Modré světlo z obrazovek a monitorů může způsobovat rakovinu
O tom, že umělé osvětlení našemu zdraví úplně neprospívá, se ví už delší dobu. Ozářené ulice nočních měst, přesvícené kanceláře a dílenské haly, to vše vyvolává v našem mozku dojem světlé části dne. A postupně jsou kvůli přesvětlení narušeny naše vnitřní hodiny. Výsledkem je kontinuální stres a únava. Že nepravidelný, či spíše narušený cyklus cirkadiánních rytmů může také způsobovat rakovinu, je zatím novinkou. Na možná rizika sice upozornila už dříve Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, která spadá pod Světovou zdravotnickou organizaci. Teprve španělský tým Ariadny Garcia Saenzové ale vnesl do problémů s umělým světlem trochu jasno.
Na počátku studie stála drobná statistická anomálie: vyšší zastoupení mladých lidí s rakovinou prsu či prostaty, žijících a pracujících ve městech. Při bližším studiu anamnézy pacientů začaly na povrch vystupovat určité shodné rysy. Například to, že podstatnou část své práce vykonávají v umělém osvětlení (práce přesčas, noční směny) nebo tráví podstatnou část dne sledováním monitorů počítačů a telefonů. Saenzová tehdy začala přemýšlet o tom, že by na vině teoreticky mohlo být tzv. modré světlo, tedy viditelná část spektra záření, emitovaná tablety, telefony a obrazovkami. Ve hře ale bylo příliš mnoho dalších faktorů, které mohly ovlivnit výsledek. Rozhodla se proto teorii otestovat v širším měřítku.
Na základě epidemiologických dat ze španělské zdravotnické databáze „rozhodila sítě“ mezi 4000 lidí (ve věku od dvaceti do pětaosmdesáti let) z 11 regionů, včetně Madridu a Barcelony. A poté zjišťovala, v jak osvětleném prostředí se po celý den pohybují. Zatímco míru osvětlení v interiéru stvrzovaly dotazníky, o přesná čísla z exteriéru se postarali astronauti z ISS. K vyhodnocení dodali snímky nočního nasvícení konkrétních lokalit. A výsledek? Na bázi získaných dat bylo možné vyhodnotit, že riziko rozvoje rakoviny prostaty nebo prsu je 1,5-2x vyšší tam, kde je v noci více umělého modrého světla. Zpětně to potvrdila i epidemiologická data. Zjištění je to bezpochyby zajímavé, ale přesný mechanismus je zatím neznámý.
„Důležitá pravděpodobně bude převládající intenzita světla, jeho vlnová délka,“ vysvětluje Martin Aubé, spoluautor studie. „Víme jen, že modré světlo může narušovat produkci melatoninu a ovlivňovat hormonální sekreci. Evidentně toho ale dokáže víc.“
reklama