Místo šimpanzů mají být v brněnské zoo jiní primáti, dželady
O novém výběhu pro šimpanze rozhodlo město už před sedmi lety a počítalo tehdy s dokončením v roce 2018. Když byl výběh o několik let později hotový, dostalo loni vedení zoo stanovisko koordinátora chovu šimpanzů, že není bezpečný pro návštěvníky ani pro zvířata. Není totiž dostatečně zabezpečený proti úniku šimpanzů a při stavbě se odhalilo skalní podloží tak, že by primáti mohli házet kameny po návštěvnících. Za další desítky milionů město začalo budovat také vnitřní prostory pro šimpanze. Když se zjistilo, že zde nemohou být, práce se zastavily u hrubé stavby. "S ohledem na výsledky jednání s koordinátorem chovu šimpanzů a neustále se zvyšující nároky na tuto činnost, bylo rozhodnuto o využití stávajícího projektu pro chov dželad," řekl Chvátal.
Šimpanzi nyní pobývají v hodonínské zoo a do Brna se nemají kam vrátit. Podle města by mohla zvířata nový výběh osídlit v roce 2026. Ve venkovním výběhu má vzniknout vyhlídková skalka pro dželady. Má zde také vzniknout jeskyně pro damany, což jsou drobní savci zhruba o velikosti králíka. Upraví se i zázemí, interiéry a vznikne nová expozice nočních druhů zvířat, drobných savců, medúz a hadů. Úprava čeká i venkovní voliéru pro želvy a zoborožce.
"Pro nás je to velmi důležitý krok. Po dohodě s vedením města jsme se dokázali vypořádat s problémy, které při stavbě nastaly, a můžeme se tak nyní plně soustředit na dokončení celé expozice. Největším lákadlem skutečně budou velcí a návštěvníky oblíbení primáti. Chovná skupina dželad může mít ve výsledku i 30 jedinců," řekla ředitelka zoo Radana Dungelová.
Kdo je ve výsledku odpovědný za to, že v Brně nebudou šimpanzi a že je třeba vynaložit další desítky milionů korun, není jednoznačné. Někteří politici v minulosti ukázali na tehdejšího ředitele zoo Martina Hovorku, který však jakékoliv pochybení odmítl a vyjádřil se, že by stačily úpravy, které by chov šimpanzů zajistily. Politici také poukazovali na to, že od začátku projektu se podmínky chovu zpřísnily.
reklama