ptá se Hana Müllerová. Něco tak vágního se obtížně hodnotí a kontroluje.

Pařížská dohoda ani nestanovuje, o kolik mají jednotlivé státy snižovat emise skleníkových plynů. „Je tu společný cíl pro celé světové společenství. Jednotlivé státy si mají dobrovolně stanovit své vlastní cíle snižování emisí samy. Na tom je dnešní režim klimatického práva bohužel založen,“ říká Hana Müllerová.

A nestačí to. „Když propočítáme, co jednotlivé státy slíbily jako své cíle, pak víme, že se dostaneme na mnohem vyšší nárůst teploty než 1,5 či 2 °C. Dosavadní cíle jsou tedy naprosto nedostatečné,“ říká Hana Müllerová.

Podle Müllerové by se do určité míry za úspěch dal považovat loňský summit COP26 v Glasgow. „Poprvé se kvantifikovalo, o kolik potřebujeme snížit emise, do jakého roku, abychom naplnili cíle Pařížské dohody,“ zmiňuje Müllerová. A v Glasgow se také uložilo státům, aby aktualizovaly své národní cíle snižování emisí skleníkových plynů (tzv. NDCs).

„V praxi to sice nedopadlo nějak extra dobře, protože státy tuto výzvu víceméně ignorovaly. Své cíle aktualizovalo jen 28 zemí. A některé jen formálně,“ říká Hana Müllerová.

Ale po právní stránce podle ní vypadá Glasgowský pakt docela dobře. „Státy se shodly, že je potřeba něco dělat, že situace je urgentní,“ připomíná Müllerová.

Odchod od uhlí
Odchod od uhlí
Zdroj | Europe beyond coal, EUROPE’S COAL EXIT. OVERVIEW OF NATIONAL COAL PHASE OUT COMMITMENTS (14/7/2022)

Odklon od uhlí

„Je tu vědecká shoda, že odchod od uhlí je nutnou podmínkou úspěšné klimatické akce,“ říká Müllerová. Nicméně zařazení odklonu od uhlí do mezinárodního práva se moc nedaří.

„Poprvé se mezinárodní právo zmínilo uhlí loni právě v závěrečném paktu v Glasgow, a ještě velmi slabě a nedostatečně. Neřeklo se ‚ukončení uhlí‛, ale ‚odcházení od uhlí‛,“ říká Müllerová.

I tak se minimálně v Evropě dá hovořit o znatelném posunu. V roce 2016 většina evropských států o odklonu od uhlí ani nedebatovala, do letošního roku se situace dramaticky změnila.

„Řada států ohlásila datum, kdy od uhlí odejdou,“ dodává Müllerová s tím, že Česká republika zrovna nepatří k těm příkladným státům a náš původní rok odchodu od uhlí v roce 2038, byť poté aktualizovaný na 2033, je jeden z nejméně progresivních.

Pařížská dohoda a soudní žaloby
Pařížská dohoda a soudní žaloby
Zdroj | Hana Müllerová na základě grafu z The Economist: Lawsuits aimed at greenhouse-gas emissions are a growing trend (23. 4. 2022)

Klimatická žaloba

Co se týče soudních žalob v souvislosti s klimatickou změnou, byla Pařížská dohoda významný mezník. „Tím, že stanovila alespoň teplotní cíle, dala opěrný bod pro žalobce pro jejich právní argumentaci,“ vysvětluje Hana Müllerová.

V dnešní době navíc klimatická věda natolik pokročila, že dokáže zhodnotit, zda ten který stát tím, co koná za opatření proti změnám klimatu, je na cestě k naplnění Pařížské dohody, nebo zda je úplně mimo. „A to už při právním podložení klimatických žalob pomáhá,“ říká Müllerová.

„Klimatické žaloby jsou módní trend, někteří lidé v nich vidí spásný nástroj k vyřešení klimatické krize, ale jinými jsou i kritizovány kvůli tomu, že nemá být úlohou soudů, aby posuzovaly klimatická opatření. To má být úlohou vlád,“ říká dále Müllerová.

Jak tedy trendu klimatických žalob rozumět? Jaká má být jejich role?

Klimatická žaloba je podle Müllerové náhradní cesta k tomu, aby státy dělaly to, k čemu se zavázaly. „Výchozí problém je, že samo mezinárodní právo nemá žádné páky na ty, kteří své závazky neplní, nemá ani žádný stížnostní mechanismus, přestože ho obecně mezinárodní právo zná. Ale v klimatickém právu to bylo neprůchodné,“ říká Müllerová.

A tak se musí žalobci opírat o jiné právní dokumenty, například o lidská práva, o národní klimatické zákony. A obrací se na různé typy soudů, vnitrostátní, evropské soudy jako je Evropský soudní dvůr, Evropský soud pro lidská práva, nebo na mezinárodní soudy.

Klimatická žaloba má ale i své slabiny. „Soud koná jen tehdy, když je podána žaloba. A společnost je závislá na tom, jestli máme žalobce, který je ochoten věnovat svůj čas, energii a peníze na klimatickou žalobu,“ popisuje Hana Müllerová.

Cesta klimatické žaloby je také nejistá. „Výsledky jsou jen z určité části úspěšné. Pro žalobce je to cesta drahá a v některých zemích může soud trvat i řadu let. A společnost se na klimatické žaloby nedívá vždy pozitivně,“ říká dále Müllerová.

A v neposlední řadě je soudní rozhodnutí závazné zpravidla jen pro strany, které se sporu zúčastnily. „Nicméně soudní spor může vést k tomu, že se třeba změní legislativa, že stát zpřísní své zákony a zvýší své klimatické ambice. Ale není to pravidlem,“ vysvětluje Müllerová.

Případ české klimatické žaloby

Česko má svou první klimatickou žalobu, a to už prvoinstančně rozhodnutou. „Rozhodnutí padlo v červnu tohoto roku a my, klimatičtí právníci, jsme byli velmi mile překvapeni, že hned první klimatické rozhodnutí dopadlo pro žalobce z velké části příznivě,“ říká Müllerová.

Žalobu podal spolek Klimatická žaloba a další jednotlivci a obce a hlavním sdělením žaloby bylo, že český stát je ve věci klimatické změny nečinný. „A žalobci požadovali ukončit nečinnost tím, že stát, ministerstva začnou činit opatření tak, aby to bylo adekvátní,“ říká Müllerová.

A soud dal žalobcům za pravdu právě v té části, že český stát nedělá dost pro snižování emisí. Důležitou roli tu hrála Pařížská dohoda.

Český stát totiž nemá vlastní klimatický zákon. „Žalobci se proto zčásti opřeli o Pařížskou dohodu, zčásti o ústavní práva a o zákon o životním prostředí, a žalobu postavili na tvrzení, že česká opatření, která v současné době stát dělá, naprosto neodpovídají k směřování teplotnímu cíli 1,5 či 2 °C,“ říká Hana Müllerová.

V české klimatické litigaci bylo použito několik způsobů, jak teplotní cíle převést do čísel snižování emisí. „A je vidět, že zrovna tohle je pro právo obrovský problém Pařížské dohody. Ona stanovuje globální teplotní cíle. A žaloby pak musí složitě prokázat, že konkrétní stát svým snižováním emisí cíle neplní,“ popisuje komplikace Müllerová.

Čeští žalobci použili metodu uhlíkového rozpočtu, ale tu jim soud neuznal, s tím, že to není dostatečně vědecky spolehlivá metoda.

Soud pak sám vystavěl argumentaci podloženou Pařížskou dohodou, evropským právem a evropským klimatickým cílem. A řekl, že pro Českou republiku platí evropský cíl snižování emisí alespoň o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990. „Zajímavé je, že kasační stížnost spolku mimo jiné řekla, že 55 % je nepřiměřeně málo a různými propočty došli vždy k nutnosti snížit emise nejméně o 80 %,“ upozorňuje Müllerová.

Jaký bude další vývoj žaloby snad zjistíme brzy, Nejvyšší správní soud by měl podle Müllerové v dohledné době rozhodnout.

„Podle mého názoru nesmíme mezinárodní právo zatracovat, i když může působit jako strašlivě nemohoucí,“ říká Hana Müllerová. „Poskytuje nám totiž jen to, co jsou státy schopné si mezi sebou vyjednat.“

„Myslím, že je to ten správný prostředek současné společnosti, který nám umožní postupovat kupředu,“ míní Müllerová. „A konec konců žádný jiný lepší civilizovaný prostředek nemáme.“

Přednáška Hany Müllerové začíná v čase 1:12:09.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

9.12.2022 07:14
Podstatné je, aby si politici uvědomili, že jejich podpis pod nějakým papírem může znamenat závazek pro stát i v době, kdy oni si budou už dávno v ústraní užívat zasloužené benefity.
Odpovědět
ig

9.12.2022 08:47 Reaguje na Richard Vacek
Což je ale podstata práce politiků ve všech oblastech. Myslím, že si to uvědomují, ale nedbají :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2022 09:12 Reaguje na Richard Vacek
Tohle je základní vlastností dobrého politika, proto třeba Babiš správně vždycky hlásil, že politik není.
Politik byl třeba Nečas a Kalousek, kteří vyřešili stále odkládaný problém církevních rerstitucí - tj. odluky církve od státu, snižovali spotřebu státu, snižovali deficit i byrokracii, počty ouředníků, což samozřejmě mělo výrazný vliv na pokrizovou konjunkturu. Taky provedli reformu důchodů - druhý pilíř. To vše jsou zásahy, které se projeví až dlouhodobě.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

9.12.2022 10:13 Reaguje na Pavel Hanzl
S těmi církevními restitucemi máte pravdu. Tam rovněž politici neuváženě přesunuli neskutečné majetky na (církevní) organizace v zemi, které patří mezi nejvíc ateistické. Namísto toho, aby na tyto "firmy" udělali dlouhý nos, jako v řadě dalších zemích, kde proběhla odluka (namátkou třeba Francie).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2022 14:15 Reaguje na Richard Vacek
Francie není žádná "namátka", ale snad jediná země Evropy, kde církev není vlastníkem, jen nějakým správcem. To by u nás dopadlo asi katastrofálně.
Z praktického hlediska je církev staletím dobře ověřený vlastník kulturního dědictví národa, což jsou převážně sakrální stavby.
Žádné neskutečné majetky, ale skutečné, církvi ukradené se vracely, na tom seznamu se makalo 30 let a je to nějaký kompromis. Z nároků katolíků se vyplácely i církve poměrně bizardní.
Ateismus je především morální problém českého národa, ovšem církve to už asi nevyřeší. Nechat ale kulturní dědictví národa v rukách loupeživých politiků všech barev, natož byznysmenů, je šílenstvím, tam je církev skutečně nezastupitelná.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2022 10:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Povím vám příběh z mé rodiny. Když po 1. sv. válce
zemřela prababička, tak neměl děda na pohřeb. Farář
mu řekl, ať daruje louku faře a že pohřeb bude.
Děda chtěl odklad do podzimu, až prodá jalovici,
ale farář chtěl louku a hned. Děda šel k židovi a ten mu půjčil na pohřeb bez úroků za to, že o tom bude všude mluvit(reklama a náboženské soupeření). Tak se i stalo, pohřeb děda zaplatil a po prodeji jalovice splatil dluh židovi. Tak nějak vznikal majetek církve a ty honosné chrámy plné bohatství. Vy si myslíte, že Bůh potřebuje ty chrámy a zlatá
roucha kněžích? Ježíš měl prostý plátěný oděv
a lýkové střevíce a papež musí být obklopen
bohatstvím, aby mohl být zástupcem Boha na Zemi?
Pražská kapitula prodává zvonici, aby pořídila
nájemní byty, které ji budou vydělávat z nájmů!
Já myslel, že za to postaví chudobinec pro chudé
a útulnu pro bezdomovce a oni nájemní byty pro
VIP! Tož tomu říkám křesťanská láska a charita!
Mí rodiče ještě věřili v Boha, ale nikoliv ve
faráře a kostely, protože k víře není majetek
potřeba a ani odevzdávat do kasičky desátek!
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.12.2022 16:26 Reaguje na Richard Vacek
Já bych pana Hanzla ještě doplnil ... výjimečně s ním do značné míry souhlasím ... o to, že přesunem toho majetku byla podmíněna odluka církve od státu. Protože když církvi bolšáni ten majetek sebrali, tak ... bo to bylo docela hardcore i na ně ... se stát současně zavázal financovat provoz církví.
S navrácením tohoto majetku, resp. jeho části, dojde i ke zrušení tohoto závazku ... myslím, že to má být 2030, ale z hlavy si to nepamatuji ... takže provoz církví mne, jako daňového poplatníka, nebude stát ani korunu.

Obdobně se konec konců postupovalo v případě sportu, že si bafuňáři nechali Sazku Hušákem vytunelovat a skončili s holou prdelí ... teda oni osobně rozhodně ne, jen ty svazy:-) ... a Kellner s O2 arenou:-))), je věc jiná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.12.2022 17:40 Reaguje na Svatá Prostoto
Když dva dělají to samé, není to to samé. Bolševičtí sportovní bafuňáři byli vždy zkorumpovaná banda a tunel na Sazku se dal čekat.
Ale tahali je po soudech (nevím,jak to dopadlo)ale daleko horší tuneláři, za kterými zůstaly stamiliónové dluhy byli ještě nedávno ve vládě (Babiš, Toman) a jsou to vážení občané.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.12.2022 12:52 Reaguje na Pavel Hanzl
"Ale tahali je po soudech (nevím,jak to dopadlo)" .. uklidním vás. Nijak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2022 10:45 Reaguje na Svatá Prostoto
Když po tom nechá církev chátrat kostely, tak je
nechá stát spadnout? Po vytunelování Sazky taky
stát musí sport dotovat, aby nepřestal fungovat.
Už nyní disponuje církev takovým majetkem, že by
se mohla toho zbytného zbavit a udržovat chrámy,
ale na chrámy žádá státní dotace, ve školách
vybírá školné a ani pobyt v církevním hospici není
grátis. Naopak nevyužívané kostely a třeba i věž
v Praze prodává a kupuje pozemky a nájemní byty
pro VIP, aby žila z nájmů a zisků z lesů a polí.
Kacíř Hus měl pravdu a bohužel i ti komunisté, že
církvi nejde o Boha na nebesích, ale o božský
život vyvolených už tady na Zemi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.12.2022 14:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Vaše informace o dění v církvi je pouze od špinavců a dezolátů (jako všechny ostatní), takže nemá cenu reagovat.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.12.2022 12:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Církev si na svůj provoz musí vydělat, co si nevydělá, to nemůže investovat.
Co na tom kdo může nechápat je mi fakt záhadou.
Na co by měla být církvi třeba Jindřišská věž taky netuším. Navíc když ji dostala zpátky s tak debilní nájemní smlouvou, která se nedá vypovědět.
Nájemní byty jo, ale o těch VIP se rozepište víc.

Jo, a jen pro jistotu, já nejen že nejsem katolík, ale navíc su agnostik jak sfiňa:-))).
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.12.2022 06:44 Reaguje na Richard Vacek
Mě spíš dojímají lidi, kteří si myslí, že dobré situace musí mít neustále a zapomínají, že cely vesmír je v pohybu, vše se mění a najdou se lidi, kteří jsou ještě kvůli tomu naštvaní, že se svět netočí kolem vlastního pupku, jako svatozář.
Lidem nestačí, to, že na této planetě mohou žít, oni si myslí, že ji mají právo ji ještě zničit a říkají tomu benefit.

Zelené šílenství servirovane lobbisty z Bruselu není něco jiného protože jde jen o kšefty, ne o ekologii. Dokud neschudneme a neutlumime výrobu, nic se nezmění.
Měli by jsme pěstovat žití ne závislosti a ničení, aby par pánů měli bohatší rána.
Odpovědět
ig

9.12.2022 08:49
Při čtení článku jsem si vzpomněl na jeden z Murphyho zákonů: když máš v ruce kladivo, všechno ti připadá jako hřebík :-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.12.2022 09:54 Reaguje na
Víte co je to recepce?
To voliči, ústy svých volených zástupců, ochutnávají plody své práce.😢
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.12.2022 10:06
Může mi někdo odpovědět na otázku proč se stejnou vehemencí nebuduje odpadové právo ?
Problém odpadů a jeho vliv na životní prostředí je podstatně větší než vliv sodovkáče.
A ejhle , nikoho to nebere , protože se na tom nedá generovat zisk.
( porovnej dynamiku růstů zdrojů OZE s růstem provozů na likvidaci odpadů )
Recyklujeme cca 17% plastu, elektrošrot vyvážíme do Afriky, Asie a o FV panelech a bateriích už nemluvě vůbec.
Odpad nalezneme už i v Mariánském příkopu, tak i na Mt. Everestu, mikroplasty i v mateřském mléce, apod.
Prostě pokrytectví jak vyšité , proto nemám rád šmouly a ekomagory.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2022 18:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy nemáte rád nikoho, kdo nehlásá kremelskou demagogii. Recyklace brání ropáci a kšeftaři, kteří by si snižovali ekonomický profit, který je taky pro vás prioritou.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.12.2022 10:44 Reaguje na Pavel Hanzl
.., proto nemám rád šmouly , ekomagory a Hanzla.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist