Ministři za ČSSD se nadále přiklánějí ke konci uhlí v roce 2033
Důvodem, proč se ČSSD přiklání k roku 2033, je to, že zejména s narůstající cenou emisních povolenek dojde k utlumení těžby uhlí mnohem dříve, než jsou vládou probírané scénáře, řekla Maláčová. Stanovit realistické datum - 2033 - je podle ní důležité, aby bylo možné připravit plány útlumu negativních sociálních dopadů a výhledu z hlediska energetické bezpečnosti.
"Myslím, že celá činnost Uhelné komise byla doprovázena kritikou toho, že rozhodnutí není podloženo věcnými analýzami, ať už se to týká energetické bezpečnosti nebo utlumení takzvaných negativních sociálních dopadů," doplnila.
Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038 loni v prosinci. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v pátek ČTK sdělil, že navrhovaný postup pro dnešní jednání vlády potvrzuje závěr komise. "Ta pracuje dále, není to uzavřený proces. Pracujeme s rokem 2038, ale musíme mít připraveny varianty i dřívějšího útlumu," dodal.
Termín považují za pozdní ekologické organizace. Také skupina lékařů a lékařek poslala členům vlády dopis, kde je žádá, aby rozhodli o ukončení těžby a spalování uhlí v roce 2033 a prosazovali využití moderních a čistých zdrojů energie.
Komise před prosincovým doporučením pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Havlíček tehdy uvedl, že celkem bylo vypracováno 42 variant s pěti různými scénáři, které se vyhodnocovaly s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Připomněl, že například zástupci průmyslu požadovali původně termín konce uhlí ještě vzdálenější, například v roce 2045.
Z podkladů pro jednání kabinetu dále vyplývá, že vláda doporučí, aby byly v komisi podrobněji rozpracovány a vyhodnoceny podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí v energetice ČR. Navrhovaný termín je konec letošního roku, tedy až po volbách do Poslanecké sněmovny.
Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent.
reklama