Ministerstva poskytla za tři roky pět miliard korun na ochranu před povodněmi
Mezi nejvýznamnější stavby z poslední doby patřilo podle úřadů dokončení protipovodňové ochrany Olomouce a Žamberka na Orlickoústecku. Dále se z dotace zpevnilo přes 20 kilometrů vodních hrází a zrekonstruovalo 11 kilometrů ochranných hrází.
Cílem dotačního titulu je především zvýšit prevenci před povodněmi, a to například budováním opatření k řízeným rozlivům povodní nebo poldrů, tedy nádrží k zachycení vody při povodňových stavech, a to zejména v oblastech, kde hrozí povodně nejvíce. V posledním programu, který trval od roku 2014 do roku 2022, se podle informací ministerstva zlepšila ochrana před povodněmi pro téměř 201 000 obyvatel.
Na navazující čtvrtý program je vyhrazena státní podpora 4,8 miliardy korun. V plánu je pokračovat s výstavbou ochranných hrází, zvyšováním retenčních prostor nebo stabilizací řek a potoků. "Úspěšně pokračujeme i v obnovování, odbahňování a rekonstrukcích rybníků. Na to po celou dobu trvání programu mezi lety 2016 a 2024 poskytneme souhrnný příspěvek ve výši jedné miliardy korun," uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) doplnil, že obnova vodního režimu je kvůli postupující změně klimatu jedním ze základních úkolů jeho úřadu. MŽP poskytne také evropské peníze, a to z Operačního programu Životní prostředí 2021 až 2027. "Jen na opatření ve volné přírodě máme pro obce, podnikatele, nevládní organizace, ale i občany celkem k dispozici téměř 5,4 miliardy korun,“ řekl Hladík.
Nejvíce obětí si v posledních letech vyžádaly záplavy v letech 1997, kdy zemřelo 50 lidí. Záplavy v roce 2002 postihly více než třetinu území ČR, o život přišlo 17 lidí. Škody byly vyčísleny na víc než 73 miliard korun. V souvislosti s povodněmi v roce 2013 zemřelo 15 lidí, škody dosáhly 15 miliard korun.
reklama
Dále čtěte |
Téměř ve všech studnách zasažených povodněmi ve Zlínském kraji byla zjištěna znečištěná voda
Do Bohumína kamiony přivezly palivové dříví pro postižené povodněmi
Na obnovu vodohospodářské infrastruktury a lesů po povodních dá stát 13,6 miliardy korunOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
Jaroslav Řezáč
10.5.2024 06:15Břetislav Machaček
10.5.2024 09:19 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKdyž přijdou deště, které zaplaví lidem obydlí, tak ti lidé
chtějí, když už se tak stalo, aby voda co nejrychleji zase
odtekla. Nikdo nestojí o to, aby mu v domě zahnívala říční
voda týdny a proto jedou třeba do té Francie čerpat vodu i
naši hasiči. Pokud bydlíte na kopci, tak tomu rozumování
o zpomalování odtoku a rozlivu rozumím, ale v záplavovém
pásmu by jste chtěl ochrannou hráz, zpevněné břehy, které
voda netrhá a neutrhne i s vašim domem a chcete, aby taky
co nejrychleji po povodni byla pryč. Je to o úhlu pohledu
na danou problematiku a kdo osobně nezažil zaplavený dům,
tak mudruje a mudruje. U nás hrozilo nedokončení zbytku
protipovodňové hráze díky úspornému balíčku a stálo to
nesnadné jednání s ministrem financí, než pochopil, že zastavením stavby za pár desítek milionů bude zbytek za miliardu k ničemu. Nakonec ty miliony uvolnil, hráz se letos dokončí a dosud vynaložená miliarda nebude k ničemu, protože bez dostavění zbytku by voda přišla odtamtud. Je to jako dálnice bez jednoho krátkého úseku, která je nefunkční pouze proto, že MUSÍME šetřit, abychom měli zcela zbytné kraviny.
Pan ministr se chlubí cizím peřím, protože stavby připravila
a začala vláda předchozí. Měl by říci, co zastavili a co se
nedokončí kvůli nedostatku peněz, které vláda rozfrncala za
zbraně a nová ministerstva.
Jaroslav Řezáč
10.5.2024 11:46 Reaguje na Břetislav MachačekStavět hráze u řek nikam nevede...je potřeba také vytvořit rozlivová území a tok zpomalovat.
Kanalizace řek a říčních korit zrychluje odtok 365 dní v roce a je jedno, jaký průtok mají.
Kanalizacde řek je zločinem proti přírodě.
Kolikrát do roka příjde povodeň? z 95% času právě kanalizaci říčních toků vděčíme za nedostatek vody v okolí těchto řek. Protože jsme neudělali nic pro to, aby voda měla možnost se co nejdéle vsakovat, což má i výrazný přesah do biologie říčních toků.
Břetislav Machaček
10.5.2024 17:41 Reaguje na Jaroslav Řezáčkde vám povodeň nehrozí a tak horujete za rozlivy
řek asi i do měst, jen ať je řeka plytká, pomalá
i v hustě osídlených oblastech. V TV máte alespoň
zábavu, když lidé umírají a pláčou pouze proto, že
nějací magoři chtějí vracet kolo dějin zpět a žít
jako před 1000 let v krajině plné bažin, komárů
v domech na kůlech a nebo utíkat při každém dešti
z domovů do kopců(pokud tam nějaké jsou). Ty zaplavené roviny kolem řek bývají obilnicemi těch
zemí, jsou desítky kilometrů široké a utéci není kam. Pokud mi odpovíte, že mají bydlet na kopci, tak vězte, že pole v kopcích nás neuživí a hrozí tam zase sesuvy půdy. Člověk se MUSÍ bránit před
pohromami a ne jim pouze jako vy přihlížet. To
umí kdejaký osel pouze mudrovat a nic nedělat.
Jó a ty chemičky a jiné továrny živí i vás, pokud
si nemyslíte, že peníze lze vydělávat bez práce
a produkce zboží.
Jaroslav Řezáč
10.5.2024 11:55 Reaguje na Břetislav MachačekEkologické zátěže jsou naprostou samozřejmostí i v normálním provozu.
