Mrazivá noc patrně na řadě míst zhatila úsilí pěstitelů meruněk, míní odborník

Pěstování raných odrůd meruněk se tak stává čím dál větším rizikem a někteří sadaři už naznačili, že další sady vysazovat nebudou a budou se rozhodovat, jak lze postupovat dál. "Existují i výrazně pozdnější odrůdy, například kanadská meruňka. Ale začít pěstovat jiné odrůdy není tak snadné. Sad začne plodit za čtyři až pět let," uvedl Žalud.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

"Dnes ještě nikdo nic nepozná, ale když mráz poškodí pletiva, květ začne pomalu šednout, až zčerná. Za tři až čtyři dny bude jasno," řekl Žalud. Pro ty pěstitele, kterým se lokálně kritické mrazy vyhnuly, ale starosti nekončí. Už příští týden totiž hrozí znovu. Podle dat z meteorologických stanic je zřejmé, že výrazně chladněji bylo na Moravě a ve Slezsku, zatímco v Čechách teploty pod nulu zdaleka tak hluboko neklesaly. Meruňky se však pěstují nejvíce na jižní Moravě. Pro sadaře tak nemělo ani smysl zapalovat mezi stromy ohně, protože teplota byla příliš nízká a finanční náklady jsou velké. Nemají přitom zdaleka jistotu, že díky tomu úrodu zachrání.

V Česku se pěstují meruňky odrůdy Velkopavlovická a jí příbuzné, což jsou rané odrůdy s brzkým květem. A vzhledem k tomu, že zimy jsou v Česku čím dál teplejší a jaro přichází dřív, tak stromy čím dál dříve vykvétají. Riziko nočních mrazů zůstává na stejné úrovni, a tak je čím dál větší riziko, že mrazy květ či malé plůdky zničí. Přijít mohou mrazy až zhruba do poloviny května. "V poslední dekádě řešila Česká pojišťovna škody způsobené mrazy sedmkrát osmkrát, zatímco v předchozích dekádách tak dvakrát za deset let," poznamenal Žalud. Od roku 1961 do roku 2020 se v Lednici na Břeclavsku posunulo kvetení meruněk průměrně o 12 dnů dopředu. "A do roku 2050 očekáváme, že se posune o další dva týdny," řekl Žalud.

Pěstování raných odrůd meruněk se tak stává čím dál větším rizikem a někteří sadaři už naznačili, že další sady vysazovat nebudou a budou se rozhodovat, jak lze postupovat dál. "Existují i výrazně pozdnější odrůdy, například kanadská meruňka. Ale začít pěstovat jiné odrůdy není tak snadné. Sad začne plodit za čtyři až pět let. A také je otázka, kdo to bude chtít dělat," uvedl Žalud. I když meruňky nejsou tak problémová komodita jako jablka. "Nejde jen o agrometeorologické podmínky, ale i o ekonomické. České sady tvoří především jabloně, ale když se zavřela cesta do Ruska, Poláci namířili jablka do Evropy," připomněl Žalud. Mnozí pěstitelé si tak spočítali, že za dané situace se jim jablka pěstovat nevyplatí a část sadů odstranili.

Žalud také upozornil, že ranní mrazíky sice s klimatickou změnou nesouvisejí, stejně jako sucho, povodně či tornádo a jde o jevy, které doprovázely život v Česku zcela běžně. "Ale četnost těchto extrémních jevů je dopadem změny klimatu. Poznatků už máme dost, takže je důležité, abychom s nimi pracovali a dokázali je využít v náš prospěch," řekl Žalud.